Použití grafických prvků na webových stránkách doznalo za posledních let velkých změn. Martin Hassman ve svém příspěvku Debata o atributu alt se snad chýlí ke konci přemýšlí, zda nevidomý člověk vůbec potřebuje alternativní informaci u fotogalerií. Protože mě celkem zajímalo, co si o tom myslí moji nevidomí kolegové, požádal jsem je (nezávisle na sobě a bez toho, aniž by věděli, co mi k tomu napsali ostatní) o názor na Martinův článek.
Jejich odpovědi jsou zajímavé, tak je s jejich svolením zveřejňuji v podobě, v jaké mi je poslali.
Michal
To, co píše autor článku, mi přijde rozumný. Je sice pěkný, když je u fotogalerie popsaný každý obrázek, ale sám vím, jaká je to práce, když to, právě třeba po dovolený, máš udělat u stovek fotek. Je pravda, že když narazím na obrázek s popiskem, který mě zaujme, mohu si ho díky tomu stáhnout. Ale upřímně, jak často se to stává? Kolik zrakově postižených to opravdu využije? Stojí vynaložená práce za mizivé využití obzvláště nevidomými? Chápu, že ústupek je těžký, ale nesmíme tvůrce stránek úplně znechutit.
Jirka
Souhlasím s autorem článku, že asi nejlepší alternativou k popisování fotogalerie je článek. Popisovat každou fotku zvlášť je zbytečné a nutně dojde k velké podobnosti popisků (např Mirka si prohlíží sochu, Mirka si prohlíží koťátko a spol. ;-)
Nicméně u obrázků, které mají nějakou vypovídající hodnotu - např značky v e-shopech - a podobně za popisky stojím.
Roman
V dnešní době opravdu povinné uvádění altu není tak jednoznačné a celkem si dovedu představit jeho převedení na úroveň nepovinných atributů. Nemyslím si, že by tento krok vedl k nějakým fatálním důsledkům, protože grafické prvky na kritických místech stránek se v dnešní době už tolik nevyskytují (menu), jak bylo zvykem např. před pěti lety. Absence alt popisků a obecně nepříliš uspokojivá sémantická konzistence obsahu se nejčastěji vyskytuje buď u webů tvořených amatéry, kteří jsou rádi, že vůbec něco vytvořili a formální či sémantická stránka věci je jim poněkud vzdálená, nebo u webů tvořených automatickými nástroji (WYSIWYG) nebo programátorskými frameworky (Google Web Toolkit), které vždy se standardy měly jisté problémy. Je třeba říci, že u WYSIWYG nástrojů jde též hlavně o neznalost uživatelů. Povědomí o atributu alt je mezi profesionálními web designéry v dnešní době už poměrně dobře zakotven a vzhledem k výukové literatuře by tomu mohlo být tak i nadále.Co se týče popisků ve fotogaleriích, jsou takovým bonusem. Nikdo po někom nemůže chtít, aby popisoval stovky fotek a tak to i nevidomý vnímá. Fotogalerie opatřená popisky potom potěší, přestože tyto popisky mohou být nudné tím způsobem, jak je uvedeno v článku. Příjemná přítomnost atributů alt ve fotogaleriích může mít pro nevidomé dva významy:- Mohu bez pomoci druhého vybrat fotku a poslat ji někomu druhému (již vidícímu)
- Nevidomí, kteří někdy aspoň trochu něco viděli, mají zachovánu představivost, a tak při pročítání popisků si mohou udělat v hlavě svoji vlastní slide show, jejíž obsah se pravda nemusí shodovat přímo se skutečností a závisí pouze na obratném slohu popisovatele.
Závěr
Jak je z odpovědí vidět, na povinnosti doplňovat k fotografiím alternativní textové popisky netrvá ani jeden z nich. Za vhodnou alternativu fotogalerie považují článek či jinou formu záznamu toho, co se na akci dělo.
Jako příklad z praxe mohu uvést webové stránky s informacemi o našich táborech a pobytech. Fotky bohatými alty příliš nehýří, protože textová alternativa k táboru/pobytu je poskytnuta jiným - a v tomto případě mnohem lepším - způsobem. K dispozici jsou kroniky z jednotlivých dnů, sem tam i některý účastník napíše článek a v neposlední řadě jsou to 2 hodiny prostorových nahrávek z každé akce, které nevidomým účastníkům slouží místo fotek. Nevidomé děti se místo prohlížení fotek sejdou při nahrávkách a tábor si tímto způsobem připomenou.
Pokud se ale přece jen rozhodnete k fotografiím alternativní textové popisky doplnit, nevidomým návštěvníkům rozšíříte možnosti využití fotogalerie minimálně následujícími způsoby:
- podle alternativního textového popisku mohou například zjistit, na kterých fotkách jsou vyfoceni a ty si následně stáhnout pro svoji potřebu či přeposlat někomu ze svých přátel;
- těm, kteří přišli o zrak v průběhu života, mohou alternativní textové popisky pomoci při vybavení si míst či lidí, kteří jsou na fotografiích vyfoceni.
Vždy je ale třeba dbát na to, aby textová alternativa vystihovala podstatu toho, co je na obrázku zobrazeno, a současně byl brán zřetel na kontext, v němž se obrázek vyskytuje. Jak vytvořit správnou textovou alternativu ke grafickému prvku, si řekneme v některém z dalších příspěvků.
