Přečetl jsem: Jo Nesbø – Švábi

Švábi Jo Nesba zavedou do Bangkoku nejen hlavního hrdinu Harryho Holea, ale i nás. Autor opět skvěle vystihuje atmosféru místa, na které děj situoval. A i když jsem v Bangkoku zatím nebyl, atmosféra je vylíčena tak dokonale, že horko úzkých bangkokských uliček na mě ze stránek knihy opravdu zavanulo.

V jednom bangkockém motelovém pokoji je nalezen norský velvyslanec s nožem v zádech. V politických kruzích v Oslu vypuká panika, protože velvyslanec měl velmi úzké vazby na norského premiéra. Na místo je vyslán Harry Hole, od něhož se očekává, že vraždu "vyšetří", ale současně se moc nebude zajímat o věci, které ministerstvo nechce, aby vyšly na povrch. Což Harry ale pochopitelně neví, takže se pustí do pátrání s pomocí všech prostředků, které má k dispozici. Brzy se totiž ukáže, že se nejedná o náhodnou a ojedinělou vraždu, ale že celá situace je mnohem složitější a komplikovanější, než se na začátku vyšetřování mohlo zdát.

Tak jako doposud všechny knížky od Jo Nesba, i Šváby jsem přečetl na jeden zátah. Kniha je velmi čtivě napsána a hned od prvních stránek mě vtáhla do děje. Jo Nesbø používá styl nenadálých dějových zvratů, takže když už si myslíte, že víte, kdo je vrah, Harry na poslední chvíli vytáhne novou teorii, kterou považuje za tu konečně správnou.

Pokud jste fanoušky severské krimi, Šváby určitě doporučuji ke koupi a k přečtení.

2. díl krimi série Švábi (orig. Kakerlakkene) vychází v elektronické i papírové podobě, vydává Kniha Zlín, edice FLEET, 392 stran, překlad Kateřina Krištůfková, ISBN 978-80-87497-70-8.

Za poskytnutí reading copy děkuji nakladatelství Kniha Zlín.

A dobrá zpráva na konec - knihu si bude možné koupit už tento týden, na Velký knižní čtvrtek. Tak nezapomeňte.

Přečetl jsem: Simon Mawer - Dívka, která spadla z nebe

Ačkoliv tématika druhé světové války mě vždycky zajímala (knihy o našich letcích na západní frontě jsem jako kluk četl jak na běžícím pásu), o francouzském odboji jsem toho moc nevěděl. Proto mě velmi zaujala kniha Simona Mawera, která se právě této tématice věnuje.

Sedí na okraji otvoru v podlaze s nohama spuštěnýma ven do vzdušného víru. Jako by seděla na kameni u řeky, máčela si chodidla ve vodě a proud ji strhával. A už zhasíná červené světlo, rozsvěcí se zelené a pomocník zařve "GO!", na zádech cítí jeho ruku a skočí, vrhne se ze spartánského pohodlí v trupu letounu do rozbouřené temnoty nad Francií.

Marian Sutro (nebo Alice?, nebo Anne-Marie Laroche?), která za chvílí dopadne na francouzskou zem, je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Francouzská sekce britských zvláštních jednotek ji vyšle do okupované Francie nejen pomoci domácímu odboji, ale splnit mnohem důležitější úkol: přesvědčit mladého fyzika Clémenta, jehož vědecký výzkum by spojenci rádi využili při vývoji atomové bomby, aby opustil svou zemi a odletěl do Anglie.

Simon Mawer se při psaní soustředil na hlavní hrdinku a vše se "točí kolem ní". O válce toho tedy nevíme o nic víc, než ona, včetně jejích myšlenek, pochyb, názorů či rozhodnutí, co v dané chvíli udělá. Nesetkáme se zde s technickými a faktografickými popisy událostí - žádné svazy bombardérů, uskupení letadlových lodí, masivní útoky pěchoty či tanků opravdu nečekejte. Je to boj "jedna proti všem", protože Marian za chvíli neví, komu může a komu nemůže věřit, kdo je spojenec a kdo zrádce.

Obzvlášť válečná Paříž je zde vykreslena značně depresivně a nebezpečí zde číhá na každém kroku a její pobyt zde jsem s Marian opravdu prožíval, měl radost i se bál tehdy, kdy se radovala či bála ona.

Vrátit se do Toulouse je jako opustit jeden kontinent, přeplout oceán a nechat se vyhodit na břeh druhého kontinentu, jiného světa. Jistě, jsou tu nebezpečí, ale taková, o kterých člověk ví, která lze vidět a zvážit, proti nimž se lze bránit jako proti infekci. To nástrahy Paříže jsou jako rakovina, neviditelná a zřejmě nevyléčitelná.

Jak to s Marian dopadne a zda a jak splní své poslání, vám pochopitelně neřeknu. Pokud vás to zajímá, knížku si kupte, dá se přečíst za jeden dva dny a i přes z mého pohledu trochu pomalejší rozjezd (pořádná akce začíná až ve Francii) je to dobré čtení.

Open publication - Free publishing - More fleet

Za poskytnutí reading copy děkuji Knize Zlín.

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Sněhulák

Dnešní článek se nebude týkat přístupnosti, ale sněhuláků. Respektive hlavně toho jednoho - Sněhuláka s velkým S na začátku.

Patřím mezi nárazové (či občasné) čtenáře. Dlouhou dobu nic (kromě odborné literatury) nečtu, ale když mě nějaká knížka zaujme (či když mi ji někdo doporučí), pak nemám problém ji přečíst za den (a třeba si kvůli tomu i přidělat Kindle na rotoped, abych mohl číst i při sportování ;-) A přesně do této kategorie patří Sněhulák od Jo Nesba.

Sněhulák je strhující detektivka s několika zvraty, které jsem sice tak trochu očekával, protože o vrahovi víme od začátku jen u Columba ;) a je jasné, že v knížce, která má několik set stran, nebude vrah odhalen v polovině.

Zpočátku jsem měl trochu problém se v postavách zorientovat (možná i kvůli severským jménům), ale za chvíli si "to sedlo" a plně pohlcen příběhem jsem četl a četl a četl...

Předchozí díly neznám, takže nevím, jestli Harry Hole pije víc nebo míň než obvykle či jestli už se některé postavy objevily i v předchozích dílech. Ale ničemu to nevadí - příběh, který Sněhulák přináší, není na těch předchozích nijak závislý.

S každým prvním sněhem v Norsku beze stopy zmizí jedna žena. S každým prvním sněhem se někde objeví sněhulák, kterého nikdo nepostavil. Sněhuláků i zmizelých žen přibývá a je na Harrym, aby vypátral, kdo, jak, co a proč dělá. Aby to všechno mělo pořádné grády, tak se nebezpečí víc a víc přibližuje k jeho nejbližším a je jen na něm, zda - a jak rychle - Sněhuláka dopadne.

Knížka má velmi zajímavou pointu a Sněhulák vraždí z důvodu, který jsem - abych byl upřímný - nečekal. Ale když jsem si pak knížku v duchu prošel zpětně, tak to vše dává logiku a příběh do sebe pěkně zapadá.

Open publication - Free publishing - More fleet

Sněhulák vyjde už zítra, na Velký knižní čtvrtek 2012. Určitě si ji nenechte ujít, protože patří do kategorie "Must Read".

P. S. Jsem docela zvědavý, až letos napadne první sníh a já někde uvidím sněhuláka, zda si někde v podvědomí vzpomenu a zda mně lehce zamrazí...

Za poskytnutí reading copy děkuji Knize Zlín.