Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pátek 30. dubna 2010

Interpretace CSS odečítači obrazovky

Při zběžném seznámení s principem odečítání webových stránek se může zdát, že styly tvořící grafický vzhled stránky nejsou směrodatným zdrojem informací pro zrakově postižené uživatele. Existují vlastnosti kaskádových stylů, které skutečně uživatelům prakticky nic neřeknou, jako např. rozměry a umístění boxů. Existuje ale také nezanedbatelná skupina vlastností, jejichž nereflektování by použití webové stránky omezilo či znepřehlednilo.

Uveďme si na začátek příklad: v registračním formuláři e-shopu lze zadat kontaktní a dodací adresu. Pokud je dodací adresa shodná s kontaktní, jsou příslušná pole skryta pomocí stylů. Zaškrtnutím zaškrtávacího políčka pro vyznačení neshody kontaktní a dodací adresy se daná oblast formuláře odkryje a lze ji vyplnit. Pokud by odečítač neinterpretoval styly, znamenalo by to, že uživatel by se dostal k části formuláře, která není relevantní. Takové chování by bylo nepraktické, až matoucí.

Zkusme si postupně projít specifikací CSS 2.1 a okomentovat si ty části, které by pro odečítače mohly být využitelné. Rovněž si uvedeme, jak jsou na tom s podporou těchto vlastností odečítače JAWS a NVDA, při čemž jako podklad k testování poslouží "stránka se vzorovými styly".

1. Styly pro určité médium

CSS disponují elegantními prostředky, jak vzhled stránky přizpůsobit danému médiu, přičemž mezi tyto média lze počítat i hlasový a braillský výstup. Odečítače jsou však zaměřeny pouze na médium používané v prohlížeči, kterým je obrazovka (screen). Tím pádem nelze volbu média, na které se bude styl aplikovat, použít např. pro skryté orientační nadpisy, jejichž čtení by bylo zajištěno pouze hlasovým či braillským výstupem. V tom spočívá důvod, proč je nutné používat triky založené na odsunování obsahu mimo viditelnou oblast stránky, jak jsme již několikrát na našem blogu psali.

2. Skrývání a neviditelnost obsahu

Pokud nějaká část obsahu stránky je označena jako neviditelná či má nastaven typ zobrazení na žádné, je taková část stránky odečítačem vždy ignorována, což umožňuje odečítat jen ty informace, které běžný uživatel vidí na obrazovce.

3. Automaticky generovaný obsah

Odečítače obecně nepodporují vlastnost Content, což má za následek, že takto vkládaný obsah není odečítačem čten a to jak obyčejný text, mezi který můžeme počítat např. šipky vkládané do drobečkové navigace tímto způsobem, tak i čítače použité v testovacím dokumentu k tomuto článku.

4. Víceúrovňové seznamy

Styl číslování seznamů dovedou do svého výstupu promítnout i odečítače, což v praxi znamená, že seznam nastylovaný jako lower-latin nebude čten jako 1., 2., 3. ..., ale jako a., b., c. ... Těchto více druhů číslování se uplatní zejména ve víceúrovňových seznamech, jak je ukázáno v testovacím dokumentu. V takovém víceúrovňovém seznamu je lehké se pomocí odečítače zorientovat, neboť jednotlivé druhy číslování jsou čteny tak, jak je určeno ve stylech.

5. Barvy popředí a pozadí

Ač se může zdát, že informace o barvách pro zrakově postižené uživatele nemají význam, existují situace, kdy obsah stránky je barevně zvýrazněn tak, aby vyjadřoval nějakou další informaci a byl přitom přehledný (např. položky v seznamu zboží vyvedené šedým písmem nejsou již v prodeji). V takové situaci musí mít uživatel informace o barvách k dispozici.

JAWS takovou funkcí disponuje a umí dokonce barvy popsat v několika odstínech a stupních jasu, byť trochu technickým jazykem. Tyto informace nejsou však nikdy čteny automaticky a musí si je uživatel buď vyžádat, nebo přepnout odečítač do řečového schématu, kdy jsou čteny změny barev. Stručně řečeno: JAWS barvy ze stylů používat umí, ale na informace zakódované v barvách by uživatel měl být implicitně upozorněn nějakým textovým sdělením, jako je legenda k tabulce apod.

NVDA s barvami pracovat prozatím neumí, což znemožňuje se k barevnému odlišení obsahu jakýmkoli způsobem dostat.

6. Font a styl písma

Stejně tak, jak NVDA neumí pracovat s barvami, neumí též získat informaci o formátu a stylu písma. JAWS opět na vyžádání či při přepnutí schématu řeči je schopen informaci o písmu poskytnout a to druh písma, jeho velikost, řez a způsob zarovnání.

Pro sdělování informací rozdílným formátem platí tedy stejná pravidla jako pro zacházení s barvami, což v praxi znamená, že pokud se nelze tomuto způsobu vyhnout, mělo by na tuto skutečnost být upozorněno implicitně v obsahu stránky.

7. Styly pro předčítání obsahu

Může se zdát, že aurální styly jsou tím jediným správným, co by odečítače ze CSS měly podporovat. Paradox je, že je to jedna z částí specifikace, kterou výrobci odečítačů zcela opomíjejí. Proč tomu tak je,lze vyjádřit ve třech bodech:

  1. Od vydání specifikace CSS 2.0 prošly styly určené pro hlasovou syntézu řadou změn včetně odstranění typu média aural a jeho nahrazením za speech.
  2. Aurální styly tak, jak byly navrženy, se hodí spíše pro dialogové systémy než pro odečítače, které umožňují uživatelům s obsahem stránky úzce interagovat a určovat si způsob a míru podrobnosti čtení.
  3. Při běžné práci s počítačem jde uživateli odečítače obrazovky o účelnost a přehlednost práce a nikoli o scéničnost skrývající se za možnostmi volby rychlosti, hlasitosti, intonace apod.. Každý zrakově postižený uživatel používá své specifické nastavení hlasové syntézy a zasahování do těchto nastavení pomocí aurálních stylů by mohlo být kontraproduktivní.

Závěr

Jak jsme se mohli přesvědčit na předchozích řádcích, kaskádové styly jsou tedy součást webové stránky, která pomáhá zpřehlednit obsah i zrakově postiženým uživatelům. Jak ovšem jednotlivé vlastnosti jsou schopné odečítače rozpoznat a do jaké míry záleží na použitém prohlížeči, nelze jednoznačně říci,neboť v žádné dokumentaci není uvedeno, jakým způsobem je se styly nakládáno. Výše zmíněné případy mají spíše ukázat, že odečítače se CSS umí pracovat, nikoli podat komplexní popis podporovaných vlastností.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

středa 14. dubna 2010

Výsledky testování přístupnosti v soutěži Zlatý erb 2010

I letos jsme testovali přístupnost webů měst a obcí v soutěži Zlatý erb. Protože to letos ve Zlatém erbu bylo docela náročné a výsledky našeho testování jednoznačně potvrdily to, že omezit přístupnost pouze na technické aspekty je velká chyba, dovolte mi pár řádků k tomuto tématu.

Ohlédneme-li se trochu zpět, statistická data mluví o tom, že přístupnost testovaných webů ve Zlatém erbu je rok od roku lepší. Při bližší analýze však zjístíme, že hlavním faktorem stoupající tendence je úbytek webů s hodnocením v první polovině bodového hodnocení, které lze označit jako nepřístupné či obtížně přístupné. Nepochybně jsme za tento stav rádi, neboť základní úrovní přístupnosti vše začíná. Zároveň je však třeba si uvědomit, že nejen z relevantních popisků významové grafiky a vyznačení nejdůležitějších nadpisů je přístupnost živa.

Drtivá většina webů se pohybuje na bodové škále mezi 60% a 80% plného počtu bodů a to se s jednotlivými ročníky takřka nemění. Weby s tímto bodovým hodnocením lze charakterizovat jako použitelné a v zásadě přístupné, nikoli však uživatelsky přívětivé.

Fenoménem letošního ročníku je provozování webů na některém z nabízených redakčních řešení. Tyto weby mají vesměs základní šablonu a navigaci odladěnu na přístupnost, což uživatelům mimo jiné přináší výhodu podobného ovládání na různých webech. Po technické stránce jsou tedy weby vyřešeny prakticky bez problémů.

Uživatelé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Problematická je tedy orientace ve velkém množství dat, které jsou na webech měst a obcí prezentovány. Příkladem mohou být komplikace spojené s odkazy vedoucími na určité informace skrývající se v sekci s nadpisem, jenž oznamuje zcela něco jiného. A toto jsou situace, jež odhalí až uživatelské testování přístupnosti a použitelnosti. Stejně tak, jako se optimalizace pro vyhledávače kryje se základy přístupnosti, použitelnost webu, snadná dostupnost informací a kvalitní copywriting dotahuje přístupnost k dokonalosti.

Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je přehledná, konzistentní a kompaktní navigace. Drtivá většina webů však má v oblasti přehlednosti, použitelnosti a srozumitelnosti poskytování informací značné rezervy.

Proto letos žádný web ve Zlatém erbu nedostal za přístupnost plný počet bodů, i když řada webů vyhovovala technickým požadavkům, kladeným Vyhláškou o přístupnosti.

Závěrem pohled kolegy Michala Jelínka

Letos se weby ve finále soutěže Zlatý erb vyznačovaly hlavně unifikací. To by z hlediska přístupnosti mohlo znamenat plus, pokud by ovšem rozvržení bylo více přívětivé a obsah stránek nebyl tak přeplácaný. Bohužel tvůrci stránek této výhody nevyužili. Je tak zdlouhavé se dostat k některým základním částem stránky a získání informací je někdy kvůli zbytečnostem příliš náročné a zdlouhavé.

Proto raději uvítám dobře nastrukturovaný, neunifikovaný web než to, s čím jsem se letos při testování v takové míře setkával. Technické provedení bylo u většiny stránek téměř dokonalé, ale z hlediska reálné přístupnosti to rozhodně nebylo ono.

P.S. Kolegům Michalovi a Romanovi děkuji za pomoc s přípravou tohoto článku.

Související odkazy

Blind Friendly Web v novém

Tak je to konečně tady - po dlouhých 8 letech je Blind Friendly Web nový navenek i zevnitř ;-) Nový web je první dárek k desetiletému výročí, které náš projekt letos slaví.

Kdo se na přípravě nového webu podílel?

Mé poděkování patří především

Největší dík pak patří kolegovi Michalu Jelínkovi, který mě minulé pondělí vyhecoval, že bych ten nový web už konečně mohl dodělat. Tím mně sice připravil několik krátkých nocí, ale při pohledu na nový web toho nakonec nelituju ;-)

Všechna data z původního webu ještě nemám překopírována (chybí některé aktuality z předchozích let), ale vše podstatné už byste měli na webu najít i teď ;-)

Tak ať se vám nový web líbí a přináší vám řadu zajímavých informací o přístupnosti.

P.S. Do budoucna mám v plánu nějak zatraktivnit hlavičku (obrázky, atp.), takže kdyby se mezi čtenáři našel šikovný grafik, který by byl ochoten za odměnu v naturáliích se tohoto úkolu zhostit, nechť se mi, prosím, ozve. Děkuji.

Aktualizace 15. 4. 2010: děkuji grafikům za nabídky, výzva výše už není aktuální.

sobota 10. dubna 2010

Ozvučené mobilní telefony - Talks&Zooms

Dnešní příspěvek je věnován dalšímu řešení, které zpřístupuje mobilní telefony uživatelům s těžkým postižením zraku. Tentokrát se jedná o aplikaci Talks&Zooms od firmy Nuance. Mobilní telefon, zpřístupněný touto aplikací, používá Honza Šnyrych, který je také autorem následujících řádků.

Představení

Talks&Zooms je produkt americké firmy Nuance, v České republice jej distribuuje Spektra v. d. n. Jde o software původně vyvinutý pro zpřístupnění mobilů s operačním systémem Symbian, aktuálně se ale připravuje i varianta pro telefony na platformě Microsoftu. S těmi se ale zatím v České republice nesetkáme, proto se v tomto článku budeme věnovat symbianovské variantě.

Jak už název programu napovídá, Talks&Zooms mluví i zvětšuje. Jde tedy o kombinovaný odečítač a zvětšovač, který zpřístupňuje celé prostředí telefonu a aplikací běžících v Symbianu. Kombinace hlasového výstupu a zvětšení může být zvlášť výhodná pro částečně vidící uživatele. Bohužel nelze zakoupit variantu bez zvětšování, takže i nevidomí uživatelé budou mít v telefonu zvětšovací funkce. Naopak je možné pořídit jen program Zooms, který obsahuje jen zvětšování, což může být zajímavé pro slabozraké uživatele, kteří mají problém se čtením textu na malém displeji. Je podporován i výstup na braillské řádky připojitelné prostřednictvím Bluetooth. Můžete tedy např. s připojeným Easylinkem 12 jak číst, tak psát v českém braillském osmibodu. To ale pravděpodobně nebude běžný způsob práce pro činnosti, jako je zjištění jména volajícího nebo vyhledání kontaktu. Braillský vstup a výstup by se tedy mohl hodit v případě, kdy by někdo chtěl přes mobil číst či psát texty většího rozsahu, případně jako pomůcka pro hluchoslepé.

Hlasový výstup zajišťuje syntetizér Vocalizer, což není nic jiného než uživatelům počítačových odečítačů dobře známý hlas Zuzana. Zuzana je velmi dobře srozumitelná a díky mírně snížené kvalitě syntézy oproti PC verzi je možná o něco příjemnější na poslech, protože nemá tak autoritativní projev. Hlas má poměrně velký rozsah nastavení hlasitosti, rychlosti a výšky. Přílišná „inteligence“ syntetizéru někdy dokáže pobavit, když např. název města Tel Aviv čte jako „Telefon Aviv“. Naštěstí Talks&Zooms umožňuje vytvářet uživatelský slovník výslovnosti, takže mnohé nedostatky ve výslovnosti lze odstranit.

Talks&Zooms při práci s telefonem automaticky čte právě vybranou položku nebo aktuální pozici kurzoru. Jsou čteny také funkce levé a pravé funkční klávesy a při příchozím hovoru též jméno nebo číslo volajícího. Během psaní může hlas číst jednotlivé napsané znaky, celá slova, nebo obojí. Ozvučeno je i psaní pomocí T9. Zajímavou volbou je nastavení tzv. kurzorového režimu. Ten určuje, jak bude při čtení textu např. v SMS zprávě Talks&Zooms reagovat při stisku kurzorových tlačítek vlevo a vpravo. Podle nastavení se může v textu pohybovat buď po celých slovech, což je přehlednější při procházení souvislého textu, nebo po znacích, což pomůže třeba, když v SMS potřebujete přečíst potvrzovací kód pro internetové bankovnictví.

Různé informace si můžeme přečíst stisknutím tlačítkových příkazů. Každý příkaz Talks&Zooms se skládá ze sekvence dvou tlačítek. První tlačítko v posloupnosti je vždy tzv. tlačítko Talks, které je namapováno na jedno ze standardních tlačítek telefonu, a druhé tlačítko je buď krátký, nebo dlouhý stisk jakéhokoli dalšího tlačítka mobilu. Pomocí těchto příkazů lze například vyčíst aktuální čas, stav baterie a sílu signálu, spustit plynulé čtení nebo zopakovat poslední dvě hlášení Talks&Zooms, pokud je v hlučném prostředí přeslechneme. Tlačítkovými příkazy lze také měnit některé důležité volby, jako hlasitost a rychlost řeči, velikost zvětšení, čtení velkých písmen, interpunkce atd. Výhodnou funkcí pro začínající uživatele je tzv. cvičný režim. Ten aktivujeme příkazem Talks+0. Ve cvičném režimu je potom možné mačkat jednotlivé příkazy a Talks&Zooms nám bude říkat, co který dělá.

Kromě základních nastavení, která jsou dostupná tlačítkovými příkazy, obsahuje Talks&Zooms mnoho dalších voleb, které najdete v jeho aplikačním okně. Můžete zde vytvářet i specifické konfigurace pro jednotlivé aplikace mobilu. Jistým problémem, na který v tomto okně narazíme, je, že zdaleka ne všechny volby jsou zde přeloženy. Takže kromě mnoha českých možností se zde vyskytuje i vcelku velký počet anglických. K Talks&Zooms je ale dodávána podrobná příručka v češtině, kde jsou jednotlivá nastavení popsána.

Zpřístupnění webu

Za zmínku stojí určitě i zpřístupnění webu. Talks&Zooms ozvučuje standardní prohlížeč Nokie. Na webové stránce slouží jednotlivá tlačítka 0 až 9 k pohybu po různých prvcích stránky. Tlačítka jsou volena vcelku intuitivně, takže třeba 4, kterou píšeme H, skáče na nejbližší nadpis (Heading), 5 jakožto písmeno L na odkaz (Link) apod. Tlačítka nás posouvají vždy vpřed na následující prvek. Chcete-li se po stejných prvcích pohybovat naopak zpět, je třeba po stisku tlačítka daného prvku stisknout křížek, kterým budete po těchto prvcích couvat. Analogicky hvězdičkou půjdete po těchto prvcích dopředu. Když stojíte na formulářovém prvku a chcete s ním pracovat, je třeba přepnout se Enterem do formulářového režimu a pro další pohyb po stránce se z něj Enterem opět vypnout.

Zvětšování

Pro slabozraké Talks&Zooms nabízí širokou škálu úrovní zvětšení, od malých zlomkových úrovní 1,25x, 1,5x až po šestnáctinásobnou velikost, která se v praxi asi příliš často nevyužije, protože na displej se v této velikosti vejde jen jeden znak. Abychom i při větším zvětšení mohli číst celý řádek, zobrazí se vždy jeho začátek, který po krátké prodlevě začne automaticky rolovat doprava. Prodleva i rychlost rolování je nastavitelná. V samostatné aplikaci Zooms lze rolovat i ručně tlačítkovými příkazy. V Talks&Zooms jsou ale tyto kombinace tlačítek obsazeny funkcemi mluvení, takže musíme vystačit s automatickým posunem. Výhodnou funkcí může být tzv. rozložené zobrazení. To nám zajistí, že v horní části displeje máme stále na očích zvětšený titulek aktuálního okna, uprostřed je zvětšená oblast okolo kurzoru nebo vybrané položky a v dolní části jsou zvětšené popisky levého a pravého funkčního tlačítka. Máme tedy stále přehled, v jakém jsme okně, a co jednotlivá tlačítka dělají. Omezením tohoto režimu je, že titulek okna a popisky tlačítek jsou napevno v dvojnásobné velikosti. Pro lepší čitelnost je také možné nastavit kontrastnější černobílé zobrazení nebo inverzní barvy. Osobně bych uvítal, kdyby se v příštích verzích Talks&Zooms objevila mezi vizuálními funkcemi také možnost barevného zvýraznění aktuální položky a kurzoru.

Licence

Talks&Zooms se nabízí ve dvou různých licencích. Levnější variantou je licence vázaná na IMEI telefonu. V tomto případě je Talks&Zooms vázaný na přístroj, ve kterém můžeme libovolně měnit SIM karty. Druhou, dražší možností je licence vázaná na SIM kartu. Ta umožňuje majiteli měnit telefony, pokud je všechny používá se stejnou SIM kartou. U českého distributora lze získat i registraci pro časově omezenou trial verzi, která je vázaná na IMEI.

Závěr

Talks&Zooms je na českém trhu nejmladší mezi speciálními programy pro mobily. Lze jej ale považovat za plnohodnotný nástroj pro zpřístupnění všech důležitých funkcí, které moderní mobilní telefony poskytují. Díky integrovanému zvětšení může být vhodný nejen pro nevidomé, ale i částečně vidící uživatele.

Videoukázka

Související odkazy

úterý 6. dubna 2010

Přístupnost na ISSS 2010

Ve dnech 12. a 13. dubna 2010 se díky vstřícnosti pořadatelů opět účastníme konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové. Kromě stánku, kde budeme mít s kolegy poradnu pro bezbariérový web - najdete nás v přízemí u Eliščina sálu, náš stánek má číslo 75 - jsem dostal prostor i pro jednu přednášku.

Přednášku budu mít v pondělí 12. dubna v Labském sále kongresového centra Aldis od 15:50 do 16:05. Přednáška má název Mýty a omyly v oblasti přístupnosti a posluchače během ní seznámím s nejčastějšími polopravdami a mýty o přístupnosti, vysvětlíme si, proč už tato tvrzení neplatí a jaká je realita.

Pokud se na konferenci chystáte a tématika přístupnosti vás zajímá, rád bych vás pozval k nám na stánek i na přednášku.

Související odkazy

Kolik vlastně je handicapovaných uživatelů webu?

Nejen na svých školeních přístupnosti se často setkávám s otázkou, kolik vlastně je handicapovaných uživatelů webu a zda má vůbec smysl se touto skupinou návštěvníků webu vzhledem k její velikosti zabývat.

Pojďme se tedy společně podívat na pár čísel.

Situace v České republice

Ve zprávě o situaci zdravotně postižených z roku 1992 se píše o přibližně 1 miliónu občanů se zdravotním postižením, z toho asi 400 000 občanů je postiženo těžce. O jednom miliónu osob se zdravotním postižením se zmiňují i výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok rok 2007, které provedl Český statistický úřad.

Tato čísla jsme mimojiné použili i v projektu Přístupnost webových stránek orgánů státní správy, kde jsme při proporcionálním členění zdravotně postižených do jednotlivých skupin podle dotazníkového průzkumu zjistili, že

  • 63 % zdravotně postižených občanů nebrání jejich zdravotní postižení v získávání informací z webových stránek,
  • 35 % zdravotně postiženým občanů brání v jejich zdravotní postižení v seznámení se s obsahem webových stránek, ale pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu, mohou se v nezbytném rozsahu s obsahem webu seznámit,
  • 2 % zdravotně postižených občanů se nemohou seznámit s obsahem webových stránek ani tehdy, pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu.
  • 28 % zdravotně postižených občanů chce pracovat s Internetem.

Situace ve světě

V USA je podle zprávy amerického statistického úřadu z roku 2005 přibližně 54 miliónů lidí s postižením, což činí 18,7 % populace. Dalšími významnými zdroji informací o zdravotním postižení pak mohou být třeba mezinárodní statistiky Spojených národů či databáze Velké Británie nebo Austrálie.

Co je třeba mít na paměti?

  • Každé zdravotní postižení nemusí nutně způsobovat problémy při práci s webem. Řada i těžce zdravotně postižených lidí nemusí mít z hlediska přístupnosti nijak náročné požadavky.
  • Ne každý zdravotně postižený chce pracovat s webem. Zdravotní postižení ještě nutně neimplikuje zájem o výpočetní techniku, ačkoliv PC gramotnost je mezi touto skupinou uživatelů poměrně vysoká. Počítače totiž tvoří základ celé řady kompenzačních pomůcek a zvládnutí jejich obsluhy přináší uživateli se zdravotním postižením možnost samostatné komunikace a získávání a zpracování informací.

Závěr

Všechna čísla jsou jen odhady a k přesným se asi nikdy nedopracujeme. Dle mého názoru to ale ani není třeba. Mnohem důležitější je totiž jiná věc, na kterou se často při honu za absolutními počty handicapovaných návštěvníků webu zapomíná - přístupnost nepomáhá jen zdravotně handicapovaným. Úpravy, které se často dělají pro nevidomé, slabozraké, tělesně postižené, atp., pomáhají zlepšovat přístupnost webu i pro jeho běžné uživatele.

Proto až tak nezáleží na tom, jestli nevidomých návštěvníků na web chodí pět denně nebo pět měsíčně. Přístupnější objednávkový formulář se lépe používá nejen nevidomému, ale i geekovi s mobilem s dotykovým displejem či někomu, kdo ovládá PC jen z klávesnice třeba proto, že si minulý týden zlomil na horách ruku.

Takže i když vám výše uvedená čísla mohou přijít malá, je dobré si uvědomit, že na velikosti v tomto případě až tak nezáleží ;-) a že přístupnost má mnohem širší záběr, než se na první pohled může zdát.