Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

Zobrazují se příspěvky se štítkemapple. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemapple. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 13. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 3. díl

Tímto článkem uzavíráme povídání Romana Kabelky o novinkách v připravovaném operačním systému iOS 7.

Správa plochy a aplikací

VoiceOver v iOS 7 přináší dlouho očekávané oznamování editačního režimu plochy. Dosud bylo totiž nutné mít zapnuto čtení nápovědy v nastavení VoiceOveru, který na ploše oznamoval buď "Chcete-li otevřít, poklepejte" ve standardním režimu, nebo "Chcete-li smazat, poklepejte" v editačním režimu. Nyní VoiceOver po poklepání a přidržení ikony oznámí aktivní vstup a i při vypnuté nápovědě jej oznamuje u každé ikony do té doby, dokud editační režim není ukončen stiskem tlačítka plochy.

Lze si v různých situacích povšimnout, že je posílen význam gest tažení třemi prsty pro odsunutí aktuálně zobrazeného obsahu daným směrem. Už na odemykací obrazovce s aktivním VOiceOverem je možno zařízení odemknout odsunutím odemykací obrazovky třemi prsty vpravo, aniž by bylo nutné hledat tlačítko Odemknout. Dále na jakékoli stránce plochy, nikoli však v docku, vyvolá tažení třemi prsty dolů vyhledávací pole Spotlight. Nyní je toto jediný způsob, jak Spotlight vyvolat. Ani tlačítko plochy, ani přesunutí se před první stránku plochy již nefunguje. Místo posunu třemi prsty dolů lze alternativně použít poklepání a přidržení při současném potáhnutí ikony dolů.

Přepínač aplikací

Stejnými gesty uvedenými v předchozím odstavci, jen namísto potažení dolů použijeme potažení nahoru, lze zavírat aplikace v přepínači aplikací po dvojitém stisku tlačítka plochy. Tedy opakovaným tažením třemi prsty nahorů můžeme poměrně velmi rychle ukončit všechny aktivní aplikace, jelikož VoiceOver kurzor se automaticky přesouvá po provedení gesta a ukončení aplikace na další aplikaci v pořadí. Jak už bylo zmíněno, je též možno ukončení přes volbu rotoru Akce a její příkaz Zavřít aplikaci.

Přepínač aplikací, stejně jako plocha, přišel o nultou stránku pro uzamčení rotace a ovládání přehrávání. Tyto ovládací prvky jsou nově v Ovládacím centru - viz dále.

Nakonec příjemným vylepšením je, že VoiceOver v přepínači aplikací oznamuje běžící aplikace, neboť delší dobu nepoužívané aplikace jsou sice přítomny, ale jejich aktuální stav je tak říkajíc uložen k ledu a nemají žádné aktivní procesy.

Stahování aktualizací

S organizací aplikací souvisí i nová, za normálních okolností užitečná funkce, stahování aktualizací, kdyby ovšem byla zajištěna kontinuita v přístupnosti nových verzí, což zdaleka bohužel neplatí. Protože pro uživatele asistivních funkcí je z mnoha zkušeností vhodnější si předem ověřit provedené změny v nové verzi aplikace, doporučuje se v nastavení v kategorii iTunes a App Store pod nadpisem Automatická stahování přepnout tlačítko Aktualizace na vypnuto a provádět aktualizace dosavadním způsobem přes aplikaci AppStore.

Pozor na možnou záměnu za sekci Aktualizace aplikací na pozadí v kategorii Obecné v nastavení. Ta se stahováním aktualizací nemá nic společného, neboť má zejména za úkol nově řídit nepřetržitý běh vybraných aplikací na pozadí. Předchozí verze iOS totiž pro běh na pozadí měly poměrně omezené možnosti a většina byla řízena tzv. push notifikacemi.

Ovládací a oznamovací centrum

V iOS 7 s aktivním VoiceOverem do stavového řádku na horním okraji displeje přibylo další gesto. Kromě poklepání pro odrolování obsahu na začátek a potáhnutí dolů třemi prsty pro otevření oznamovacího centra, je nově možno potažením třemi prsty nahoru otevřít ovládací centrum. Jedná se de facto o vylepšenou nultou stránku z přepínače aplikací, tudíž výjma známých ovládacích prvků pro přehrávání zvuku a zámku rotace zde nalezneme přepínače sítí (letový režim, Bluetooth, Wi-Fi, atp.), přepínač režimu Nerušit, regulátor jasu displeje a zástupce na aplikace Hodiny a Fotoaparát. Tato obrazovka z hlediska přístupnosti skrze VoiceOver nějak zvlášť nepřekvapí. Za pozornost stojí už jen poznámka, že ovládací centrum se opouští stejně tak, jako další obrazovky bez tlačítka Zrušit, tj. gestem potažením dvěma prsty v jednom tahu plynule nahoru, dolů a opět nahoru.

Nejen ovládací centrum, ale i oznamovací centrum nyní lze otevřít ze stavového řádku bez nutnosti zařízení odemykat. Kvůli tomu byla též z tlačítka plochy odstraněna funkce pro ovládání přehrávání – dvojtý stisk při uzamčeném zařízení.

Oznamovací centrum

Zaměříme-li se více na oznamovací centrum, zjistíme, že v iOS 7 je bohatší a nabízí celkem tři pohledy na události minulé, současné i budoucí. Stále platí, že mezi jednotlivými kategoriemi informací se lze jednoduše přesouvat po přeladění rotoru na nadpisy a šviháním jedním prstem nahoru a dolů. Pohledy Vše a Zmeškané, jež mají své odpovídající přepínací tlačítka na horním okraji obrazovky oznamovacího centra, nabízejí přehled událostí známý již z iOS 6. Změna nastává pouze v tom, že pohled Zmeškané zobrazuje jen události neodbavené nebo události, které nevyžadují interakci. Takové události bez interakce jsou typicky informace o aktualizovaných aplikacích, je-li zapnuto stahování aktualizací. Po přepnutí oznamovacího centra do pohledu Dnes můžeme zístit, co se právě děje nebo co nás čeká. Zcela nahoře je datum a aktuální informace, mezi které patří stavy akcií a počasí a nejbližší nadcházející událost v kalendáři. Dále následují nadpisy Kalendář a Připomínky, při čemž pod nimi jsou zobrazeny události, resp. Připomínky, které jsou k dnešnímu dni relevantní. Nakonec se zde nachází sekce Zítra uvozená nadpisem, jež na základě údajů z kalendáře popisuje, kdy nám zítra začínají povinnosti. Podobu pohledu dnes lze přizpůsobit dle potřeby v nastavení v kategorii Oznamovací centrum.

Závěr

Na závěr lze říci, že ve způsobu ovládání poslepu skrze odečítací funkci VoiceOver a v kvalitě přístupnosti se zásadně nic nemění. S uspokojením je též možno konstatovat, že Apple v rámci cyklů beta testování rozhodně přístupnost neodsunuje až na druhou kolej, což může potvrdit kolega Jiří Stojaník. Na tomto místě mu patří velký dík, neboť za jeho nezištné podpory bychom v brněnském TyfloCentru iOS 7 neměli k dispozici a tento článek by tak nemohl vzniknout.

Video ukázka

Související odkazy

sobota 10. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 2. díl

V dnešním článku pokračujeme v povídání Romana Kabelky o nových funkcích a přístupnosti iOS 7.

Braillský výstup

VoiceOver přináší novinky i do spolupráce s braillskými řádky. Nově je možno na obrazovce Braillovo písmo přepínacím tlačítkem Zobrazit klávesnici na obrazovce určit, zda při spárování s braillským řádkem, jenž má i klávesnici pro zadávání textu, se má zobrazit na displeji i klávesnice dotyková. Je-li tato volba povolena, lze využít jak dotykovou klávesnici, tak braillskou klávesnici řádků Focus Blue, EasyLink či jiných podobných braillských řádků.

Druhá novinka se týká braillského matematického zápisu a to normy Nemeth Code, která se používá ve Spojených státech. Rozpoznávání tohoto matematického zápisu lze zapnout přepínacím tlačítkem Pro rovnice používat Nemeth Code na obrazovce Braillovo písmo v nastavení VoiceOveru. Bohužel kvůli neexistující dokumentaci nebylo možné v době psaní tohoto článku zjistit více podrobností, neboť ani testováním nebyly objeveny konkrétní praktické výsledky. To, že se vše bude nějak dále rozvíjet, naznačuje i hlášení VoiceOveru při vstupu do plátna dokumentu v editoru Pages, kde VoiceOver oznamuje připravenost na matematiku.

Nápověda a zvýraznění VoiceOver kurzoru

Stejně tak, jako VoiceOver v iOS umožňuje pomocí VO+K přes bezdrátovou klávesnici vyvolat nápovědu pro nácvik kláves a gest, je možno nyní i při absenci klávesnice poklepáním 2x čtyřmi prsty kdekoli na displej vyvolat tuto nápovědu.

Než se pustíme do představování dalších funkcí zpřístupnění, zmiňme ještě funkci Velký kurzor, jež je k nalezení v nastavení VoiceOveru. Má za úkol zvýraznit orámování VoiceOver kurzoru, tj. aktuálně čtené položky.

Další funkce zpřístupnění

Apple svoji snahu o zpřístupnění svých zařízení zcela všem uživatelům ještě rozhodně nevzdal. A tak v iOS 6 k asistivním funkcím pro zrakově postižené přibyl Assistive Touch. Jedná se o řešení pro uživatele s motorickým postižením, kteří si mohou sami určit ovládací gesta dle svých potřeb. Nyní přichází Switch control, tedy způsob ovládání pro uživatele, kteří mají horní končetiny paralyzované natolik, že nezvládnou na displeji utvářet i jednoduchá gesta. Při aktivní funkci Switch control se s danou prodlevou zvýrazňuje prvek po prvku a na položce, která má být aktivována, dá uživatel signál. To může být vykonáno přes nespecifikovanou pomůcku připojenou k zařízení, ale nejčastěji podle toho, jak je funkce prezentována, se bude jednat o snímání pohybů hlavy přední iSight kamerou zařízení. Např. je prakticky možno nastavit tuto asistivní funkci tak, aby kývnutí hlavou vpravo znamenalo aktivovat aktuální položku, kývnutí vlevo návrat na předchozí obrazovku nebo na plochu.

Vylepšení se dočkali i sluchově postižení, kteří si v nastavení v sekci Zpřístupnění mohou zapnout zobrazování skrytých titulků u multimediálního obsahu, jenž to podporuje. Primárně se bude jednat zřejmě o videa z iTunes Store. Navíc si lze zvolit takový styl zobrazení, aby sledování titulků bylo pro uživatele co nejpohodlnější.

Přizpůsobení vzhledu systému

Funkce pro změnu velikosti textu svým umístěním přímo v kategorii Obecné naznačuje v nastavení, že je určena skutečně všem uživatelům, kteří potřebují písmo pro pohodlnější čtení zvětšit, ale žádnou další asistivní funkci v zásadě nevyužijí. Zvětšení velikosti písma, tzv. dynamické písmo, ovšem neznamená, že veškeré texty budou vyvedeny touto nastavenou velikostí. Záleží především na vývojářích, kteří u konkrétních textových oblastí tuto funkci v aplikacích povolí.

Jak už v mnoha článcích bylo zmíněno, prošel iOS ve své sedmé verzi grafickou proměnou, která spočívá především v pročištění rozhraní od zbytečných ozdob, od tzv. skeumorfismu. Přesto se nejedná o tak plochý design, jenž je typický pro moderní dotykové rozhraní Windows. iOS 7 efektně pracuje s prostorem a vrstvením poloprůhledných ploch na sebe. Rovněž plně využívá displejů s vysokým rozlišením, kterými zařízení od firmy Apple disponují, a používá písmo s tenkými linkami. Jelikož skutečně nové prostředí je světlejší a má jemnější kontury, přináší to i určité obtíže v přístupnosti pro zrakově postižené.

Nicméně nebyl by to Apple, kdyby si nebyl vědom těchto omezení a nenabídl uživatelům možnosti, jak si grafický vzhled přizpůsobit. Odmyslíme-li si v předchozím odstavci zmíněnou funkci Velikost textu, jedná se o podsekce Tučný text, Vyšší kontrast a Omezit pohyb, vše v nastavení v sekci Zpřístupnění. Zatímco funkce Tučný text kompenzuje velikost fontů, snižuje funkce Vyšší kontrast průhlednost pozadí. Za pozornost stojí i tajemně znějící název Omezit pohyb, za nímž se skrývá funkce pozadí s paralaxním efektem. Je-li pozadí větší než displej, posouvá se v závislosti na detekovaných pohybech zařízení, i když ovládací prvky v popředí zůstávají na svém místě. Tento zajímavý efekt může přesto slabozrakým působit potíže a nevidomým pro změnu je srdečně lhostejný. De facto jen spotřebovává energii z baterie při přepočítávání pozice pozadí, proto je pro tyto uživatele vhodnější, aby tento efekt vypnuli.

Související odkazy

středa 7. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 1. díl

Tento článek si klade za cíl seznámit s novými funkcemi operačního systému iOS 7, jež je určen pro mobilní zařízení firmy Apple, a připravit zejména uživatele asistivních funkcí iOS na změny ještě před oficiálním vydáním. Jelikož tento článek byl psán v době, kdy probíhalo ještě testování v okruhu registrovaných vývojářů, mohou se ve finální verzi některé zde prezentované informace s jistou pravděpodobností lišit. Rovněž zde nejsou obsaženy informace týkající se chyb v beta verzích iOS 7, tedy i v jeho asistivních funkcích, protože lze očekávat, že existující problémy budou ve finální verzi opraveny. Dalším důvodem je fakt, že testeři uzavírají s firmou Apple v rámci vývojářského programu smlouvu Non Disclosure Agreement, která testery zavazuje k tomu, aby chyby hlásili přímo firmě Apple a nepropírali je tak říkajíc na veřejnosti. Dosti ovšem obecných informací a zaměřme se na detaily, které v iOS 7 z hlediska nevidomého uživatele stojí za pozornost.

VoiceOver

Začněme pro nás tím nejexponovanějším a to odečítací funkcí VoiceOver. Na první dojem se zdá, že se nic prakticky nezměnilo, tedy až do doby, dokud si neprohlédneme nastavení VoiceOveru v aplikaci Nastavení. Už příjemné je to, že sekce Zpřístupnění se jinak v rozvláčné kategorii Obecné přesunula z předposledního místa blíže k začátku. Můžeme si povšimnout, že i v samotné sekci Zpřístupnění došlo ke změnám, ale o nich se zmíníme později a zamíříme nyní přímo do podsekce VoiceOver.

Funkce Rotoru

Nově lze nezávisle na ztlumení všech zvuků zapínat a vypínat zvukovou signalizaci VoiceOveru, do níž patří např. dotek na položce, zalomení při posuvu, aktualizace obrazovky,apod. Tyto zvuky je možno potlačit přepnutím tlačítka Používat zvukové efekty v nastavení VoiceOveru nebo operativněji kdekoli v rotoru po přeladění na volbu Zvuky a vertikálním šviháním jedním prstem. Předpokladem této funkčnosti je samozřejmě povolení volby Zvuky v nastavení rotoru.

Pod tlačítkem Rotor v nastavení VoiceOveru se též skrývá další z nových voleb, jejíž užitečnost budoucnost ještě ukáže. Jedná se o funkci Rukopis, která je přístupná při aktivním textovém vstupu po zaškrtnutí odpovídajícího prvku ve volbách rotoru. Prakticky to funguje tak, že po přeladění rotoru na volbu rukopis lze kdekoli kreslením na displej zadávat jednotlivé znaky. Po každém znaku je nutné vždy prst zdvihnout a VoiceOver oznámí, jaký znak byl rozpoznán. Tento způsob zadávání textu jistě nemá ambici nahradit dotykovou klávesnici, ale může být alternativou pro uživatele, kterým činí problém zaměřit určitý znak na klávesnici mezi mnoha dalšími klávesami.

Již ve verzi iOS 5.0 mohli běžní uživatelé v textu vyhledávat definice označených slov. Až však nyní tuto funkci mohou používat uživatelé VoiceOveru. Nejprve je třeba slovo, popř. sousloví, označit obvyklým gestem rozevírajících se dvou prstů, případně pod volbou rotoru Upravit použít příkaz Vybrat vše. Jestliže je něco označeno, je nově ve volbě rotoru Upravit dostupný příkaz Definovat. Po jeho aktivaci poklepáním se zobrazí obrazovka, jež obsahuje definici termínu. Vždy se ve výpisu nachází název termínu, v jakém jazyce se nachází a co znamená. Česká slova podle provedených testů ovšem slovník neobsahuje, protože zatímco na slovo "tygr" se žádná definice nenalezne, pro "tiger" se vypíší dvě definice pro angličtinu a jedna pro japonštinu. Přestože na česká slova okamžitou odpověď nelze získat, nabízí tato obrazovka na svém konci tlačítka pro vyhledání termínu na webu (tj. Googlem) nebo na Wikipedii, což i tak může ušetřit čas s otevíráním safari a zadáváním termínů do určeného editačního pole.

V iOS 7 ještě více VoiceOver v rotoru posiluje význam volby Akce tím, že přidává další příkazy, které jsou tímto způsobem dostupné. Pokud je tedy zaměřena položka nabízející nejen výchozí akci poklepáním, ale i další funkce, které se s vypnutým VoiceOverem obvykle objeví při přejetí položky prstem, přeladí se rotor automaticky na volbu Akce. Šviháním nahoru a dolů lze zvolit akci/příkaz a poklepáním jej aktivovat. Např. aplikace Mail nově umožňuje odpovědět na zprávu bez jejího vlastního otevření a to díky právě příkazu Další, jenž přibyl do volby rotoru Akce k příkazům AKtivovat položku a Archivovat. Analogickým způsobem můžeme určit v přepínači aplikací, zda si přejeme poklepáním aplikaci otevřít či zavřít.

Hlasový výstup

Kromě toho, že sedmá verze iOS k úlevě všech českých uživatelů VoiceOveru přináší opravu nedočítaných slov v českém hlase, přichází též s konceptem standardních a kompaktních hlasů. Tato možnost volby mezi dvěma kvalitami je známa již od systému OS X 10.7 Lion pro počítače Mac. Nyní je tedy možno kromě kompaktních verzí hlasů, jež jsou u podporovaných jazyků automatickou součástí iOS, doinstalovat standardní verze hlasů skrze obrazovku Jazyky a dialekty v nastavení VoiceOveru. Tato obrazovka de facto nahrazuje jazykový rotor z předchozích verzí iOS, proto pokud seznam na obrazovce Jazyky a dialekty obsahuje alespoň jeden jazyk, zpřístupní se i volba rotoru Jazyk, pomocí níž lze přepínat napevno mezi vybranými jazyky nebo zvolit výchozí jazyk.

Ve výchozím stavu probíhá automatická detekce použitého jazyka textu. Nově ovšem navíc každý z přidaných jazyků na obrazovce Jazyky a dialekty má při sobě tlačítko Více informací, po jehož aktivaci lze určit jednak individuální rychlost čtení pro tento jazyk a jednak zapnout přepínací tlačítko Zvýšená kvalita hlasu. Pokud je poklepáním tlačítko Zvýšená kvalita hlasu přepnuto do polohy zapnuto a v zařízení není přítomna plná verze konkrétního hlasu, stáhne se a ubere pro jeden jazyk něco přes 200 MB z prostoru vnitřní paměti zařízení. Při přepnutí jazyka na již staženou plnou verzi hlasu se změna kvality projeví. Pokud se tak nestane, je nutno ještě překontrolovat stav přepínacího tlačítka Použít kompaktní hlas v podsekci nastavení VoiceOveru, zda je v poloze vypnuto. Pro češtinu je praktický přínos v tom, že kromě "uhlazené" Zuzany kompakt je k dispozici i "úsečnější" Zuzana, jak ji dlouhé roky známe z jiných platforem.

Zatímco v nastavení VoiceOveru bylo možné dříve zapnout hláskování znaků, aby byly písmena čtena jako slova při čtení po znacích, lze nyní určit, zda se hláskování má vypnout, zapnout nebo zda má být čteno nejen písmeno, ale po odmlce i slovní ekvivalent písmene. V minulosti hláskování pro češtinu nefungovalo, avšak toto v iOS 7 je již opraveno, mimo jiné i díky našemu nahlášení ve vývojářském centru Apple.

Autorem článku je Roman Kabelka.

pondělí 8. července 2013

iBooks - čítanie vždy po ruke

Radi čítate? Venujete sa čítaniu na cestách? Práve pre Vás je určená aplikácia iBooks.

Ako začať?

Apple pre svoje zariadenia vytvoril aplikáciu iBooks, ktorú si najprv musíme stiahnuť z App Store. Aplikácia je bezplatná, a preto si myslím, že by nemala chýbať v žiadnom iOs zariadení. IBooks bez problémov funguje tak aj na iPhone a tiež aj na iPade. Dokáže pracovať s formátmi .epub alebo .pdf. V prvom momente by sa mohlo zdať, že nemá pre nás väčšieho významu, ale prerobenie si textu do formátu .epub nie je žiadnym problémom. Navyše sa dajú knihy kupovať priamo cez obchod Apple.

Prvé spustenie

Ak sme si aplikáciu už stiahli a nainštalovali, tak sa môžeme pustiť do jej prezerania. Po otvorení aplikácie uvidíme nasledovné položky: v ľavom rohu je tlačidlo Obchod, ktoré slúži na prístup do Apple obchodu, kde si môžeme kúpiť knižky. Hneď vedľa je tlačidlo Zbierky, ktorým si určujeme, či sa chceme dostať do zoznamu našich knižiek vo formáte .epub, alebo .pdf. Tiež si môžeme vytvoriť aj samostatné zbierky, kde si budeme premiestňovať naše dokumenty alebo knihy. Po ďalšom švihnutí prsta sa dostávame k informácii, kde nám VoiceOver prečíta, akú zložku máme vybranú.

Po nasledovnom švihnutí sa dozvieme, ktorú z dvoch možností zobrazenia máme vybranú, či zobrazenie Mriežka, kde sú tituly zoradené v tabuľke, alebo zobrazenie Zoznam, kde máme tituly priamo pod sebou. Samozrejme, že toto zobrazenie si tu môžeme aj meniť.

Nasleduje tlačidlo upraviť, kde môžeme knihy presúvať, mazať a pod.

Ako ďalšia položka je pole hľadania. Tu hľadáme v tituloch, ktoré máme v danej knižnici.

Pridávanie knižiek

Do iBooks môžeme knihy pridávať rôznymi spôsobmi. Či už ako prílohu emailu, z ktoréhokoľvek internetového úložiska, alebo priamo zakúpením v obchode App Store. Kniha sa pridá do aplikácie, kde si ju môžeme priamo čítať, alebo si takto vytvoríme zbierku kníh, ktoré si budeme čítať neskôr.

Ako som už vyššie písal, tak aplikácia podporuje formát .epub, ktorý je veľmi dobrý na čítanie. Jedná sa o formát tzv. otvorených kníh, ktorý bol oficiálne schválený v septembri roku 2007 a používa ho väčšina elektronických čítačiek.

Samostatné vytváranie .epub súborov

Ak máme prístup k rôznym knižniciam, alebo si vieme texty zohnať v inej podobe ako je .epub, tak nie je nič jednoduchšie, ako si formát .epub sami vytvoriť. Je viacero spôsobov na vytváranie tohto formátu, no mne sa osvedčila služba 2epubconverter.com. Na adrese: www.2epub.com si nájdeme tlačidlo Prehľadávať, následne sa nám otvorí zoznam našich dokumentov na počítači, kde si vyberieme ten súbor, ktorý chceme konvertovať a dáme Enter. Súbor sa nám tak označí. Takto si môžeme vybrať aj viacero súborov naraz, najviac tuším ale len päť. Následne sa tabulátorom premiestnime na odkaz Upload files, kde opäť stlačíme Enter. Súbory sa nahrajú na server. Následne si nájdeme editačné pole, kde zadáme postupne názov knihy, tiež autora a následne kódovanie, ja toto pole nechávam tak, ako je a zatiaľ som nemal žiaden problém pri čítaní. Následne prechádzame na odkaz Convert files to epub a začína sa samotný proces konverzie.

Ako tretí krok je samotné stiahnutie súborov, ktoré sme vytvorili. Máme možnosti, či si súbory chceme stiahnuť priamo, alebo ako .zip súbor. Ja skôr používam druhú možnosť. Potom už stačí len súbor rozbaliť a knižky naimportovať priamo do iBooks. Samozrejme sú aj ďalšie spôsoby konverzie, no mne sa tento osvedčil a používam ho najčastejšie.

Prvé čítanie

Ak už v iBooks máme niečo na čítanie, tak by stálo aj za to pozrieť sa na to, že čo to tam vlastne je. Otvoríme si iBooks a v zozname, ak teda nemáme už nič rozčítané, si vyberieme knižku, ktorú chceme čítať. Spravíme to tak, že si knižku v zozname vyberieme a následne na nej dvakrát poklepeme. Otvorí sa nám tak samotná knižka.

Rozloženie prvkov pri čítaní

Pri otvorenej knižky máme na displeji nasledovné možnosti. Na ľavej strane sa nachádza tlačidlo Knižnica, po stlačení ktorého sa dostaneme do našej knižnice, kde máme importované, alebo zakúpené knižky. Hneď vedľa tohto tlačidla je tlačidlo s popisom Tabuľka obsahu. Týmto tlačidlom sa dostaneme do obsahu samotnej knihy, ktorý popíšem neskôr. Následným ďalším švihnutím sa dostávame na názov samotnej knižky. Ďalej je tlačidlo Vzhľad, kde môžeme voliť veľkosť písma a následne tlačidlo pre vyhľadávanie v knihe. Posledným tlačidlom v hornej rade, teda nad textom samotnej knihy je tlačidlo na pridanie záložky do knihy. Po ďalšom švihnutí, alebo prejdení nižšie po displeji sa dostávame k samotnému obsahu knižky, ktorý môžeme začať čítať a to spravíme tak, že buď od daného miesta švihneme dvoma prstami nadol, alebo ak chceme čítať od začiatku strany, tak švihneme dvoma prstami nahor. Čítanie sa spustí a pokračuje aj na nasledovnú stranu až do doby, pokiaľ ho neprerušíme klepnutím dvoma prstami kdekoľvek na displej. Pri prechode medzi stranami knihy sa ozve špecifický zvuk.

V spodnej časti displeja sa nachádzajú ďalšie možnosti, ako sú: číslo strany posúvateľné tlačidlo, tu si môžeme nastaviť požadované číslo strany a to tak, že ak sa dostaneme na toto posúvateľné tlačidlo, tak budeme švihať jedným prstom buď nahor, alebo nadol pre zmenu čísla strany. Hneď vedľa je informácia, na ktorej strane sa práve nachádzame a po nasledovnom švihnutí prsta doprava sa dostaneme na informáciu o počte zostávajúcich strán v danej kapitole. V prípade, ak máme spravenú knižku podľa kapitol, tak je to skvelý spôsob na zistenie, koľko strán zostáva do konca danej kapitoly.

Veľmi užitočný obsah

Ak máme knižku správne vytvorenú a mysleli sme aj na samotný obsah pre lepšie pohybovanie sa po názvoch kapitol a ich samotné zobrazenie, môžeme sa tak presúvať bez problémov po názvoch kapitol, teda presunúť sa na danú kapitolu bez najväčších problémov. K tejto činnosti nám slúži tlačidlo Tabuľka obsahu. Po poklepaní na tomto tlačidle sa automaticky toto zmení na tlačidlo Pokračovať. Hneď vedľa neho je vypísaný názov knižky a nasleduje tlačidlo Akcie, ktoré slúži na zdieľanie, kopírovanie a pod. Následne máme tabuľku, kde sú nasledovné možnosti. Ako označená časť je obsah, ďalej možnosť Záložky a nasleduje možnosť Poznámky. Po ďalšom švihnutí prsta sa dostávame k samotnému obsahu. Ak si vyberieme určitú kapitolu, stačí na jej názve len poklepať a automaticky sa presúvame na jej časť a môžeme začať čítať. V prípade, ak sme si chceli len pozrieť samotný obsah, tak stlačíme tlačidlo Pokračovať a bez akejkoľvek zmeny môžeme pokračovať v čítaní.

Zvýraznenie a poznámky sú skvelé

Aplikácia iBooks nie je len na jednoduché čítanie, ale aj na robenie si poznámok k danému textu. Je to skvelé v prípade, ak nás kniha zaujme a potrebujeme si rýchlo v knižke niečo poznačiť, alebo zvýrazniť s poznámkou. Spravíme to tak, že na slove, ktoré nás zaujalo dvakrát poklepeme a tak sa dostávame do nasledovných možností, ako sú hľadanie definície slova, alebo pridania poznámky. Venujme sa teraz poznámke a tak zvolíme túto možnosť. K danému výberu si môžeme pridať aj textovú poznámku pre lepšie pochopenie textu. Takýchto poznámok si môžeme v jednej knižke spraviť veľmi veľa a pohodlne sa medzi nimi prepínať. Ako na to? Jednoducho, vyberieme si obsah a následne sa prepneme na záložku poznámky, kde uvidíme všetky naše poznámky knihy aj s číslom strany, kde sme si ich poznačili. Jednoduchým poklepaním na poznámke sa na ňu prepneme, teda aj na číslo strany, kde sme si ju poznačili.

Záložky

Ak nechceme využívať možnosť poznámok, ale len si označiť určitú stranu v rozčítanej knižke záložkou, tak to môžeme spraviť tak, že si v pravom hornom rohu nájdeme tlačidlo Pridať záložku. V pridaných záložkách sa potom prepíname presne ako v poznámkach, len s tým rozdielom, že si na miesto poznámok vyberieme záložky. Záložiek si tiež v knihe môžeme pridávať nespočetné množstvo.

Vyhľadávanie

Skvelou časťou je vyhľadávanie v texte. Hneď vedľa tlačidla na pridanie záložky, ale smerom doľava je tlačidlo na vyhľadávanie. Po poklepaní na toto tlačidlo sa otvorí editačné pole, kde môžeme napísať vyhľadávaný text, alebo číslo strany, na ktorú sa chceme prepnúť. Tiež môžeme priamo z tejto časti hľadať na Wikipedii, alebo priamo na internete.

Záverom

Aplikácia iBooks je skvelá na čítanie, ale nie len to. Môžeme si pomocou nej robiť poznámky v texte, označovať rôzne pasáže textu a pod. Nepomôže to len pri samotnom čítaní, ale aj pri učení sa daného textu, alebo prípravu ďalšieho materiálu. Skvelé na tomto programe je tiež to, že ak čítanie prerušíme a zatvoríme aplikáciu, tak si iBooks zapamätá presne miesto, kde sme pri čítaní skončili. Takto môžeme mať rozčítané väčšie množstvo knižiek a nestratíme sa v nich.

Aplikáciu odporúčam či už čitateľským nadšencom, alebo tým, ktorí si potrebujú robiť poznámky z istého textu pre jeho neskoršie spracovanie.

Autorem článku je Peter Gombárik.

Videoukázka práce s iBooks poslepu

pátek 28. prosince 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 9. díl

Editace textu a přepínání kontextů

Dnes dokončíme práci s textem a řekneme si zejména to, jak text pohotově editovat. V druhé polovině si potom představíme nabídky VoiceOveru pro přepínání aplikací a oken a související systémové klávesové zkratky.

Vyčítání pozice v textu

Vraťme se ještě k tomu, jak VoiceOver popisuje pozici textového kurzoru, pokud VoiceOver kurzor či fokus ukazují na textové pole. V hlášení o pozici je zejména zmíněno, v rámci kterého slova se kurzor nachází, za kterým znakem je umístěn, popř. nachází-li se na začátku nebo konci textu. V případě, že úsek textu je označený nebo je označený celý text, je to VoiceOverem příslušně okomentováno. Máme tak k dispozici poměrně stručnou a vyčerpávající zprávu o tom, kde se v textu nacházíme. Jestliže nám toto hlášení nestačí, nabízí VoiceOver příkazy umožňující vyčíst příslušný úsek textu, v němž se VoiceOver kurzor nachází. Opět, protože standardně VoiceOver kurzor sleduje textový kurzor, budeme to pro lepší pochopení brát tak, že vyčítají tyto příkazy de facto okolí textového kurzoru.

Klávesová zkratka
Popis
VO+C
Přečíst znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+C,C
Přečíst foneticky znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+W
Přečíst slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W
Vyhláskovat slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W,W
Vyhláskovat foneticky slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+S
Přečíst větu, v níž se nachází VoiceOver kurzor
VO+L
Přečíst řádek, na němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+P
Přečíst odstavec, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+B
Spustit plynulé čtení celého textu, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+A
Spustit plynulé čtení od aktuální pozice VoiceOver kurzoru až do konce textu
Ctrl
Zastavit čtení, popř. i pohyb VoiceOver kurzoru při plynulém čtení

Pro lepší pochopení je vhodné na tomto místě zmínit ještě několik poznámek k uvedeným příkazům:

  • Všechny uvedené příkazy kromě posledních tří nijak nepohybují s textovým nebo VoiceOver kurzorem.
  • Znak pod kurzorem je čten v závislosti na tom, zda je nastavená volba VoiceOveru, zda číst znak, přes který přechází kurzor, nebo znak vpravo od kurzoru.
  • Slovem je myšlen sled znaků skládající se pouze z písmen a číslic. Větou je myšlen takový text, který začíná velkým písmenem a končí tečkou, při čemž slovo následující za tečkou musí mít první písmeno velké.
  • Odstavcem je myšlen úsek textu nacházející se mezi dvěma pevnými konci řádku (stisk Enteru).

Editace textu

Abychom návod k tomu, jak v OS X s VOiceOverem pracovat s textem, měli v základu ucelený, není možné nezmínit editační funkce. V podcastu k minulému dílu jsme si na okraj řekli, že většina nastavení VoiceOveru včetně odezvy klávesnice při psaní je k nalezení v kategorii Podrobnost a zde na kartě Text. To je důvod, abychom možnosti přizpůsobení VoiceOveru našim potřebám při práci s textem hledali právě tam. Na neštěstí není dosud pravý čas na rozbor nastavení VoiceOveru, proto si každý musí toto přizpůsobení vyzkoušet sám.

Klávesa Clear (Backspace) maže znak vlevo od kurzoru a hodí se tak zcela běžně pro opravování právě psaného textu. Není-li na klávesnici klávesa Delete, což jsou v podstatě všechny mobilní klávesnice Apple, používáme pro mazání znaku vpravo od kurzoru FN+Clear. Přidáme-li navíc ke klávesám na mazání Alt, maže se tímto stiskem až k začátku nebo konci slova od umístění kurzoru.

Pohybujeme-li kurzorem klávesovými zkratkami uvedenými v minulém dílu a přistiskneme k nim Shift, rozšiřuje se označený blok textu o úsek, přes který přešel kurzor. VoiceOver vždy přečte úsek textu, o nějž se označený blok rozšířil či zúžil. Pro práci s bloky textu můžeme využít nikoli neznámé příkazy:

Klávesová zkratka
Popis
Smazání bloku a započetí psaní na jeho místo
Provedení příkazu pro pohyb kurzoru od příslušného okraje bloku a zrušení označení
Clear
Vymazání označeného bloku
CMD+X
Vyjmutí označeného bloku do schránky
CMD+C
Zkopírování označeného bloku do schránky
CMD+V
"Vepsání" obsahu schránky na místo kurzoru či označeného bloku

Protože běžně editační pole v dialozích mají svůj celý obsah předoznačen do bloku, vyvolá psaní smazání původního obsahu a započetí psaní nového. Nebo též označený blok textu si můžeme představit jako nafouknutý kurzor, což vysvětluje chování příkazů pro pohyb kurzoru, Je-li něco označeno. Kurzor se totiž přemístí z jednoho z obou okrajů o daný úsek - pohneme-li se zpět vychází z levého okraje a vpřed z pravého, což je odlišné od chování Windows, které vycházejí vždy z levého okraje, tj. počátku označení.

Přepínání aplikací

Jak jsme se zmiňovali v jednom z předchozích dílů, dock je jedním ze způsobů, jak lze přepínat mezi spuštěnými aplikacemi. Protože obzvláště při malém počtu spuštěných aplikací se pro nás, uživatele používající VoiceOver, jeví tento způsob jako méně přehledný, s výhodou využijeme další dvě možnosti.

První z nich je přepínání mezi posledně používanými aplikacemi. Funkce pracuje stejně jak ve WIndows s tím rozdílem, že místo klávesové zkratky Alt+Tab používáme CMD+Tab. Držíme tedy CMD a přistiskáváme Tab tak dlouho, dokud neuslyšíme název spuštěné aplikace, do níž se chceme přepnout. Chceme-li některou z vyslovených aplikací bezprostředně ukončit, není nic snažšího, než k drženému CMD přistisknout Q. Po uvolnění CMD dojde k přepnutí do aplikace, která byla naposledy přečtena.

Naopak při větším počtu spuštěných aplikací, pokud nechceme využít dock, se nám hodí nabídka pro výběr aplikací přístupná přes klávesovou zkratku VO+F1,F1. V nabídce je možné zjistit, která aplikace je aktuálně v popředí a která byla tou předchozí v popředí. Kromě toho každý z názvu aplikace je podnabídka, a tak pokud rozbalíme podnabídku šipkou vpravo, získáme seznam oken, jež k aplikaci náleží. Takto je možné se přepnout nejen do konkrétní aplikace aktivováním příkazu Otevřít aplikaci, ale i do konkrétního okna aplikace.

Drtivá většina oken náleží k nějaké spuštěné aplikaci, můžeme se však setkat s okny, jež k žádné aplikaci nepatří. Výhoda nabídky pro výběr aplikací je právě ta, že dovoluje skrze tuto nabídku VoiceOveru přístup z klávesnice k takovýmto oknům, která se sdružují do podnabídky Systémové dialogy.

Přepínání oken

Každá spuštěná aplikace může mít okno jedno či více, ale i okno žádné, což je oproti Windows rozdíl, jenž nám ze začátku bude připadat zvláštní. V OS X platí, že aplikace je ustanovena již svými aplikačními nabídkami a žádné aplikační okno mít nemusí. Pokud se nám podaří zavřít i to jediné okno, které většina aplikací má, lze vše napravit přes aplikační nabídku okno, kde je možné vybrat, které z oken se má zobrazit.

Aplikace mívající více oken, typicky např. editory dovolují editovat více dokumentů najednou, pak můžeme ovládat pomocí klávesových zkratek na přepínání oken. První z nich je příkaz systému pro přecházení mezi okny klávesovou zkratkou CMD+¨a druhý z nich nabídka VoiceOveru pro přepínání oken pomocí VO+F2,F2. V některých případech je jedno, který ze způsobů použijeme, vyskytují se však případy, kdy nabídka VoiceOveru pro výběr oken je jediným způsobem, jak mezi okny aplikace přepínat. Nestává se to často, ale je nutné na to pamatovat ve chvílích, kdy máme dojem, že by aplikace měla mít více oken. Klávesová zkratka CMD+¨ funguje bezpečně v aplikacích, které nabízí práci s více pohledy či dokumenty - Finder, Mail, Safari ad.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si vykopírujeme výpis vyhledávání z Knihovny digitálních dokumentů, upravíme a promažeme vše nepotřebné. Tímto si procvičíme práci s textem a přepínání mezi aplikacemi. Až budeme mít vše hotové, rozhodneme se, že s výsledkem nejsme spokojeni. Vrátíme se tedy k některé z předchozích verzí pomocí funkce procházení verzí v editoru TextEdit, čímž si procvičíme přepínání oken a zopakujeme práci s dialogy.

Podcast ke stažení ve formátu mp3 (14,1 MB)

Autorem článku je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

středa 14. listopadu 2012

Apple mapy v rovině technické přístupnosti zatím vedou nad těmi od Googlu

Zatímco podle ohlasů uživatelů by si nové Apple mapy zasloužily vysokoškolskou známku E, což znamená, že prošly s odřenýma ušima, či spíše F neboli totální propadák (fail), nevypadají z pohledu nevidomého tak tragicky. Apple totiž i nové mapy vyvíjel postupem sobě vlastním, tj. vyvojáři při jejich vývoji brali v potaz i přístupnost. Pojďme si tedy představit způsob, jak s mapami může pracovat nevidomý.

Samozřejmě i pro uživatele odečítací funkce VoiceOver je přesnost mapových podkladů klíčová. Na druhou stranu oblačné satelitní snímky, černobílé záběry a jiné grafické nedokonalosti jsou nevidomému srdečně jedno, proto prvotní zkušenosti s Apple mapami nemusí být tak odstrašující. Navíc je evidentní, že jde o pozitivní posun v přístupnosti oproti původním vestavěným Google mapám.

Sledování směru

Pokud najedeme prstem do dolního pravého rohu, měl by nám VoiceOver ohlásit tlačítko Nastavení. Gestem švihnutí jedním prstem vpravo najdeme tlačítko Sledování. Někdy se může stát, že tlačítka se na spodním okraji displeje neobjeví, v tom případě použíjeme gesto klepnutí čtyřmi prsty ve spodní části displeje pro přesun na poslední prvek a šviháme zpátky. Nebo též můžeme švihat doprava tak dlouho, až tlačítka nalezneme.

Tedy jestliže nám VoiceOver oznámil tlačítko Sledování, můžeme jej opakovaným poklepáním přepínat mezi třemi stavy:

  • Vypnuto: Nesleduje se poloha ani směr, kterým stojíme. Toto je vhodné pro prohlížení mapy na místě, jenž nesouvisí s aktuální polohou - typicky něco vyhledaného.
  • Zapnuto: Mapa odroluje na místo se současnou polohou a můžeme si prohlížet jeho okolí. Pokud šviháním doprava a doleva nalezneme na mapě značku se současnou polohou a vydáme se na cestu, bude VoiceOver oznamovat, kde se právě pohybujeme - typicky číslo domu, ulice a obec. Toto je vhodné pro případy, kdy potřebujeme dohledat konkrétní dům.
  • Zapnuto s indikací směru: VoiceOver automaticky oznamuje, na které ulici se nacházíme a k jaké se blížíme. Navíc se odemče rotace mapy, tudíž po vypnutí sledování je mapa orientovaná tak, jak stojíme - horní část displeje ukazuje to, co máme před sebou. Tento režim je vhodný pro případy, kdy oblast relativně známe a nechceme minout důležitou odbočku. Má ovšem nevýhodu v tom, že skrze VoiceOver nelze mapu prohlížet, proto je nutné sledování pro prohlížení vypnout.

Navigace

Pokud opět vyjdeme z pravého dolního rohu a šviháme až k tlačítku Trasa, jenž potvrdíme, můžeme zadat začátek a konec trasy. Kromě napsání adresy lze napsat i název záložky nebo jméno kontaktu, u kterého máme uloženou polohu. Též stačí zadat jen několik písmen a vybrat si poklepáním položku ze seznamu v pravé části displeje nad zobrazenou klávesnicí. Ponecháme-li pole Začátek prázdné, vezme se současná poloha.

Druhou možností je, že vyjdeme opět od tlačítka Nastavení a šviháme doleva až k tlačítku Záložky. Po poklepání na něm můžeme na dolním okraji displeje přepínat mezi třemi seznamy - Záložky, Historie a Kontakty. Na panelu Historie můžeme již předvybrat trasu, kterou jsme v minulosti absolvovali. Pokud si vybereme některý z kontaktů nebo záložek a poklepeme na ně, objeví se mapa daného místa, přes kterou je překryt tzv. informační popup. Pokud poklepeme kamkoli mimo něj, dostaneme se do mapy. Popup má prozatím tu nepříjemnou vlastnost, že se v něm nelze orientovat šviháním vlevo a vpravo a musíme jej tak najít jetím po displeji od horní části displeje až k popupu. Je nutné jet prstem relativně pomalu, protože se jedná o úzký proužek ve středu displeje. V levé části je název místa a vpravo tlačítko Další informace. Pro aktivování tohoto tlačítka je praktické využít tzv. rozdělené klepnutí, kdy jedním prstem si držíme tlačítko a druhým přiklepneme. Na obrazovce s detailem o místě jsou dvě důležitá tlačítka - Navigovat sem (ze současné polohy do vybraného místa) a Navigovat odsud (z vybraného místa do současné polohy).

Na obrazovce s trasou si poklepáním na příslušném přepínači můžeme vybrat mezi navigací autem, pěšky a veřejnou dopravou. Též si zde můžeme vybrat některou z alternativních tras. Chceme-li si vybranou trasu prohlédnout ještě před vyražením na cestu, lze zobrazit detail trasy poklepáním na tlačítko ZObrazit jako seznam, které je nejsnáže přístupné tak, že klepneme čtyřmi prsty v dolní části dospleje a dostaneme se na poslední ovládací prvek. Tento seznam instrukcí pro navigaci si můžeme přečíst obvyklými gesty VoiceOveru.

Pokud máme vše nastaveno, vyrazíme na trasu a poklepeme na tlačítko Start. V závislosti na zvoleném druhu navigace se řídíme instrukcemi následovně:

  1. Trasa veřejnou dopravou: Objeví se nabídka alternativních aplikací pro navigaci, neboť tento druh navigace není v České republice podporován.
  2. Trasa autem: Na iPhonu 4S a iPhonu 5 se řídíme podle instrukcí, které nám v pravý čas VoiceOver řekne. Můžeme tento způsob použít i pro pěší navigaci, avšak jsou zohledňovány jednosměrky, cíl je hlášen instrukcí k zastavení v relativně velkém okruhu (cca 50 m) a pokyny pro zabočení nejsou oznamovány tak vhodně, jak při větší rychlosti v autě - např. mohou být oznámeny až po zabočení nebo po minutí ulice.
  3. Trasa pěšky: Musíme se přesunout nejprve šviháním vlevo a vpravo na pole instrukcí, v němž přecházíme mezi jednotlivými kroky šviháním nahoru a dolů. Někdy dojde k automatickému přejití na další krok, ujdeme-li daný úsek, nelze se ovšem na to spoléhat a VoiceOver změnu nehlásí, i když je zaměřen na poli instrukcí. K samotnému listování instrukcí musíme mít tedy zapnuté ještě sledování směru a to během cesty s indikací směru a v cílové ulici sledování současné polohy.

Až dojdeme do cíle nebo přejeme-li si navigaci předčasně ukončit, poklepeme na tlačítko Konec v levém horním rohu.

Audioukázka

Poslechněte si reportáž z navigování (mp3; 7,6 MB).

Prohlížení mapy

Mapu s aktivním VoiceOverem si můžeme prohlížet až překvapivě jednoduše a poměrně srozumitelně. Běžně při horním okraji displeje je sever, dole jih atd. Je-li mapa orientovaná jinak, dozvíme se to tak, že z tlačítka Nastavení švihneme jednou doleva a tam při změněné orientaci je tlačítko kompasu s informací o orientaci mapy. Poklepeme-li na kompas, zmizí a mapa se přeorientuje na sever.

Klepnutím třemi prsty se dozvíme, jakou oblast mapy vidíme a jak je tato oblast velká. Záběr můžeme měnit tak, že rotor točením dvěma prsty přeladíme na hodnotu Zvětšení a potom šviháním nahoru a dolů měníme měřítko. Menší měřítko sice umožňuje větší záběr, ale snižuje se zároveň schopnost cesty VoiceOverem sledovat, nehledě na to, že některé méně důležité cesty jsou zcela zamlčeny pro množství detailů. Potřebujeme-li prohlížet část mapy mimo viditelnou oblast, potáhneme třemi prsty mapu daným směrem - tj. chpro odkrytí toho, co je za horním okrajem displeje, potáhneme mapu třemi prsty dolů. Mapa se vždy neposune o celou délku displeje v daném směru, ale zhruba o polovinu, což nedovoluje ztratit návaznost v prozkoumávání.

Šviháme-li vlevo a vpravo, můžeme si projít všechny místa, které aktuální výsek mapy zobrazuje. Při poklepání na vybraném místě zobrazíme informační popup, o němž jsme se zmínili dříve. Pravé kouzlo v prohlížení je ovšem v tom, že můžeme jet prstem po displeji a VoiceOver bude říkat, co právě máme pod prstem. U rovných cest navíc říká, odkud kam cesta vede, což se hodí pro její další sledování. Pokud totiž na cestě prst podržíme a VoiceOver říká, že se jedná o severojižní silnici, víme, že při tažení prstu z vrchu dolů budeme cestu sledovat. Při sledování cesty a tažení prstu se ozývá zvuk indikující, zda dodržujeme správný směr. V případě, že se prst od cesty vzdaluje, zvuk má vyšší tón. Tímto způsobem můžeme poměrně dobře sledovat zakřivení cesty , její orientaci a místa, v kterých se protíná s jinými cestami. VoiceOver reaguje až příliš aktuálně, což má za následek, že křižovatku přečte jen ve chvíli, kdy na ní tažený prst zastavíme.

Videoukázka

Hodnocení

Apple mapy z hlediska přístupnosti přinášejí nové funkce oproti Google mapám pro iOS - zejména při prohlížení mapy. Nelze je ovšem zatím příliš prakticky využít pro pěší navigaci, která je pro nevidomé nejdůležitějším způsobem navigace, jenž by byl využitelný při samostatném pohybu. Prozatím tedy pro samostatný pohyb je praktičtější sáhnout po některé z ověřených navigací v AppStore, byť Apple mapy mohou být vhodným doplňkem pro zorientování se na daném místě.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

pátek 9. listopadu 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 8. díl

Efektivnější vyčítání oken a textu

V minulém díle jsme si ukázali základní příkazy pro pohyb VoiceOver kurzoru, které si dnes shrneme a doplníme o další zpříjemňující práci. Rovněž přijdou na řadu příkazy umožňující se zorientovat v tom, kde se právě nacházíme a jak se pohybovat v textových polích.

Rychlá navigace a další užitečné příkazy

Abychom při navigaci VoiceOver kurzoru spolu se šipkami nemuseli stále stiskávat klávesy VO (Ctrl+Alt), existuje režim rychlé navigace, na který si rychle zvykneme. Přepíná se soustiskem levé a pravé kurzorové šipky a stačí poté stiskávat pouze šipky. Následující tabulka ukazuje příkazy pro VoiceOver kurzor, které mají alternativu v rychlé navigaci:

PříkazBez rychlé navigaceS rychlou navigací
Přesunout VoiceOver kurzor na další prvekVO+Šipka dopravaŠipka doprava
Přesunout VoiceOver kurzor na předchozí prvekVO+Šipka dolevaŠipka doleva
Přesunout VoiceOver kurzor na další prvek daného typuVO+Šipka dolůŠipka dolů
Přesunout VoiceOver kurzor na předchozí prvek daného typuVO+Šipka nahoruŠipka nahoru
Zahájit interakci s prvkem pod VoiceOver kurzoremVO+Shift+Šipka dolů Šipka dolů+Šipka doprava
Ukončit interakci s prvkem pod VoiceOver kurzoremVO+Shift+Šipka nahoru/td>Šipka dolů+Šipka doleva
Aktivovat (stisknout) prvek pod VoiceOver kurzoremVO+MezerníkŠipka nahoru+Šipka dolů

Když už uvádíme výčet příkazů, zmíníme si i ty, které nás v rámci zkoumané oblasti VoiceOver kurzorem přesouvají po menších či větších úsecích:

Přejít mírně daným směrem (VO+Shift+Šipka doleva, VO+Shift+Šipka doprava):
Tyto příkazy umožňují v textových polích pohyb VoiceOver kurzoru po znacích textu.
Přejít na viditelný začátek (VO+Home) a viditelný konec (VO+End):
Přesune VoiceOver kurzor na první, rresp. poslední,, prvek v aktuálním řádku tabulky či textu.
Přejít na začátek (VO+Shift+Home):
Přesune VoiceOver kurzor na první prvek aktuální oblasti interakce - např. v tabulce se přesune na buňku v prvním řádku a prvním sloupci.
Přejít na konec (VO+Shift+End):
Přesune VoiceOver kurzor na poslední prvek aktuální oblasti interakce - např. na tlačítko OK ve spodní části dialogového okna.
Výběr položek (VO+I):
vyvolá menu se všemi položkami aktuálního okna, v němž lze vybrat položku šipkami či obsaženými písmeny a Enterem na ni VoiceOver kurzor přesunout. Více viz o výběrových nabídkách později v podkapitole o přepínání aplikací a oken.

Pozor na to, že na většině Apple klávesnic je nutné namísto Home stisknout kombinaci FN+šipka doleva, namísto Page Up FN+Šipka nahoru apod.

Rotor

V tuto chvíli se pozastavme u příkazů pro přechod VoiceOver kurzoru na další a předchozí prvek daného typu. To, po jakých prvcích šipky nahoru a dolů přechází, záleží na nastavení tzv. rotoru. Rotor přelaďujeme (přepínáme) při zapnuté rychlé navigaci vpřed soustiskem horní a pravé kurzorové šipky a vzad soustiskem horní a levé kurzorové šipky. Význam rotoru plně doceníme až v oblastech webového obsahu, proto jej zde zmiňujeme jen pro úplnost, jak lze VoiceOver kurzor ovládat.

Mimo oblasti webového obsahu je možné rotor přelaďovat mezi navigací a pohybem po znacích a slovech. Pro běžnou práci v oknech aplikací je ovšem vhodné mít rotor naladěn na volbě Navigace, neboť ta šipkám nahoru a dolů dává kýženou a očekávanou funkci - to jest např. v tabulkových seznamech šipky nahoru a dolů přechází mezi řádky.

Informace o aktuální pozici

V jakoukoli chvíli při aktivovaném VoiceOveru si můžeme ověřit, kde v systému se nacházíme, jak jsou zaměřené jednotlivé kurzory a co je vybráno. Tyto informace zjíšťujeme pomocí funkčních kláves F1 až F6 v kombinaci s klávesami Vo a mají následující význam:

VO+F1
Přečte název aplikace v popředí
VO+F2
Přečte název aktuálního okna v popředí
VO+F3
Popíše prvek pod VoiceOver kurzorem
VO+F4
Popíše prvek zaměřený fokusem
VO+F5
Popíše prvek zaměřený ukazatelem myši
VO+F6
Přečte vybraný text či vybrané položky v seznamu

Přestože VoiceOver kurzor a fokus se navzájem následují, jak jsme si již říkali, nedávají příkazy pro popsání pozice VoiceOver kurzoru a fokusu vždy stejnou odpověď. Je to zapříčiněno již známým faktem, že fokus se nedostane na všechny prvky, na které VoiceOver kurzor,, proto k jejich svázání dochází jen na prvcích, které jsou schopny oba kurzory zaměřit.

Hlášení o popisovaných prvcích se mohou poměrně dosti lišit v závislosti na tom, jaký prvek je zaměřen. Nebudeme si blíže tyto hlášení rozebírat, neboť jsou v zásadě srozumitelná. Stojí pouze za zmínku, že pokud VoiceOver kurzorem nebo fokusem je zaměřeno textové pole, je popsána pozice i textového kurzoru (ukazatele). Dále při popisování položky pod VoiceOver kurzorem je i přečten nápovědný text říkající jak s prvkem pracovat. Tento nápovědný text je možné si kdykoli nechat přečíst pomocí klávesové zkratky VO+Shift+N, popř. je čten automaticky při nejvyšší podrobnosti čtení.

Jestliže funkční klávesu patřící danému kurzoru stiskneme dvakrát, dozvíme se dodatečné informace o prvku či pozici. Je-li např. VoiceOver kurzor v textovém poli, můžeme stiskem VO+F3,F3 zjistit, kolik řádků text má a kolik jich je viditelných.

Pohyb v textu

Když už jsme u textových polí, pojďme si říci, jak se pohybovat v textu. Přestože několik rozdílů najdeme, není na práci s textem v prostředí OS X zásadně nic jiného oproti Windows. Zde je srovnávací tabulka funkcí pro pohyb v textu, které oba systémy nabízí:

FunkceWindowsMac
Posunout kurzor o znakŠipka doleva/dopravaŠipka doleva/doprava
Posunout kurzor o slovoCtrl+Šipka doleva/dopravaAlt+Šipka doleva/doprava
Posunout kurzor na okraj řádkuHome/EndCMD+Šipka doleva/doprava
Posunout kurzor o řádek a optimálně zachovat sloupecŠipka nahoru/dolůŠipka nahoru/dolů
Posunout kurzor o odstavecCtrl+Šipka nahoru/dolůAlt+Šipka nahoru/dolů
Posunout kurzor o obrazovkuPage Up/DownAlt+Page Up/Down
Posunout kurzor na okraj celého textuCtrl+Home/EndCMD+Šipka nahoru/dolů

Musíme si dát pozor na to, že při aktivní rychlé navigaci VoiceOveru je nutné před započetím pohybu v editačním poli zahájit s polem interakci. Rovněž musíme počítat s tím, že rychlá navigace mění význam kurzorových šipek, protože ty pohybují přímo s Voiceover kurzorem. V praxi to znamená, že v textu je základním prvkem pro pohyb VoiceOver kurzoru slovo. Při aktivní rychlé navigaci tedy je nutno používat pro pohyb po znacích již zmíněné klávesové zkratky VO+Shift+Šipka doleva/doprava. Na první pohled se může zdát primární navigace šipkami doleva a doprava po slovech nezvyklá, má však svoji logiku ve smyslu širšího záběru okolního kontextu než jsou znaky.

Ještě jednu, avšak nesporně větší, nezvyklost přináší VoiceOver při odezvě pohybu v textu. V základním nastavení nečte totiž text, který je vpravo od kurzoru, ale text, přes který při pohybu kurzor přešel. Prakticky to má dopad takový, že si musíme dobře uvědomit, na jakém konci vysloveného úseku textu (znaku či slova) se kurzor nachází. Při pohybu vpřed je kurzor umístěn za ním, zatímco při pohybu vzad před ním. De facto to odpovídá režimu čtení, jenž používají odečítače ve Windows pouze při označování a odznačování textu. Je dobré si na tuto vlastnost zvyknout, neboť VoiceOver v systému iOS vyčítá změny pozice kurzoru stejně a toto chování nelze na mobilních zařízeních v současné době přenastavit.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si nejprve napíšeme v editoru TextEdit krátký text a odzkoušíme funkce pro přečtení aktuální pozice. Dále si procvičíme práci s rychlou navigací a obecně práci s uživatelským rozhraním. Poslouží nám k tomu utilita VoiceOver, kde si přenastavíme vyslovování číslic a to, aby VoiceOver četl text vpravo od kurzoru a nikoli text, přes který kurzor přechází.

Podcast ke stažení ve formátu mp3 (12,3 MB)

Autorem článku a podcastu je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

neděle 28. října 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 7. díl

Změny v pracovním prostředí a jednoduché vyčítání oken

Dnes ještě za čerstva se přeučíme to, co jsme si minule pěkně vysvětlili, neboť v nedávno vyšlé nové verzi systému OS X 10.8 Mountain Lion došlo ve stavových nabídkách ke změnám. Dojde ovšem i v tomto díle na nové dovednosti - popíšeme si způsob základního vyčítání oken.

Nové stavové nabídky

Zkráceně řečeno, ve verzi OS X 10.8 Mountain Lion došlo ke sloučení oblasti stavových nabídek a Spotlightu a přibylo ještě něco navíc. Nyní tedy opakovaným stiskem VO+M se přepínáme pouze mezi aplikačními nabídkami a stavovými nabídkami, při čemž při vstupu do stavových nabídek se vždy nacházíme na té ikoně, která byla posledně vybrána. Spotlight je tak jednou z ikon ve stavových nabídkách. Vedle něj nově můžeme najít ikonu oznamovacího centra, což je dialog schraňující na jednom místě informace o důležitých událostech v systému a aplikacích. Budeme se o něm více bavit dále.

Každou z nabídek nyní nelze rozbalit jednoduše šipkou dolů, musíme k tomu využít příkaz pro kliknutí na položku - VO+Mezerník. Nic zásadního se ale dále v ovládání stavových nabídek a Spotlightu nemění a platí o jejich funkčnosti to, co jsme si popsali v minulém díle. Používáme-li ke vstupu do Spotlightu klávesovou zkratku CMd+Mezerník, žádnou změnu ani nezaznamenáme.

Přece jen ještě jedné pozitivní změny si můžeme povšimnout a to zpřístupnění stavových nabídek aplikací třetích stran. Padá tedy bariéra nemožnosti ovládat rychle DropBox či Skype. Ikony aplikací, které mají svoji stavovou nabídku lze nalézt v levé části stavových nabídek.

Standardní kurzory v OS X

Dříve než si popíšeme, jak vyčítat obsah na obrazovce a jak se v něm efektivně pohybovat, je vhodné se zmínit o kurzorech, s kterými se v OS X můžeme setkat a jak ovlivňují navigaci po obrazovce. První z nich je ukazatel myši, který se v základním nastavení pohybuje nezávisle na ostatních dvou kurzorech, proto jeho chování nebudeme v tuto chvíli brát v úvahu.

Druhý z nich je systémový kurzor nebo také v terminologii nápovědy VoiceOveru "zaměření z klávesnice", my však jej budeme nazývat fokus, neboť je to blíže anglickému originálu "Keyboard focus". Ten primárně ovládáme klávesou Tabulátor, resp. Shift+Tabulátor, kdy fokus přechází po položkách v tzv. kruhu tab order. V případě, že v rámci ovládacího prvku zaměřeného fokusem lze pozici dále upřesňovat kurzorovými šipkami, budeme o takové pozici hovořit jako o pozici kurzoru (v terminologii nápovědy též "ukazatel"), neboť se jedná o zažitý pojem, mluvíme-li např. o kurzoru v textových polích. Prakticky to tedy funguje tak, že pokud začneme na klávesnici psát, vkládá se text do ovládacího prvku zaměřeného fokusem na příslušnou pozici kurzoru. Pokud se fokus nachází na tlačítku, zaškrtávacím políčku nebo jiném klikatelném ovládacím prvku, používáme k jeho aktivaci mezerník, což je ostatně stejné jako v systému Windows. Existuje-li v aktuálním okně, resp. dialogu, výchozí tlačítko, aktivujeme jej odkudkoli Enterem.

VoiceOver kurzor

Protože navigace pomocí tabulátoru funguje spolehlivě pouze v dialozích a pomocí tabulátoru se nelze donavigovat na prvky, které jsou reálně jenom pro čtení, existuje pro vyčítání veškerého obsahu tzv. VoiceOver kurzor, jenž používáme při zapnutém VoiceOveru. Je to vždy oblast uživatelského rozhraní, kterou VoiceOver naposledy přečetl. Tato oblast je též pro přehlednost na obrazovce vizuálně ohraničena orámováním. Základní pohyb VoiceOver kurzoru provádíme klávesovými zkratkami VO+Šipka doprava pro přechod na následující prvek uživatelského rozhraní a VO+Šipka doleva pro přechod na předchozí prvek. Postupným posouváním VoiceOver kurzoru si můžeme přečíst celý obsah aktuální oblasti okna. VoiceOver kurzor přechází nejen přes ovládací prvky jako tlačítka, editační pole a vyskakovací tlačítka, ale i přes statický text, obrázky, indikátory průběhu apod. Kliknutí VoiceOver kurzoru na prvcích, jako jsou tlačítka nebo zaškrtávací políčka, provádíme již známou klávesovou zkratkou VO+Mezerník.

Jelikož v základním nastavení se fokus a VoiceOver kurzor navzájem následují a stejně tak pozice kurzoru s VoiceOver kurzorem, je v zásadě jedno, s kterým s kurzorů pohybujeme. To, že fokus následuje VoiceOver kurzor, můžeme s výhodou využít a pokud např. chceme-li do nějakého editačního pole vpisovat, stačí na něj přesunout VoiceOver kurzor. Na tomto místě se může zdát, že je jedno, zda tlačítko stiskneme samotným mezerníkem nebo v kombinaci s klávesami VO. Není tomu ale tak. Jednak se mohou vyskytnout situace, kdy samotný mezerník klik neprovede, zatímco VO+Mezerník ano a jednak se při ovládání složitějších funkcí setkáme s případy, kdy je nutné fokus a VoiceOver kurzor rozpojit, proto je dobré si na příkaz VO+Mezerník zvyknout.

Interakce s oblastmi obsahu

VoiceOver kurzor umí pomocí tzv. interakce prozkoumávat blíže obsah prvků uživatelského rozhraní. Stiskneme-li VO+Shift+Šipka dolů, zahájíme s prvkem interakci neboli zanoříme se do aktuálního prvku či oblasti a pohybujeme se následovně výše zmíněnými příkazy VO+Šipka doleva a VO+Šipka doprava jen v rámci oblasti, do níž jsme se zanořili. Pokud chceme interakci ukončit a vrátit se na předchozí úroveň zkoumání obsahu na obrazovce, stiskneme VO+Shift+Šipka nahoru.

Pomocí příkazů pro interakci se tak můžeme zanořit do oblastí obsahu, jako jsou panely nástrojů, tabulkové seznamy, editační pole nebo obsah ve formě webové stránky, ale i do jednoduchých prvků uživatelského rozhraní, u nichž si chceme pouze podrobnějším zkoumáním upřesnit, jak se co píše.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si prakticky ukážeme, jak VoiceOver kurzor můžeme použít k vyčtení informací z dialogu O tomto Macu a z oznamovacího centra, u něhož si názorně ukážeme interakci s oblastmi obsahu.

Podcast ve formátu mp3 (9 MB).

Autorem článku i podcastu je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

neděle 8. července 2012

iPad - aplikácie vždy na dosah

Dnes bych opět rád dal prostor Peterovi Gombárikovi, od něhož už jste si zde mohli přečíst recenzi přístupnosti iPhone 4.

Rád by som sa s Vami podelil o aplikácie, ktoré preferujem. Jedná sa o aplikácie, ktoré mám na iPade. S určitými zmenami sú rovnaké ako na iPhone. Rád by som v zopár článkoch vysvetlil pokročilejšie využívanie iPadu, popis niektorých aplikácií o ktorých si myslím, že sú prínosom a s ich ovládateľnosťou nebude mať nikto problém.

iPad beriem ako svoj poznámkový blok, ktorý navyše môže využívať všetky vymoženosti internetu, ako sú získavanie informácií ak niekam cestujem, alebo len prečítaní si rôznych denníkov. Preto sa budem sústrediť hlavne na možnosti a aplikácie, ktoré nám môžu spríjemniť prácu či už pri zaznamenávaní si poznámok, organizáciu času, alebo pri čítaní rôznych dokumentov, alebo kníh.

Základné vysvetlenie obsluhy

Už som v recenzii písal, že všetky zariadenia od Apple, resp. všetky dotykové používajú takzvanú plochu. Samozrejme, že týchto plôch môžete mať aj viac. Je teda jasné, že na prvej ploche budú aplikácie, ktoré používate najčastejšie. Aplikácie sú zoradené v maticiach, takže si ich viete usporiadať presne tak ako potrebujete. Pre plochu sú voľné 4 stĺpce a 4 riadky. Takže ak je aplikácia ako prvá, tak je presne v ľavom rohu, kde je stĺpec 1 a riadok 1. Ako som písal vyššie, tak plôch môžete mať viac a medzi nimi sa presúvať. Pre tých, ktorí používajú Voiceover je to švihanie troma prstami idúcimi za sebou do strán. Voice Over pritom zahlási na ktorej z plôch a z koľkých sa nachádzate.

Aplikácie tiež môžeme zoskupovať do priečinkov, napríklad ak máme 5 aplikácií o cestovaní tak si vytvoríme priečinok cestovanie, ktorý máme na prvej ploche a všetky tieto aplikácie si presunieme práve do vytvoreného priečinka. Takto si môžete združovať veľké množstvo aplikácií, záložiek na webové stránky ktoré majú rovnaký význam, alebo sa zaoberajú rovnakou problematikou.

Dock rovnaký na každej ploche

Pod každou plochou, sa nachádza pás ktorý sa aj pri presunutí na inú plochu nemení. Dock slúži na aplikácie, ktoré spúšťate najčastejšie. V základnom nastavení sa tu objavuje e-mail, Safary na prehliadanie webu a tiež aj Ipod na počúvanie hudby. Aj tieto možnosti si môžete rôzne meniť a konfigurovať.

Stavové informácie vždy na vrchu

Stavové informácie sú stále na vrchu a tak sa ľahko dozviete koľko Vám zostáva batérie, aký je signál wifi, alebo aktuálny čas. Od verzie iOS 5 je tu aj takzvaný vysúvací panel, ktorý slúži na rýchly prístup k niektorým informáciám. Aktivuje sa tak, že ak ste prstom na stavovom riadku a potiahnete troma prstami nadol, tak sa dozviete aktuálnu teplotu, akú máte nasledovnú udalosť v kalendári a pod. Konečne tento panel začínajú využívať aj aplikácie tretích strán, takže nie ste pri informáciách vôbec obmedzovaný.

Práca s aplikáciami

V tejto časti sa pokúsim vysvetliť, ako sa so samotnými aplikáciami pracuje.

Pohyb po ploche

Ak si chceme vybrať niektorú z aplikácií, môžeme na to použiť 3 spôsoby.

  1. Prstom chodíme po ploche a v prípade, že nám Voiceover prečíta názov požadovanej aplikácie, tak prst dvihneme a kdekoľvek na display dva krát poklepeme. Tým sa nám otvorí požadovaná aplikácia.
  2. Dostaneme sa prstom na prvú aplikáciu a následne začneme švihať prstom z ľavej strany do pravej strany. V prípade že chceme ísť po aplikáciách doľava, švíhame z pravej strany doľava a v prípade že chceme ísť po aplikáciách doprava, šviháme z ľavej strany doprava. Tento druhý spôsob by nás v prípade, že sme na prvej aplikácii zvukom upozornil, že sme na začiatku. Následne postupujeme ako som písal vyššie a to ak si aplikáciu týmto spôsobom vyberieme, tak dvihneme prst a kdekoľvek na display poklepeme.
  3. Poklepte dvoma prstami tri krát kdekoľvek na display a otvorí sa zoznam aplikácií, ktorý je na ploche. Hneď hore je vyhľadávacie pole, kde môžete zadať časť názvu, pričom sa vyselektuje obsah, ktorý tento reťazec obsahuje. Tak sa veľmi ľahko dostanete k požadovanej aplikácii. V prípade, že ste našli tú, ktorú práve hľadáte, tak dvihnite prst a kdekoľvek na display dva krát poklepte. Následne budete počuť zvuk, ktorý Vás upozorní, že fokus Woiceoveru nastavil sa priamo na požadovanú aplikáciu na ploche, takže stačí dva krát jedným prstom poklepať pre jej otvorenie.
Presúvanie a vymazávanie aplikácií

V predchádzajúcej kapitole sme si vysvetlili, ako spúšťať aplikácie. Teraz si niečo povieme o tom, ako ich presúvať, mazať a ako získame nové aplikácie.

Apple Store je nevyhnutnosť

Pri zakúpení si produktu spoločnosti Apple musíme zariadenie prihlásiť. Toto robíme pri prvotnom nastavení prístroja, kde si nastavujeme aj ďalšie služby, ako je Icloud záloha a pod. Najprv si musíme vytvoriť svoj ID účet. Tento nám bude slúžiť na synchronizáciu dát medzi viacerými zariadeniami, na ukladanie e-mailov priamo na serveri a tiež aj na nákup aplikácií. Vytvoríme si teda svoj účet, zadaním existujúcej e-mailovej adresy a prihlasovacieho hesla. Toto heslo musí mať najmenej 8 miest, jedno veľké písmeno a aspoň jedno číslo. Tiež si musíme pripraviť platobnú kartu a zadať platobné informácie práve pre nákup aplikácií, hudby, filmov, alebo kníh. Keď teda máme túto procedúru za sebou, môžeme sa pustiť do samotného sťahovania aplikácií.

Free aj platené

Pre nakupovanie aplikácií použijeme program App Store. Je už nainštalovaný priamo výrobcom a ak máme všetky údaje správne zadané, tak môžeme začať s nakupovaním. Po spustení App store máme veľa možností, môžeme si vybrať zoznam platených aplikácií, alebo najsťahovanejšie free aplikácie. Tiež ak poznáme názov aplikácie, ktorú chceme stiahnuť, tak môžeme jej názov zadať do vyhľadávacieho pola a podľa názvu ju nájsť. Vždy sa dozvieme informácie o aplikácii, či je free, alebo je platená. Keď sme sa teda rozhodli si aplikáciu stiahnuť, tak na nej poklepeme a zvolíme instal app, zadáme svoje heslo, e-mail je predvyplnený a aplikácia sa nám stiahne a nainštaluje priamo do zariadenia. V prípade, ak chceme vidieť priebeh sťahovania, tak sa nastavíme priamo na aplikáciu na ploche a v prípade, že sa sťahuje, tak nám Voiceover oznamuje percentá sťahovania a neskôr aj percentá inštalácie. Samozrejme, že aplikáciu si následne môžeme presunúť presne tam kde to uznáme za vhodné.

Ulož ma tam, kam potrebuješ

Po nainštalovaní aplikáciíí si ich môžeme rôzne usporiadať. Či už do priečinkov, alebo na rôzne napríklad tematicky ladené plochy. Samozrejmosťou je usporiadanie si aplikácií presne tak ako potrebujeme, ak teda používame niektorú aplikáciu veľmi často, tak si ju dáme na prvú plochu a do horného ľavého rohu. Takto sa k nej jednoducho dostaneme a máme k nej veľmi jednoduchý prístup a jednoducho ju nájdeme. Voiceover nám vždy pri presúvaní aplikácie hlási kde sa presne aplikácia nachádza a to tak, že prečíta cez ktorú aplikáciu sa presúvame a tiež aj pozíciu na ktorú sme aplikáciu umiestnili.

Presun aj medzi plochami

Výbornou funkciou je samostatné presúvanie aplikácií medzi plochami. Vieme si takto vytvoriť tematické plochy, takže na jednej môžeme mať aplikácie pre prácu, bez ohľadu na to, či sa jedná o finančné aplikácie, alebo aplikácie na písanie textov. Na druhej ploche môžeme mať aplikácie na počúvanie hudby, alebo na tvorbu hudby. Záleží na každom z nás, ktorý zo spôsobov budeme preferovať, či aplikácie presúvať do priečinkov, alebo si vytvorí viacero plôch.

Ako teda presúvať?

Ak sme si s App store stiahli nejakú aplikáciu, ktorá sa nám nainštalovala, tak na nej poklepme prstom a držíme. Ozve sa zvuk, ktorý nás upozorní, že budeme robiť gesto, ktoré sa používa aj v prípade, že nemáme Voice Over zapnutý. Prst nedvíhame, ale posúvame ho po display tam, kde by sme aplikáciu chceli mať. V prípade, že sa dostaneme na okraj obrazovky, tak nás program upozorní na túto skutočnosť a takto sa presunieme na ďalšiu stranu, resp. plochu. Presúvanie ukončíme tak, že stlačíme tlačidlo home.

Kalendár, iBooks, alebo Safari?

O týchto aplikáciách si napíšeme v ďalšom článku.

Související odkazy

pátek 22. června 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 6. díl

Dnes budeme pokračovat v popisu ovládání prostředí Mac OS X z klávesnice a to konkrétně vyhledávacího pole Spotlight, tzv. docku a kontextových nabídek.

Spotlight

Jak již bylo zmíněno v minulém dílu, Spotlight je univerzální vyhledávací pole, na něž se lze přepnout opakovaným stiskem VO+M. Protože však je po aplikačních a stavových nabídkách až třetí v pořadí, je efektivnější používat namísto příkazu VoiceOveru systémovou klávesovou zkratku CMD+Mezerník.

Po stisku CMD+Mezerník se tedy fokus přesune do Spotlightu v pravém horním rohu obrazovky a stačí zadat jen několik písmen ze jména aplikace, dokumentu, kontaktu či jiného souboru. Spotlight navíc umí vyhledávat v obsahu dokumentů a v mailových a chatových zprávách, což už ovšem závisí na dalším nastavení.

Ve výsledcích se lze pohybovat jednoduše šipkami nahoru a dolů a otevření aktuální položky se provede stiskem VO+Mezerník nebo klasicky Enterem, při čemž VO+Mezerník je klávesová zkratka VoiceOveru pro kliknutí na položce. Vyhledaný výsledek se otevírá ve výchozí asociované aplikaci - např. dokument se otevře v editoru TextEdit, vizitka kontaktu v Adresáři apod. Chceme-li se o konkrétní položce v seznamu výsledků vyhledávání Spotlightu dozvědět více, stačí stisknout VO+Shift+H. Tímto způsobem lze zjístit cestu k souboru či základní kontaktní údaje na nalezené vizitce.

Dock

Dock je lišta sloužící buď pro spouštění nejpoužívanějších aplikací, nebo pro přepínání aplikací již spuštěných. Svou funkčností se velmi podobá úlohové liště z Windows 7. Dock je typicky umístěn horizontálně při dolní okraji obrazovky, ale toto umístění lze jednoduše změnit v aplikační nabídce Apple a zde v podnabídce Dock. V této nabídce je možné zakázat i skrývání Docku, není-li zrovna používán.

Do docku se přesune fokus po stisku VO+D, na čež je možné se pohybovat šipkami po jednotlivých ikonách nebo zadávat počáteční písmena z názvu aplikací či složek. Dock se dle očekávání opouští Escapem a fokus se vrací tam, odkud byl dock vyvolán. Otevřená aplikace je graficky indikována a oznámena též VoiceOverem. Některé aplikace mohou na své ikoně zobrazovat bližší status - typicky počet nových zpráv např. v Mailu, iChatu či Skype.

Do již spuštěné aplikace, resp. otevřené složky, se lze přepnout kliknutím na ikoně pomocí VO+Mezerník nebo stiskem Enteru. Dosud nespuštěnou aplikaci je možné spustit stejným způsobem s tím rozdílem, že navíc stiskem Shift+Enter se provede spuštění bez obnovení otevřených oken - typicky uložené karty při ukončení webového prohlížeče.

Ikony v docku je též možné jednoduchým způsobem pomocí VoiceOveru přeskupovat tak, že na položce, kterou chceme přesunout, stiskneme VO+, a na místě, kam ji chceme přesunout/pustit, stiskneme VO+.. Pro další operace s ikonami v docku používáme kontextové nabídky.

Kontextové nabídky

Stejně jako ve Windows po stisku klávesy Kontextové menu na položce, resp. po kliknutí pravého tlačítka, lze vyvolat kontextovou nabídku s příkazy vztahujícími se k dané položce, je možné analogickou nabídku vyvolat i na položce v Mac OS X. Při aktivním VoiceOveru tak činíme stiskem klávesové zkratky VO+Shift+M. Ovládání takové nabídky se nijak neliší od toho, co jsme si uvedli dříve v kapitole o aplikačních nabídkách či od toho, co můžeme znát z prostředí Windows.

Kontextové nabídky s výhodou můžeme použít např. při manipulaci se skladbami v multimediálním centru iTunes či se soubory ve Finderu. Jedna z oblastí je právě i Dock. Vyvoláme-li kontextovou nabídku na ikoně v Docku, najdeme zde následující příkazy:

  • Otevřít - není-li aplikace spuštěna.
  • Skrýt a ukončit - je-li aplikace spuštěna.
  • Podnabídka Volby:
    1. Zobrazit ve Finderu - otevře umístění, kde se aplikace/složka nachází.
    2. Zaškrtávací políčko Ponechat v docku - připíchne aplikaci/složku na dock, a ta tak po ukončení nezmizí a lze ji potom lechce v docku nalézt a spustit.
    3. Zaškrtávací políčko Otevřít po přihlášení - není-li aplikace obnovena při přihlášení, je při zaškrtnutí tohoto políčka vždy automaticky spuštěna - analogie ke složce Po spuštění ve Windows.

Kromě těchto příkazů zde můžeme najít i další příkazy, které závisí na konkrétní aplikaci - např. na ikoně Skype lze v podmenu Status přepnout status, na ikoně Mailu lze vyvolat psaní nové zprávy či přijmout novou poštu, na ikoně iTunes zjístit právě přehrávanou skladbu a přehrávání zastavit atd.

Kontextové nabídky nám obecně mohou práci usnadnit nehledě na to, že v nich můžeme najít příkazy, které nemají jiný alternativní přístup, proto se vyplatí klávesovou zkratku VO+Shift+M použít pro vyvolání kontextové nabídky tam, kde se z logiky věci nabízí - např. kontextová nabídka u playlistu ve stromovém seznamu záložek v iTunes umožňuje playlist přejmenovat. . V nejhorším případě můžeme zjístit, že položka žádnou kontextovou nabídku neposkytuje.

Podcast

Tento díl si můžete pustit i jako podcast ve formátu mp3 (10 MB), který pro vás připravil autor seriálu, Roman Kabelka.

Další díly seriálu

pondělí 18. června 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 5. díl

Nyní, když už jsme se seznámili se základy používání odečítače VoiceOver, můžeme přistoupit k základům ovládání operačního systému Mac OS X z klávesnice.

Při prvním spuštění, dříve než se ocitneme na výchozí obrazovce operačního systému Mac OS X, je nutné projít základním nastavením systému, jako je výběr jazyka, uživatelského jména, pořízení fotografie uživatelského účtu, nastavení WiFi sítě pro připojení k Internetu atd. už na začátku tohoto průvodce můžeme směle stisknout CMD+F5 pro aktivování VoiceOveru a získání tak možnosti samostatného vyplnění potřebných údajů bez asistence vidící osoby. Při průchodu tímto průvodcem si vystačíme se základními klávesovými zkratkami pro pohyb, které známe s Windows – kurzorové šipky, Tabulátor, mezerník a Enter.

Jediná aplikace, která je v Mac OS X spuštěná vždy a má na starost správu souborů a pracovní plochy, je Finder, tudíž jeho okno je právě to, které se zobrazí po startu systému. Ovšem bez ohledu na to, kterou aplikaci máme právě v popředí, lze uživatelské rozhraní na obrazovce rozdělit do tří částí, jimž se budeme později blíže věnovat:

  1. Řádek nabídek při horním okrají obrazovky.
  2. Okno aplikace v popředí.
  3. Dock umístěný nejčastěji na spodním okraji obrazovky.

Řádek nabídek při horním okraji obrazovky lze dále rozdělit do tří částí, mezi nimiž se lze cyklicky přepínat klávesovou zkratkou VO+M. Patří mezi ně:

  • Aplikační nabídky pro ovládání aktuální aplikace v popředí.
  • Stavové nabídky zobrazující informace o stavu počítače, popř. nabízející rychlý přístup k funkcím aplikací a operačního systému.
  • Spotlight - univerzální vyhledávací pole pro hledání souborů, kontaktů a dalších informací v počítači.

Aplikační nabídky

Nabídky se neovládají nikterak neobvykle - mezi nabídkami v řádku nabídek se pohybujeme šipkami vlevo a vpravo, opouštíme jej Escapem, nabídku rozbalujeme šipkou dolů, mezi položkami nabídky se pohybujeme šipkami nahoru a dolů a položku aktivujeme Enterem. Rovněž typy položek, s kterými se v nabídkách můžeme setkat, jsou podobné těm v jiných systémech - podnabídky se tedy rozbalují šipkou vpravo, položky s třemi tečkami vyvolávají dialogy, zaškrtnuté položky mají u sebe tzv. virguli a neaktivní položky nic nevykonávají. Zcela vyjímečně se lze setkat s tzv. interaktivními položkami, typicky např. v menu nápovědy, které mají podobu editačního pole, krokovače či jiného přímo upravitelného prvku.

Aplikační nabídky obsahují příkazy, jimiž lze aplikaci ovládat, při čemž u těch nejvíce využívaných je uvedena i klávesová zkratka. Aplikační nabídky tak mohou být cenným zdrojem klávesových zkratek, které při ovládání konkrétní aplikace z klávesnice můžeme s výhodou použít.

Prostor v řádku nabídek vyhrazený aplikačním nabídkám vždy obsahuje dvě nabídky - jedna s logem nakousnutého jablka, oznamovaná VoiceOverem jako Apple, a nabídka s názvem aktuální aplikace v popředí. V té první můžeme nalézt příkazy pro ovládání systému, jako je zobrazení systémových informací, hledání aktualizací, vypnutí a restartování systému OS X apod. Nabídka s názvem aplikace kromě standardních příkazů pro ukončení, skrytí do pozadí apod. může obsahovat další položky dané tvůrcem aplikace, mezi něž obvykle patří zobrazení informací o verzi a možnost aplikaci aktualizovat či provést její nastavení.

Stavové nabídky

Nacházíme-li se v aplikačních nabídkách, opětovným stisknutím VO+M se přesuneme v řádku nabídek na nabídky stavové, což odpovídá stisku VO+m,m, jsme-li mimo řádek nabídek. Tuto oblast můžeme přirovnat k systémové liště ve Windows, neboť zde najdeme nabídky s podobným účelem. Ve výchozím nastavení zde lze nalézt následující nabídky:

  • Hlasitost: dovoluje pomocí interaktivní položky v této nabídce upravit hlasitost výchozího zvukového zařízení.
  • Wi-Fi: obsahuje informace o jménu aktuálně připojené sítě a síle signálu a umožňuje vybrat připojení z nabídky dostupných sítí,vytvořit z počítače hotspot či Wi-Fi zcela vypnout.
  • Time Machine: obsahuje informace o stavu zálohovací služby Time Machine a dovoluje ovládat její základní funkce.
  • BlueTooth: umožňuje ovládat připojení jednotlivých BlueTooth zařízení, přidat zařízení nové či toto rozhraní zcela vypnout.
  • Baterie: obsahuje informace o stavu baterie a dovoluje změnit způsob zobrazování údajů o baterii.
  • Hodiny: obsahuje informace o čase a datu a nabízí rychlý přístup do předvoleb data a času.

Tyto nabídky ovšem zde nejsou napevno a pomocí příslušných přepínačů v předvolbách systému je možné zobrazit jen ty z nich, které zde skutečně chceme mít. Navíc do oblasti stavových nabídek umísťují své nabídky i další spuštěné služby jako např. DropBox, avšak žádná z těchto nabídek v současné době není z klávesnice dosažitelná.

Seznam nejčastějších příkazů v aplikačních nabídkách

Příkaz
Klávesová zkratka; Popis
Nápověda pro aplikaci
CMD+? (resp. CMD+Shift,); Vyvolá nápovědu k aktuální aplikaci, která je typicky ve formě webové stránky.
Ověřit aktualizace
Ověří dostupnost novější verze pro aktuální aplikaci Předvolby ; CMD+,; Vyvolá dialog předvoleb pro aktuální aplikaci
Skrýt aplikaci
CMD+H; Skryje aktuální aplikací do pozadí Ukončit aplikaci; CMD+Q; Ukončí běh aktuální aplikace
Nový;
CMD+N; Otevře nové okno/dokument v aktuální aplikaci
Otevřít
CMD+O; Vyvolá dialog pro otevření souboru v aktuální aplikaci
Uložit
CMD+S; Uloží aktuální dokument do souboru, je-li funkce podporována
Zavřít
CMD+W; Zavře aktuální okno/dokument
Minimalizovat
CMD+M; Skryje aktuální dokument/okno aplikace
Tisk ; CMD+P
Vyvolá dialog pro tisk aktuálního dokumentu
Odvolat akci
CMD+Z; Odvolá posledně provedení příkaz v aktuální aplikaci, je-li funkce podporována
Opakovat akci
CMD+SHIFT+Z; Zopakuje provedení naposledy provedeného příkazu v aktuální aplikaci, je-li funkce v dané situaci podporována
Vyjmout
CMD+X; Vyjme objekt pod kurzorem do schránky, je-li funkce pro tento objekt podporována
Kopírovat
CMD+C; Zkopíruje objekt pod kurzorem do schránky, je-li funkce pro tento objekt podporována
Vložit
CMD+V; Vloží objekt ze schránky na místo kurzoru, je-li takové vkládání v aktuální aplikaci podporováno
Speciální znaky
CMD+ALT+T; Vyvolá dialog pro vkládání speciálních znaků do textu v aktuální aplikaci
Volby zobrazení
CMD+J; Zobrazí dialog pro nastavení voleb zobrazení, je-li funkce v aktuální aplikaci podporována
Spustit režim celé obrazovky
CMD+CTRL+F; Roztáhne aktuální okno aplikace na celou obrazovku (tzv. full screen)

Podcast

Tento díl si můžete pustit i jako podcast ve formátu mp3 (17 MB), který pro vás připravil autor seriálu, Roman Kabelka.

Další díly seriálu

pondělí 5. března 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 4. díl

V dnešním díle se seznámíme s odečítačem VoiceOver. Jak jsme již zmínili v minulém dílu, odečítací funkce VoiceOver se aktivuje klávesovou zkratkou CMD+F5, resp. FN+CMD+F5 při vypnuté přednosti standardních funkčních kláves. Pokud je VoiceOver spuštěn poprvé, nabídne se ve výchozím nastavení uvítací dialog umožňující projít rychlokurz, který nás může v několika desítkách minut naučit základy odečítače VoiceOver a operačního systému Mac OS X. Rychlokurz je možné kdykoli později spustit příslušnou klávesovou zkratkou nebo výběrem z menu nápovědy pro VoiceOver. V uvítacím dialogu lze dle potřeby stisknout následující klávesy:

Funkce
Klávesa
Zrušení spouštění VoiceOveru
Escape
Spuštění rychlokurzu
mezerník
Spuštění VoiceOveru a návrat do systému
V nebo Enter

Rychlokurz a další nápovědné funkce

V rychlokurzu se levou a pravou kurzorovou šipkou přechází mezi jednotlivými obrazovkami, při čemž každá z nich vysvětluje jedno téma a obsahuje zpravidla i praktické cvičení. Ve cvičných dialozích se postupuje dle předem daných instrukcí a je tak možné si ověřit pochopení základních principů práce s VoiceOverem. Klávesou Escape je možné kdykoli rychlokurz opustit.

Tímto však uživatel není obrazně řečeno hozen do vod Mac OS X, ale má k kdykoli dispozici záchranný kruh v podobě nabídky nápovědy pro VoiceOver přístupné přes klávesovou zkratku VO+H (Ctrl+Alt+H). Ta nabízí vše důležité pro případy, kdy si s VoiceOverem nevíme rady a obsahuje následující položky:

Funkce
Klávesová zkratka; Popis
Online nápověda
VO+? (VO+Shift+,); Tématicky uspořádaná nápověda pro jednotlivé funkce a postupy s VoiceOverem
Nápověda pro příkazy
VO+H,H; Do podnabídek dle užití uspořádané příkazy VoiceOveru s uvedenou klávesovou zkratkou a s možností příkaz provést
Nápověda pro klávesnici
VO+K; Nápověda pro stiskávané klávesy známá i z jiných odečítačů, opouští se klávesou Escape
Nápověda pro zvuky
(není); Procházením nabídky šipkami nahoru a dolů je vždy přehrán zvuk a přečten popis, co jeho signál při práci s VoiceOverem znamená
Rychlokurz
VO+CMD+F8; Dovoluje kdykoli se vrátit k rychlokurzu a jeho instrukčním obrazovkám
Průvodce
(není); Anglické webové stránky věnované osvojení si VoiceOveru od základů až po pokročilé funkce

V nabídkách se lze pohybovat obvyklým způsobem, tj. šipkami nahoru a dolů se pohybujeme v nabídce, šipkami doleva a doprava sbalujeme a rozbalujeme podnabídky a Enterem potvrzujeme vybranou položku.

Několik poznámek ke klávesovým zkratkám

  1. U klávesových zkratek s funkčními klávesami je dále počítáno, že je zapnuta přednost standardních funkčních kláves a není tudíž uváděn ve zkratkách modifikátor Fn.
  2. Místo VoiceOver přeřaďovačů Ctrl a Alt stisknutých současně je dále v klávesových zkratkách uváděno zažité označení VO, proto například označení VO+H odpovídá klávesové zkratce Ctrl+Alt+H.
  3. Je-li v klávesové zkratce uvedena některá klávesa víckrát oddělná čárkou, znamená to, že takovou kombinaci je nutné stisknout tolikrát, kolikrát je uvedeno. V praxi tedy nápovědy pro příkazy (VO+H, H) je možné dosáhnout tak, že držíme přeřaďovače VO (Ctrl+Alt) a dvakrát přistiskneme písmeno H.

Nastavení řeči

Dříve než se pustíme do zkoumání operačního systému MAc OS X, je vhodné si přizpůsobit parametry hlasového výstupu. Ve VoiceOveru je toto nastavení podobně pohotově k dispozici jako v odečítači NVDA. Stiskem VO+CMD+šipka_doleva a VO+CMD+šipka_doprava tedy vybíráme parametry řeči, mezi které patří hlas, frekvence, výška tónu, hlasitost a intonace, a pomocí VO+CMD+šipka_nahoru a VO+CMD+šipka_dolů měníme vybranný parametr.

Je možné, že některý z parametrů nemusí mít na řeč vybraného hlasu vliv. Typicky např. hlas Eliška nepodporuje intonaci, neboť ta je napevno určena řečovými vzorky hlasu.
Okruh dostupných hlasů lze rošířit buď dokoupením příslušného software, například Infovox iVox s hlasem Eliška, nebo zaškrtnutím žádaných položek v dialogu vlastního výběru hlasů a jejich následným stažením přes službu Aktualizace softwaru. Toto nastavení se skrývá v kategorii Řeč utility VoiceOver na kartě Hlasy a bude popsáno někdy v budoucnosti při popisu nastavení VoiceOveru.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

pondělí 31. října 2011

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl

V dnešním díle seriálu Romana Kabelky o přístupnosti Apple produktů se budeme věnovat klávesnici. Ta je pro nevidomé uživatele důležitým vstupním zařízením a proto jí Roman věnoval celý jeden díl.

Dříve než se pustíme do probírání operačního systému Mac OS X a odečítače VoiceOver, popíšeme si typické rozložení klávesnice, s nímž se na Macintoshích můžeme setkat. Liší se totiž od standardních PC klávesnic hned v několika ohledech, tu více, tu méně viditelných. Asi nejrozšířenější je klávesnice notebookového typu zabudovaná ve všech MacBoocích a v přenosné bezdrátové Apple Wireless Keyboard dodávané např. k iMacům.

Klávesnice má klávesy s nízkým zdvihem a plochým profilem. Každá z nich je zapuštěna do krytu zvlášť a mezi jednotlivými klávesami je tak jasně hmatatelná mezera. Pro zvýšení přehlednosti jsou klávesnice všech nových MacBooků navíc podsvícené.

Alfanumerické klávesy a kurzorové šipky

Alfanumerické klávesy v druhé až páté řadě klávesnice mají standardní podobu včetně hmatového odlišení písmen F a J. Rovněž klávesy Shift, Capslock, Tabulátor, Backspace a ENTER mají svou obvyklou polohu. Enter je orientovaný na výšku přes třetí a čtvrtou řadu kláves. Ve třetí řadě, kde obvykle bývá pokračování klávesy Enter tvořící jeho typický tvar obráceného písmene L, je umístěna klávesa pro přehlásky, jež typicky bývá vedle Backspace, pokud je zmenšený. Levý Shift má poloviční velikost a vedle něj zprava je umístěna klávesa pro obrácené lomítko.

Za bližší prozkoumání stojí první a šestá řada kláves. V první řadě zcela napravo jsou čtyři úzké klávesy uspořádané do obráceného písmene T představující kurzorové šipky. Protože horní a dolní šipka mají společný otvor v krytu klávesnice, jsou pro lepší hmatnost jejich přiléhající strany zaoblené.

Přeřaďovače CMD, Alt a CTRL

Jako na každé klávesnici, i zde největší klávesou je mezerník. Ten však není obklopen klávesami Alt, jak tomu je zvykem na běžných PC klávesnicích, ale klávesami CMD (Command). Mají na sobě symbol Apple a jsou analogické ke klávesám Windows. V prostředí Mac OS X se ovšem používaj pro vyvolávání klávesových zkratek aplikací. V prostředí Windows k tomuto účelu slouží klávesy CTRL. Tuto podobnost lze ostatně s úspěchem přenést do prostředí Mac OS X - CMD+C kopíruje, CMD+V vkládá, CMD+S ukládá, CMD+O otevírá apod.

Dále od mezerníku, tj. vlevo od levého CMD a vpravo od pravého CMD, se nachází klávesy Alt nazývané také někdy Option. Slouží jako další přeřaďovač ke klávesovým příkazům a v kombinaci s alfanumerickými klávesami dovolují napsat znaky, které se nevyskytují na běžné lokální (české) klávesnici. S výhodou lze tak psát kombinací Alt+ě znak @ nebo Alt+ů znak ;, což odpovídá nejčastěji ekvivalentům pozic na počítačové anglické klávesnici.

Ještě více vlevo od levého Altu je jediná klávesa CTRL, neboť v prostředí Mac OS X nemá takový význam jako ve Windows. Nejčastěji používanou funkcí je v kombinaci s tlačítkem myši/trackpadu kontextový klik. Pro nás přecejen má význam větší, neboť v kombinaci s Altem tvoří základ pro klávesové zkratky odečítače VoiceOver. Kombinace CTRL+Alt je pro klávesové zkratky VoiceOveru tak častá, že se tato dvojice kláves také někdy označuje písmeny VO. Např. pro příkaz nápovědy klávesnice CTRL+Alt+K můžeme tedy někdy najít popis VO+K.

Modifikátor FN a funkční klávesy

Nakonec zcela vlevo v první řadě se nachází modifikátor FN měnící význam některých kláves tak, aby suplovaly klávesy, jež na klávesnici nenajdeme. Např. kombinací FN+Backspace simulujeme klávesu Delete, FN+Levá šipka Home atd.

Šestá řada kláves při horním okraji klávesnice má poloviční výšku a obsahuje funkční klávesy. Zcela vlevo je klávesa Escape, poté vpravo od ní funkční klávesy F1 až F12 a úplně na konec klávesa Eject. Mezi klávesou Escape a čtveřicemi funkčních kláves nejsou obvyklé mezery, tudíž orientace v řadě je do jisté míry ztížena. Zatímco Escape slouží k obvyklému účelu, tj. opuštění dialogu či zrušení akce, Eject, jak už název napovídá, se používá pro vysunutí CD nebo DVD z mechaniky. Funkční klávesy ve výchozím nastavení mají na sebe namapované rozšířené funkce systému a pro jejich standardní funkci je nutné k nim přistisknout klávesu FN. Je-li tedy např. řečeno, že odečítač VoiceOver se spouští klávesovou zkratkou CMD+F5, je ve skutečnosti u nově koupených Maců třeba stisknout FN+CMD+F5. V předvolbách klávesnice ovšem lze standardní funkci a rozšířenou funkci přehodit, tj. rozšířené funkce se vyvolávají až v kombinaci s klávesou FN. Toto chování je pro nás vhodnější, jelikož VoiceOver řadu svých příkazů mapuje právě na funkční klávesy.

Přehled suplovaných kláves

Delete
FN+Backspace
Home
FN+Levá kurzorová šipka
End
FN+Pravá kurzorová šipka
Page Up
FN+Horní kurzorová šipka
Page Down
FN+Dolní kurzorová šipka

Přehled rozšířených funkcí

Snížit jas displeje
[FN+]F1
Zvýšit jas displeje
[FN+]F2
Funkce Mission Control pro správu ploch
[FN+]F3
Funkce DashBoard pro práci s widgety (miniaplikacemi)
[FN+]F4
Snížit podsvícení klávesnice
[FN+]F5
Zvýšit podsvícení klávesnice
[FN+]F6
Přehrávat předchozí stopu v přehrávači
[FN+]F7
Spustit/pozastavit přehrávání v přehrávači
[FN+]F8
Přehrávat další stopu v přehrávači
[FN+]F9
Zapnout/vypnout zvuk
[FN+]F10
Snížit hlasitost zvuku
[FN+]F11
Zvýšit hlasitost zvuku
[FN+]F12
Vysunutí CD/DVD
Eject
Uspání počítače
CMD+Alt+Eject

Další díly seriálu