Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pondělí 15. února 2010

Ozvučené mobilní telefony - Mobile Speak

Ozvučené mobilní telefony patří mezi velmi užitečné pomůcky pro lidi s těžkým postižením zraku. Na českém trhu jsou v současnosti dodávána tři řešení pro zpřístupnění mobilních telefonů. Abychom potencionálním zájemcům umožnili lépe nahlédnout pod pokličku každého z nich, připravili mí kolegové Michal Jelínek, Roman Kabelka a Honza Šnyrych jejich charakteristiku.

Jako první má slovo Michal Jelínek, který používá telefon s odečítačem Mobile Speak.

Úvodní seznámení

Mobile Speak je odečítač obrazovky pro mobilní telefony s operačním systémem Symbian a Windows Mobile. Výrobcem je španělská firma Code Factory a dodavatelem pro český trh firma Galop. Ač je MobileSpeak téměř multiplatformní, v ČR je dodávána jen verze pro symbianové telefony, což myslím příliš nevadí. :-)

Mobile Speak pracuje stejně jako odečítač obrazovky pro počítače, tj. čte položky, po kterých se uživatel pohybuje, text, který píše, může zjišťovat různé informace apod.

Firma Code Factory umožňuje při zakoupení licence rozšířit odečítač i o software pro zvětšování obrazovky Mobile Magnifier.

Do této chvíle byla licence Mobile Speaku vázána přímo na IMEI telefonu, pro který byla koupena, což se aktuální verzí mění.

Výstupy a vstupy

Výstupem nemusí být jen hlas, ale i jeden z podporovaných braillských řádků. Zatímco výběr hlasů je u nás poměrně široký (Eliška/Sabrina od Acapela, Galop TTS s hlasy Jirka, Iva a Honza od Galopu či Nokia TTS), braillský řádek u nás dodávaný (z podporovaných) je jen jeden, a to EasyLink 12. Ten ovšem může sloužit současně jako vstup – nejedná se jen o dvanácti znakový braillský řádek, ale současně o braillskou klávesnici – propojeno s mobilním telefonem přes BlueTooth.

Funkce a zjišťování informací

Stejně tak jako odečítače obrazovky pro počítače, využívá i Mobile Speak jednu z kláves mobilního telefonu jako přeřaďovač pro své funkce. Tato klávesa je označována jako Editace a funguje tak, že se nejprve krátce stiskne, a po té následuje stisk některé z dalších kláves dle požadované funkce. To, které tlačítko bude fungovat jako Editace záleží na konkrétním typu telefonu a na nastavení Mobile Speaku. Obvykle je to tlačítko zrakově postiženými méně využívané, jako je třeba tlačítko pro spuštění foťáku.

Co tedy umí Mobile Speak uživateli říct? Kromě základních informací o tom, kdo zrovna volá, kolik máme nepřijatých hovorů a nepřečtených zpráv, lze zjistit sílu signálu, stav baterie, aktuální datum/čas, zda je aktivní BlueTooth, připojení k internetu apod.

Mobile Speak je možné docela dobře konfigurovat. Nastavení můžeme navíc ukládat do jednoho ze tří profilů, mezi kterými se pak lze jednoduše kdykoli přepínat. V jednom profilu tak může být například nastaveno rychlé mluvení se čtením veškeré interpunkce pro práci v menu a většině aplikací. Ale pro čtení SMS či jiných textů se může hodit zcela opačné nastavení, kdy hlas bude mluvit pomaleji a s ignorováním interpunkčních znamének a třeba i úplně jiným hlasem.

Parametry hlasu jako je rychlost, výška, hlasitost není nutné nastavovat v konfigurační aplikaci, ale kdekoli příslušnými klávesovými povely. To neplatí jen pro hlas, ale i další nastavení jako je čtení interpunkce či odezva klávesnice.

Mobilní telefony obvykle nabízejí určitou konfigurovatelnost tlačítek pro spouštění různých aplikací – v pohotovostním režimu. Mobile Speak tuto možnost rozšiřuje tím, že lze cca jednovteřinovým přidržením jedné z číslic vyvolat nejčastěji používané funkce, jako je webový prohlížeč, BlueTooth, kalendář atd.

Práce s textem

Psaný text je čten podle toho, jak si to uživatel nastaví: po znacích, po slovech, po znacích i slovech, nebo může úplně mlčet (vhodné pro zdatné datlovače).

Pohybovat se lze v needitovatelných polích (došlá SMS) po slovech, řádcích a rolovat jednotlivé obrazovky. Pokud nebylo nějakému slovu rozumět, je možné si ho nechat vyhláskovat.

Obecné vlastnosti

Mobile Speak umožňuje uživateli pracovat téměř se všemi aplikacemi, které mobilní telefon nabízí. Je tak naprosto bezproblémová práce s kalendářem (neumím si bez něj dnes téměř představit plánování schůzek), úkoly, poznámky, budíky, kalkulačkou - o práci se SMS, E-maily, kontakty ani nemluvě.

Internet

Ač jsem byl z počátku k mobilnímu internetu skeptický, po reálné práci s ním ho považuji za velký přínos. Mobile Speak s integrovaným prohlížečem pracuje velmi dobře a nabízí podobné možnosti jako odečítače v PC - pohyb po nadpisech, odkazech, seznamech, formulářových prvcích – a to směrem vpřed i vzad. Blíže o práci s internetem pomocí Mobile Speakem se dočtete v mém článku S ozvučeným mobilem na web.

Aktuálně

Tento měsíc vyšla nová, vcelku revoluční verze, kde již není licence vázána jen na IMEI, ale výběrově již také na telefonní číslo, jsou podporovány dnes bohužel tak oblíbené dotykové přístroje, a co mi dělá opravdu radost, je podpora Quick Office

Bližší informace o nové verzi jsou na stránkách výrobce.

Velký krok k samostatnosti

Ještě před pár lety mnozí ze zrakově postižených trpěli tím, že jim musí někdo číst došlé SMS, zjišťovat nepřijaté hovory a podobně. Byli jsme v těchto základních věcech odkázáni vždy na někoho vidícího, nebo jsme museli podstoupit zdlouhavé propojování telefonu s PC a vytahování informací pomocí speciálního software. Tím samozřejmě trpěla mobilita. Dnes si mnozí, včetně mě, neumějí představit život bez ozvučeného mobilního telefonu. Mám v něm mnoho záznamů v kalendáři, poznámky, kontakty včetně adres – opravdu je to moje náhradní paměť. Trošku se bojím té závislosti, ale myslím, že na léčení to ještě není. :-)

Pokud vás zajímá, jak Mobile Speak funguje, a máte symbianový telefon, je možné si program stáhnout a vyzkoušet.

Videoukázky


sobota 13. února 2010

Pozvánka na INSPO 2010 aneb WCAG 2.0 prakticky

Pokud bude dodržen časový harmonogram, tak přesně za měsíc budu touto dobou zahajovat svoji přednášku na konferenci INSPO 2010. Přednášku jsem nazval WCAG 2.0 prakticky aneb Jak zlepšit přístupnost webových stránek a budu se v ní věnovat metodice WCAG 2.0 z dílny W3C-WAI a jejímu praktickému přínosu pro přístupnost.

Po loňské přednášce WCAG 2.0 - nový pohled na přístupnost, která byla věnována seznámení s metodikou jako takovou a změně v nahlížení na přístupnost, mám v plánu letošní přednášku pojmout hodně prakticky a zaměřit se na konkrétní věci, které metodika přináší a které jsou handicapovaným uživatelům webu k užitku. Podíváme se tedy například na to, jak má vypadat bezproblémově přístupný formulář či jak může přístupnosti pomoci Javascript.

Konference INSPO 2010 se koná v sobotu 13. března 2010 v Kongresovém centru Praha. Účast na konferenci je za symbolický poplatek 150 Kč - platí se v hotovosti na místě. Poplatek zahrnuje sborník, průběžné občerstvení a oběd.

Pokud vás toto - či jiné téma z programu - zaujalo, zaregistrujte se a přijďte.

Těším se na setkání ;-)

úterý 9. února 2010

Přístupnost ovládacích prvků webových aplikací

Čím víc jsou populárnější weby využívající Javascript pro zobrazování nového obsahu ve stránce, tím víc se množí dotazy, jaká řešení volit, aby nevznikaly závažné bariéry v přístupnosti. Bohužel se jedná o tak dynamicky se rozvíjející oblast, v níž odečítače drží krok s nemalými obtížemi, že jasná odpověď neexistuje. Jak upozornit na nový obsah víceméně úspěšně řeší specifikace WAI-ARIA, ovšem přístupný návrh klikatelných oblastí stránky pro mnoho tvůrců webových aplikací zůstává otazníkem. Pokusíme se najít způsob, který zaručí, že uživatel bude moci obslužný skript v Javascriptu aktivovat i při ovládání z klávesnice za využití odečítače obrazovky.

Vyjdeme z testovací stránky http://lab.cjneti.net/focus-click.html, která nám poslouží k otestování s níže uvedenými kombinacemi odečítačů a prohlížečů. Prvním krokem k přístupnosti je schopnost prvku získat v prohlížeči fokus, druhým pak schopnost odečítače zjistit, že na prvek lze kliknout.

Pro otestování chování jednotlivých případů byly použity dvě konfigurace - jedna konzervativnější bez oficiálně deklarované podpory ARIA (Windows Internet Explorer 7.0 + JAWS 9.0) a jedna zaměřená na současnou implementaci ARIA (Mozilla Firefox 3.6 + NVDA 2009.1). Byly vybrány sice konkrétní verze, ovšem interpretace elementů na stránce je záležitost především odečítače, tudíž např. JAWS 11.0 s Firefoxem 3.6 vykazuje na testovací stránce prakticky stejné výsledky jako testovaná kombinace s Internet Explorerem.

Máme tedy šest následujících případů:

1. případ

Element <a> s vyplněnými atributy href a onclick:
<a href="#" onclick="return test()">

Ideální řešení - element je dosažitelný přes tab order (tj. získává fokus), je hlášený jako "odkaz" a samozřejmě i bez problému aktivovatelný. Za pozornost stojí konstrukce "return test()" v atributu onclick, jenž tím, že bude vracet false, zabrání přejití na originální adresu odkazu, což s výhodou lze využít ve chvíli, kdy při nefunkčnosti javascriptu se při aktivaci odkazu načte alternativní stránka.

2. případ

Element <a> pouze s vyplněným atributem onclick:
<a onclick="test()">

Stále je hlášen odkaz, u NVDA navíc s informací, že je klikatelný, nezíská v prohlížeči však nikdy fokus. Skript lze aktivovat po přesunutí virtuálního kurzoru odečítače na text elementu a stisku mezerníku nebo klávesy Enter.

3. případ

Element <a> s přivěšenou událostí onclick pomocí skriptu:
<a class="click">

Fokus opět nelze získat, z čehož plyne, že oba prohlížeče jako odkaz interpretují pouze element <a> s vyplněným atributem href. NVDA hlásí klikatelný odkaz, zatímco JAWS nesděluje žádnou sémantickou informaci, ani informaci o možnosti kliknutí na element. Na testované stránce událost onclick se u tohoto elementu bez problému vyvolá postupem uvedeným v předchozím případě.

4. případ

Element <span> s vyplněnými atributy tabindex a onclick:
<span tabindex="0" onclick="test()">


Podle specifikace WAI-ARIA je možné atribut tabindex aplikovat na jakýkoli element, který má mít možnost získat fokus, což oba prohlížeče dodržují. Rovněž oba odečítače oznamují, že element je klikatelný,a tak skript lze jednoduše aktivovat.

5. případ

Element <span> pouze s vyplněným atributem onclick:
<span onclick="test()">

Element je hlášen oběma odečítači jako klikatelný a tudíž pro jeho aktivaci je možno použít postup uvedený v případě č. 2. <span> se chápe jako anonymní inline element, a proto není implicitně zahrnut do tab order.

6. případ

Element <span> s přivěšenou událostí onclick pomocí skriptu:
<span class="click">

O fokusu nemůže být řeči, jak bylo zmíněno v předchozím případě, a rovněž s korektním oznámením klikatelnosti to není příliš pozitivní. NVDA klikatelnost hlásí a skript vyvolat lze. JAWS se chová jako v případě č. 3, tj. při čtení stránky takový element bere za obyčejný text bez hlubšího významu. Skript sice pomocí JAWS vyvolat lze, je zde však důvodné podezření, že uživatel nemusí být tak úspěšný vždy, což potvrzují ovládací prvky vytvořené tímto způsobem v online aplikacích Googlu, na nichž stisk mezerníku, ani Enteru, nemusí událost vyvolat.Tento problém se týká ve většině případů kombinace s prohlížečem Mozilla Firefox.

Závěr

Nejlepším řešením se jeví případ č. 1 umožňující poskytnout
alternativní ovládání pro variantu nefunkčního Javascriptu,
, popř. případ č. 4, který ale neumožňuje alternativní ovládání.

Za nejméně vhodné pak můžeme prohlásit případy č. 3 a 6, s nimiž má JAWS problém bez ohledu na jeho verzi, což se projevuje absencí hlášení o klikatelnosti a nemožnosti událost v některých případech vyvolat.

Autorem článku je Roman Kabelka.