Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pátek 28. prosince 2012

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 9. díl

Editace textu a přepínání kontextů

Dnes dokončíme práci s textem a řekneme si zejména to, jak text pohotově editovat. V druhé polovině si potom představíme nabídky VoiceOveru pro přepínání aplikací a oken a související systémové klávesové zkratky.

Vyčítání pozice v textu

Vraťme se ještě k tomu, jak VoiceOver popisuje pozici textového kurzoru, pokud VoiceOver kurzor či fokus ukazují na textové pole. V hlášení o pozici je zejména zmíněno, v rámci kterého slova se kurzor nachází, za kterým znakem je umístěn, popř. nachází-li se na začátku nebo konci textu. V případě, že úsek textu je označený nebo je označený celý text, je to VoiceOverem příslušně okomentováno. Máme tak k dispozici poměrně stručnou a vyčerpávající zprávu o tom, kde se v textu nacházíme. Jestliže nám toto hlášení nestačí, nabízí VoiceOver příkazy umožňující vyčíst příslušný úsek textu, v němž se VoiceOver kurzor nachází. Opět, protože standardně VoiceOver kurzor sleduje textový kurzor, budeme to pro lepší pochopení brát tak, že vyčítají tyto příkazy de facto okolí textového kurzoru.

Klávesová zkratka
Popis
VO+C
Přečíst znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+C,C
Přečíst foneticky znak zaměřený VoiceOver kurzorem
VO+W
Přečíst slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W
Vyhláskovat slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+W,W,W
Vyhláskovat foneticky slovo zaměřené VoiceOver kurzorem
VO+S
Přečíst větu, v níž se nachází VoiceOver kurzor
VO+L
Přečíst řádek, na němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+P
Přečíst odstavec, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+B
Spustit plynulé čtení celého textu, v němž se nachází VoiceOver kurzor
VO+A
Spustit plynulé čtení od aktuální pozice VoiceOver kurzoru až do konce textu
Ctrl
Zastavit čtení, popř. i pohyb VoiceOver kurzoru při plynulém čtení

Pro lepší pochopení je vhodné na tomto místě zmínit ještě několik poznámek k uvedeným příkazům:

  • Všechny uvedené příkazy kromě posledních tří nijak nepohybují s textovým nebo VoiceOver kurzorem.
  • Znak pod kurzorem je čten v závislosti na tom, zda je nastavená volba VoiceOveru, zda číst znak, přes který přechází kurzor, nebo znak vpravo od kurzoru.
  • Slovem je myšlen sled znaků skládající se pouze z písmen a číslic. Větou je myšlen takový text, který začíná velkým písmenem a končí tečkou, při čemž slovo následující za tečkou musí mít první písmeno velké.
  • Odstavcem je myšlen úsek textu nacházející se mezi dvěma pevnými konci řádku (stisk Enteru).

Editace textu

Abychom návod k tomu, jak v OS X s VOiceOverem pracovat s textem, měli v základu ucelený, není možné nezmínit editační funkce. V podcastu k minulému dílu jsme si na okraj řekli, že většina nastavení VoiceOveru včetně odezvy klávesnice při psaní je k nalezení v kategorii Podrobnost a zde na kartě Text. To je důvod, abychom možnosti přizpůsobení VoiceOveru našim potřebám při práci s textem hledali právě tam. Na neštěstí není dosud pravý čas na rozbor nastavení VoiceOveru, proto si každý musí toto přizpůsobení vyzkoušet sám.

Klávesa Clear (Backspace) maže znak vlevo od kurzoru a hodí se tak zcela běžně pro opravování právě psaného textu. Není-li na klávesnici klávesa Delete, což jsou v podstatě všechny mobilní klávesnice Apple, používáme pro mazání znaku vpravo od kurzoru FN+Clear. Přidáme-li navíc ke klávesám na mazání Alt, maže se tímto stiskem až k začátku nebo konci slova od umístění kurzoru.

Pohybujeme-li kurzorem klávesovými zkratkami uvedenými v minulém dílu a přistiskneme k nim Shift, rozšiřuje se označený blok textu o úsek, přes který přešel kurzor. VoiceOver vždy přečte úsek textu, o nějž se označený blok rozšířil či zúžil. Pro práci s bloky textu můžeme využít nikoli neznámé příkazy:

Klávesová zkratka
Popis
Smazání bloku a započetí psaní na jeho místo
Provedení příkazu pro pohyb kurzoru od příslušného okraje bloku a zrušení označení
Clear
Vymazání označeného bloku
CMD+X
Vyjmutí označeného bloku do schránky
CMD+C
Zkopírování označeného bloku do schránky
CMD+V
"Vepsání" obsahu schránky na místo kurzoru či označeného bloku

Protože běžně editační pole v dialozích mají svůj celý obsah předoznačen do bloku, vyvolá psaní smazání původního obsahu a započetí psaní nového. Nebo též označený blok textu si můžeme představit jako nafouknutý kurzor, což vysvětluje chování příkazů pro pohyb kurzoru, Je-li něco označeno. Kurzor se totiž přemístí z jednoho z obou okrajů o daný úsek - pohneme-li se zpět vychází z levého okraje a vpřed z pravého, což je odlišné od chování Windows, které vycházejí vždy z levého okraje, tj. počátku označení.

Přepínání aplikací

Jak jsme se zmiňovali v jednom z předchozích dílů, dock je jedním ze způsobů, jak lze přepínat mezi spuštěnými aplikacemi. Protože obzvláště při malém počtu spuštěných aplikací se pro nás, uživatele používající VoiceOver, jeví tento způsob jako méně přehledný, s výhodou využijeme další dvě možnosti.

První z nich je přepínání mezi posledně používanými aplikacemi. Funkce pracuje stejně jak ve WIndows s tím rozdílem, že místo klávesové zkratky Alt+Tab používáme CMD+Tab. Držíme tedy CMD a přistiskáváme Tab tak dlouho, dokud neuslyšíme název spuštěné aplikace, do níž se chceme přepnout. Chceme-li některou z vyslovených aplikací bezprostředně ukončit, není nic snažšího, než k drženému CMD přistisknout Q. Po uvolnění CMD dojde k přepnutí do aplikace, která byla naposledy přečtena.

Naopak při větším počtu spuštěných aplikací, pokud nechceme využít dock, se nám hodí nabídka pro výběr aplikací přístupná přes klávesovou zkratku VO+F1,F1. V nabídce je možné zjistit, která aplikace je aktuálně v popředí a která byla tou předchozí v popředí. Kromě toho každý z názvu aplikace je podnabídka, a tak pokud rozbalíme podnabídku šipkou vpravo, získáme seznam oken, jež k aplikaci náleží. Takto je možné se přepnout nejen do konkrétní aplikace aktivováním příkazu Otevřít aplikaci, ale i do konkrétního okna aplikace.

Drtivá většina oken náleží k nějaké spuštěné aplikaci, můžeme se však setkat s okny, jež k žádné aplikaci nepatří. Výhoda nabídky pro výběr aplikací je právě ta, že dovoluje skrze tuto nabídku VoiceOveru přístup z klávesnice k takovýmto oknům, která se sdružují do podnabídky Systémové dialogy.

Přepínání oken

Každá spuštěná aplikace může mít okno jedno či více, ale i okno žádné, což je oproti Windows rozdíl, jenž nám ze začátku bude připadat zvláštní. V OS X platí, že aplikace je ustanovena již svými aplikačními nabídkami a žádné aplikační okno mít nemusí. Pokud se nám podaří zavřít i to jediné okno, které většina aplikací má, lze vše napravit přes aplikační nabídku okno, kde je možné vybrat, které z oken se má zobrazit.

Aplikace mívající více oken, typicky např. editory dovolují editovat více dokumentů najednou, pak můžeme ovládat pomocí klávesových zkratek na přepínání oken. První z nich je příkaz systému pro přecházení mezi okny klávesovou zkratkou CMD+¨a druhý z nich nabídka VoiceOveru pro přepínání oken pomocí VO+F2,F2. V některých případech je jedno, který ze způsobů použijeme, vyskytují se však případy, kdy nabídka VoiceOveru pro výběr oken je jediným způsobem, jak mezi okny aplikace přepínat. Nestává se to často, ale je nutné na to pamatovat ve chvílích, kdy máme dojem, že by aplikace měla mít více oken. Klávesová zkratka CMD+¨ funguje bezpečně v aplikacích, které nabízí práci s více pohledy či dokumenty - Finder, Mail, Safari ad.

Podcast

V podcastu k dnešnímu dílu si vykopírujeme výpis vyhledávání z Knihovny digitálních dokumentů, upravíme a promažeme vše nepotřebné. Tímto si procvičíme práci s textem a přepínání mezi aplikacemi. Až budeme mít vše hotové, rozhodneme se, že s výsledkem nejsme spokojeni. Vrátíme se tedy k některé z předchozích verzí pomocí funkce procházení verzí v editoru TextEdit, čímž si procvičíme přepínání oken a zopakujeme práci s dialogy.

Podcast ke stažení ve formátu mp3 (14,1 MB)

Autorem článku je Roman Kabelka.

Další díly seriálu

středa 26. prosince 2012

TalkBack a Firefox významně zlepšují přístupnost Androidu

Kromě jednoduché zvětšovací lupy, o které jsem psal nedávno, mají nyní uživatelé Androidu, kteří s ním pracují pomocí asistivní technologie, k dispozici dva další nástroje, usnadňující jeho používání. Rád bych Vás s nimi alespoň krátce seznámil.

Talkback 3.2.1

Aktualizace screen readeru TalkBack doposud spočívaly spíše v opravách bugů a nové funkce byly přidávány jen velmi pozvolna. To se nyní mění a odečítač obrazovky Talkback začíná svým uživatelům přinášet i nové funkce a vylepšení.

Nový TalkBack je k dispozici pro Android 2.2 a vyšší a některé jeho novinky tak mohou využívat i majitelé starších verzí systému.

Co nového TalkBack 3.2.1 přináší? Kromě řady drobných vylepšení jsou to hlavně

  • globální kontextové menu (Global Context Menu), umožňující rychlý přístup k některým funkcím - například zopakování poslední hlášky či k nastavení odečítače TalkBack. K aktivaci globálního kontextového menu slouží dvoufázové gesto, při kterém nejprve švihnete prstem dolů a pak doprava.
  • Funkce plynulého čtení (Full-screen reading menu), nabízející možnost lineárního vyčítání všech položek dostupných na obrazovce zařízení. Menu pro vyčítání obrazovky lze otevřít opět pomocí dvoufázového gesta - tentokrát směrem nahoru a doprava.

Firefox pro mobilní zařízení

Firefox pro mobilní zařízení přináší - zatím pouze v nočních verzích - možnost rychlé navigace na webových stránkách i pro čistě dotyková zařízení. Tu podporuje Firefox již dlouho, ale doposud k ní bylo třeba použít hardwarovou klávesnici. Aktuálně je dostupná rychlá navigace po odkazech, nadpisech, položkách seznamů a formulářových prvcích.

Související odkazy

pátek 21. prosince 2012

Proč bych nerad, aby strukturální HTML5 elementy skončily v propadlišti dějin

K sepsání tohoto příspěvku mě inspiroval skvělý článek Martina Michálka HTML5 strukturální elementy stojí za starou bačkoru. S Martinovým názorem souhlasím, dnes opravdu nemá smysl strukturální HTML5 elementy používat, protože jejich podpora je momentálně nijaká a uživatelům nic nepřináší.

Pokud chceme obsah stránek strukturovat kvůli uživatelům (a přístupnosti), můžeme kromě již snad dostatečně dobře známé techniky viditelných i skrytých nadpisů použít i atribut role z WAI-ARIA. Ten má dostatečnou podporu v prohlížečích i asistivních technologiích a uživatelé tak mohou při jeho použití využívat všech výhod, které jim správně strukturovaná stránka přináší. Tomuto přístupu hraje do karet i to, že WAI-ARIA je dnes součástí HTML5 a lze na ni v případě potřeby odkázat.

Takže to máme vyřešeno a můžeme skončit. Nebo ne? Ne, nemůžeme, protože si myslím, že by strukturování pomocí HTML5 elementů bylo lepší.

V čem vidím výhodu strukturálních HTML5 elementů oproti rolím z WAI-ARIA?

Rozdíl nevidím v technické stránce věci (z hlediska složitosti/jednoduchosti zápisu to vychází +/- stejně), ale spíš v koncepci a v lepším začlenění přístupnosti do tvorby webu.

Při stávajícím řešení přes WAI-ARIA (proti které mimochodem nic nemám a naopak ji propaguji, kudy chodím) je přístupnost vyčleněna nad rámec standardního vývojového cyklu webu. Obvyklá praxe je stále taková, že kodér běžnými postupy vytvoří šablony a teprve pak se stará o přístupnost. Pokud se tedy o ni vůbec stará. A když ano, tak je přístupnost v tomto případě často brána jako "vícepráce", kvůli které si kodér navíc ještě musí doplnit vzdělání a nastudovat další specifikaci. Což jsou věci, které dle mého názoru chuť dělat něco pro přístupnost dost výrazně snižují.

Pokud by se ale místo rolí z WAI-ARIA ujaly HTML5 elementy a měly by dostatečnou podporu na straně prohlížečů i asistivních technologií, myslím, že by to pro uživatele, přístupnost i kodéry bylo lepší. Kodéři by totiž tyto elementy při psaní kódu používali naprosto samozřejmě a nezávisle na tom, jestli pro přístupnost něco chtějí nebo nechtějí dělat. Podobně, jako dnes zcela běžně používají jiné HTML elementy. Přístupnost by se tak stala součástí jejich běžných pracovních postupů bez jakékoliv vícepráce či vícenákladů na vzdělávání a nebyla by vyčleněna mimo běžné pracovní postupy. A přesně to je důvod, proč bych byl osobně raději, kdyby se spíše než role z WAI-ARIA ujaly HTML5 elementy.

Jsem si samozřejmě vědom toho, že ani dnes všichni nepoužívají například pro nadpisy elementy h1h6, ale tvoří si místo nich vlastní konstrukce typu <div class="nadpis1">. I tak mi ale přijde snazší v takovém případě dotyčnému vysvětlit, že pro nadpisy máme přímo určené elementy, než ho odkazovat na nastudování si další specifikace.

Nebo se mýlím a je jedno, jestli se kodér učí WAI-ARIA nebo HTML5 elementy? A ty jsou tedy zbytečné, když už je tady WAI-ARIA?

Ale ať už to ve finále dopadne tak nebo onak, nejdůležitější je, že budeme mít nástroj přímo určený pro definování sémantiky jednotlivých oblastí stránky a nebudeme pro to muset používat nějaké workaroundy jako nyní.

Související odkazy

pátek 7. prosince 2012

Android 4.2 nabízí jednoduchou softwarovou lupu

Minulý týden dostal můj telefon nejnovější Android 4.2. Kromě celé řady novinek přináší i jedno užitečné vylepšení v oblasti přístupnosti pro slabozraké uživatele - má integrovanou jednoduchou lupu.

Po zvětšovací funkci volali uživatelé už dávno a pro mnoho z nich byl chybějící zvětšovací program důvodem, proč si Android nevybrat. To se teď může změnit.

Zvětšovací funkci, která se v Androidu jmenuje Gesta pro přiblížení obrazovky, si zapneme v Nastavení pod položkou Usnadnění. Nejedná se o klasickou softwarovou lupu, kterou bychom si jednou spustili a lupa by nám od té doby stále zvětšovala informace z obrazovky (jako je tomu třeba u softwarových lup pro MS Windows), ale pokud si chceme něco zvětšit, aktivujeme si zvětšení trojitým poklepáním na displej.

Toto chování může určitá skupina slabozrakých uživatelů, kteří potřebují permanentní zvětšování, vnímat jako negativum, protože si musí na každé obrazovce lupu znovu aktivovat. Naopak pro uživatele, kteří potřebují zvětšovat jen občas, je toto chování ideální.

Na zvětšené obrazovce pak můžeme pracovat následujícím způsobem:

  • oddalováním minimálně dvou prstů od sebe si můžeme úroveň zvětšení ještě zvýšit,
  • analogicky přibližováním minimálně dvou prstů k sobě můžeme úroveň zvětšení snížit,
  • pokud se chceme posouvat po zvětšené obrazovce, táhneme po obrazovce minimálně dvěma prsty.

Zvětšení zrušíme opakovaným trojím poklepáním na obrazovku, či provedením nějaké akce (například spuštěním aplikace). Pokud chceme ve zvětšeném prostředí pracovat i na další obrazovce, musíme si je znovu trojím poklepáním aktivovat.

Zvětšení je také možné aktivovat jen dočasně tak, že poklepeme třikrát na obrazovku, držíme na ní prst a pak se prstem pohybujeme po obrazovce. Zvětšení je aktivní do doby, než prst zvedneme.

Tímto způsobem bohužel nelze zvětšit klávesnici - což pro některé uživatele může být také překážka.

I přes výše zmíněné potencionální nevýhody se ale jedná o další docela velký krok ke zpřístupnění Androidu a věřím, že pro některé uživatele může být existence této lupy důvod si telefon či tablet s Androidem pořídit.

Videoukázka

Související odkazy