Na letošní konferenci ICCHP (International Conference on Computers Helping People with special needs) ve Vídni byla v souvislosti s přístupností často zmiňována směrnice CEN/CENELEC Guide 6 a to i přesto, že se jedná o dokument 9 let starý. Pojďme si tuto směrnici stručně představit a zasadit ji do kontextu současných trendů přístupnosti, v našem případě přístupnosti webových stránek.
Pravidla pro tvůrce norem vymezující potřeby seniorů a osob se zdravotním postižením (dále jako Směrnice č. 6) byla původně vydána v roce 2001 jako směrnice ISO/IEC 71 a v této podobě vešla 1. ledna 2002 v platnost i pod hlavičkou Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) jako její Směrnice 6. Směrnice je určena především subjektům, které se podílejí na standardizačních procesech v organizacích, jež tuto směrnici přijaly.
Dokument obsahuje pravidla pro tvorbu a revizi norem zaručující vyšší přístupnost produktů a služeb. Konkrétně členové Evropské komise pro normalizaci (CEN) - odborné výbory, operační skupiny, ... - jsou na základě Směrnice č. 6 zodpovědní za implicitní vymezení potřeb starších osob a osob se zdravotním postižením ve svých normách, specifikacích a zprávách.
Cíle a obsah Směrnice č. 6
Směrnice č. 6 si klade tři hlavní cíle:
- Informovat o tom, jak lidské schopnosti a znevýhodnění ovlivňují použitelnost produktů, služeb a stavebních prostor.
- Popsat, jaké požadavky v normách souvisí s přístupností a použitelností produktů a služeb,
- Zvýšit povědomí o výhodách přístupného designu.
Dokument se skládá z několika úvodních kapitol, za nimiž následuje 10 tzv. klauzulí. Mezi ty zásadnější patří:
- Klauzule 6 - Stručně popisuje schvalovací proces, jenž umožňuje odborným výborům vzít v potaz potřeby starších osob a osob se zdravotním postižením. Tento proces se dělí na pět fází, při čemž každá z nich má daný seznam bodů vymezujících problematické aspekty.
- Klauzule 7 a 8 - Obsahují tabulky zobrazující vztahy mezi různými klauzulemi v normách týkajících se např. balení, uživatelského rozhraní či stavebních prostor a mezi faktory, jenž musí být zváženy při vymezení daných znevýhodnění.
- Klauzule 9 - Poskytuje popis tělesných funkcí a zdravotních postižení majících přímé důsledky na používání produktů a služeb.
- Závěrečná kapitola - Obsahuje bibliografii s odkazy na zdroje se specifickým zaměřením.
Evropské normy a přístupnost webu
Po osvětlení cílů Směrnice č. 6 si lze poměrně dobře představit, pro koho je cílena, už méně však, jak by se její doporučení mohla projevit na přístupu ke koncovému zákazníkovi. Dohledat konkrétní evropské normy vytvořené s ohledem na tuto směrnici je prakticky nemožné. To může být zapříčiněno tím, že samotní členové evropských standardizačních organizací nejsou dostatečně o existenci Směrnice č. 6 informováni. V roce 2006, tedy 4 roky po vydání Směrnice č. 6, Evropská komise pro normalizaci (CEN) zjístila, že pouze 3 z 275 jejích výborů aktivně tuto směrnici do svých norem začleňuje. V reakci na tento výsledek Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů (ANEC) se rozhodla navrhnout opatření, jež by mohly tuto situaci změnit.
Vydávání doporučení pro tvorbu webových prezentací a aplikací je v celosvětovém kontextu natolik kvalitně zaštiťováno konsorciem W3C, že podle všech indícií nemá Evropská unie ambice v oblasti přístupnosti konkurovat iniciativě W3C pro přístupný web (WAI) a jejím doporučením a to zejména pravidlům přístupnosti webového obsahu (WCAG). Evropská komise se víceméně omezuje jen na vydávání zpráv a stanovisek založených na doporučeních W3C.
Směrnici č. 6 tedy můžeme z pohledu tvůrců webových stránek chápat spíše jako pojistku, která je nutnou součástí evropských technologických norem. Přestože pro některé oblasti průmyslu a služeb má tento dokument nepochybně svůj význam, nepřináší do postupů tvorby webových stránek nic nového.
Autorem článku je Roman Kabelka.
Přístupnost Nette aplikací byla tématem 