Jak změřit velikost písma na webové stránce

Metodika WCAG 2.0 i česká Pravidla přístupnosti používají pro měření dostatečného vzájemného kontrastu barev algoritmus světelnosti, u kterého kromě použitých barev hraje roli i velikost písma. Minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů je 4,5:1, pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů je minimální kontrastní poměr 3:1.

Což všechno zní logicky a na první pohled bezproblémově. Obzvlášť v případě, kdy pracujeme s textem, který má definovánu velikost v bodech. Spustíme například Colour Contrast Analyzer, změříme hodnoty, a je to. Jak ale postupovat, pokud pro definování velikosti písma zvolíme jiné jednotky - em, px, procenta...? Kdy má takový text velikost 18 či 14 bodů (u tučného písma), abychom mohli určit, která hodnota kontrastního poměru je pro něj relevantní?

Jisté - ale v praxi ne úplně jednoduše použitelné - řešení nabízí vysvětlení termínu large scale (text) z metodiky WCAG 2.0. Zde se píše:

For many mainstream body text fonts, 14 and 18 point is roughly equivalent to 1.2 and 1.5 em or to 120% or 150% of the default size for body text (assuming that the body font is 100%), but authors would need to check this for the particular fonts in use.

Tento odstavec nám dává odpověď na otázku, jak to je s těmi velikostmi písma. Stále ale nevíme, jak velikost textu, jehož kontrast chceme otestovat, jednoduše změřit.

Řešení, které používám já, kombinuje add-on Context Font pro Firefox a převodní tabulku Convert em,px,pt and % in css. Protože Context Font měří velikosti v pixelech, je potřeba si mezní hodnoty 14 a 18 bodů převést na pixely. Pak:

Minimální kontrastní poměr pro běžné písmo do velikosti 24 pixelů (18 bodů, 1.5em, 150%) nebo tučné písmo do velikosti 19 pixelů (14 bodů, 1.2em, 120%) je 4,5:1, pro běžné písmo nad 24 pixelů nebo tučné písmo nad 19 bodů je minimální kontrastní poměr 3:1.

Jsem si vědom toho, že hodnoty při převodech jsou zaokrouhleny, ale na základě vlastních zkušeností se nedomnívám, že by zaokrouhlení hodnot mělo nějaký zásadní vliv na výslednou přístupnost měřeného textu.

Související odkazy

• Testování kontrastu barev

Lze - a jak - vůbec měřit přístupnost?

Je přístupnější webová stránka, na které jsou dva obrázky z deseti s chybným alternativním textovým popiskem, nebo stránka s pěti obrázky, z nichž jen jeden má chybně vyplněný alt popisek? A co stránka s formulářem, kde není jednomu formulářovému prvku přiřazen správný popisek?

Měření úrovně přístupnosti webu je důležité pro vyhodnocení toho, do jaké míry je přístupnost implementována, a také pro sledování zlepšení přístupnosti. Pokud nejsme schopni přístupnost změřit, těžko můžeme zjistit, zda se po úpravách webové stránky zlepšila, či zhoršila.

Najít vhodná měřítka ale není úplně triviální. Vezměme si například WCAG 2.0. Ten pracuje se 4 úrovněmi přístupnosti (žádná, A, AA, AAA), které ale bohužel neumožňují snadné "jemnější" porovnání přístupnosti dvou webů a sledování změn. Pokud web vyhovuje všem kritériím na úrovni A a většině - ale ne všem - z úrovně AA, pak je na něj pořád nahlíženo jako na web na úrovni A a úsilí navíc (kritéria AA) se v hodnocení vůbec neprojeví.

W3C/WAI Research and Development Working Group proto připravuje online sympózium o meření míry přístupnosti a vyzývá všechny, kdo mají k tématu co říci, k účasti. Sympózium se bude konat 5. prosince, termín pro přihlášení přednášek je 1. listopadu.

Jsem docela zvědavý na výsledky, protože jsme si podobnou situací prošli u naší Metodiky Blind Friendly Web a nutno přiznat, že ani jedna metrika, kterou jsme během let stanovili a používali, stoprocentně neodrážela realitu.

Související odkazy

• Call for Papers: Online Symposium on Website Accessibility Metrics