Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

neděle 19. února 2012

Jaké novinky v přístupnosti přináší Android 4.0.3

Matěj Plch otestoval Android 4.0.3, který přináší další vylepšení v oblasti přístupnosti.

  • Telefon lze efektivněji ovládat pomocí dotykového ovládání, protože podpora vyčítání obsahu displeje pro odečítače obrazovky byla významně vylepšena.
  • Odečítač TalkBack je kompletně lokalizován do češtiny.
  • Přepracována byla rovněž virtuální klávesnice, která přichází se zásadní změnou způsobu vkládání znaků. Znaky se nevkládají zvednutím prstu, ale jedním klepnutím na požadované písmeno.
  • Verze 4.0.3 obsahuje integrovaný český hlasový výstup. Ten je oproti Ivetě od Svoxu velmi stabilní.

Více informací najdete v Matějově článku Tajemný Google: Android 4.0.3 je plný inovací?.

Související odkazy

neděle 12. února 2012

Jaké bylo první setkání Accessibility Google User Group

Sešli jsme se v sobotu 11. února 2012 v Café Falk v Brně a jednalo se o příjemné, neformální a informacemi nabité setkání.

Setkání Accessibility GUG jsme po představovacím kolečku začali hangoutem s Mikem Westem z Googlu. Ten stručně představil aktivity Googlu v oblasti přístupnosti (v loňském roce na všech Google Developer Days zazněla přednáška o přístupnosti), Google Chrome a ChromeVoxu a zodpověděl naše dotazy k těmto produktům. V závěru Mike nás požádal o reportování všech bugů, na které z hlediska přístupnosti narazíme (což určitě kvůli zlepšení přístupnosti budeme rádi dělat ;-) Rozloučili jsme se s Mikem a pokračovali v naplánovaném programu.

Já jsem seznámil účastníky s aktivitami Googlu v oblasti přístupnosti a jeho služeb - prakticky se jednalo o stručnou rekapitulaci mé přednášky z loňského Google Developer Day v Praze. Vzhledem k tomu, že všichni zúčastnění jsou aktivními uživateli služeb Googlu, nebylo moc co řešit ;-)

Matěj Plch pak popovídal o vylepšeních Androidu 4.0 z hlediska přístupnosti. Nepříjemným zjištěním, na které Matěj narazil během jeho používání, je absence stabilního českého hlasového výstupu. Doposud běžně používaný Svox s českým hlasem Iveta totiž poměrně často padá, takže práce s tímto v mnoha ohledech vylepšeným systémem je pro uživatele, kteří potřebují český hlasový výstup, je dost komplikovaná. Bližší informace k tomuto tématu jsou k dispozici v Matějově článku Android 4.0: Nejpodstatnější změny a první dojmy.

Roman Kabelka začal obecnějším povídáním o přístupnosti mobilních webových aplikací. Za velmi důležitou Roman považuje rozlišitelnost ovládacích prvků. Spíše než grafické rozhraní vytvořené jako jeden celek a snímání pozice, na níž se uživatel dotkne displeje, je lepší, když je každý prvek vytvořen samostatně. Neméně důležité jsou také smysluplné popisky - ideálně i doplněné o informaci, jak s prvkem pracovat. Více se tomuto tématu věnoval Pavel Ondra v článku Uživatel radí, jak dělat přístupné aplikace pro nevidomé. Článek je trošku staršího data, ale většina informací z něj je stále platná.

Dalším Romanovým tématem byla přístupnost Google+. To na první pohled problémy s přístupností nemá. Pokud se ale na Google+ podíváme detailněji, zjistíme, že některé věci nejsou úplně ideální. Například přidání uživatele do kruhu nešlo před časem udělat standardní cestou. Dnes už je to opraveno, ale i přesto je při práci s Google+ poměrně často třeba použít některé pokročilejší funkce asistivní technologie (například simulaci kliknutí myši na konkrétní místo) či pokročilejší znalosti práce s webovými aplikacemi (dovtípit se, že daný prvek je možné touto cestou aktivovat).

Tomáš Valůšek pak přidal své postřehy uživatele se zbytky zraku. Tomáš je velmi aktivním a pokročilým uživatelem výpočetní techniky. Za základní problém, který mu ztěžuje práci s PC, považuje nedostatečnou velikost textu. Tomášovi nevyhovují standardní zvětšovací programy, které uživateli vzhledem k charakteru zpřístupnění informací berou kontext zobrazované informace. Tomáš kontext potřebuje a je zvyklý pracovat tak, že standardně pracuje s ne tak zvětšenými informacemi a zvětšuje si pouze to, co si chce přečíst. Proto je škoda, že pro Android zatím není k dispozici žádný zvětšovací program, který by zvětšení informací z displeje umožnil. Další problém, se kterým se Tomáš často potýká, je nabídka zvětšování písma přímo konkrétní aplikací - pokud mu aplikace dovolí zvětšit písmo, tak zpravidla nedostatečně.

I další účastníci - Pavel a František - se často zapojovali do diskuse se svými praktickými postřehy a připomínkami.

Probrali jsme i obecnější pohled na přístupnost. Proč Google a Apple přistupují k řešení přístupnosti každý po svém, v čem jsou výhody a nevýhody jednotlivých přístupů, či co bychom mohli jako nová skupina GUG.cz pro zlepšení přístupnosti služeb Googlu udělat. Kolegové si také navzájem vyměnili zkušenosti z používání služeb Googlu.

Tři hodiny nám příjemně uběhly a po páté hodině jsme setkání ukončili s tím, že se určitě nevidíme naposled. A k jakému řešení jsme přišli jako v současnosti nejrozumnějšímu? Služby od Googlu a hardware od Applu ;-)

Fotogalerie

Accessibility GUG, setkání 11. 2. 2012

čtvrtek 9. února 2012

Přehledná a srozumitelná pravidla přístupnosti od BBC

Řada subjektů si pro své potřeby často místo převzetí nějaké obecně rozšířené metodiky přístupnosti vytvoří nějakou metodiku vlastní. Důvody, které je k tomu vedou, jsou různé. Největší motivací je zpravidla najít konsenzus mezi požadavky obecně rozšířených metodik (které často pracují s ideálním stavem) a skutečnými možnostmi konkrétní firmy či organizace. Příkladem takové interní metodiky mohou být třeba Pravidla přístupného Seznamu.

Zajímavou, jednoduchou a přehlednou metodiku má pro své interní potřeby připraveno BBC. Najdete ji na adrese Accessibility Guidelines v1.9. Líbí se mi tón, kterými jsou pravidla psána. Důležité věci se musí, méně důležité by se měly a některé věci smíte.

Líbí se mi také jednoduchý a srozumitelný jazyk, kterým jsou pravidla napsána. "Každý formulář musí obsahovat odesílací tlačítko." Tečka. Žádné obecné formulace, žádné "lze programově určit", atp. Srozumitelný pokyn, který pochopí každý, a nemusí nad ním dlouze přemýšlet.

Zajímavé je také vyčlenění některých témat do samostných dokumentů, aby hlavní dokument měl rozsah "tak akorát". Například tématice používání barev se věnuje Use of Colour and Colour-Contrast Standards v1.7, ovládání z klávesnice Keyboard Access Standards v1.3, textům odkazů pak Text Links Standards v2.1.

Dlouho jsem přemýšlel jak - a zda vůbec - má smysl ještě aktualizovat naši 7 let starou Metodiku Blind Friendly Web. Po dnešku mám pocit, že ano, a že mi dnes BBC ukázalo cestu ;-)

pondělí 6. února 2012

Praktická implementace WAI-ARIA v Nahlížení do katastru nemovitostí

Specifikace WAI-ARIA může výrazným způsobem zlepšit přístupnost webových stránek a aplikací pro uživatele s handicapem. Před časem jsem se tomuto tématu věnoval na Zdrojáku v seriálu Přístupnost dynamických webových aplikací. V té době se jednalo o věc nepříliš rozšířenou. Dnes už je situace jiná, podpora na straně prohlížečů i asistivních technologií je více než dobrá, takže implementaci prvků z WAI-ARIA nic nebrání.

Jedním z průkopníků v ČR je Český úřad zeměměřický a katastrální, který ve své aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí použil landmarky (oblasti stránky) právě z této specifikace k tomu, aby ještě více zlepšil přístupnost této aplikace.

Jen připomenu, že landmark/oblast stránky slouží k vyznačení určité části webové stránky a přiřazení konkrétní role této části stránky. WAI-ARIA definuje například role main (hlavní obsah stránky), navigation (část s menu/navigací) či search (vyhledávání). Velkou výhodou oproti stávajícímu způsobu, kdy jsou pro vyznačování jednotlivých částí stránek používány skryté nadpisy, je to, že pomocí oblasti stránky mohu vyznačit opravdu oblast (pracuji tedy ve 2D), zatímco nadpisem vyznačím pouze bod na stránce.

Praktická výhoda použití oblastí stránek tedy spočívá v tom, že uživatel je pak při procházení stránky lépe informován o tom, kde daná oblast začíná a končí. Pokud při procházení stránky odspodu nahoru narazí na nějakou oblast stránky, tak je na ni upozorněn. Při vyznačení pomocí nadpisu je určen pouze začátek oblasti, a ne její konec. Pokud nejsou nadpisy použity důsledně, může se pak stát, že uživatel bude například za součást menu považovat i něco, co už jeho součástí není.

V Nahlížení do katastru nemovitostí najdeme 6 oblastí stránek, které mohou uživatelům pomoci při orientaci na stránce a snadnému přesunu na jednotlivé oblasti.

Z důvodu zpětné kompatibility (pokud by na web přišel například někdo se screenreaderem, který ještě oblasti stránky nepodporuje), jsou na webu Nahlížení do katastru nemovitostí použity i (skryté) nadpisy pro vyznačení začátku jednotlivých částí stránky.

Finální řešení tedy může vypadat takto:

<div role="navigation">
<h4>Hlavní navigace</h4>
Obsah navigační sekce
</div>

Českému úřadu zaměměřickému a katastrálnímu gratuluji k tomuto kroku a těším se na další české weby, které se WAI-ARIA nebudou bát a začnou ji používat ;-) Věřím, že ČÚZK bude inspirací i pro další webdevelopery nejen ve státní správě a samosprávě.

Související odkazy

čtvrtek 2. února 2012

Návrhy na vylepšení WCAG 2.0

Jared Smith z WebAim.org, který se spolupodílel na přípravě WCAG 2.0, sepsal své návrhy na vylepšení této metodiky. Vychází ze svých tříletých zkušeností z implementace a používání WCAG 2.0 při testech přístupnosti a školeních, které WebAim.org nabízí.

Jaredovy návrhy na změny mi přijdou rozumné - zpřísnit či lépe ošetřit posuzování přítomnosti CAPTCHA, lépe ošetřit alternativy k multimediím či požadavku na dostatečný kontrast dát nejvyšší prioritu.

Zajímavým tématem je ve WCAG 2.0 často používaná fráze "Can be programmatically determined", které je hodně podobná frázi z WCAG 1.0 "until user agents...". Problém je ve slovíčku "can". Většinu požadavků na to, že danou věc lze "programově určit", dnes přístupové prostředky na straně klienta/uživatele splňují. Ale bohužel ne všechny.

Například nejednoznačný text odkazu "klikněte zde" může být programově určen (a je to v souladu s WCAG 2.0) i z textu nadpisu. Což ale bohužel v současnosti žádná asistivní technologie neumí. Takže takového řešení je sice v souladu s WCAG 2.0, ale jeho praktický přínos je nulový.

Celý článek najdete zde ;-) Pardon - tady: WCAG Next. Určitě stojí za přečtení.