Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pátek 19. června 2009

Kniha tváří bez očí aneb jak se žije na Facebooku poslepu

Facebook je v současné době patrně nejpopulárnější sociální sítí. Odhaduje se, že čítá přes 170 miliónů uživatelů z celého světa. S nadsázkou se dnes tedy říká, že kdo není na Facebooku, jako by neexistoval. A existovat chce přeci každý, i když je třeba nevidomý. Ovšem, když na to nekoukáte, má to svoje úskalí. A právě o nich bude tento článek.

Dlouho jsem odolával

Když mi asi před dvěma měsíci přišla do emailové schránky první pozvánka na Facebook, s klidem jsem ji ignoroval. Nejsem člověk, který skočí hned na první špek jen proto, že je něco "in". Navíc, jako uživatel naší univerzitní platformy, která je takový Facebook v malém, vím, kolik to může stát času, pokud chce člověk udržovat svůj profil aktuální a při životě a našince o to víc, protože tyhle platformy nebývají vůči nevidomým zrovna přátelské. S naší platformou se to má tak, že často nevím, komu přesně píšu, kdo všechno mojí zprávu uvidí příp. kdo odepsal mně a občas to stojí dost úsilí se k požadovaným informacím propracovat. S těmito předsudky vůči Facebooku jsem s klidem ignoroval ještě dvě takové pozvánky, až mě čtvrtá zastihla v "objevovatelské/hravé" náladě. Klikl jsem tedy na odkaz vybízející mě, abych se přidal k Facebooku a vyplnil poctivě všechny údaje o datu narození, pohlaví apod. S tím ještě žádný problém nebyl, jednotlivá políčka byla řádně nadepsána, rozbalovací seznamy fungovaly. Prima, říkám si, třeba je ten Facebook vstřícný.

A pak přišla CAPTCHA

Údaje jsem vyplnil, heslo jsem si zvolil a pln dychtivého očekávání stiskl tlačítko "zaregistrovat se". A ouha... Opište text z obrázku Chviličku jsem si zanadával, ale pak jsem si všiml odkazu na alternativní zvukovou CAPTCHU, tedy kód, který ověřuje, že k aplikaci se pokouší přistoupit člověk a nikoliv např. spamovací robot.

Type the words you will hear. Don't worry if you miss one or two, just write what you got, ženský hlas mě tu tedy vybídl, abych nastražil uši a snažil se napsat tolik slov, kolik se mi jen podaří zachytit.

V anglických slovech dělám dost chyb, i když přesně vím, co chci napsat, a což teprve když vám do uší zazní patrně kousek nějakého anglického seriálu, ještě navíc značně zdeformovaný, aby roboti neměli šanci. Šanci jsem ale málem neměl ani já. Napoprvé jsem nedokázal rozeznat ani jediné kloudné slovo, při druhém přehrávání jsem nadával, to se nepočítá, a až při třetím jsem dostal první slovo. "Jack". Ale "Jack" aplikaci nestačil, chtěla slov víc. Asi po patnácti minutách jsem ale nakonec zvítězil a jakýmsi zázrakem se mi podařilo napsat slova, která se v textu patrně vyskytovala. Dodávám, že text byl samozřejmě pokaždé jiný. Zpětně jsem si říkal, že kdybych byl požádal někoho vidícího nebo využil některou z aplikací na obcházení CAPTCHA jako např. WebVisum, ušetřil bych si spoustu času, ale člověk občas zkrátka nezmobilizuje všechny prostředky, které má k dispozici.

Vzhůru na Facebook!

(To be continued)

Autorem článku je můj nevidomý kamarád a kolega Zdeněk Rybák, kterému tímto děkuji za tento i další díly, které mi přislíbil.

3 komentáře:

Olda V. řekl(a)...

Moc pěkné, jsem zvědavý, jak to půjde dál. Osobně mi připadá facebook hodně zmatený i když se v tom člověk chvilku pohybuje. Například ty kvízy jsou dost zareklamované, takže si normální člověk musí dát pozor, aby nekliknul kam nemá...

Anonymní řekl(a)...

Kvízy jsou hlavně proto, že hackeři, rhybaří a jiná chamraď pochopila, že lidé jsou neskonale blbí a budou vyplňovat kvízy pořád dokola a pokaždé umožňovat přístup k zamčeným informacím, včetně toho, že prodávají své přátele

Olda řekl(a)...

To je sice pravda, ale to je věc druhá - když už tam něco daj, tak ať je to normálně použitelný... :)