Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

Michal Pařízek se v článku Ustoupí klasické audity uživatelskému testování přístupnosti? ptá čtenářů na názor na vztah klasického auditu přístupnosti a uživatelského testování přístupnosti. Původně jsem chtěl reagovat v komentářích, ale protože odpověď se mi přes noc trochu rozrostla ;-), udělal jsem z ní samostatný článek.

Spolehnout se při hodnocení přístupnosti pouze na uživatelské testování přístupnosti webu určitě není vhodné (a ani bych to nikomu nedoporučil), ale ani není rozumné uživatelské testování zcela opomíjet. Sami je aktivně používáme/nabízíme a nahlížíme na ně ne jako na alternativu, ale jako na významnou součást klasického auditu přístupnosti. Přístupnost by vždy měla odrážet aktuální situaci na poli asistivních technologií a navíc jsou oblasti (například přístupnost RIA), kde to bez uživatelského testování prostě nejde.

Michal v článku píše: "nikdy se nám nestalo, že by se v uživatelském testování objevilo něco závažného, co by formální audit neobjevil." Naše zkušenosti z testování jsou opačné a moji zrakově postižení kolegové, kteří testují web s asistivními technologiemi, docela často narazí na problém, který se při formálním auditu nemůže projevit - ať už je to kvůli chování asistivní technologie či proto, že "zdravý" testér nikdy nemůže věrně nasimulovat způsob vnímání informací handicapovaným testérem. Takže občas narazíme na něco, co bych – bez uživatelského testování – za problém nepovažoval, ale ve skutečnosti to problém je.

Uživatelské testování je důležité i pro poznání aktuálních potřeb handicapovaných uživatelů. Na základě těchto zpětných vazeb se pak dají upravovat metodiky či dávat doporučení k úpravám, které odrážejí aktuální stav přístupnosti.

Významu uživatelského testování také hraje do karet to, že se čas od času setkáváme s tím, že na webu, který prošel pouze formálním auditem přístupnosti - a u kterého jsme byli posléze (třeba při redesignu webu) požádáni o testování - měli handicapovaní uživatelé problémy. Jen formální audit přístupnosti tedy k dosažení reálné přístupnosti nestačil.

Kdybych to měl nějak uzavřít - výsledkem formálního auditu přístupnosti je formální přístupnost. Kvalitně provedený audit přístupnosti auditorem, který se v oboru aktivně pohybuje, zná potřeby handicapovaných uživatelů, sleduje trendy, atp., určitě dokáže spoustu případných chyb z hlediska přístupnosti odhalit. Ale pokud chceme mít jistotu, že web bude pro určitou skupinu handicapovaných přístupný (a použitelný) reálně (jde nám tedy o skutečné uživatele a ne o formální odškrtnutí políčka přístupnost - splněno), je nutné formální audit doplnit (ne nahradit) uživatelským testováním přístupnosti.

Zahraniční zdroje o přístupnosti

Kvalitní zdroje v češtině, věnující se pravidelně přístupnosti, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Spousta zdrojů ale existuje v zahraničí a informace tak lze najít na celé řadě míst. Jared Smith z WebAIM vytvořil seznam nejlepších blogů o přístupnosti. Najdete mezi nimi takové perly, jako 456 Berea Street Rogera Johanssona, Marco’s accessibility blog Marca Zehe či The Paciello Group Blog. Některé blogy, uvedené v seznamu, jsem neznal, takže jsem si je přidal do čtečky a jsem zvědavý, co nového mi přinesou.

Dalším významným zdrojem informací o přístupnosti se v dnešní době stává i Twitter. I zde už se vytvořila početná komunita lidí, kteří se zabývají přístupností. Pokud Twitter používáte a a chcete jej využít pro získávání informací o přístupnosti, vyberte si z druhého seznamu od Jareda uživatele, kteří vás zajímají, a začněte jejich twíty sledovat.

Jaké zahraniční zdroje o přístupnosti sledujete vy? Znáte nějaké, které ve výše uvedených seznamech chybí, a stály by za pozornost?

Tmavomodrý festival 2009 - pozvánka na doprovodné akce

Zajímá vás speciální výpočetní technika pro zrakově postižené a novinky v této oblasti? Pokud ano, rád bych vás pozval 15. a 16. května 2009 do Brna na 20. ročník Tmavomodrého festivalu. Již tradičně jsme při příležitosti tohoto festivalu připravili doprovodné akce, zaměřené právě na oblast kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Dvoudenní výstava kompenzačních pomůcek proběhne v pátek od 13 do 18 hodin, v sobotu pak od 9 do 13 hodin. Na co se můžete těsit? Novinek je letos celá řada. Například Adaptech představí nový automatický obnovovací a zálohovací systém, ACE Design hlasový vstup a výstup pro ovládání počítače s využitím hlasového ovládání MyVoice v kombinaci s odečítačem WinMonitor, Galop zápisníky PAC Mate Omni, Spektra mobilní telefon s programem TALKS&ZOOMS.

V sobotu pak od 9.30 proběhne přibližně 2,5 hodinový blok přednášek, věnovaný například novinkám v oblasti ozvučených mobilních telefonů, navigačních systémů či novému braillskému řádku Brailliant. Vyvrcholením sobotního programu bude finále druhého ročníku Memoriálu Zdeňky Vernarské.

Během výstavy také bude možnost zakoupit výrobek z výtvarné dílny pro nevidomé, košík z Dědiny, či knihu nevidomého Jiřího Maršálka Hledání a snění.

Nebudou chybět ani prezentace škol výcviku vodicích psů - Střediska výcviku vodicích psů SONS ČR z Prahy a Školy pro výcvik vodicích psů Milana Dvořáka z Adamova.

Pokud se tedy do Brna vydáte, určitě neuděláte chybu - výstava je jediná svého druhu u nás a pokrývá prakticky veškerý u nás dodávaný sortiment z této oblasti. A další bude zase až za rok ;-)

Související odkazy

• Podrobné informace o výstavě, nabídce vystavovatelů a přednáškách na webu brněnského TyfloCentra

Jak dopadlo testování přístupnosti webů v Bibliowebu a Zlatém erbu 2009?

Během uplynulých týdnů jsme se velmi aktivně věnovali testování přístupnosti. V soutěži Biblioweb 2009 jsme otestovali 43 webů, ve Zlatém erbu 2009 pak 28 webů.

Testovalo nás celkem 9 - 4 nevidomí, 3 těžce slabozrací a já s kolegou, takže testy byly opravdu důkladné a zaměřené na reálnou přístupnost webů. Různorodost našeho týmu testérů zajišťuje otestování webu handicapovanými uživateli s různými znalostmi a zkušenostmi, což testování více přibližuje reálnému používání webu touto skupinou uživatelů. Já a kolega jsme pak přístupnost hodnotili podle vybraných pravidel pro tvorbu přístupného webu s ohledem na aktuální trendy v oblasti přístupnosti. Výsledky jsme v rámci každé skupiny testerů zprůměrovali, pak udělali průměr těchto tří čísel, zaokrouhlili a výsledek byl na světě. Kromě bodového hodnocení každý testér web stručně okomentoval (co se mu líbilo či nelíbilo a proč tedy dal právě tolik bodů, kolik dal).

V soutěžích jsme také nominovali jeden ze soutěžních webů na cenu za nejlepší bezbariérový web. Každý z hodnotitelů přístupnosti měl možnost navrhnout až tři weby na tuto cenu. V Bibliowebu to bylo celkem jednoznačné, 8 z 9 možných nominací získal web Knihovny v Kondraci, ve Zlatém erbu byl letos docela těsný souboj mezi Petrovicemi a Ratměřicemi, který nakonec těsně (5:4) vyhrály Petrovice. Vítězům i Ratměřicím gratulujeme (před zaokrouhlením byl bodový rozdíl 3 setiny a rozhodla ta jedna nominace navíc).

Výsledky obou soutěží jsou již tradičně vyhlašovány na konferenci ISSS, které jsme se v pondělí a v úterý také zúčastnili. Podrobné výsledky testování (slovní komentáře poskytujeme provozovatelům soutěžících webů na vyžádání), příspěvky ve sborníku či podklady k prezentacím jsou k dispozici ve zprávě Naše účast na konferenci ISSS 2009.