Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

Zobrazují se příspěvky se štítkemipad. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemipad. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 21. března 2013

Todo - úlohy vždy na dosah (2/2)

Dnes dokončíme článek Todo - úlohy vždy na dosah, jehož autorem je Peter Gombárik.

Zadávanie úloh a projektov

V tejto časti uvediem pár príkladov na zadávanie úloh a vytváranie projektov. Rozdiel medzi úlohou a projektom je asi každému jasný, ale napriek tomu sa pokúsim vysvetliť základný rozdiel.

Úloha
Úloha je jednoduchá činnosť, kde si zvolíte čas ukončenia úlohy, pripomenutie a tiež si k danej úlohe môžete napísať aj poznámku
.
Projekt
Je zoznam viacerých úloh, bez ohľadu na to, či sa jedná o klasickú úlohu, alebo o zoznam na odškrtávanie, či o telefonovanie alebo písanie emailu kontaktu. Aj tu si môžete nastaviť,kedy má byť projekt skončený, ale toto sa dá nastaviť aj pre jednotlivé úlohy v projekte zvlášť.

Zadanie úlohy

Ako som už vyššie písal, sú na to dva spôsoby. Prvý, ak stlačíme tlačidlo Add. Tu sa nám rozbalí zoznam, kde si vyberieme Normal. Druhý spôsob spočíva v tom, že aktivujeme tlačidlo Quick Add. Hneď nám vyskočí textové pole, kde napíšeme názov úlohy a následne stlačíme tlačidlo Add edit, ktoré nám umožní editovať novú úlohu. Teraz vypíšeme možnosti, ktoré sa nám ponúknu a pri niektorých napíšeme aj ich krátky popis.

Na začiatku sa dozvieme, že editujeme úlohu. Po prvom švihnutí prstom doprava máme jej názov.

Po druhom švihnutí nájdeme položku List Type Starred Blank, tu si môžete úlohu označiť hviezdičkou.

Nasleduje Add a Note, kde si po aktivovaní môžete napísať k úlohe poznámku. S programom Voiceover tu narážame na jeden problém a to ten, že pri editovaní poznámky nám Voiceover nečíta písmená, ktoré prechádzate prstom. Toto sa dá obísť tak, že sa nastavíte na editačné pole a prečítate ho ako celé. Tak sa dozviete, čo ste napísali. Hore je tlačidlo Done, tým sa vrátite do editácie úlohy a pridáte aj poznámku.

Hneď po zadaní poznámky je položka Due Date, kde si nastavíme dátum splnenia danej úlohy. Ak teda poklepeme na tomto tlačidle, otvorí sa nám tabuľka s daným mesiacom, kde si nájdeme dátum, ktorý potvrdíme poklepaním. Najprv som tomuto spôsobu nevedel prísť na chuť, ale ak si predstavíte túto tabuľku, ktorá je rozdelená pekne po týždňoch, takže v jednom stĺpci máte napríklad dni 1, 8, 15, 22, 29, tak zadávanie dátumu začatia je hračkou. Po zadaní dátumu sa opäť vrátite do editovateľnej časti úlohy.

Ako ďalšia možnosť je nastavenie si času upozornenia Due Time. Táto možnosť je prvotne nastavená na None, ale po poklepaní na túto položku to môžete zmeniť. Uvidíte aktuálny čas a švihaním prsta sa dostanete na posúvacie tlačidlo, kde najprv nastavíte hodiny a po ďalšom švihnutí minúty. Následne sa švihaním vrátite späť a poklepete na tlačidlo Save. Tým ste čas začatia úlohy nastavili.

Repeat
Ako ďalšia možnosť editácie úlohy je možnosť opakovania Repeat. Tu si môžete nastaviť rôzne opakovanie úlohy, či už mesačne, týždenne, alebo prvý deň v týždni. Možností je naozaj dosť, myslím, že si vyberie každý.
Priority
Môžete si tiež nastaviť rôznu prioritu pre úlohu. Tlačidlá pre nastavenie nasledujú po ďalšom švihnutí prsta doprava. Možnosti sú nasledovné: High, Med, Low, -, táto možnosť je predvolená.
Context
Tiež si môžete nastaviť, ja to nevyužívam.
Tags
Platí to isté, ako pri predchádzajúcej možnosti. Obe tieto položky sú nastavené na None.
Location Alert
Zaškrtávacie políčko, kde môžete nastaviť pripomienku na základe polohy.
Alert 1 a Alert 2
Prvá možnosť je nastavená na 0 minút pred skončením, druhá na možnosti None, túto možnosť si samozrejme môžete rôzne prestaviť. Získate tak ďalšiu možnosť pripomenutia.
Type
Tu je možnosť nastaviť, o akú úlohu sa jedná. V prípade, že chceme klasickú úlohu, tak pri tejto možnosti je napísané Type normal. V prípade, že by sme zvolili Project, tak by tam bolo Type Project a pod.
Move
Premiestnenie – môžete si vybrať, či danú úlohu chcete presunúť do iného projektu, alebo z iného projektu do zoznamu úloh, alebo do check listu.
Email
Takto môžete danú úlohu niekomu poslať na email.
Add to notebook
Úlohu, ktorú ste napísali ľahko presuniete do ďalšej aplikácie.
Delete task
Myslím, že nemusím popisovať.

Ak ste už všetky položky vyplnili, alebo aspoň tie, ktoré ste chceli, tak prejdete na možnosť Dismiss Pop Up, kde sa vrátite do zoznamu úloh a tá, ktorú ste vytvárali sa vám doňho pridá.

Vytvorenie projektu

Projekt je ucelený zoznam úloh, ktoré patria jednej činnosti. Je úplne jedno, z koľkých úloh pozostáva, či sú to klasické úlohy, alebo napríklad možnosti odoslania emailu, či telefonického hovoru.

Pri vytváraní takéhoto projektu majte na zreteli presné pomenovanie, aby ste ani chvíľu nezaváhali pri jeho vypĺňaní. Mal by to byť názov, ktorý bude presne vystihovať podstatu celého projektu.

Ako začať

V pravej hornej časti displaya nájdete tlačidlo Add - pridať. V rozbaľovacom zozname si vyberiete Project. Poklepete a rovno napíšete do editovateľného poľa názov projektu. Následne poklepete na tlačidlo Save, čím ste projekt vytvorili. Následne sa otvorí projekt, zistíte to tak, že, ak by ste švihali prstom, tak sa po klasických tlačidlách, ako sú Add a pod. dostanete k názvu, ktorý ste vytvorili. Hneď po ďalšom švihnutí Voiceover prečíta dátum splnenia a to ten, v ktorý ste projekt vytvárali. Ak si chcete nastaviť zmeny, ako napríklad iný termín konca projektu, či pripomenutie, tak poklepte na tento údaj, kde môžete všetky zmeny uskutočniť. Z projektu sa vždy dostanete tlačidlom Left, ktoré je na ľavej strane displaya. Po vytvorení projektu a nájdení ho v zozname pripravených úloh naň poklepte. Pozor, nie na zaškrtávacom políčku, ktoré je tesne pred ním, ale na jeho názve. Poklepaním na začiarkavacom políčku by ste tento projekt presunuli do zložky splnené. Takto môžete odčiarkavať všetky položky, či už v projekte, alebo samostatné úlohy. Toto je podľa mňa jedna zo silných stránok tejto aplikácie.

Drobné potešenia

Veľkou výhodou aplikácie je aj možnosť vytvorenia úlohy, v prípade, že chcete niekomu poslať email. V takom prípade si v rozbaľovacom zozname zvolíte, že sa jedná o email, vďaka čomu môžete po otvorení úlohy a poklepaní na tlačidlo Task type email rovno písať email v emailovom klientovi, kam vás aplikácia sama prepne. Takto funguje aj telefonovanie alebo písanie správ.

Skvelou vecou sú aj push upozornenia, takže, ak si nastavíte čas pripomenutia, v daný čas vás aplikácia na ne upozorní.

Záver

Skvelá aplikácia, ktorá je veľmi dobre prístupná s programom VoiceOver. Nechýba jej prehľadnosť, intuícia a ak si chcete plánovať veci a zvýšiť svoju produktivitu, tak ste našli to pravé orechové. Viem, takýchto aplikácií je dosť veľa, ale mne sa pri tejto aplikácii osvedčila hlavne prehľadnosť a prístupnosť.

No, aby som len nechválil, tak jednej veci celkom nerozumiem a to tej, prečo nie je možné s programom VoiceOver bez problémov editovať poznámku, ktorú by sme radi opravili. Prečo VoiceOver nečíta znaky, ktoré mažeme, alebo na ktorých sa priamo nachádzame prstom. Áno, je to riešiteľný problém, ale v inom editačnom poli som sa s týmto javom nestretol. Skúsim napísať priamo vývojárom, ktorí stoja za touto aplikáciou. Kto vie, možno túto záležitosť opravia.

Související odkazy

středa 20. března 2013

Todo - úlohy vždy na dosah (1/2)

Hľadali ste aplikáciu pre iPhone, či iPad, ktorá by vám pripomínala rôzne úlohy? Alebo ste si chceli zostaviť nákupný zoznam, ktorý si spravíte napríklad na iPade a v obchode si bez problémov odškrtávate na Iphone, čo ste už kúpili? Tak práve pre vás sa skúsim napísať recenziu aplikácie Todo, ktorá je veľmi dobre ovládateľná s programom VoiceOver.

Plánovanie je dobrá vec

Na túto tému na internete nájdete veľmi veľa článkov. No ak to sami nevyskúšate, tak si neuvedomíte silu tejto aplikácie a jej podobným. Samozrejme, že aplikácií, ktoré vám ponúkajú plánovanie, vytváranie projektov, alebo spracúvanie zoznamov je veľmi veľa, ale Todo sa mi zdala, čo sa týka prístupnosti tá najlepšia. Samozrejmosťou je synchronizácia, ktorá pri tejto aplikácii ponúka viac možností, no mne sa oplatila aj synchronizácia cez Dropbox.

Skvelé na tejto aplikácii sú push upozornenia, ktoré vás v daný čas, alebo v čas, ktorý si nastavíte vedia upozorniť. Tiež aj upozorňovanie na základe polohy je fajn vec, ale priznám sa, že toto moc nevyužívam.

Prvé spustenie

Po prvom spustení aplikácie Todo na vás vybehne zoznam dopredu vytvorených úloh, projektov a pod. Slúži to na to, aby ste sa s aplikáciou dokonale zoznámili. Môžete úlohy mazať, odškrtávať ako splnené a pod. Samozrejme, že je potom dobré ich všetky vymazať, aby vás zbytočne nerušili pri skutočných úlohách.

Prvotné nastavenia

Ako som už písal vyššie, tak ako prvé odporúčam zmazať úlohy, ktoré sú v Todo ako predvolené, resp. na výučbu. Ďalej si nájdem nastavenia a zvolím si spôsob synchronizácie. Ja preferujem Dropbox, ktorý mi pre moje úlohy stačí. No máte viacero možností, dokonca aj cez iCloud Apple, ale potom sa k úlohám nedostanete z inej aplikácie. Tiež je možnosť aj Todo plateného prístupu, kde môžete k svojim úlohám pristupovať aj cez webové rozhranie. Ja tento spôsob nevyužívam, zdalo sa mi zbytočné platiť za túto službu, ale verím, že pre niekoho bude aj táto možnosť bez ohľadu na platenie užitočná.

Ako ďalšie si nastavím zvuk a možnosti upozornenia. Tu si treba prejsť dialóg a zistiť, ktorý zvuk komu vyhovuje a tiež, aký spôsob zobrazenia budete preferovať, či už prerušovaný panel, kde budete musieť okno odklepnúť, alebo len banner, ktorý sa zobrazí na vrchnej strane obrazovky, pričom bude prehraný zvuk. Tu to nechávam na fantázii každého, lebo koľko ľudí, toľko chutí.

Týmto by som prvotné nastavenia ukončil, pretože sa k nim môžem vždy vrátiť.

Popis prostredia

Aplikáciu oveľa viac používam na iPade a tak sa budem snažiť popísať prostredie aplikácie práve pre iPad. Na iPhone sú drobné odlišnosti, ale ak sa pochopí princíp celej aplikácie, tak sa veľmi ľahko zorientujete aj tam.

Prostredie je dostatočne prehľadné

Rozloženie aplikačných prvkov zaberá prostredie celého displaya. Tým je aplikácia veľmi dobre prehľadná aj v prípade, že nechcete využívať len švihacie gesto, ale chcete aj niektorú položku nájsť sami. Tento spôsob považujem za prehľadnejší a hlavne rýchlejší, ako švihaním prsta hľadať položku, ktorá je na opačnej strane ako začíname.

Napríklad tlačidlo späť, alebo left je v ľavom hornom rohu displaya. Tlačidlo hľadať (search) je presne v strede hornej časti. Ďalšie hneď vedľa tlačidla hľadať je tlačidlo Inbox. Úlohy si môžete deliť do rôznych zložiek, ako sú Inbox, Home, Work a dajú sa vytvárať aj vlastné.

Už viac vpravo, ale stále v hornej časti displaya je tlačidlo Edit, ktoré má za úlohu editovať už napísaný projekt alebo úlohu.

Hneď vedľa je tlačidlo Quick add, ktoré je určené na situácie, keď chceme rýchlo pridať úlohu, napísať jej názov a nepremýšľať nad tým, či sa jedná o projekt, alebo e-mail pre niekoho. Skrátka, ak si chceme niečo rýchlo poznačiť, alebo spraviť len klasickú úlohu, tak použijeme tento spôsob. Samozrejme, že všetky ďalšie atribúty úlohy môžeme nastaviť aj dodatočne.

Na pravej strane stále v hornej časti displaya je tlačidlo Add. Po stlačení tohto tlačidla sa nám rozbalí zoznam, kde si môžeme zvoliť z nasledovných možností.

Normal
jedná sa o klasickú úlohu.
Project
ako názov napovedá, tak vytvárame projekt, ktorý môže obsahovať niekoľko rôznych úloh, samozrejme s rovnakým cieľom.
Checklist
veľmi dobrý zoznam napríklad pre nakupovanie. Môžete si bez problémov odškrtávať položky, ktoré ste už splnili.
Call a contact
ide o možnosť volať kontaktu. Môžete si vytvoriť úlohu, ktorá bude mať názov call a contact a nasledovať bude meno osoby, ktorej chcete volať.
Email a contact
tá istá možnosť ako popisovaná vyššie, len s tým, že budete posielať email.
Sms a contact
myslím, že nemusím predstavovať.
Visit a location
môžete si vybrať kontakt, ktorý chcete navštíviť.
Visit a url
navštíviť internetovú adresu, ktorú si poznačíte.

Příště se podíváme na to, jak se zadávají úlohy.

Autorem článku je Peter Gombárik.

Další díl

úterý 26. února 2013

Responsive Design and Accessibility - CSUN 2013 Workshop

This week (thanks to my great employer - Teiresias Centre at Masaryk University, Brno) I am attending CSUN 2013 Conference and workshops in San Diego, California. There are great sessions on agenda of the conference. The first one was a workshop on Responsive Design and Accessibility by Hans Hillen from The Paciello Group.

This workshop is/was really useful and important for all who think that web is only desktop (it is not), focus mostly on visual design and ignore all mobile devices.

Crowded room during Responsive webdesign and accessibility workshop by Hans Hillen

Here are some notes and comments which I made during this session.

  • Mobile is not just phones, but all portable electronics (tablets, game consoles, TVs, ets.). It includes also native apps and of course mobile web.
  • Mobile accessibility means making a website or application more accessible to people with disabilities using mobile devices. The basics are the same as on the desktop: alternatives, labelling, good structure, native controls, content order.
  • Who we are talking about: 4 main user groups (vision, hearing, mobility, cognitive and learning), assistive technology users (screen readers, magnification), access services users (captions, subtitles, audio description), hidden disabilites (photo sensitivity, mental health), aging, temporary (broken wrist), cultural (language), technology (connectivity, particular SW and HW requirements), common ground between mainstream users and users with disabilities, empathy
  • Often, we have images of people with extreme disabilities in mind (totally blind, amputees, wheelchair users, totally deaf, etc), but many of us have mild disabilities (e.g. people who wear glasses) or hidden disabilities.
  • Constraints of Mobile Accessibility: small screen, small text size, small input devices and eyes-free usage, reliant on touch on handed usage, low light, connectivity and data limitations.
  • Capabilities of a Mobile Environment: better integrated accessibility than desktop, location and direction, camera and augmented reality, touch screen, environmental awareness (light/dark conditions) -> a lot of new possibilites.
  • Enabling Features and Innovations: app that helps color blind people identify colors, Apple’s Siri voice recognition, Google Voice’s voicemail transcription, Custom vibrations on iPhone and Android
  • Two Main Interaction Methods: Explore by touch and Gesture navigation.
  • Current Situation of Mobile Accessibility: iOS accessibility features and API are more mature, Android devices have some good accessibility features and Google are working to improve.
  • Principles of Accessibility for the Mobile Web:
    • Use progressive enhancement
    • Use a responsive design approach
    • Use web standards as intended
    • Support native accessibility settings and assistive technology for your target platforms
  • Mobile first: instead of building sites for desktop and degrading for mobile, focus on content and small screen then build up.
  • Use web standards as intended: accessibility is already “baked in” (buttons instead of styled divs)
  • Forms: using touch for inputing the content is difficult in general. Replace free input with more helpful controls. HTML5 input types bring Contextual keyboards in iOS/Android with useful buttons.
  • Responsive web design (RWD) is a web design approach aimed at crafting sites to provide an optimal viewing experience—easy reading and navigation with a minimum of resizing, panning, and scrolling—across a wide range of devices (from desktop computer monitors to mobile phones) - definition from Wikipedia.
  • Basically, responsive design means MEDIA QUERIES. Supported in all modern browsers (not in IE8).
  • General accessibility rules still apply in responsive design! Follow WCAG 2.0.
  • Responsive on Desktop. Very useful for low vision (or screen magnifier) users (it is not necessary to scroll horizontally).
  • Color Contrast: as a responsive page is modified between responsive break points, foreground may overlap background differently.
  • Hans prefers zoom over text-only resize over in page sizing controls.
  • Reading Order Problem: in some cases, the visual order of content is rearranged, while the structural order is not.
  • It’s fine to resize, reflow, filter and modify as long as the order of content stays consistent visually and in the document structure.
  • ARIA is supposed to be supported on mobile devices as well.
  • In some cases, a responsive switch may cause more than just a layout reflow.
    • Content can be filtered out.
    • Interactive controls may change into different types of UI (group of links may change into a dropdown button)
    • For a screen reader user it may not be clear that this change occurs
    • In this case - Notify user about it.
  • Data tables: very difficult to make accessible. Possible solutions - allow users to switch to the original version of the table or let them choose which columns will be displayed.
  • Responsive Design Can be confusing to inexperienced users, or users with specific expecations. Always allow users to switch to the default, desktop version of a site.
  • Guidelines and standards: There is no one set of internationally accepted mobile guidelines and standards. Mobile Accessibility Guidelines by Funka Nu
  • Make a test strategy: strategy by Henny Swan

Testing Mobile Accessibility on iOS

Workshop was really useful for me and although I know some presented topics very well, it gave me a comprehensive overview of the state of the art of this topic. On the other hand, I would really appreciate more practical examples such was accessibility of responsive data tables which was presented and discussed. I gave 4 stars from 5.

Thank you very much for this workshop, Hans.

pátek 28. prosince 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 9. díl

Editace textu a přepínání kontextů

Dnes dokončíme práci s textem a řekneme si zejména to, jak text pohotově editovat. V druhé polovině si potom představíme nabídky VoiceOveru pro přepínání aplikací a oken a související systémové klávesové zkratky.

Vyčítání pozice v textu

Vraťme se ještě k tomu, jak VoiceOver popisuje pozici textového kurzoru, pokud VoiceOver kurzor či fokus ukazují na textové pole. V hlášení o pozici je zejména zmíněno, v rámci kterého slova se kurzor nachází, za kterým znakem je umístěn, popř. nachází-li se na začátku nebo konci textu. V případě, že úsek textu je označený nebo je označený celý text, je to VoiceOverem příslušně okomentováno. Máme tak k dispozici poměrně stručnou a vyčerpávající zprávu o tom, kde se v textu nacházíme. Jestliže nám toto hlášení nestačí, nabízí VoiceOver příkazy umožňující vyčíst příslušný úsek textu, v němž se VoiceOver kurzor nachází. Opět, protože standardně VoiceOver kurzor sleduje textový kurzor, budeme to pro lepší pochopení brát tak, že vyčítají tyto příkazy de facto okolí textového kurzoru.

Klávesová zkratka
Popis
VO+C
Přečíst znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+C,C
Přečíst foneticky znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+W
Přečíst slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W
Vyhláskovat slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W,W
Vyhláskovat foneticky slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+S
Přečíst větu, v níž se nachází VoiceOver kurzor
VO+L
Přečíst řádek, na němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+P
Přečíst odstavec, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+B
Spustit plynulé čtení celého textu, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+A
Spustit plynulé čtení od aktuální pozice VoiceOver kurzoru až do konce textu
Ctrl
Zastavit čtení, popř. i pohyb VoiceOver kurzoru při plynulém čtení

Pro lepší pochopení je vhodné na tomto místě zmínit ještě několik poznámek k uvedeným příkazům:

  • Všechny uvedené příkazy kromě posledních tří nijak nepohybují s textovým nebo VoiceOver kurzorem.
  • Znak pod kurzorem je čten v závislosti na tom, zda je nastavená volba VoiceOveru, zda číst znak, přes který přechází kurzor, nebo znak vpravo od kurzoru.
  • Slovem je myšlen sled znaků skládající se pouze z písmen a číslic. Větou je myšlen takový text, který začíná velkým písmenem a končí tečkou, při čemž slovo následující za tečkou musí mít první písmeno velké.
  • Odstavcem je myšlen úsek textu nacházející se mezi dvěma pevnými konci řádku (stisk Enteru).

Editace textu

Abychom návod k tomu, jak v OS X s VOiceOverem pracovat s textem, měli v základu ucelený, není možné nezmínit editační funkce. V podcastu k minulému dílu jsme si na okraj řekli, že většina nastavení VoiceOveru včetně odezvy klávesnice při psaní je k nalezení v kategorii Podrobnost a zde na kartě Text. To je důvod, abychom možnosti přizpůsobení VoiceOveru našim potřebám při práci s textem hledali právě tam. Na neštěstí není dosud pravý čas na rozbor nastavení VoiceOveru, proto si každý musí toto přizpůsobení vyzkoušet sám.

Klávesa Clear (Backspace) maže znak vlevo od kurzoru a hodí se tak zcela běžně pro opravování právě psaného textu. Není-li na klávesnici klávesa Delete, což jsou v podstatě všechny mobilní klávesnice Apple, používáme pro mazání znaku vpravo od kurzoru FN+Clear. Přidáme-li navíc ke klávesám na mazání Alt, maže se tímto stiskem až k začátku nebo konci slova od umístění kurzoru.

Pohybujeme-li kurzorem klávesovými zkratkami uvedenými v minulém dílu a přistiskneme k nim Shift, rozšiřuje se označený blok textu o úsek, přes který přešel kurzor. VoiceOver vždy přečte úsek textu, o nějž se označený blok rozšířil či zúžil. Pro práci s bloky textu můžeme využít nikoli neznámé příkazy:

Klávesová zkratka
Popis
Smazání bloku a započetí psaní na jeho místo
Provedení příkazu pro pohyb kurzoru od příslušného okraje bloku a zrušení označení
Clear
Vymazání označeného bloku
CMD+X
Vyjmutí označeného bloku do schránky
CMD+C
Zkopírování označeného bloku do schránky
CMD+V
"Vepsání" obsahu schránky na místo kurzoru či označeného bloku

Protože běžně editační pole v dialozích mají svůj celý obsah předoznačen do bloku, vyvolá psaní smazání původního obsahu a započetí psaní nového. Nebo též označený blok textu si můžeme představit jako nafouknutý kurzor, což vysvětluje chování příkazů pro pohyb kurzoru, Je-li něco označeno. Kurzor se totiž přemístí z jednoho z obou okrajů o daný úsek - pohneme-li se zpět vychází z levého okraje a vpřed z pravého, což je odlišné od chování Windows, které vycházejí vždy z levého okraje, tj. počátku označení.

Přepínání aplikací

Jak jsme se zmiňovali v jednom z předchozích dílů, dock je jedním ze způsobů, jak lze přepínat mezi spuštěnými aplikacemi. Protože obzvláště při malém počtu spuštěných aplikací se pro nás, uživatele používající VoiceOver, jeví tento způsob jako méně přehledný, s výhodou využijeme další dvě možnosti.

První z nich je přepínání mezi posledně používanými aplikacemi. Funkce pracuje stejně jak ve WIndows s tím rozdílem, že místo klávesové zkratky Alt+Tab používáme CMD+Tab. Držíme tedy CMD a přistiskáváme Tab tak dlouho, dokud neuslyšíme název spuštěné aplikace, do níž se chceme přepnout. Chceme-li některou z vyslovených aplikací bezprostředně ukončit, není nic snažšího, než k drženému CMD přistisknout Q. Po uvolnění CMD dojde k přepnutí do aplikace, která byla naposledy přečtena.

Naopak při větším počtu spuštěných aplikací, pokud nechceme využít dock, se nám hodí nabídka pro výběr aplikací přístupná přes klávesovou zkratku VO+F1,F1. V nabídce je možné zjistit, která aplikace je aktuálně v popředí a která byla tou předchozí v popředí. Kromě toho každý z názvu aplikace je podnabídka, a tak pokud rozbalíme podnabídku šipkou vpravo, získáme seznam oken, jež k aplikaci náleží. Takto je možné se přepnout nejen do konkrétní aplikace aktivováním příkazu Otevřít aplikaci, ale i do konkrétního okna aplikace.

Drtivá většina oken náleží k nějaké spuštěné aplikaci, můžeme se však setkat s okny, jež k žádné aplikaci nepatří. Výhoda nabídky pro výběr aplikací je právě ta, že dovoluje skrze tuto nabídku VoiceOveru přístup z klávesnice k takovýmto oknům, která se sdružují do podnabídky Systémové dialogy.

Přepínání oken

Každá spuštěná aplikace může mít okno jedno či více, ale i okno žádné, což je oproti Windows rozdíl, jenž nám ze začátku bude připadat zvláštní. V OS X platí, že aplikace je ustanovena již svými aplikačními nabídkami a žádné aplikační okno mít nemusí. Pokud se nám podaří zavřít i to jediné okno, které většina aplikací má, lze vše napravit přes aplikační nabídku okno, kde je možné vybrat, které z oken se má zobrazit.

Aplikace mívající více oken, typicky např. editory dovolují editovat více dokumentů najednou, pak můžeme ovládat pomocí klávesových zkratek na přepínání oken. První z nich je příkaz systému pro přecházení mezi okny klávesovou zkratkou CMD+¨a druhý z nich nabídka VoiceOveru pro přepínání oken pomocí VO+F2,F2. V některých případech je jedno, který ze způsobů použijeme, vyskytují se však případy, kdy nabídka VoiceOveru pro výběr oken je jediným způsobem, jak mezi okny aplikace přepínat. Nestává se to často, ale je nutné na to pamatovat ve chvílích, kdy máme dojem, že by aplikace měla mít více oken. Klávesová zkratka CMD+¨ funguje bezpečně v aplikacích, které nabízí práci s více pohledy či dokumenty - Finder, Mail, Safari ad.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si vykopírujeme výpis vyhledávání z Knihovny digitálních dokumentů, upravíme a promažeme vše nepotřebné. Tímto si procvičíme práci s textem a přepínání mezi aplikacemi. Až budeme mít vše hotové, rozhodneme se, že s výsledkem nejsme spokojeni. Vrátíme se tedy k některé z předchozích verzí pomocí funkce procházení verzí v editoru TextEdit, čímž si procvičíme přepínání oken a zopakujeme práci s dialogy.

Podcast ke stažení ve formátu mp3 (14,1 MB)

Autorem článku je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

pondělí 26. listopadu 2012

Psaní na iPhonu poslepu

Moderní chytré telefony zastanou funkci mnoha jednoúčelových zařízení, a tak jejich koupě se vyplatí a to i zrakově postiženým. Přestože tyto telefony jsou výhradně dotykové, nabízí způsob ovládání, jenž i nevidomý poměrně snadno zvládne a může tak telefon využívat se všemi jeho výhodami. Jak už z POSLEPU víte, patří mezi takové telefony i Apple iPhone.

K dotykovému ovládání nejen nevidomý, ale i běžní uživatelé mají často averzi a odmítají jej. Překonají-li nakonec ostych a dotykové ovládání si vyzkouší, zjistí, že nejproblematičtější je psaní na softwarové klávesnici. Nutno říct, že právem a že psaní na dotykové klávesnici je pro zrakově postiženého v nejlepším případě o polovinu pomalejší - vyslechnutí správně trefeného znaku a jeho napsání. Jsou si toho dobře vědomi i tvůrci aplikací, které si dnes představíme a které se snaží přinést na dotykový displej iPhonu něco nového a rychlejšího.

Na začátek je nutno říci, že žádná z těchto aplikací v době psaní tohoto článku nepodporuje češtinu, ale pokud bude zájem ze strany našich uživatelů, může se to jistě změnit. Rovněž tak jisté nepohodlí je v tom, že se jedná o samostatné aplikace, v nichž se text napíše a potom pomocí schránky nebo vestavěných dialogů systému iOS pošle dále. iOS totiž neumožňuje rozšiřovat funkce integrovaných klávesnic.

Vestavěné metody VoiceOveru

Pro úplnost je vhodné zmínit, co v základu iPhone s aktivovaným Voice Overem nabízí. Obě metody tzv. standardního a dotykového psaní jsme už blíže rozvedli např. v článku iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 3. díl, proto si jen uveďme, že přesnost trefení žádaného znaku a sledování odezvy odečítače, zda zaměřujeme správný znak, je právě to, co psaní činí pomalejším. S iOS nově 6 odpadla nutnost na znaku nějakou dobu setrvat, aby se napsal, přesto rychlost se rapidně snižuje, nejsme-li schopni trefit žádaný znak na první pokus a musíme provést korekční tah prstem na to správné místo na klávesnici.

Fleksy - Happy Typing: přibližná QWERTY klávesnice

Problém související s tím, že nevidomý se vždy na poprvé netrefí do žádaného znaku, se snaží vyřešit aplikace Fleksy. Tímto způsobem psaní může nevidomý dosáhnout srovnatelné rychlosti s běžným uživatelem. Jednoduše ťukáme na místa na displeji, kde si myslíme, že žádané znaky jsou. Na Fleksy potom je, aby vyhodnotila, co jsme měli na mysli. Vezmeme-li si ku příkladu slovo "ahoj", můžeme jít na to následovně:

a
zcela vlevo, ani nahoře, ani dole
h
někde uprostřed ve zhruba stejné linii s a
o
vpravo trochu od okraje, o něco více nahoře než h
j
podobně jako h, ale o trochu více vpravo

Slovo potvrzujeme vložením mezery gestem švihnutím doprava, při čemž se vysloví rozpoznané slovo. Jde-li o chybnou interpretaci, je možné šviháním nahoru a dolů vybírat z dalších zamýšlených slov.

Lze namítnout, že de facto metodu Fleksy již teď nabízí iOS 6 v integrované klávesnici, problém je však ve slovnících, které Fleksy pro svoji funkci potřebuje a které se jeví zatím jako kvalitnější než u integrované klávesnice v iOS. Navíc Fleksy dovoluje slovo korigovat i po napsání mezery, zatímco VoiceOver přítomnost automatických korektur oznamuje pouze zvukem a je na uživateli, aby si implicitně šviháním nahoru a dolů zkontroloval správnost korektury, kterou nelze po stisku mezery v prostředí iOS již odvolat. S Fleksy tedy děláme jen ty gesta, jenž jsou opravdu nutná, a tím vyniká ve své rychlosti.

Více viz Fleksy - Happy Typing.

Type Brailler Learn Braille: Dotykový Perkins

Jak už název napovídá, tato aplikace dovoluje na displeji iPhonu nejen psát v Braillu, ale i naučit se jej. iPhone je třeba držet na šířku, při čemž při psaní používáme obou rukou - z každé ruky vždy ukazováček, prostředníček a prsteníček. Před započnutím psaní je nutné ťuknout prsty pravé a poté levé ruky na displej, aby se správně nastavilo umístění jednotlivých kláves na virtuálním psacím stroji. Rozložení kláves odpovídá běžnému obouručnímu Pichtovu nebo Perkinsovu psacímu stroji, avšak prsty je potřeba mít na displeji poskládané zhruba do tvaru písmene V, protože displej není tak široký.

Umíme-li tedy Braillovo písmo, je psaní na takovém virtuálním psacím stroji rychlé, protože znak vkládáme současným ťuknutím příslušných prstů, jenž odpovídají bodům 1 až 6. Navíc jsou k dispozici gesta umožňující mazání a pohyb v textu a to bez toho, abychom postavení prstů museli měnit:

Pootočení pravým ukazováčkem a prostředníčkem
vložit mezeru
Pootočení levým ukazováčkem a prostředníčkem
smazat znak (Backspace)
Švihnutí pravým ukazováčkem
posunout kurzor vpravo
Švihnutí levým ukazováčkem
posunout kurzor vlevo

Aby všechna gesta psaní a pohybu byla správně rozpoznávána musí být vypnutý Voice Over, proto aplikace je samoozvučovací a mluví hlasem Alex, jenž je známý z prostředí OS X. Samozřejmě kromě samotného psaní je i ozvučené menu, kde na jednotlivé braillské body jsou namapovány různé funkce jako např. výuka základů Braillu, výuka braillské abecedy nebo test psaní. Funkce se spustí po poklepání na příslušné klávese. Test psaní zahrnuje i takové funkce jako napsání a vytočení telefonního čísla nebo jednoduchý kalkulátor.

Type Brailler Learn Braille je tedy všestrannou aplikací s propracovanými funkcemi, a tak její vývojář, pan Radomír Brúder, který nám zdarma poskytl k testování plnou verzi, si jistě zaslouží uznání. Přesto je zřejmé, že aplikace cílí na začátečníky a pro běžné každodenní použití je až příliš výřečná. Nebylo by tedy od věci vytvořit ořezanou verzi aplikace, jež bude určená jen ke psaní. Jistou nevýhodu v porovnání s ostatními prezentovanými metodami v tomto článku je nutnost zaměstnat při psaní obě ruce, což není prakticky použitelné v terénu.

Více viz Type Brailler Learn Braille.

TypeInBraille: Braill tvořený gesty

Braillovo písmo, jež by bylo možné psát i v terénu jednou rukou, nám představuje aplikace Type In Braille. Ze začátku tento způsob psaní vyžaduje trochu tréningu, protože přece jen nejde o standardní metodu, kterou by bylo možné začít ihned používat. Rovněž rychlost není zrovna silnou stránkou tohoto způsobu psaní, nicméně díky jednoduchým gestům se uplatní nejlépe právě v terénu.

Každý znak v závislosti na braillské reprezentaci tvoří dvě až tři gesta. Šestibod je rozdělen do tří dvojic po řádcích, tj. body 1-4, 2-5 a 3-6, při čemž zadáváme gesta postupně pro jednotlivé dvojice bodů tak, jak jsou ve znaku zastoupeny:

Klepnutí vlevo
ve znaku je přítomný levý bod (1, 2 nebo 3)
Klepnutí vpravo
ve znaku je přítomný pravý bod (4, 5 nebo 6)
Klepnutí dvěma prsty
ve znaku jsou přítomny oba body (1-4, 2-5 nebo 3-6)
Klepnutí třemi prsty
ve znaku není přítomný žádný z dvojice bodů
Švihnutí vpravo
ukončit znak a přejít na další

Příklad použití ukazuje následující tabulka pro napsání slova "auto".

ZnakBodyGesta
a1Klepnutí vlevo, švihnutí vpravo
u1-3-6Klepnutí vlevo, klepnutí třemi prsty, klepnutí dvěma prsty
t4-2-5-3Klepnutí vpravo, klepnutí dvěma prsty, klepnutí vlevo
o1-5-3Klepnutí vlevo, klepnutí vpravo, klepnutí vlevo

Aplikace dále nabízí gesta, kterými můžeme text editovat a manipulovat s ním:

Švihnutí vlevo
zrušit poslední zadávání znaku nebo smazat znak (Backspace)
Švihnutí dolů
Nový řádek
Švihnutí nahoru
Vyvolat menu s nabídkou funkcí pro odeslání textu
Točení dvěma prsty (rotor) = Přelaďování mezi vkládacím, navigačním a označovacím režimem

Je tedy vidět, že se jedná o metodu zadávání textu v zásadě jednoduchou. Vtip je v tom, abychom měli dobrou, až grafickou, představu o podobě jednotlivých znaků v Braillově písmu. Jedině tak budeme moci tvořit gesty text kdekoli a relativně rychle.

Více viz TypeInBraille.

Závěr

Tento článek měl za cíl představit tři alternativní různá řešení, jak je možné psát na dotykovém displeji iPhonu. Je zřejmé, že prostor na nové nápady tu je a že se mohou najít i budoucí řešení pro ty uživatele, kteří by s dotykovým displejem rádi začali, ale bojí se ho a chtějí si pro začátek zvolit způsob psaní, který bude nejbližší jejich požadavkům nebo bude připomínat to, co znají z dřívějška.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

středa 14. listopadu 2012

Apple mapy v rovině technické přístupnosti zatím vedou nad těmi od Googlu

Zatímco podle ohlasů uživatelů by si nové Apple mapy zasloužily vysokoškolskou známku E, což znamená, že prošly s odřenýma ušima, či spíše F neboli totální propadák (fail), nevypadají z pohledu nevidomého tak tragicky. Apple totiž i nové mapy vyvíjel postupem sobě vlastním, tj. vyvojáři při jejich vývoji brali v potaz i přístupnost. Pojďme si tedy představit způsob, jak s mapami může pracovat nevidomý.

Samozřejmě i pro uživatele odečítací funkce VoiceOver je přesnost mapových podkladů klíčová. Na druhou stranu oblačné satelitní snímky, černobílé záběry a jiné grafické nedokonalosti jsou nevidomému srdečně jedno, proto prvotní zkušenosti s Apple mapami nemusí být tak odstrašující. Navíc je evidentní, že jde o pozitivní posun v přístupnosti oproti původním vestavěným Google mapám.

Sledování směru

Pokud najedeme prstem do dolního pravého rohu, měl by nám VoiceOver ohlásit tlačítko Nastavení. Gestem švihnutí jedním prstem vpravo najdeme tlačítko Sledování. Někdy se může stát, že tlačítka se na spodním okraji displeje neobjeví, v tom případě použíjeme gesto klepnutí čtyřmi prsty ve spodní části displeje pro přesun na poslední prvek a šviháme zpátky. Nebo též můžeme švihat doprava tak dlouho, až tlačítka nalezneme.

Tedy jestliže nám VoiceOver oznámil tlačítko Sledování, můžeme jej opakovaným poklepáním přepínat mezi třemi stavy:

  • Vypnuto: Nesleduje se poloha ani směr, kterým stojíme. Toto je vhodné pro prohlížení mapy na místě, jenž nesouvisí s aktuální polohou - typicky něco vyhledaného.
  • Zapnuto: Mapa odroluje na místo se současnou polohou a můžeme si prohlížet jeho okolí. Pokud šviháním doprava a doleva nalezneme na mapě značku se současnou polohou a vydáme se na cestu, bude VoiceOver oznamovat, kde se právě pohybujeme - typicky číslo domu, ulice a obec. Toto je vhodné pro případy, kdy potřebujeme dohledat konkrétní dům.
  • Zapnuto s indikací směru: VoiceOver automaticky oznamuje, na které ulici se nacházíme a k jaké se blížíme. Navíc se odemče rotace mapy, tudíž po vypnutí sledování je mapa orientovaná tak, jak stojíme - horní část displeje ukazuje to, co máme před sebou. Tento režim je vhodný pro případy, kdy oblast relativně známe a nechceme minout důležitou odbočku. Má ovšem nevýhodu v tom, že skrze VoiceOver nelze mapu prohlížet, proto je nutné sledování pro prohlížení vypnout.

Navigace

Pokud opět vyjdeme z pravého dolního rohu a šviháme až k tlačítku Trasa, jenž potvrdíme, můžeme zadat začátek a konec trasy. Kromě napsání adresy lze napsat i název záložky nebo jméno kontaktu, u kterého máme uloženou polohu. Též stačí zadat jen několik písmen a vybrat si poklepáním položku ze seznamu v pravé části displeje nad zobrazenou klávesnicí. Ponecháme-li pole Začátek prázdné, vezme se současná poloha.

Druhou možností je, že vyjdeme opět od tlačítka Nastavení a šviháme doleva až k tlačítku Záložky. Po poklepání na něm můžeme na dolním okraji displeje přepínat mezi třemi seznamy - Záložky, Historie a Kontakty. Na panelu Historie můžeme již předvybrat trasu, kterou jsme v minulosti absolvovali. Pokud si vybereme některý z kontaktů nebo záložek a poklepeme na ně, objeví se mapa daného místa, přes kterou je překryt tzv. informační popup. Pokud poklepeme kamkoli mimo něj, dostaneme se do mapy. Popup má prozatím tu nepříjemnou vlastnost, že se v něm nelze orientovat šviháním vlevo a vpravo a musíme jej tak najít jetím po displeji od horní části displeje až k popupu. Je nutné jet prstem relativně pomalu, protože se jedná o úzký proužek ve středu displeje. V levé části je název místa a vpravo tlačítko Další informace. Pro aktivování tohoto tlačítka je praktické využít tzv. rozdělené klepnutí, kdy jedním prstem si držíme tlačítko a druhým přiklepneme. Na obrazovce s detailem o místě jsou dvě důležitá tlačítka - Navigovat sem (ze současné polohy do vybraného místa) a Navigovat odsud (z vybraného místa do současné polohy).

Na obrazovce s trasou si poklepáním na příslušném přepínači můžeme vybrat mezi navigací autem, pěšky a veřejnou dopravou. Též si zde můžeme vybrat některou z alternativních tras. Chceme-li si vybranou trasu prohlédnout ještě před vyražením na cestu, lze zobrazit detail trasy poklepáním na tlačítko ZObrazit jako seznam, které je nejsnáže přístupné tak, že klepneme čtyřmi prsty v dolní části dospleje a dostaneme se na poslední ovládací prvek. Tento seznam instrukcí pro navigaci si můžeme přečíst obvyklými gesty VoiceOveru.

Pokud máme vše nastaveno, vyrazíme na trasu a poklepeme na tlačítko Start. V závislosti na zvoleném druhu navigace se řídíme instrukcemi následovně:

  1. Trasa veřejnou dopravou: Objeví se nabídka alternativních aplikací pro navigaci, neboť tento druh navigace není v České republice podporován.
  2. Trasa autem: Na iPhonu 4S a iPhonu 5 se řídíme podle instrukcí, které nám v pravý čas VoiceOver řekne. Můžeme tento způsob použít i pro pěší navigaci, avšak jsou zohledňovány jednosměrky, cíl je hlášen instrukcí k zastavení v relativně velkém okruhu (cca 50 m) a pokyny pro zabočení nejsou oznamovány tak vhodně, jak při větší rychlosti v autě - např. mohou být oznámeny až po zabočení nebo po minutí ulice.
  3. Trasa pěšky: Musíme se přesunout nejprve šviháním vlevo a vpravo na pole instrukcí, v němž přecházíme mezi jednotlivými kroky šviháním nahoru a dolů. Někdy dojde k automatickému přejití na další krok, ujdeme-li daný úsek, nelze se ovšem na to spoléhat a VoiceOver změnu nehlásí, i když je zaměřen na poli instrukcí. K samotnému listování instrukcí musíme mít tedy zapnuté ještě sledování směru a to během cesty s indikací směru a v cílové ulici sledování současné polohy.

Až dojdeme do cíle nebo přejeme-li si navigaci předčasně ukončit, poklepeme na tlačítko Konec v levém horním rohu.

Audioukázka

Poslechněte si reportáž z navigování (mp3; 7,6 MB).

Prohlížení mapy

Mapu s aktivním VoiceOverem si můžeme prohlížet až překvapivě jednoduše a poměrně srozumitelně. Běžně při horním okraji displeje je sever, dole jih atd. Je-li mapa orientovaná jinak, dozvíme se to tak, že z tlačítka Nastavení švihneme jednou doleva a tam při změněné orientaci je tlačítko kompasu s informací o orientaci mapy. Poklepeme-li na kompas, zmizí a mapa se přeorientuje na sever.

Klepnutím třemi prsty se dozvíme, jakou oblast mapy vidíme a jak je tato oblast velká. Záběr můžeme měnit tak, že rotor točením dvěma prsty přeladíme na hodnotu Zvětšení a potom šviháním nahoru a dolů měníme měřítko. Menší měřítko sice umožňuje větší záběr, ale snižuje se zároveň schopnost cesty VoiceOverem sledovat, nehledě na to, že některé méně důležité cesty jsou zcela zamlčeny pro množství detailů. Potřebujeme-li prohlížet část mapy mimo viditelnou oblast, potáhneme třemi prsty mapu daným směrem - tj. chpro odkrytí toho, co je za horním okrajem displeje, potáhneme mapu třemi prsty dolů. Mapa se vždy neposune o celou délku displeje v daném směru, ale zhruba o polovinu, což nedovoluje ztratit návaznost v prozkoumávání.

Šviháme-li vlevo a vpravo, můžeme si projít všechny místa, které aktuální výsek mapy zobrazuje. Při poklepání na vybraném místě zobrazíme informační popup, o němž jsme se zmínili dříve. Pravé kouzlo v prohlížení je ovšem v tom, že můžeme jet prstem po displeji a VoiceOver bude říkat, co právě máme pod prstem. U rovných cest navíc říká, odkud kam cesta vede, což se hodí pro její další sledování. Pokud totiž na cestě prst podržíme a VoiceOver říká, že se jedná o severojižní silnici, víme, že při tažení prstu z vrchu dolů budeme cestu sledovat. Při sledování cesty a tažení prstu se ozývá zvuk indikující, zda dodržujeme správný směr. V případě, že se prst od cesty vzdaluje, zvuk má vyšší tón. Tímto způsobem můžeme poměrně dobře sledovat zakřivení cesty , její orientaci a místa, v kterých se protíná s jinými cestami. VoiceOver reaguje až příliš aktuálně, což má za následek, že křižovatku přečte jen ve chvíli, kdy na ní tažený prst zastavíme.

Videoukázka

Hodnocení

Apple mapy z hlediska přístupnosti přinášejí nové funkce oproti Google mapám pro iOS - zejména při prohlížení mapy. Nelze je ovšem zatím příliš prakticky využít pro pěší navigaci, která je pro nevidomé nejdůležitějším způsobem navigace, jenž by byl využitelný při samostatném pohybu. Prozatím tedy pro samostatný pohyb je praktičtější sáhnout po některé z ověřených navigací v AppStore, byť Apple mapy mohou být vhodným doplňkem pro zorientování se na daném místě.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

pátek 9. listopadu 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 8. díl

Efektivnější vyčítání oken a textu

V minulém díle jsme si ukázali základní příkazy pro pohyb VoiceOver kurzoru, které si dnes shrneme a doplníme o další zpříjemňující práci. Rovněž přijdou na řadu příkazy umožňující se zorientovat v tom, kde se právě nacházíme a jak se pohybovat v textových polích.

Rychlá navigace a další užitečné příkazy

Abychom při navigaci VoiceOver kurzoru spolu se šipkami nemuseli stále stiskávat klávesy VO (Ctrl+Alt), existuje režim rychlé navigace, na který si rychle zvykneme. Přepíná se soustiskem levé a pravé kurzorové šipky a stačí poté stiskávat pouze šipky. Následující tabulka ukazuje příkazy pro VoiceOver kurzor, které mají alternativu v rychlé navigaci:

PříkazBez rychlé navigaceS rychlou navigací
Přesunout VoiceOver kurzor na další prvekVO+Šipka dopravaŠipka doprava
Přesunout VoiceOver kurzor na předchozí prvekVO+Šipka dolevaŠipka doleva
Přesunout VoiceOver kurzor na další prvek daného typuVO+Šipka dolůŠipka dolů
Přesunout VoiceOver kurzor na předchozí prvek daného typuVO+Šipka nahoruŠipka nahoru
Zahájit interakci s prvkem pod VoiceOver kurzoremVO+Shift+Šipka dolů Šipka dolů+Šipka doprava
Ukončit interakci s prvkem pod VoiceOver kurzoremVO+Shift+Šipka nahoru/td>Šipka dolů+Šipka doleva
Aktivovat (stisknout) prvek pod VoiceOver kurzoremVO+MezerníkŠipka nahoru+Šipka dolů

Když už uvádíme výčet příkazů, zmíníme si i ty, které nás v rámci zkoumané oblasti VoiceOver kurzorem přesouvají po menších či větších úsecích:

Přejít mírně daným směrem (VO+Shift+Šipka doleva, VO+Shift+Šipka doprava):
Tyto příkazy umožňují v textových polích pohyb VoiceOver kurzoru po znacích textu.
Přejít na viditelný začátek (VO+Home) a viditelný konec (VO+End):
Přesune VoiceOver kurzor na první, rresp. poslední,, prvek v aktuálním řádku tabulky či textu.
Přejít na začátek (VO+Shift+Home):
Přesune VoiceOver kurzor na první prvek aktuální oblasti interakce - např. v tabulce se přesune na buňku v prvním řádku a prvním sloupci.
Přejít na konec (VO+Shift+End):
Přesune VoiceOver kurzor na poslední prvek aktuální oblasti interakce - např. na tlačítko OK ve spodní části dialogového okna.
Výběr položek (VO+I):
vyvolá menu se všemi položkami aktuálního okna, v němž lze vybrat položku šipkami či obsaženými písmeny a Enterem na ni VoiceOver kurzor přesunout. Více viz o výběrových nabídkách později v podkapitole o přepínání aplikací a oken.

Pozor na to, že na většině Apple klávesnic je nutné namísto Home stisknout kombinaci FN+šipka doleva, namísto Page Up FN+Šipka nahoru apod.

Rotor

V tuto chvíli se pozastavme u příkazů pro přechod VoiceOver kurzoru na další a předchozí prvek daného typu. To, po jakých prvcích šipky nahoru a dolů přechází, záleží na nastavení tzv. rotoru. Rotor přelaďujeme (přepínáme) při zapnuté rychlé navigaci vpřed soustiskem horní a pravé kurzorové šipky a vzad soustiskem horní a levé kurzorové šipky. Význam rotoru plně doceníme až v oblastech webového obsahu, proto jej zde zmiňujeme jen pro úplnost, jak lze VoiceOver kurzor ovládat.

Mimo oblasti webového obsahu je možné rotor přelaďovat mezi navigací a pohybem po znacích a slovech. Pro běžnou práci v oknech aplikací je ovšem vhodné mít rotor naladěn na volbě Navigace, neboť ta šipkám nahoru a dolů dává kýženou a očekávanou funkci - to jest např. v tabulkových seznamech šipky nahoru a dolů přechází mezi řádky.

Informace o aktuální pozici

V jakoukoli chvíli při aktivovaném VoiceOveru si můžeme ověřit, kde v systému se nacházíme, jak jsou zaměřené jednotlivé kurzory a co je vybráno. Tyto informace zjíšťujeme pomocí funkčních kláves F1 až F6 v kombinaci s klávesami Vo a mají následující význam:

VO+F1
Přečte název aplikace v popředí
VO+F2
Přečte název aktuálního okna v popředí
VO+F3
Popíše prvek pod VoiceOver kurzorem
VO+F4
Popíše prvek zaměřený fokusem
VO+F5
Popíše prvek zaměřený ukazatelem myši
VO+F6
Přečte vybraný text či vybrané položky v seznamu

Přestože VoiceOver kurzor a fokus se navzájem následují, jak jsme si již říkali, nedávají příkazy pro popsání pozice VoiceOver kurzoru a fokusu vždy stejnou odpověď. Je to zapříčiněno již známým faktem, že fokus se nedostane na všechny prvky, na které VoiceOver kurzor,, proto k jejich svázání dochází jen na prvcích, které jsou schopny oba kurzory zaměřit.

Hlášení o popisovaných prvcích se mohou poměrně dosti lišit v závislosti na tom, jaký prvek je zaměřen. Nebudeme si blíže tyto hlášení rozebírat, neboť jsou v zásadě srozumitelná. Stojí pouze za zmínku, že pokud VoiceOver kurzorem nebo fokusem je zaměřeno textové pole, je popsána pozice i textového kurzoru (ukazatele). Dále při popisování položky pod VoiceOver kurzorem je i přečten nápovědný text říkající jak s prvkem pracovat. Tento nápovědný text je možné si kdykoli nechat přečíst pomocí klávesové zkratky VO+Shift+N, popř. je čten automaticky při nejvyšší podrobnosti čtení.

Jestliže funkční klávesu patřící danému kurzoru stiskneme dvakrát, dozvíme se dodatečné informace o prvku či pozici. Je-li např. VoiceOver kurzor v textovém poli, můžeme stiskem VO+F3,F3 zjistit, kolik řádků text má a kolik jich je viditelných.

Pohyb v textu

Když už jsme u textových polí, pojďme si říci, jak se pohybovat v textu. Přestože několik rozdílů najdeme, není na práci s textem v prostředí OS X zásadně nic jiného oproti Windows. Zde je srovnávací tabulka funkcí pro pohyb v textu, které oba systémy nabízí:

FunkceWindowsMac
Posunout kurzor o znakŠipka doleva/dopravaŠipka doleva/doprava
Posunout kurzor o slovoCtrl+Šipka doleva/dopravaAlt+Šipka doleva/doprava
Posunout kurzor na okraj řádkuHome/EndCMD+Šipka doleva/doprava
Posunout kurzor o řádek a optimálně zachovat sloupecŠipka nahoru/dolůŠipka nahoru/dolů
Posunout kurzor o odstavecCtrl+Šipka nahoru/dolůAlt+Šipka nahoru/dolů
Posunout kurzor o obrazovkuPage Up/DownAlt+Page Up/Down
Posunout kurzor na okraj celého textuCtrl+Home/EndCMD+Šipka nahoru/dolů

Musíme si dát pozor na to, že při aktivní rychlé navigaci VoiceOveru je nutné před započetím pohybu v editačním poli zahájit s polem interakci. Rovněž musíme počítat s tím, že rychlá navigace mění význam kurzorových šipek, protože ty pohybují přímo s Voiceover kurzorem. V praxi to znamená, že v textu je základním prvkem pro pohyb VoiceOver kurzoru slovo. Při aktivní rychlé navigaci tedy je nutno používat pro pohyb po znacích již zmíněné klávesové zkratky VO+Shift+Šipka doleva/doprava. Na první pohled se může zdát primární navigace šipkami doleva a doprava po slovech nezvyklá, má však svoji logiku ve smyslu širšího záběru okolního kontextu než jsou znaky.

Ještě jednu, avšak nesporně větší, nezvyklost přináší VoiceOver při odezvě pohybu v textu. V základním nastavení nečte totiž text, který je vpravo od kurzoru, ale text, přes který při pohybu kurzor přešel. Prakticky to má dopad takový, že si musíme dobře uvědomit, na jakém konci vysloveného úseku textu (znaku či slova) se kurzor nachází. Při pohybu vpřed je kurzor umístěn za ním, zatímco při pohybu vzad před ním. De facto to odpovídá režimu čtení, jenž používají odečítače ve Windows pouze při označování a odznačování textu. Je dobré si na tuto vlastnost zvyknout, neboť VoiceOver v systému iOS vyčítá změny pozice kurzoru stejně a toto chování nelze na mobilních zařízeních v současné době přenastavit.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si nejprve napíšeme v editoru TextEdit krátký text a odzkoušíme funkce pro přečtení aktuální pozice. Dále si procvičíme práci s rychlou navigací a obecně práci s uživatelským rozhraním. Poslouží nám k tomu utilita VoiceOver, kde si přenastavíme vyslovování číslic a to, aby VoiceOver četl text vpravo od kurzoru a nikoli text, přes který kurzor přechází.

Podcast ke stažení ve formátu mp3 (12,3 MB)

Autorem článku a podcastu je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

pondělí 29. října 2012

Nevidomí a dotykové ovládání poslepu

V polovině října jsem zde publikoval svou reakci na reportáž České televize "Opravdu jsou nevidomí z dotykových displejů bezradní?". Svůj příspěvek jsem zakončil pozváním redaktorů ČT k nám do Brna, pokud by chtěli natočit reportáž o tom, jak je to s dotykovým ovládáním poslepu ve skutečnosti.

Zatím nikdo nepřijel, ale už to možná ani nebude třeba, protože s rozumnou a realitě odpovídající reportáží o dotykovém ovládání poslepu včera přišlo Živě.cz v reportáži Týden Živě 199: Jak používá tablet nevidomý. Hostem Jakuba Čížka byl můj kolega Roman Kabelka, kterého určitě z POSLEPU znáte a který v reportáži pěkně popovídal o přístupnosti, znovu zmínil i některá úskalí dotykových displejů (ne každému mohou vyhovovat) a na závěr na několika příkladech prakticky předvedl, jak pracuje s iPadem.

Tak se na to mrkněte, Roman začíná v 21:37.

Pokud by vás toto téma zajímalo více, pak zajímavou úvahu s názvem Nevidomí a dotykové telefony, bezradní či ne? napsal Pavel Ondra - další aktivní nevidomý uživatel dotykových zařízení.

čtvrtek 11. října 2012

Opravdu jsou nevidomí z dotykových displejů bezradní?

Ale kdepak. Naprosto normálně s nimi mohou pracovat a dnes pro ně nejsou dotykové displeje překážkou. Samozřejmě za předpokladu, že použijí vhodnou asistivní technologii, která jim práci s dotykovým displejem umožní (což ale platí o všech pomůckách, založených na výpočetní technice).

Česká televize ve středu 10. 10. 2012 odvysílala reportáž Nevidomí jsou z dotykových displejů bezradní, obsahující řadu zavádějících tvrzení, která bych rád uvedl na pravou míru. Celkově mně reportáž vyznívá tak, jak se píše v prvním odstavci: “Řada výrobců zapomíná na nevidomé, přístroje s dotykovým displejem jsou pro ně fakticky neovladatelné. Nadějí by pro ně mohla být speciální technologie Sensek, kterou by mohly být tablety vybaveny v následujícím roce.”

A také tak, že ČT hledá problém někde, kde vlastně vůbec není a trh už jej dávno vyřešil.

Začněme hned titulkem reportáže. Jsou nevidomí z dotykových displejů bezradní? Někteří možná ano (viz ti dva pánové na začátku reportáže), ale myslím že v obecné rovině rozhodně nijak víc, než z běžného (nepřizpůsobeného) počítače či mobilního telefonu. Ty je totiž také třeba pro to, aby s nimi mohl nevidomý člověk pracovat, doplnit asistivní technologií, která to umožní. V případě nevidomých uživatelů se typicky jedná o screen reader, doplněný hlasovou syntézou, eventuálně hmatovým zobrazovačem. Tyto technologie zajišťují to, že nevidomý člověk je pak schopen s běžným počítačem, notebookem, tabletem nebo telefonem pracovat. Nejedná se o nic zvláštního ani převratného, tyto technologie už jsou tady docela dlouhou dobu.

Úplně stejně bych totiž mohl napsat, že nevidomí jsou bezradní z běžných osobních počítačů, vozíčkáři z běžných automobilů, atp. A měl bych pravdu. Protože pokud si je (nebo jim je někdo) nepřizpůsobí, tak jsou pro ně celkem pochopitelně nepoužitelné. Na tom není nic překvapivého ani divného. Titulek reportáže se v nás ale bohužel snaží vyvolat dojem, že zařízení s dotykovými displeji jsou obecně pro nevidomé uživatele nepoužitelné a ti jsou z nich bezradní.

V úvodu reportáže se říká “řada výrobců zapomíná na nevidomé a dotykové přístroje jsou pro ně fakticky neovladatelné”. Toto tvrzení se snaží potvrdit to, co už naznačuje titulek, tedy problematičnost dotykového ovládání pro nevidomé. Nevím, jak je ta řada dlouhá, ale když to otočíme, tak majoritní operační systémy (iOS a Android) jsou už dnes pro nevidomé přístupné out-of-the-box a pokud si nevidomý uživatel vybere některý z nich, tak s ním může prakticky bez obtíží pracovat. Pokud si vybere nějaký jiný (nepřístupný), tak je to jeho (špatná) volba, za kterou mu ale nikdo nemůže, protože přístupná zařízení na trhu jsou.

Další tvrzení “Bez hlasového ovládání je nemají šanci používat.” také neodpovídá realitě. Nevidomí uživatelé k ovládání výpočetní techniky nepotřebují hlasové ovládání (tedy technologii, pomocí níž budou počítači zadávat příkazy hlasem), ale hlasový výstup (tedy technologii, která jim naopak bude informace z obrazovky číst).

Tvrzení o problematičnosti dotykového ovládání nám mají potvrdit i dva nevidomí pánové. Ten první používá přes deset let staré systémy, protože výrobci podle něj na nevidomé zapomínají a práci s dotykovým displejem si představit nedokáže. Druhý pán se kvůli trendu dotykových displejů cítí být na okraji společnosti. Naprosto seriózně by mě zajímalo, zda oba dva pánové měli možnost (a chuť) si někým znalým věci nechat ukázat ovládání přístroje s dotykovým displejem poslepu a vyzkoušet si, jak to funguje. Mám za to, že ne. Protože kdyby ano, tak by takto mluvit nemohli.

Nyní se reportáž otáčí do pozitivního duchu v tom, že někteří přední výrobci dotykových zařízení na nevidomé myslí a stále zdokonalují systém hlasového ovládání. Následuje ale ukázka hlasového výstupu, konkrétně screen readeru Voice Over.

Pokračujeme informací o tom, že některé tablety či dotykové telefony dokáží nevidomým zprostředkovat přes 90 % veškerého obsahu. Tady by mě docela zajímalo, proč zrovna 90 %? Z jakého průzkumu či studie toto číslo vychází?

Revolucí má pak být dotyková technologie Sensek. "To funguje tak, že se dotýkáte běžného hladkého skla, ale ten pocitový vjem je, jako byste se dotýkali nějaké struktury," upřesnil šéfredaktor počítačového portálu David Polesný. Asi jsem málo důvtipný, ale mně tedy David nic neupřesnil, tato věta mi přijde naprosto vytržená z kontextu a vůbec jsem z reportáže nepochopil, jak má tato technologie fungovat a pomoci nevidomým.

Pěknou tečkou na závěr, která to ale nezachrání, je pak otevření mého blogu na iPadu (děkuji za reklamu ;-). Jen ho asi bohužel ti, co reportáž připravovali, nečetli, protože jinak by se třeba v seriálu od Romana Kabelky iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení dočetli, jak že to s tím dotykovým ovládáním poslepu vlastně je.

A ještě by si to mohli i prohlédnout na videu, které obsahuje i ukázku toho, jak si na iPadu pustit právě ČT24.

Shrnutí

Shrňme si tedy, co jsme se z reportáže dozvěděli. Nevidomí jsou z dotykových displejů bezradní a někteří se kvůli nim dokonce cítí být i na okraji společnosti, protože většina výrobci na nevidomé zapomíná. Naštěstí někteří přední výrobci na nevidomé myslí a jejich zařízení jim dokáží zprostředkovat až 90 % veškerého obsahu. Zachránit situaci by pak měla technologie Sensek, o které jsme se v reportáži dozvěděli ale jen to, že když se dotýkáme běžného hladkého skla, tak máme pocitový vjem takový, že se dotýkáme nějaké struktury.

A jaká je skutečnost?

Samozřejmě nic není černobílé a jistě se najdou mezi nevidomými uživateli tací, kterým dotykové displeje z nějakého důvodu vyhovovat nebudou (ale takové uživatele najdeme i mezi lidmi bez zrakového hendikepu).

Dle mého názoru je důležité vědět, že s dotykovým displejem je možné už dnes pracovat i poslepu, že uživatelé mají dokonce na výběr z několika možností, jak si přístroje s dotykovým ovládáním zpřístupnit a nemusí čekat na Sentek. To, že se způsob práce liší od zaběhnutého ovládání z klávesnice a to, že nemusí vyhovovat každému, je pochopitelné.

Pravdou je, že o dotykové ovládání je mezi nevidomými uživateli velký zájem. Když jsme tuto tématiku zařadili do programu loňských doprovodných aktivit Tmavomodrého festivalu, praskal sál ve švech. Nevidomý Matěj Plch se tématice přístupnosti Androidu soustavně věnuje už dva roky a publikuje o tom na www.blind-android.cz. Můj nevidomý kolega Roman Kabelka si na letošní WebExpo už ani notebook nebral a veškeré prezentování přístupnosti zvládl s iPadem, iPhonem a hmatovým zobrazovačem. Nevidomý Pavel Ondra, šéf accessibility.gug.cz, už vystřídal několik telefonů s dotykovým ovládáním. A tak bych mohl pokračovat.

Proto mi přijde docela škoda, že reportáž nebyla pojata v opačném duchu a naopak neukázala, co všechno už lze dnes poslepu s dotykovým displejem dělat a namotivovala tak i další nevidomé lidi, kteří se z nějakého důvodu dotykového ovládání bojí, aby si je vyzkoušeli a začali je používat.

Trochu se obávám, že tato reportáž bude mít účinek přesně opačný. “Vždyť i v televizi říkali, že nevidomí jsou z dotykových displejů bezradní. Tak ono to asi ještě pro mě není přístupné,” řeknou si ti, co o problematice moc neví. Ti znalí věci z toho pak budou mít akorát srandu.

Úplně na závěr bych proto rád pozval redaktory České televize - pokud by chtěli natočit reportáž o tom, jak je to s dotykovým ovládáním poslepu ve skutečnosti - k nám do Brna, kde je rádi přivítáme a vše předvedeme ;-)

neděle 8. července 2012

iPad - aplikácie vždy na dosah

Dnes bych opět rád dal prostor Peterovi Gombárikovi, od něhož už jste si zde mohli přečíst recenzi přístupnosti iPhone 4.

Rád by som sa s Vami podelil o aplikácie, ktoré preferujem. Jedná sa o aplikácie, ktoré mám na iPade. S určitými zmenami sú rovnaké ako na iPhone. Rád by som v zopár článkoch vysvetlil pokročilejšie využívanie iPadu, popis niektorých aplikácií o ktorých si myslím, že sú prínosom a s ich ovládateľnosťou nebude mať nikto problém.

iPad beriem ako svoj poznámkový blok, ktorý navyše môže využívať všetky vymoženosti internetu, ako sú získavanie informácií ak niekam cestujem, alebo len prečítaní si rôznych denníkov. Preto sa budem sústrediť hlavne na možnosti a aplikácie, ktoré nám môžu spríjemniť prácu či už pri zaznamenávaní si poznámok, organizáciu času, alebo pri čítaní rôznych dokumentov, alebo kníh.

Základné vysvetlenie obsluhy

Už som v recenzii písal, že všetky zariadenia od Apple, resp. všetky dotykové používajú takzvanú plochu. Samozrejme, že týchto plôch môžete mať aj viac. Je teda jasné, že na prvej ploche budú aplikácie, ktoré používate najčastejšie. Aplikácie sú zoradené v maticiach, takže si ich viete usporiadať presne tak ako potrebujete. Pre plochu sú voľné 4 stĺpce a 4 riadky. Takže ak je aplikácia ako prvá, tak je presne v ľavom rohu, kde je stĺpec 1 a riadok 1. Ako som písal vyššie, tak plôch môžete mať viac a medzi nimi sa presúvať. Pre tých, ktorí používajú Voiceover je to švihanie troma prstami idúcimi za sebou do strán. Voice Over pritom zahlási na ktorej z plôch a z koľkých sa nachádzate.

Aplikácie tiež môžeme zoskupovať do priečinkov, napríklad ak máme 5 aplikácií o cestovaní tak si vytvoríme priečinok cestovanie, ktorý máme na prvej ploche a všetky tieto aplikácie si presunieme práve do vytvoreného priečinka. Takto si môžete združovať veľké množstvo aplikácií, záložiek na webové stránky ktoré majú rovnaký význam, alebo sa zaoberajú rovnakou problematikou.

Dock rovnaký na každej ploche

Pod každou plochou, sa nachádza pás ktorý sa aj pri presunutí na inú plochu nemení. Dock slúži na aplikácie, ktoré spúšťate najčastejšie. V základnom nastavení sa tu objavuje e-mail, Safary na prehliadanie webu a tiež aj Ipod na počúvanie hudby. Aj tieto možnosti si môžete rôzne meniť a konfigurovať.

Stavové informácie vždy na vrchu

Stavové informácie sú stále na vrchu a tak sa ľahko dozviete koľko Vám zostáva batérie, aký je signál wifi, alebo aktuálny čas. Od verzie iOS 5 je tu aj takzvaný vysúvací panel, ktorý slúži na rýchly prístup k niektorým informáciám. Aktivuje sa tak, že ak ste prstom na stavovom riadku a potiahnete troma prstami nadol, tak sa dozviete aktuálnu teplotu, akú máte nasledovnú udalosť v kalendári a pod. Konečne tento panel začínajú využívať aj aplikácie tretích strán, takže nie ste pri informáciách vôbec obmedzovaný.

Práca s aplikáciami

V tejto časti sa pokúsim vysvetliť, ako sa so samotnými aplikáciami pracuje.

Pohyb po ploche

Ak si chceme vybrať niektorú z aplikácií, môžeme na to použiť 3 spôsoby.

  1. Prstom chodíme po ploche a v prípade, že nám Voiceover prečíta názov požadovanej aplikácie, tak prst dvihneme a kdekoľvek na display dva krát poklepeme. Tým sa nám otvorí požadovaná aplikácia.
  2. Dostaneme sa prstom na prvú aplikáciu a následne začneme švihať prstom z ľavej strany do pravej strany. V prípade že chceme ísť po aplikáciách doľava, švíhame z pravej strany doľava a v prípade že chceme ísť po aplikáciách doprava, šviháme z ľavej strany doprava. Tento druhý spôsob by nás v prípade, že sme na prvej aplikácii zvukom upozornil, že sme na začiatku. Následne postupujeme ako som písal vyššie a to ak si aplikáciu týmto spôsobom vyberieme, tak dvihneme prst a kdekoľvek na display poklepeme.
  3. Poklepte dvoma prstami tri krát kdekoľvek na display a otvorí sa zoznam aplikácií, ktorý je na ploche. Hneď hore je vyhľadávacie pole, kde môžete zadať časť názvu, pričom sa vyselektuje obsah, ktorý tento reťazec obsahuje. Tak sa veľmi ľahko dostanete k požadovanej aplikácii. V prípade, že ste našli tú, ktorú práve hľadáte, tak dvihnite prst a kdekoľvek na display dva krát poklepte. Následne budete počuť zvuk, ktorý Vás upozorní, že fokus Woiceoveru nastavil sa priamo na požadovanú aplikáciu na ploche, takže stačí dva krát jedným prstom poklepať pre jej otvorenie.
Presúvanie a vymazávanie aplikácií

V predchádzajúcej kapitole sme si vysvetlili, ako spúšťať aplikácie. Teraz si niečo povieme o tom, ako ich presúvať, mazať a ako získame nové aplikácie.

Apple Store je nevyhnutnosť

Pri zakúpení si produktu spoločnosti Apple musíme zariadenie prihlásiť. Toto robíme pri prvotnom nastavení prístroja, kde si nastavujeme aj ďalšie služby, ako je Icloud záloha a pod. Najprv si musíme vytvoriť svoj ID účet. Tento nám bude slúžiť na synchronizáciu dát medzi viacerými zariadeniami, na ukladanie e-mailov priamo na serveri a tiež aj na nákup aplikácií. Vytvoríme si teda svoj účet, zadaním existujúcej e-mailovej adresy a prihlasovacieho hesla. Toto heslo musí mať najmenej 8 miest, jedno veľké písmeno a aspoň jedno číslo. Tiež si musíme pripraviť platobnú kartu a zadať platobné informácie práve pre nákup aplikácií, hudby, filmov, alebo kníh. Keď teda máme túto procedúru za sebou, môžeme sa pustiť do samotného sťahovania aplikácií.

Free aj platené

Pre nakupovanie aplikácií použijeme program App Store. Je už nainštalovaný priamo výrobcom a ak máme všetky údaje správne zadané, tak môžeme začať s nakupovaním. Po spustení App store máme veľa možností, môžeme si vybrať zoznam platených aplikácií, alebo najsťahovanejšie free aplikácie. Tiež ak poznáme názov aplikácie, ktorú chceme stiahnuť, tak môžeme jej názov zadať do vyhľadávacieho pola a podľa názvu ju nájsť. Vždy sa dozvieme informácie o aplikácii, či je free, alebo je platená. Keď sme sa teda rozhodli si aplikáciu stiahnuť, tak na nej poklepeme a zvolíme instal app, zadáme svoje heslo, e-mail je predvyplnený a aplikácia sa nám stiahne a nainštaluje priamo do zariadenia. V prípade, ak chceme vidieť priebeh sťahovania, tak sa nastavíme priamo na aplikáciu na ploche a v prípade, že sa sťahuje, tak nám Voiceover oznamuje percentá sťahovania a neskôr aj percentá inštalácie. Samozrejme, že aplikáciu si následne môžeme presunúť presne tam kde to uznáme za vhodné.

Ulož ma tam, kam potrebuješ

Po nainštalovaní aplikáciíí si ich môžeme rôzne usporiadať. Či už do priečinkov, alebo na rôzne napríklad tematicky ladené plochy. Samozrejmosťou je usporiadanie si aplikácií presne tak ako potrebujeme, ak teda používame niektorú aplikáciu veľmi často, tak si ju dáme na prvú plochu a do horného ľavého rohu. Takto sa k nej jednoducho dostaneme a máme k nej veľmi jednoduchý prístup a jednoducho ju nájdeme. Voiceover nám vždy pri presúvaní aplikácie hlási kde sa presne aplikácia nachádza a to tak, že prečíta cez ktorú aplikáciu sa presúvame a tiež aj pozíciu na ktorú sme aplikáciu umiestnili.

Presun aj medzi plochami

Výbornou funkciou je samostatné presúvanie aplikácií medzi plochami. Vieme si takto vytvoriť tematické plochy, takže na jednej môžeme mať aplikácie pre prácu, bez ohľadu na to, či sa jedná o finančné aplikácie, alebo aplikácie na písanie textov. Na druhej ploche môžeme mať aplikácie na počúvanie hudby, alebo na tvorbu hudby. Záleží na každom z nás, ktorý zo spôsobov budeme preferovať, či aplikácie presúvať do priečinkov, alebo si vytvorí viacero plôch.

Ako teda presúvať?

Ak sme si s App store stiahli nejakú aplikáciu, ktorá sa nám nainštalovala, tak na nej poklepme prstom a držíme. Ozve sa zvuk, ktorý nás upozorní, že budeme robiť gesto, ktoré sa používa aj v prípade, že nemáme Voice Over zapnutý. Prst nedvíhame, ale posúvame ho po display tam, kde by sme aplikáciu chceli mať. V prípade, že sa dostaneme na okraj obrazovky, tak nás program upozorní na túto skutočnosť a takto sa presunieme na ďalšiu stranu, resp. plochu. Presúvanie ukončíme tak, že stlačíme tlačidlo home.

Kalendár, iBooks, alebo Safari?

O týchto aplikáciách si napíšeme v ďalšom článku.

Související odkazy

pondělí 26. září 2011

WebExpo 2011 poslepu a pohmatu

Ani letos jsme díky vstřícnosti pořadatelů nechyběli na konferenci WebExpo 2011 - a to dokonce v roli partnera konference. Věřím, že jsme se jí zhostili ke spokojenosti organizátorů ;-)

Tématika přístupnosti na letošním ročníku dostala poměrně velký prostor a myslím, že je to dobře - dle zájmu o náš stránek i podle ohlasů účastníků opravdu platí, že Accessibility´s not dead! a vzhledem k neustálým novinkám v této oblasti je pořád co ukazovat.

Čtvrtek

Workshop o přístupnosti v @seznam_cz je super. Ovládání webu přes webovou čtečku je někdy maso #webexpo

Konference pro nás začala už ve čtvrtek, kdy BoB Marvan pořádal v sídle Seznam.cz workshop o přístupnosti a pozval nás jako spolupřednášející. Workshop jsme zaměřili na představení autorizovaného překladu metodiky WCAG 2.0, na kterém momentálně pracujeme, a na ukázky některých typických chyb a postupů, jak je odstranit. Vzhledem ke komornímu prostředí zbylo dost času i na dotazy účastníků a diskusi.

Odpoledne jsme si jeli připravit stánek a pak se na chvilku stavili na warm-up párty. Vstávání ve 3.30 si ale brzy vybralo svou daň a kolem deváté jsme vyrazili směrem k dočasnému domovu u kolegy Michala.

Pátek

Páteční den jsme celý strávili na stánku a věnovali se zájemcům o přístupnost. Zájem byl především o otestování vlastních webů. Příjemné bylo také setkání s mnoha známými a přáteli. Pěknou tečkou za náročným dnem pak byl večerní raut a networking na něm.

Sobota

Nevidomý přednášející, který bez problémů ovládá #ipad, to na #webexpo ještě nebylo #WE11MBL088

Sobota pro nás začala přednáškou Accessibility´s not dead!, na které jsme stručně nahlédli do historie používání mobilních telefonů nevidomými lidmi, ukázali, k čemu všemu jim může mobil sloužit a v závěru jsme přednášku završili praktickými ukázkami přístupnosti Androidu a iOS poslepu. Zbytek soboty jsme strávili na stánku. Díky přednášce v tento den chodili především zájemci o ukázku dotykového ovládání poslepu. Prezentovali jsme až do samotného závěru konference a zatímco ostatní už balili stánky, Roman s Dufem a Sibiřankou hledali cesty, jak zpřístupnit Respekt pro iPad i nevidomým.

Ostatní přednášky jsme letos zvládli pouze prostřednictvím Twitteru (Filosofe, díky za report ;-), protože jsme se drtivou většinu času věnovali zájemcům o přístupnost, kteří nás navštívili na našem stánku.

Co se týká organizace konference, prostředí, připojení k Wi-Fi, cateringu, rautu - vše fungovalo na jedničku a mnohem lépe, než v minulých letech.

Poděkování

  • Vaškovi Stoupovi za umožnění účasti,
  • BoBovi Marvanovi za přizvání na workshop,
  • Tomovi Bukovskému z Pecka Design za dovoz a odvoz věcí na stánek,
  • středisku Teiresias za zapůjčení iPadu,
  • Michalu Jelínkovi za ubytování v centru Prahy ;-),
  • všem, kterým není přístupnost lhostejná a přišli na workshop, přednášku či náš stánek.

Tak opět za rok ;-)

Fotogalerie

WebExpo 2011, 22. až 24. 9. 2011

Související odkazy

úterý 31. května 2011

iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 3. díl

Dnes dokončíme náš seriál o přístupnosti iPadu pro nevidomé. iPad otestoval a své závěry sepsal můj kolega Roman Kabelka.

Psaní a editace textu

Pokud je fokus na editačním poli, zobrazí se poklepáním klávesnice v dolní části displeje. Opětovným pozičně nezávislým poklepáním se kurzor přesouvá mezi začátkem a koncem textu. iPad s aktivním VoiceOverem nabízí dva způsoby psaní na dotykové klávesnici, při čemž, je-li rotor natočen na volbu Režim psaní, lze kdykoli mezi nimi přepínat šviháním prstem nahoru a dolů.

  1. Standardní psaní - Vyžaduje potvrzení každé klávesy, jež získá fokus, což v praxi znamená, že tažením v dolní části displeje jsou vyslovovány klávesy pod prstem a pokud je nalezen znak, jež má být napsán, tak buď uvolněním a poklepáním stejným prstem nebo klepnutím jiným prstem kdekoli na displej se znak vloží.
  2. Dotykové psaní - Každá klávesa, jež získá fokus, se napíše, což v praxi znamená, že tažením v dolní části displeje jsou vyslovovány klávesy pod prstem a pokud je nalezen znak, jež má být napsán, postačuje prst zdvihnout a znak je vložen. Toto odpovídá výchozímu chování klávesnice bez aktivního VoiceOveru.

Způsobů, jak na klávesnici psát, je hned několik a záleží jen na uživateli, který z nich zvolí. Pro ilustraci zkusme některé z nich jmenovat:

  • Standardní psaní:
    1. Jednou rukou - Dotykem a případně korekčním tažením jedním prstem a přiklepnutím druhým prstem pro napsání.
    2. Oběma rukama - Dotykem a případně korekčním tažením prstem jedné ruky a přiklepnutím prstem druhé ruky pro napsání.
  • Dotykové psaní:
    1. Jednou rukou - Dotykem a případně korekčním tažením prstem a jeho zdvihnutím pro napsání.
    2. Oběma rukama - Stejné jak v předchozím případě s tím rozdílem, že pro každou půlku klávesnice se použije jedna ruka, čímž se snižuje délka korekčních tahů.

Ve všech případech nicméně platí, že psaní vyžaduje soustředění a pro dosažení slušné rychlosti i dobrou představivost nad rozložením klávesnice, aby korekční tahy výběru klávesy byly co nejkratší a ve správném směru.

Jak bylo již popsáno, umožňují gesta rotoru kurzor přesouvat a tlačítkem Smazat na dotykové klávesnici tak provádět korektury. Zde však editační schopnosti nekončí a při natočení rotoru na volbu Upravit lze provádět i operace s bloky textu. Šviháním nahoru a dolů lze vybírat z nabídky standardních funkcí jako vybrat, vybrat vše, kopírovat, vyjmout či vložit. Pokud je potvrzena poklepáním položka Vybrat, je automaticky označeno slovo pod kurzorem a následně je možné označení upravovat gestem dvou rozevírajících či svírajících se prstů pro rozšíření, resp. zúžení výběru.

Užitečná externí zařízení

Ač popsaný způsob zapisování textu je poměrně sofistikovaný a přizpůsobitelný potřebám uživatele, nevidomé nevyjímaje, vždy bude psaní na hardwarové klávesnici rychlejší už jen z principu, že na standardní klávesnici je možné běžně psát bez zrakové kontroly či hlasové odezvy pro každý znak. Pro případ psaní delších textů lze snadno s iPadem spárovat externí BlueTooth klávesnici - např. ultra tenkou Apple Wireless Keyboard. Připojená klávesnice nejen dovoluje komfortně psát, ale i ovládat VoiceOver kurzor a přepínat volby rotoru stejným způsobem, jak je tomu v Mac OS X, a tak vynechat ovládání dotykovými gesty.

Velice příjemný fakt, který v úvodu nebyl zmíněn, je plná lokalizace prostředí operačního systému iOS do češtiny a to včetně odečítače VoiceOver, který též mluví pro mnohé známým českým hlasem Zuzana z produkce firmy Nuance Communications. Ještě více však potěší, že BlueTooth braillské řádky zobrazují korektně diakritiku, byť použitá šestibodová braillská norma neplatí více jak 15 let - znak pro velké písmeno jsou body 4,6, tečka body 2,5,6 atd. VoiceOver v prostředí iOS nepostrádá nic z komfortu instalace braillských řádků z Mac OS X. Jednoduše stačí ze seznamu zařízení řádek vybrat, zadat párovací kód a řádek je možné ihned používat. O detekci modelu řádku a jeho komunikačního protokolu se postará VoiceOver sám. Takto připojený braillský řádek dovoluje též ovládat VoiceOver kurzor tlačítky na řádku.

Přístupnost aplikací pro iPad

Aplikace, jež jsou integrální součástí operačního systému iPadu, nemají žádnou slabinu v přístupnosti a lze je prohlásit za plně přístupné skrze VoiceOver. Není tomu však vždy u aplikací instalovaných z AppStore, což je jediný způsob, jak funkčnost iPadu rozšířit. Většina propracovaných aplikací na AppStore je placených a neexistuje unifikovaný způsob pro ověření referencí na přístupnost či vyzkoušení aplikace na omezenou dobu zdarma, což lze považovat za vážný nedostatek.

Pro příklad aplikaci, kterou s VoiceOverem není možné používat, je nativní klient pro Twitter. Škoda v tomto případě není žádná, protože stažení z AppStore je zdarma, přesto taková komplikace zamrzí.

Naopak příjemným překvapením je rovněž zdarma poskytovaná aplikace zpravodajského kanálu ČT 24, která umožňuje číst zprávy a přehrávat živé vysílání, to vše s VoiceOverem. I když i ona má své nedostatky v přístupnosti a to především v tom, že některá tlačítka nemají smysluplné popisky, rozhraní není rozčleněno do kontejnerů a články opatřeny korektními nadpisy.

Využitelnost iPadu nevidomými

Po přečtení předchozích řádků je zřejmé, že přístupnostní koncept systému iOS dotáhl Apple více než do použitelné formy a zatáhl tím i znevýhodněné uživatele do mánie okolo tabletů. umožnil jim integraci mezi ty, kteří si rádi hrají a dávají okolí na jevo držení kroku s moderními trendy. Může to být velká psychická vzpruha pro nevidomého, který za udivených pohledů přátel, spolužáků či spolucestujících v dopravním prostředku šmejdí po displeji iPadu, jako kdyby nikdy nedělal nic jiného a jako kdyby na displej opravdu viděl.

Přetřásá-li se však mezi běžnou uživatelskou veřejností často téma využitelnosti tabletů, je třeba se na využitelnost zaměřit i v případě zrakově postižených. Finální rozhodnutí je na každém a je zřejmé, že na základě popsaného si nevidomý může dovolit verdikt "ano, koupím" a nebude sklamán. Uveďme si přesto několik faktů, jež leccos napoví:

  • iPad, iPhone a iPod Touch mají principielně totožnou využitelnost vzhledem ke své softwarové výbavě včetně možnosti připojení externích zařízení - klávesnice, braillský řádek.
  • iPad má větší výdrž baterie než iPhone a iPod Touch při aktivním připojení na Internet přes Wi-Fi.
  • iPad má větší a přehlednější displej než iPhone,či iPod Touch, avšak nevidomému uživateli je tento fakt v zásadě jedno.
  • iPhone a iPod Touch jsou malé, bez problému udržitelné v jedné ruce a pohodlně nositelné v kapse, zatímco iPad zaměstná obě ruce a je jej nutné nosit v nějakém příručním zavazadle.
  • Z iPadu na rozdíl od iPhonu nelze telefonovat.
  • MacBook Air či jiný netbook má hardwarovou klávesnici a přibližně stejnou mobilitu jako iPad, jenž pro komfortní psaní vyžaduje přídavnou klávesnici.
  • Netbook má přibližně o polovinu menší výdrž baterie než iPad.
  • IPad je ihned připraven k použití narozdíl od netbooku, jenž je nutné dovybavit požadovaným odečítačem či českým hlasem.

Z uvedeného lze vyvodit tyto závěry:

  1. Pokud nevidomý chce mobilní, ve všech situacích komfortně ovladatelné zařízení, je nejlepší volbou netbook.
  2. Pokud nevidomý chce zařízení se všemi výhodami systému iOS včetně integrovaného a plně lokalizovaného odečítače VoiceOver, je nejlepší volbou iPhone, popř. iPod Touch, je-li funkce telefonu na překážku.
  3. Pokud nevidomý chce mobilní zařízení s extremně dlouhou výdrží bez nabíjení, je nejlepší volbou iPad.

Související odkazy

pondělí 23. května 2011

iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 2. díl

Navigace v dotykovém uživatelském rozhraní

Verze VoiceOveru pro iOS též používá svůj vlastní virtuální kurzor (v prostředí Mac OS X nazývaný VoiceOver kurzor), který jednoznačně určuje ovládací prvek mající fokus. Fokus lze na dotykovém displeji přemísťovat v zásadě dvěma způsoby:

  1. Tažením prstu: najede-li prst na prvek uživatelského rozhraní, je přečten. Fokus získá ten prvek, na němž je táhnutí ukončeno a prst zdvihnut. Tato metoda je vhodná pro případy, kdy uživatel má pojem o přibližné poloze prvku - např. stav baterie v pravém horním rohu displeje, tlačítko Zpět v prohlížeči Safari v levém horním rohu apod.
  2. Šviháním prstem vlevo a vpravo: provádění těchto gest na libovolném místě displeje prochází prvky v lineárním pořadí v daném směru. Fokus je vázán na VoiceOver kurzor, což v praxi znamená, že každým švihnutím dojde i k přesunu fokusu. Tato metoda je vhodná pro případy, kdy uživatel nemá povědomí o rozložení prvků na displeji nebo pokud nalezení prvku táhnutím není triviální z důvodu zaplnění displeje mnoha ovládacími prvky.

Postupné procházení prvků je pro nevidomého uživatele méně zatěžující na představivost, tudíž je jistě více využívané, nicméně při seznámení s používanými aplikacemi lze vyhledávání prvků dle jejich pozice s výhodou využít a práci tak urychlit. Způsob, jenž též může výrazně navigaci urychlit a při vhodném nastavení zlepšit orientaci v uživatelském rozhraní, jsou pozičně nezávislá gesta šviháním prstem nahoru a dolů. VoiceOver kurzor se potom pohybuje v závislosti na nastavení rotoru, jehož princip byl popsán již v článku o prohlížení webových stránek pomocí VoiceOveru v Mac OS X. Zatímco jeho hlavní využití v Mac OS X se týká především oblasti webových stránek, je v prostředí iOSu rotor užitečným nástrojem kdekoli.

Volby rotoru se přepínají pozičně nezávislým gestem točení dvěma prsty ve směru či proti směru hodinových ručiček. Kromě typických elementů webových stránek je k dispozici pohyb po znacích, slovech a řádcích, jež se hodí jak k podrobnějšímu čtení textu, tak i k přesnému nastavení pozice kurzoru při editaci. V jakékoli aplikaci je užitečný rovněž pohyb po kontejnerech, což jsou oblasti uživatelského rozhraní seskupující logicky související ovládací prvky - např. aplikace Nastavení obsahuje kontejner se skupinami voleb a kontejner se samotnými volbami vybrané skupiny, stejně tak aplikace Mail rozděluje své rozhraní na kontejnery nadpis aktuálního pohledu, panel nástrojů pro aktuální zprávu, hlavičky zprávy, text zprávy, seznam zpráv/schránek a stavový řádek.

Klepnutí čtyřmi prsty při horním okraji displeje přesune fokus na první prvek. Analogicky klepnutí čtyřmi prsty při dolním okraji vybere poslední prvek uživatelského rozhraní.

Interakce s ovládacími prvky

Nejběžnějším ovládacím prvkem pro dotykově ovládaná uživatelská rozhraní jsou tlačítka, jež se při aktivním VoiceOveru stiskávají poklepáním (dvojté ťuknutí) kdekoli na displej. Je aktivován ten z prvků, jenž má přidělen fokus. Tlačítka buď provedou akci, přepínají svůj stav (obdoba zaškrtávacího políčka) či vybírají volbu ze skupiny (obdoba přepínače). U přepínacích a výběrových tlačítek je čten jejich stav, popř. nápovědný text, co dané tlačítko znamená.

Statická a editační textová pole lze podrobněji číst gesty popsanými výše souvesejícími s rotorem. Pokud fokus má posuvník a je na něm poklepáno, je rotor vypnut a gesta švihání prstem nahoru a dolů slouží k manipolaci s posuvníkem. Obdobným způsobem se ovládají abecední indexy umožňující přehledné listování v uspořádaných výpisech.

Pokud výpis položek či text přeteče velikost displeje nebo jemu vyhrazenou oblast, lze jím listovat pomocí švihání třemi prsty nahoru či dolů pro odrolování v daném směru. VoiceOver v tomto případě oznamuje, jaký výsek je právě zobrazen, resp. kolikátá stránka z ceokového počtu. Švihnutím dvěma prsty nahoru spustí předčítání viditelného textu na obrazovce od začátku do konce. Naopak švihnutí dvěma prsty dolů spustí plynulé čtení od aktuální pozice až dokonce, při čemž obsah automaticky roluje.

Poklepání na položku s přidržením vyvolává další možnosti manipulace s ovládacím prvkem. Typicky ikony aplikací tak lze přesouvat po displeji, přičemž VoiceOver při tažení oznamuje pozici v mřížce plochy či pozici v Docku.

Videoukázka

Související odkazy

pátek 20. května 2011

iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 1. díl

Předem je třeba říci, že nadpis je tak trochu zavádějící, neboť následující řádky nejsou ani tak o iPadu, jako spíše o jeho softwarové výbavě - operačním systému iOS a integrovaném asistivním řešení pro nevidomé pro zpřístupnění uživatelského rozhraní s dotykovým ovládáním. iPad proto, že pro testování Applem prezentovaných přístupnostních řešení byl použit právě iPad 16GB Wi-Fi, jenž nám nezištně zapůjčilo středisko Teiresiás, za což mnohokrát děkujeme.

To, že iPad je de facto standardem tabletů a každý výrobce se chce tomuto standardu přiblížit, je dosti známé. Všímavější uživatelé iPadů, iPhonů a iPodů Touch postřehli, že tyto přístroje s dotykovým ovládáním mají zabudovanou jistou formu odečítání. Už méně vědí, že způsob, jakým je toto odečítání a úzce navazující alternativní ovládání provedeno, je též standardem, kterému se všichni, mající v úmyslu zpřístupnit dotykově ovládaná uživatelská rozhraní nevidomým, chtějí přiblížit. Následující řádky se budou snažit ukázat, že nejde jen o reklamní trik a že Apple to s přístupností svých dotykových produktů myslí zcela vážně.

Zainteresovanost Applu v přístupnosti jsme demonstrovali v sérii článků o Mac OS X, plně zpřístupněná dotykově ovládaná zařízení celkový obraz Apple, jakožto výrobce kvalitních asistivních technologií, toto ještě více dokreslují. Dále v textu zmiňované vlastnosti zpřístupnění iPadu jsou aplikovatelné i na iPhone a iPod Touch, neboť všechny tyto produkty používají prakticky totožný operační systém iOS se stejným odečítačem VoiceOver.

iPad Education in Use

Spuštění odečítače

Aplikace iTunes, která se používá k první registraci iPadu, aktualizaci a synchronizaci, umožňuje spouštět nástroje zpřístupnění, což v praxi znamená, že nevidomý uživatel ze svého ozvučeného počítače může aktivovat odečítač VoiceOver v iPadu zcela bez pomoci vidící osoby. Tímto způsobem lze aktivovat i další nástroje zpřístupnění, mezi něž patří zvětšovací nástroj Zoom, zobrazovací režim "bílá na černé" a zvukový mono režim pro sluchově postižené uživatele.

Další možností, jak VoiceOver spustit, je zapnutí přímo v nastavení v sekci Zpřístupnění nebo pokud je volba povolena, trojím stiskem tlačítka Home a výběr z menu. Zde však pomoc vidícího je nutná. Pokud VoiceOver je spuštěn na iPadu v jeho nastavení, je třeba potvrdit ještě dialog s upozorněním, že VoiceOver pozmění ovládací gesta uživatelského rozhraní. Důvodem této změny je přizpůsobení ovládání potřebám nevidomých, kteří jedním dotykem z principu nemohou zaměřit a aktivovat požadovanou položku, neboť na displej nevidí či vidí velice nedostatečně.

Hlasovou a zvukovou odezvu je možné kdykoli dočasně vypnout poklepáním třemi prsty kdekoli na displeji, aby např. s iPadem mohl pracovat nerušeně uživatel, jenž VoiceOver nepotřebuje. Během ztlumení je ovšem nadále nutné s uživatelským rozhraním interagovat gesty specifickými pro VoiceOver. Stejným gestem se odezva opět povoluje.

Velice praktickým nástrojem je tzv. clona, kterou VoiceOver dovoluje zapnout pro případy, že uživatel zobrazení displeje opravdu nepotřebuje a orientuje se pouze podle hlasové či braillské odezvy odečítače. Vypnutý displej nejen šetří baterii, ale navíc chrání soukromí nevidomého před nechtěnými pozorovateli, o nichž vůbec nemusí vědět, např. v dopravních prostředcích.

Protože hlas je primární odezvou pro nevidomého uživatele iPadu, poskytuje VoiceOver nástroje, jak zajistit srozumitelnost hlasu za všech okolností. Hraje-li hudba, přehrává se video z YouTube apod., lze jej kdykoli ihned zastavit poklepáním dvěma prsty kdekoli na displej. Navíc pokud se zvuk přehrává a VoiceOver potřebuje něco vyslovit, je přehrávaný zvuk ztlumen do pozadí, a tak je hlášení srozumitelné a neutopené v ostatních zvucích.

Videoukázka

Autorem článku je Roman Kabelka.

Další díly seriálu