Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

čtvrtek 14. dubna 2011

Jak na vyhledávání jízdních řádů v Praze poslepu

Tímto článkem začínáme další nepravidelný seriál, volně navazující na oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením.

Na webu je dnes k dispozici celá řada služeb, které s většími či menšími obtížemi mohou používat i lidé s nějakým handicapem. Pojďme si postupně některé z nich představit a podívat se, jak jsou na tom s přístupností a použitelností pro tuto skupinu uživatelů, co je na nich uděláno dobře, co hůře a co by třeba stálo za vylepšení.

Dnes se podíváme na vyhledávání jízdních řádů pro Prahu. Kolegové web Dopravního podniku hlavního města Prahy používají například k vyhledávání informací o výlukách, pro vyhledání spojení používají spíš www.idos.cz/blind. Ten je ale v poslední době často velmi pomalý a někdy nefunguje vůbec. Proto jsme se společně s kolegy Michalem a Jirkou podívali na to, jak lze spojení v Praze vyhledávat přímo na webu Dopravního podniku.

Ač si vyhledávání spojení nese některé chyby z www.idos.cz/blind, práce s ním je mnohem příjemnější a rychlejší. Tím, že vychází z idos.cz/blind, zdědil dva námi zjištěné problémy:

  1. Rozbalovací seznamy „Omezit na“ jsou v tab orderu zařazeny mimo formulář, takže uživatel je při běžné práci s formulářem úplně mine (resp. nevidomý uživatel na ně vůbec nemusí narazit). Pravdou je, že tato funkce asi není moc často používaná a při běžné práci by spíše zdržovala, na druhou stranu mohou nastat situace, kdy ji uživatel bude chtít použít, a pak je velmi obtížné se k ní dostat.
  2. U výsledků, u kterých je třeba něco upřesnit, nebo pokud byl vstupní údaj zadán úplně špatně, je tato informace zapsána až přímo u daného prvku (respektive pod ním). To je samozřejmě z pohledu běžného (vidícího) uživatele v pořádku, obzvlášť, když na něj nápis „křičí“ červeně, ale nevidomý uživatel musí pozorně projet celý formulář, aby přišel na to, která položka je chybně vyplněna. Vhodné by bylo na tuto skutečnost upozornit na začátku formuláře či v titulku stránky.

I přes tyto dva problémy přináší vyhledávání jízdních řádů pro Prahu některé “vychytávky”, které na zastaralém www.idos.cz/blind chybí:

  • Vyhledání ve výsledcích spojení určitě urychlí fakt, že časy odjezdu a příjezdu jsou uvedeny přímo v nadpisech. Většinou uživatel potřebuje hlavně tuto informaci, takže pokud nepotřebuje vědět nic jiného, nemusí výsledky vyhledání zdlouhavě procházet. Pokud ale potřebuje nějaké další informace, má je díky vhodnému strukturování stránky s výsledky rychle k dispozici.
  • Zatímco u idos.cz/blind musí uživatel procházet mnoha prázdnými buňkami tabulky, ve které je spojení zobrazeno, zde má vše k dispozici okamžitě a bez zbytečného zdržování.
  • Za zmínku určitě stojí i popisky grafiky, které jsou srozumitelné i pro běžného smrtelníka. Kolega Michal tuto situaci komentoval slovy:
    Vždycky si u Idosu vzpomenu na slova páně Šimkova, když ve scénce „Plný pytel problémů“ řeší právě jízdní řád: „Podívej, číslíčka, tadyhle malinký tajný značky různý, no třeba tady... tady, tady, tady, ano. Dva zkřížený meče.“. Grafika - či text, který jí bezprostředně následuje - zde má plně textový význam, nikoli „dva zkřížený meče“.
    Je s podivem, že na idos.cz jsou alternativní textové popisky smyslupné, zatímco na idos.cz/blind ne.
  • Uživatel se pohodlně dostane ke všem důležitým informacím, jako jsou podrobnosti o zastávkách, například o dalších projíždějících linkách. Je také možnost nechat si vylistovat celou trasu – ne jen zvolený úsek atd.
  • Rodiče s kočárky či hůře pohyblivé osoby zajisté ocení informaci o bezbariérovosti zastávky, tramvaje a autobusu. Dokonce lze tento požadavek při zadávání parametrů přímo zohlednit.

Autor do stránky doplnil drobnosti určené přímo a výhradně pro nevidomé, které běžným uživatelům zůstávají skryty. Příkladem může být třeba ohlášení počtu přestupů rovnou v nadpisu či vložení slůvka "až" do hlášení časů, viz:

<h3>
<strong>13:55
<span class="sipka">
</span> <span class="blind">až
</span> 14:17</strong>,
<span class="blind"> 1 přestup,
</span>22 min<a name="focus">
</a></h3>

Takováto dokonalost samozřejmě není nezbytně nutná, nicméně svědčí o precizní práci autora webu.

V kontrastu vyhledávání jízdních řádů v Praze je vyhledávání v Jízdních řádech Hradce Králové. To vykazuje celou řadu nedostatků z hlediska přístupnosti a použitelnosti. Za nejvážnější lze jistě považovat umístění tlačítka pro odeslání zadání mimo formulář, což znamená, že toto tlačítko není dostupné v tab orderu a nereaguje na Enter. Funkčnost formuláře je také závislá na aktivní podpoře Javascriptu, což konkrétně v tomto případě je kvůli způsobu jeho implementace docela problém. Pokud chce nevidomý uživatel například pomocí screenreaderu JAWS vyhledat spojení, musí po vyplnění všech údajů na políčku Čas ručně vypnout formulářový režim, poté šipkou dolů přejít na dané (pseudo)tlačítko Spojení a aktivovat je. Což je a) nepohodlné a hlavně za b) na to nevidomý uživatel nemá sám šanci přijít.

Jak je vidět, je vyhledávání jízdních řádů v Praze pro uživatele s handicapem velmi přívětivé a je vidět, že při jejich tvorbě někdo nejen přemýšlel, ale i poslouchal screenreader ;-) Škoda, že se to samé nestalo i v Hradci Králové :-(

Děkuji kolegům Michalu Jelínkovi a Jirkovi Fenzovi za pomoc při přípravě tohoto článku a Michalu Jungmannovi za inspiraci ;-)

pondělí 11. dubna 2011

Definiční seznamy a přístupnost

Kromě odrážkových a číslovaných seznamů je součástí specifikace značkovacího jazyka HTML seznam nazývaný jako definiční. Jelikož nebývá vždy zřejmé místo jeho správného použití, je často opomíjen, přesto existuje mnoho případů, kde jej lze implementovat. Tím se může obohatit sémantická informace stránky, jež má praktický přínos i pro přístupnost.

Prvotní úvaha nad definičním seznamem končí u poznatku, že jej lze použít pro nejrůznější rejstříky a slovníčky. To potvrzují i techniky pro pravidla přístupnosti WCAG 2.0 v bodě 40 a dále bod 48 vázaný na pravidlo 1.3.1 Informace a vzájemné vztahy. Zde však možnosti definičních seznamů nekončí, což dokládá i příslušná pasáž ve specifikaci HTML, která mluví o tom, že definiční seznamy lze též použít k vyznačení dialogů. Jak takový dialog může vypadat, ukazuje jeden z rozhovorů na webu Školy pro výcvik vodicích psů.

Není nutné však zůstat ani u tohoto rozšíření a použít definiční seznam pro jakékoli informace, jež jsou ve formátu klíč / hodnota. Jinak ještě řečeno, definiční seznam lze bez obav aplikovat v případech, kdy je vysledovatelná závislost mezi informacemi v horizontálním směru, promítneme-li si informace do tabulky. Tabulka je právě tím, s čím se na webových stránkách můžeme setkat na místech, kde použití definičního seznamu je vhodnější a to zejména z hlediska přístupnosti.

Stejně tak, jako tabulkové rozvržení stránky vytvářelo nelogické vztahy mezi informacemi, vytváří tabulka nelogické vztahy u informací, jež nevyžadují pojmenování sloupců a čtení ve vertikálním směru. Definiční seznam reprezentovaný dvousloupcovou tabulkou má sice zachován vztah informací v řádku, ale předpokládá též vztah ve sloupci, jenž je pojmenován řádným záhlavím. Protože taková tabulka záhlaví neobsahuje, stává se jím automaticky první řádek (první položka definičního seznamu). Odečítací programy potom při procházení buněk jako záhlaví mylně oznamují text, který s aktuální buňkou není v žádném vztahu. U většiny odečítačů lze toto pominout, VoiceOver však domnělá záhlaví čte automaticky, což u standardních tabulek přehlednost a srozumitelnost zvyšuje, v tomto případě z pochopitelných důvodů je efekt opačný.

Pro příklad mějme seznam kontaktních údajů našeho projektu Blind Friendly Web:

tel.: 549 211 049
fax: 541 240 419
e-mail: info@blindfriendly.cz
web: www.blindfriendly.cz

Při použití definičního seznamu je vytvářen vztah mezi typem kontaktu a jeho hodnotou, zatímco při reprezentaci tabulkou je navíc nutné sloupce pojmenovat a to nejspíše tak, jak právě bylo učiněno - typ kontaktu a hodnota kontaktu. Jedná se natolik o obecné názvy, že srozumitelnosti prakticky nepomohou a ve vizuální reprezentaci překáží. Je tomu tak, neboť sloupec Hodnota kontaktu nevytváří žádný smysluplný vztah. Ten nabývá jen při současném čtení s prvním sloupcem Typ kontaktu. Navíc jak už bylo řečeno, při reprezentaci tabulkou bez záhlaví VoiceOver v tomto případě vždy u typu kontaktu bude číst z prvního řádku "tel." a u hodnoty kontaktu vždy z prvního řádku "549 211 049", takže např. v buňce s e-mailovou adresou by bylo zmateně přečteno "549 211 049 info@blindfriendly.cz".

Použitím definičního seznamu sice uvedené problémy v přístupnosti odpadnou, avšak vyvstanou nové. První z nich může být fakt, že definiční seznamy jsou specialitou HTML a že použité redakční řešení pro plnění obsahu webu neumožňuje vložit definiční seznam. Například Microsoft Word definiční seznamy nezná vůbec, Wordpress pro tuto funkcionalitu vyžaduje nainstalování příslušného doplňku Definition list.

Druhou komplikací je výchozí vzhled definičních seznamů, jenž je přizpůsoben spíše inkriminovaným slovníčkům, než obvyklým dvousloupcovým přehledům. To lze však lehce zvládnout definicí stylu, který může vypadat například takto:

dl {
float: left;
}
dl dt {
clear: both;
float: left;
width: 25%;
}
dl dd {
margin-left: 0px;
clear: right;
float: right;
width: 75%;
}

To, že definiční seznamy v HTML mají své místo a že je na ně pamatováno také jakožto na náhradu dvousloupcových tabulek bez záhlaví, dokládá jejich zachování v připravovaném standardu HTML5, kde pro větší srozumitelnost svého účelu dostaly název popisové seznamy.

Zdroje

Autorem článku je Roman Kabelka

čtvrtek 7. dubna 2011

Stopwatch Plus, přístupné a použitelné stopky a minutník pro Symbian

Ozvučené mobilní telefony patří dnes k běžným pomůckám uživatelů s těžkým postižením zraku. Existuje celá řada přístupných aplikací, které mohou uživatelům pomoci a rozšířit tak funkce jejich ozvučeného mobilu. Tímto článkem proto začínáme další rubriku, v níž bychom rádi právě takové aplikace představovali.

Vcelku dlouho mi v mém telefonu chyběla funkce kvalitních stopek, které by se daly použít např při sportovních aktivitách.

Nedávno jsem na internetu náhodou narazil na program Stopwatch Plus od rumunské firmy Tektronic.

Jedná se o stopky a minutník v jednom jednoduchém programu. Program je kompletně použitelný s odečítačem Mobile Speak a může se hodit např při sportovních aktivitách nebo prostě kdykoliv, když potřebujete odměřit čas.

Dříve byl program distribuován jako freeware, nicméně aktuálně máte možnost si jej po dobu čtrnácti dnů vyzkoušet, a pak je třeba zakoupit licenci, která v přepočtu na české koruny stojí 122 Kč.

Program je v angličtině, nicméně to vzhledem k jednoduchosti jeho ovládání nepovažuji za problém. Všechny funkce jsou dostupné v menu, případně přes pravou a levou výběrovou klávesu.

Je dobře, že stále jsou k dispozici kvalitní programy za rozumnou cenu. Pevně doufám, že takových důkazů o rozumném přístupu k ceně software bude jen přibývat, aby naše chytré telefony byly ještě chytřejší a použitelnější.

Autorem článku je Jirka Fenz.

Další odkazy

sobota 2. dubna 2011

Má smysl vytvářet alternativní verze vzhledu webu?

Tento týden jsme s Adamem Fendrychem řešili tématiku alternativních verzí vzhledu webu. Zda jsou nutné, užitečné, k čemu a komu mohou posloužit, atp. A protože se domníváme, že by tyto informace mohly pomoci i dalším webdesignérům, shrnul jsem naši korespondenci do následujícího příspěvku.

Jak to tedy s alternativními verzemi vzhledů webů je? Je vhodné jim věnovat čas a úsilí?

  • Pokud zrakově postižený uživatel potřebuje nějak "pořešit" například poruchy vnímání barevného spektra, tak mu tato zraková vada zpravidla nedělá problém jen na webu, ale při práci s PC obecně. Takže je dost velká pravděpodobnost, že už má svoji zrakovou vadu kompenzovánu pomocí funkce softwarové lupy, která filtraci barev nabízí, a autor webu se tím tedy vůbec nemusí zabývat.
  • Uživatelé s handicapem vždy (resp. pokud to jen trošku jde) používají primární verzi webu, takže hlavní úsilí by mělo být směřováno na zpřístupnění primární verze. Jistá neochota nepoužívat alternativní verzi pramení z doby, kdy se tyto verze dělaly tak, že se vytvořil černobílý web bez grafiky a na něj se umístily “nějaké” informace z primární verze webu. Alternativní verze tak nebyla obsahově shodná s verzí primární a uživatel, který ji použil, na ní dost často nenašel to, co hledal.
  • Alternativní verze - pokud už je k dispozici - by měla být "výrazně" jiná oproti primární verzi. Dělat alternativní verzi tak, že se při jejím použití například jen nepatrně změní barva některých částí webu, je zbytečné. Aby byla alternativní verze k užitku, je třeba ji tedy vytvořit tak, aby uživatelům skutečně pomohla (tedy například nastavit defaultně větší písmo, kontrastnější barvy, atp.). Pokud je to možné a chcete se s alternativními verzemi “vyhrát”, umožněte uživateli i upravit si vzhled alternativní verze.
  • K alternativní verzi vzhledu webu by se měl uživatel snadno dostat. Způsob, jakým na ni odkazujete, by měl být udělán jako výzva k akci. Uživatel by tedy měl být motivován alternativní verzi použít, měl by jejím použitím něco získat a neměl by mít pocit, že naopak jejím použitím něco ztrácí.

Na závěr jeden příklad pěkně vytvořené alternativní verze webové prezentace. Mou oblíbenou je ta na webu obce Třebihošť, která splňuje všechny podmínky, kladené na smysluplnou alternativní verzi - snadná dostupnost, obsahová shodnost, dostatečně výrazné vizuální změny oproti verzi primární. Pokud tedy chcete alternativní verzi webu vytvořit, víte, kde se můžete inspirovat ;-)

Jak z výše uvedeného textu vyplývá, alternativní verze vzhledu webu rozhodně není něco, na co by se měl tvůrce webu primárně zaměřovat. Na druhou stranu dnes není velký problém alternativní verzi vzhledu webu vytvořit, takže pokud má tvůrce čas a chuť se jí věnovat a nabídnout ji uživatelům jako “bonus”, proč ne ;-)