Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

sobota 28. prosince 2013

5. průzkum mezi uživateli odečítačů obrazovky

Americký WebAIM zahájil další ze svých průzkumů mezi uživateli screen readerů: Screen Reader User Survey #5. Tento je již v pořadí pátý, obsahuje 24 jednoduchých otázek a jeho vyplnění by nemělo zabrat více než 10 minut.

Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a sledovat změny oproti výsledkům předchozích průzkumů.

Průzkum bude k dispozici do 15. ledna 2014, výsledky pak budou zveřejněny v prvních týdnech roku 2014.

Pro ty, kteří by se rádi průzkumu zúčastnili, ale mohla by pro ně být překážkou angličtina, jsem připravil překlad všech otázek a odpovědí do češtiny (txt; 4 kB) .

Pokud používáte odečítač obrazovky - ať proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů - najděte si chvilku a dotazník vyplňte.

Související odkazy

čtvrtek 12. prosince 2013

Olomoucký kraj začal se zpřístupňováním svého webu i pro neslyšící uživatele

Na novou (a nutno přiznat že prakticky neprobádanou) cestu ve veřejné správě se vydal Krajský úřad Olomouckého kraje. Překladem několika webových stránek do českého znakového jazyka umožnil seznámit se s jejich obsahem i těm uživatelům, pro které není čeština mateřský jazyk, mají problém jí porozumět a informace proto potřebují v českém znakovém jazyce.

Zatímco v řadě jiných situacích je možné přístupnost řešit technickými prostředky, které už jsou dnes dostatečně známy a mnoha tvůrci webů v praxi aplikovány, v případě uživatelů se sluchovým postižením, kteří potřebují informace v českém znakovém jazyce, technické prostředky nepomohou a obsah stránky je třeba přeložit.

Ačkoliv se s ohledem na počet přeložených stránek vzhledem k rozsahu webu jedná spíše o akci osvětovou, Krajskému úřadu Olomouckého kraje za ni rozhodně patří velký dík.

Související odkazy

čtvrtek 21. listopadu 2013

Color Contrast Analyzer: rozšíření na testování kontrastu pro Google Chrome

Pro testování dostatečného kontrastu barev lze v současné době použít celou řadu nástrojů. Ten, který bychom Vám rádi dnes představili, funguje jako rozšíření pro Google Chrome, jmenuje se Color Contrast Analyzer a vyvinuli jej v IT Accessibility Office na NC State University.

Nástroj funguje na principu analýzy snímku obrazovky, určuje pixel po pixelu, kde se mění kontrast a ověřuje shodu s danou úrovní standardu WCAG 2.0. Což mimo jiné přináší tu výhodu, že je možné pomocí něj jednoduše testovat texty v obrázcích a texty, které mají jako pozadí barevný přechod nebo obrázek. K otestování je možné si vybrat

  • určitou část stránky (zde jsem narazil na problém, že je možné výběr udělat pouze nad přehybem stránky),
  • viditelnou část stránky,
  • celou webovou stránku.

Výsledkem analýzy je zobrazení náhledu stránky se zvýrazněním prvků, které splňují danou úroveň shody se standardem WCAG 2.0.

Jak nástroj používat

Po stažení rozšíření se na panelu Chrome objeví jeho ikona (Chrome doporučuji restartovat, aby byly k dispozici všechny funkce tohoto rozšíření). Po načtení stránky, kterou chceme zkontrolovat, si aktivací ikonky otevřeme menu s možnostmi volby rozsahu testované oblasti. Pokud zvolíme „Celou stránku“, spustíme test s přednastavenými hodnotami. Zvolíme-li „Vymezit oblast stránky“ (Capture Page Region), zobrazí se na stránce výběrové okno, které můžete přesouvat, měnit mu velikost a vybrat si tak jen tu oblast, kterou chceme testovat. Test spustíme potvrzením tlačítka O.K. Tato možnost je výhodná, chceme-li zkontrolovat jen určitou část stránky, protože výrazně zkrátí čas testu.

V Nastavení (Options) můžeme zvolit vyhodnocení shody s doporučením WCAG 2.0 pro úrovně AA nebo AAA.

Po skončení testu se zobrazí stránka překrytá šedou maskou, z níž vystupují pouze ty prvky, u kterých jsou hranice mezi barvami natolik odlišné, aby splňovaly zvolené požadavky na dostatečný kontrast. Jestliže je nějaký vizuální prvek na stránce, který není zobrazen na výstupní masce, pak tento prvek stránky není dostatečně kontrastní vzhledem k parametrům, podle kterých kontrast testujeme.

Metodika WCAG 2.0 používá pro měření dostatečného vzájemného kontrastu barev algoritmus světelnosti, u kterého kromě použitých barev hraje roli i velikost písma. Nástroj s ní ale nepočítá a její změření je tak na nás. Jak na to je možné se dočíst například v článku Jak změřit velikost písma na webové stránce.

Další možnosti

Kromě webových stránek lze tímto způsobem analyzovat téměř jakýkoliv soubor, který umí Chrome otevřít: jedná se například o formáty JPEG, PNG a PDF. U PDF souborů je analýza omezena pouze na viditelnou část dokumentu.

Doporučení WCAG 2.0 pro dostatečný kontrastní poměr se týkají pouze k textu. Nástroj ale umí odhalovat i případné chyby u netextových položek, jakými jsou například okraje formulářových prvků či ohraničení položek v menu, protože i u těchto objektů - přestože jejich dostatečný kontrast WCAG 2.0 nijak neřeší - je jejich zvýraznění užitečné.

Videoukázka práce s rozšířením Colour Contrast Analyzer

Článek připravili Radek Pavlíček a Martin Klein.

Související odkazy

úterý 5. listopadu 2013

pondělí 4. listopadu 2013

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Levhart

Na další dobrodružství Harryho Holea jsem se těšil jak malý kluk a netrpělivě čekal, kdy Kniha Zlín nabídne reading copies (aby bylo jasno, tak ne proto, že by mi bylo líto si knihu koupit, ale proto, že si ji takto mohu přečíst o nějaký ten týden dřív, než půjde do prodeje). Když mi v půlce října Levhart skočil do Dropboxu a do Kindlu, hned jsem se do něj začetl a stejně jak ostatní knihy o Harrym Holeovi, ani od tady této se nemohl odtrhnout. A protože kniha je opravdu dlouhá, měl jsem o několik krátkých nocí postaráno.

Levhart už ani není detektivka, jako spíš thriller. Nesbø se tentokrát odchýlil od precizního popisu kriminalistické práce a soustředil se spíše na popis událostí a prostředí, v nichž se Harry ocitá. A rozhodně to není na škodu. Některé vražedné nástroje či způsoby jsou opět velmi originální a vrah neváhá - v případě, kdy je to třeba a má k tomu podmínky - využít nejen věci, ale třeba i přírodní síly.

Harryho Holea nacházíme na začátku knihy v Hongkongu, kam se vydal po dopadení Sněhuláka. Daleko od všeho, co by mu mohlo připomínat prožité události. V Norsku ale byla nalezena dvě ženská těla a vše nasvědčuje tomu, že v Norsku se po Sněhulákovi objevil další sériový vrah. Obě ženy totiž byly zavražděny stejným způsobem - utonuly ve vlastní krvi. Mladá kriminalistka Kaja Solnessová je vyslána do Hongkongu, aby přivedla Harryho zpět a ten se pokusil vraha vypátrat. Ačkoliv se Harrymu nechce, po mírném nátlaku se vrací a zapojuje se do pátrání. To komplikuje i boj o moc mezi dvěma policejními odděleními. Proti oddělení vražd tu stojí Kripos - norská národní kriminální policie. Je tedy třeba dávat pozor nejen na nepřátele zvenčí, ale i zevnitř.

Kromě výletů do Hongkongu a Afriky strávíme s Levhartem většinu času na zasněžených norských pláních a horských chatách, které využívají k přespání běžkaři. Vražd začíná přibývat a kniha je - jak už to u Harryho Holea bývá - opět plná dějových zvratů. Chvíli si myslíme, že už víme, kdo je vrah, pak je najednou všechno jinak, pak si zase myslíme, že už víme, kdo je vrah, pak se to zase celé otočí, pak si zase myslíme, že už je vrah naprosto jasný... Pokud jste nějaký příběh Harryho Holea četli, tak určitě víte, co mám na mysli. A buďte si jisti, že v tomto případě to nebudete tušit až do úplného konce. Pointa je ještě zajímavější a propracovanější, než v předchozích dílech série.

Je skvělé, že Jo Nesbø nejede podle osvědčené šablony, ale pokaždé se snaží nabídnout něco nového. A v Levhartovi se mu to daří skvěle. Už jen za vymyšlení vražedného nástroje, který ve skutečnosti neexistuje - nebo jsem ho aspoň přes Google nedohledal - klobouk dolů.

Book trailer

Levhart vychází 6. listopadu 2013 v elektronické i papírové podobě, vydává Kniha Zlín, edice FLEET, překlad Kateřina Krištůfková, ISBN 978-80-87497-71-5.

Pokud jste fanoušky severské krimi, Levharta určitě doporučuji ke koupi a k přečtení.

Za poskytnutí reading copy děkuji nakladatelství Kniha Zlín.

Související odkazy

čtvrtek 31. října 2013

Easy Chirp: přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter

Webová aplikace Easy Chirp (aktuálně v beta verzi) je přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter, vytvořena s maximálním zřetelem na přístupnost. Může být tedy zajímavou možností pro práci s Twitterem například pro uživatele asistivních technologií, těch, kteří ovládají PC pouze z klávesnice či další uživatele se specifickými potřebami. V roce 2009 ji vytvořili a od té doby ji spravují spravují vývojáři, kteří rovněž vedou web o přístupnosti WebAxe. V polovině roku 2013 byl projekt znovu oživen a kód přepsán tak, aby se přizpůsobil změnám v API Twitteru.

Přístupnostní funkce

  • Všechny odkazy a ovládací prvky jsou přístupné z klávesnice.
  • Rozhraní nabízí jednoduché a jednotné rozvržení obsahu a menu.
  • Nadpisy a titulky stránek jsou pečlivě zapracovány pro co nejlepší přístupnost.
  • V případě interakce je činnost zakončena upozorněním (JS nebo ARIA), které oznámí uživateli výsledek akce.
  • Velká výchozí velikost textu a dostatečný barevný kontrast.
  • Lze měnit velikost textu bez toho, aniž by došlo k rozsypání rozložení obsahu stránky či překrývání jednotlivých bloků s obsahem.

  • Přístupnost z klávesnice (nativní klávesové zkratky) k položkám hlavního menu.
  • Vyznačení formulářů a datových tabulek tak, aby byly co nejlépe přístupné.
  • Kód je sémantický, odlehčený, a snaží se zohledňovat webové standardy.
  • Rozhraní obsahu docela velkou implementaci funkcionalit z WAI-ARIA: oblasti stránek (landmarky), role pro upozornění a živé oblasti (live regions) pro aktualizuji hodnoty počitadla znaků.
  • Je k dispozici odkaz "skočit k přihlášení" (skip to sign in) a odkaz „skočit na hlavní obsah“ (skip to main content) na začátku hlavní stránky webového rozhraní.
  • Rozhraní funguje i s vypnutým Javascriptem.
  • Rozhraní lze používat se všemi typy asistivních technologií: odečítačů obrazovky, softwarových lup či zařízení s Braillským výstupem.

Hlavní funkce

  • Při psaní tweetu je dostupné počitadlo znaků a funkce Zkráceného URL (vyberte bit.ly nebo weba.im).
  • Kromě základního retweetu, citace tweetu, a odpovědi, může uživatel odpovědět všem a odeslat tweet e-mailem.
  • Náhled, odběr, a vytvoření Twitter listu.
  • Vyhledávání tweetů a uživatelů (a hledání doporučení).
  • Přidání, smazání, a spouštění uložených vyhledávání.
  • Úprava nastavení základního profilu včetně aktualizace avataru.
  • Snadný přesun na profil uživatele a časovou osu.
  • Návaznost tweetů; zobrazení odpovědi v konverzaci.
  • Tweety obsahují odkazy na hash tagy a jména uživatelů.
  • Při odpovídání nebo citování lze snadno prohlížet originální tweet.
  • Lze zjisti informace o tom, koho sledujete, a kdo sleduje vás.
  • Je podporováno blokování.
  • U každého tweetu se zobrazí počet retweetů (pokud je jich 1 nebo více).
  • Náhled retweetů.
  • Rychlé zjištění, zda vás nějaký uživatel sleduje.
  • Náhled aktuálních Twitter trendů (Twitter Trends).
  • K dispozici je odkaz na Twitter stránku „Náhled jednotlivého tweetu“ a pro vlastní a sledované seznamy.
  • Navrženo pro všechna rozlišení obrazovky, stolní PC, tablet a mobil.
  • Funguje ve všech hlavních prohlížečích: Internet Explorer 8 a výše, Firefox, Safari, Opera a Chrome.

Jak používat Easy Chirp se screen readerem JAWS?

Webové rozhraní používáte tak, že se ke svému Twitter účtu přihlásíte na stránce Easy Chirp. Pomocí odkazu „skip to sign in“, který je na začátku stránky přejdete k nadpisu Sign in, pod nímž je grafické tlačítko Sign in with Twitter; alternativní přístup k témuž tlačítku od začátku stránky je stisknout dvakrát klávesa G po přesun po grafických objektech (protože tlačítko Sign in with Twitter není standardní tlačítko, ale grafický objekt).

Načte se stránka s formulářem pro přihlášení, do kterého zadáte své údaje pro přihlášení na Twitter a potvrdíte tlačítkem Autorizovat aplikaci, které už je standardním tlačítkem.

Následně můžete využít standardní navigační prostředky odečítače pro pohyb po oblastech stránky, nadpisech a seznamech. Na začátku stránky je několik odkazů pro přesun k hlavnímu obsahu, odhlášení, a také odkazy following, followers, a tweets s údajem o počtu, které potvrzením zobrazí buď sledované, sledující či možnost napsat tweet.

Dále následuje dvojí menu, pro které jsou k dispozici také klávesové zkratky pro rychlý přístup k jeho položkám (Více viz níže). Na stránce se zobrazením Timeline je po přechodu navigací (od začátku stránky) tlačítko (B) Write Tweet (Napsat Tweet). Pod ním se pak nacházejí vlastní tweety, po nichž se lze nejrychleji pohybovat pomocí navigace po nadpisech druhé úrovně a obsah tweetu lze přečíst přechodem na odstavec (P).

Ke každému tweetu se pojí dvě tlačítka Tweet option a User option. Po jejich aktivování mezerníkem se rozbalí další tlačítka, po kterých se lze pohybovat tabulátorem. K opuštění této skupiny tlačítek nelze použít Escape, je potřeba se buď vrátit na výchozí tlačítko (tabulátorem), nebo přejít na další výchozí tlačítko User option klávesou B, nebo přejít na další tweet.

Pod tlačítkem Tweet option se skrývají tlačítka Označit jako oblíbený (Make favorite), Odpovědět (Reply), Odpovědět všem (Reply to all), Retweet, Citovat tweet (Quote Tweet) a E-mail tweet.

Tlačítko User option obsahuje tlačítka Timeline (zobrazí se tweety konkrétního uživatele), Direct message (pro napsání přímé zprávy danému uživateli), Tweet message (napsat tweet přímo k danému tweetu, zobrazí se editační pole s už vloženým uživatelským jménem autora tweetu, na který reagujete), zobrazení seznamů uživatele (Lists), a tlačítko pro označení přispěvatele jako spammera (Report spammer).

Klávesové zkratky pro rychlý přístup k položkám menu

Jak je uvedeno výše, na stránce je dvojí menu: App menu (Menu webové aplikace Easy Chirp) a Tweet menu.

Menu aplikace Easy Chirp
  • Home (Hlavní stránka) Alt + Shitf + ´ (znak dlouhé hlásky („čárka“) na alfanumerické klávesnici)
Menu Twitteru
  • Timeline 1 (Alt + Shift + + při českém rozložení klávesnice)
  • Mentions 2 (Alt + Shift + ě při českém rozložení klávesnice)
  • Favorites 3 (Alt + Shift + š při českém rozložení klávesnice)
  • Retweets 4 (Alt + Shift + č při českém rozložení klávesnice)
  • Lists 5 (Alt + Shift + ř při českém rozložení klávesnice)
  • DM (Direct Messages) 6 (Alt + Shift + ž při českém rozložení klávesnice)
  • Tools 7 (Alt + Shift + ý při českém rozložení klávesnice)

Zajímavou možností je volba barevného schématu (vzhledu) stránky v patičce - Dark theme a Light theme.

Závěr

Uživatelé aktuálně mají k dispozici dvě možnosti přístupu k Twitteru a práci v něm. Prostřednictvím standardního Twitter rozhraní, kde jsou k dispozici nativní klávesové zkratky, které je ale nutno používat při vypnutém virtuálním kurzoru odečítače, takže v praxi je pak nutné se přepínat mezi těmito režimy. Na druhou stranu lze tyto klávesové zkratky používat nezávisle na tom, zda uživatel má či nemá aktivní asistivní technologii, a tyto zkratky také umožňují velmi snadný a rychlý přístup k nejčastějším činnostem (například napsání tweetu či procházení mezi tweety). A alternativní rozhraní Easy Chirp, které je v rámci HTML (popř. AJAX) kódu propracovanější a umožňuje lépe využívat funkce a klávesovou navigaci odečítače.

Testováno s odečítačem obrazovky JAWS 14 v Internet Exploreru 10 na Windows 7.

Spoluautorem článku je pan Martin Klein.

Související odkazy

pátek 25. října 2013

Co zaznělo na M-Enabling Summitu 2013

V červnu se ve Washingtonu uskutečnil druhý ročník M-Enabling summit 2013. Zaměření konference propojilo témata přístupnosti v oblasti mobilních technologií a řešení, s využitím nejnovějších operačních systémů, technologií založených na mobilních telefonech a tabletech. Od vlastního zařízení, přes softwarová řešení a aplikace, cloudové služby, až po specializované kontaktní služby operátorů.

Přibližně 150 zástupců průmyslového, soukromého i politického sektoru, vývojářů aplikací, odborníků na mobilní přístupnost i zástupců skupin postižených a seniorů představilo inovace v přístupnosti. V rámci mnoha sekcí se rozebíraly otázky od právního ošetření potřeb postižených až po možnosti, které nabízí současný technologický vývoj. Výzvy spojené s vývojem technologií pro pomoc lidem s postižením a seniorům mají zpětný efekt na rozvoj technologií obecně (často to platí i naopak) a v komerčním prostředí také nesmíme zapomínat na tržní potenciál spojený s uplatněním těchto technologií.

Na summit přijeli účastníci ze 40 zemí a podpořily jej hlavní organizace postižených a seniorů, jakož i významných průmyslových společností i soukromého sektoru, což podtrhuje globální rozsah nových mobilních příležitostí pro uživatele a vývojáře aplikací. Specializovaná zasedání se zaměřila na témata, jako jsou nové mobilní aplikace a služby, cloudová řešení pro uživatele mobilů, mobilní řešení pro přístupnost multimédií, jako i nejnovější mobilní inovace zaměřené na specifické oblasti zdravotního postižení a překážky jejich využití pro seniory.

Moderátoři zastupovali přední organizace osob se zdravotním postižením a seniorů, včetně Mezinárodní aliance zdravotně postižených (IDA) a Mezinárodní sdružení handicapovaných (DPI), jakož i Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), Asociace spotřebitelů elektroniky (CEA), WorldWide Web Consortium (W3C), Fórum výrobců mobilních zařízení (MMF), spolu s T-Mobile, Adobe Systems, Microsoft, BlackBerry, Apps4Android atd., a řadu vývojářů mobilních řešení pro usnadnění přístupnosti.

Vzhledem k tomu, že se mobilní technologie stávají faktorem ovlivňujícím téměř všechny aspekty každodenního života, byla účast na akci významná pro každou organizaci, k jejichž zákazníkům či klientům patří senioři a osoby se zdravotním postižením. To jsou skupiny, které například ve Spojených státech představují přibližně 54 milionů lidí, a jejichž počet neustále roste díky stárnutí populace.

A o čem se na summitu mluvilo?

Asi 25 vystavovatelů předvedlo přístupná zařízení a řešení - vše od joysticku pro ovládání smartphonu (Komodo Open Labs) přes ovládací systém pro aplikace (BridgingApps), až po SeniorNet, který poskytuje podporu vzdělávání v oblasti moderních technologií pro starší lidi.

Project RAY, který vyvinul chytrý telefon určený pro "eye-free" ovládání pro nevidomé, a Odin Mobile, virtuální mobilní operátor sítě (MVNO) na síti T-Mobile, představily první americkou mobilní službu určenou ke zlepšení bezdrátového přístupu pro osoby se zrakovým postižením.

Významnou částí setkání byl panel s názvem “Assistive Apps and Solutions for Developing Countries and Low Resource Environments” (Podpůrné aplikace a řešení pro rozvojové země a země s nízkými zdroji). Na šest miliard lidí na celém světě nyní používá mobilní telefony a mnoho z těchto lidí jsou v oblastech s nízkými příjmy, kde "luxusní" telefony, asistenční software a funkce pro usnadnění přístupu stále ještě nejsou běžně prosazeny a používány. Ale jak bylo uvedeno, v mnoha těchto zemích mají více mobilních telefonů než v USA nebo v Kanadě.

Joyojeet Pal, profesor na University of Michigan, provádí výzkum o tom, jak lidé se zrakovým postižením v Indii využívají - zejména na pracovišti - technologie. Řekl, že je rozpor mezi studenty se zrakovým postižením, kteří se učí používat asistivní technologie ve škole, a jejich budoucím zaměstnáním. I když projdou spoustu školení na univerzitě, zaměstnavatelé (v Indii) nejsou ochotni věřit, že nevidomí lidé mohou odvést nějakou práci. Jeho výzkum rovněž zjistil, že někteří lidé se zdravotním postižením v Indii začínají používat mobilní zařízení jako náhradu za stolní počítače.

Pal zjistil, jak negativní postoje vůči zdravotně postižením v Indii mají vliv na připravenost společnosti integrovat osoby se zdravotním postižením do zaměstnání a do společnosti obecně. Podobné zkušenosti vyloučení prezentoval zástupce Egypta.

Další panel se zaměřil na téma čtenářů elektronických knih (e-book) a elektronické publikování pro mobilní platformy: Anne Taylor, ředitelka přístupných technologií Národní federace nevidomých v Baltimore, uvedla, že "digitální obsah je ze své podstaty přístupný - jen musíme zajistit, aby tomu tak opravdu bylo."

Vše musí být přístupné už od počátku, už na úrovni vytváření obsahu, říká Betsy Beaumon, viceprezidentka a generální manažerka programu gramotnosti Benetech iniciativy, která provozuje Bookshare, webovou digitální knihovnu, která poskytuje lidem se zdravotním postižením stejně snadný přístup ke knihám a periodikům, jakému se těší lidé bez postižení. V USA je 330 milionů vydavatelů - protože každý z nás je vydavatel a do této webové digitální knihovny patří i příspěvek na blogu, tweet, atp.

I když jsou aplikace a zařízení přístupné, výzvy stále existují: jak hledat přístupný obsah, jak jej distribuovat; jak jej dostat k nízkopříjmovým skupinám; jak zprostředkovat obsah v Braillu lidem, kteří k němu jeho prostřednictvím přistupují, a jak udržet kvalitu.

Centrum Benetech's Diagram představilo tipy, jak vytvořit přístupné EPUB 3 soubory. Readium Foundation zahájila na začátku roku 2013 internetový projekt Readium.org s cílem vyvinout technologii, která by snad mohla urychlit přijetí standardu EPUB 3 a otevřenou webovou platformu (Open Web Platform) v globálním digitálním vydavatelském průmyslu.

Axel Leblois, výkonný ředitel G3ict, spolusponzor Summitu, vysvětluje: "S rostoucím výpočetním výkonem mobilních zařízení a rozšířenou šířkou pásma sítě, je nyní možno mnohem více inovativních řešení. Všestrannost mobilů, tabletů a operačních systémů, na cloudu založených aplikací a rozsahu globální ekonomiky mobilního průmyslu, to vše ukazuje na rostoucí příležitosti pro vývojáře, aby přinesli zlepšení života pro stovky milionů seniorů a osob se zdravotním postižením po celém světě."

Jiný panel mapoval oblasti, jichž se mobilní přístupnost dotýká: právní úpravy v USA. Mobilita jako obrat století předstihuje dosavadní právní rámce, které se pak ukazují zastaralé a nedrží krok s novými technologiemi. Cílem je začlenit přístupnost už ve fázích návrhu, formulovat dopady a problémy na straně výroby a vývoje a upozornit na rozdíl mezi přístupností a použitelností. Další sekce se zabývala tématem bezdrátového připojení a postižení, kde bylo uvedeno, že 80 % zákazníků s postižením používá bezdrátový přístup k síti. Byla představena on-line aplikace pro vyhledání vhodného (telefonního, resp. obecně mobilního) zařízení podle požadovaných specifických vlastností, umožňující srovnání telefonů podle funkcí přístupnosti (ať už pro zrakově, sluchově postižené, nebo seniory) s odkazy na stránky které pomocí průvodce pomáhají s volbou vhodného zařízení.

Několik prezentací představilo komplexní řešení, pokrývajících od hardware, software se "zabudovanou přístupností“, cloudových řešení až po služby speciálně určené pro specifické uživatele (například asistenci).

To u mě vyvolalo otázku, zda se tu nestřetají dva koncepty:

  • k obecně vyráběným a používaným technologiím a aplikacím či softwarovým službám poskytovat dodatečná řešení jejich přístupnosti,
  • nebo vyrábět speciální zařízení se speciálními softwarovými řešeními pro specifické uživatele v jednom balíku. Zajímavá byla úvaha Which Standards for Accessible Mobile Phones and Services?, zda standardizace a unifikace (ne)stojí proti flexibilitě a inovacím.

Jedna část konference se také zaměřila na problematiku dostupnosti pomoci v nouzi přes mobilní technologie.

Zajímavým rysem summitu bylo zřejmé provázání problematiky přístupnosti pro specifické uživatele s nějakým zdravotním postižením a omezeními, se kterými se potýkají senioři. Skutečnost stárnutí populací a potřeba řešit přístupnosti i pro tuto část společnosti může posílit úsilí v této často stále jako okrajově vnímané problematice.

Jen ze stručného přehledu je vidět, že summit s účastníky z různých částí světa a zastupující jak stranu poskytující nějaká zařízení a služby, tak stranu uživatelů s různým omezením ať daných zdravotní dispozicí nebo vyplývající ze stáří, pokrýval širokou paletu témat, které spojovaly především mobilní technologie. To ukazuje váhu tohoto sektoru moderních technologií v současnosti i do budoucna, ale i riziko určité roztříštěnosti řešení a přirozené potřeby hledat shody na základních standardech, které nebudou svazovat, ale spíš umožňovat další rozvoj. A k tomu takováto setkávání a rozhovory na mezinárodní úrovni určitě mohou přispívat.

Autorem článku je Martin Klein.

Související odkazy

pátek 18. října 2013

ClearReader a ReadEasy: nová čtecí zařízení pro nevidomé

V současné době jsou na našem trhu k dostání dvě nová čtecí zařízení pro nevidomé. První se jmenuje ReadEasy, vyrábí jej britská firma VisionAid International a v ČR jej prodává brněnská firma Sagitta Ltd. Druhé pak má název ClearReader, vyrábí jej nizozemská firma Optelec a u nás jej nabízí výrobní družstvo nevidomých Spektra z Prahy.

Obě čtečky jsou novou generací autonomních zařízení typu Sunrise, Rainbow či Autolektor. Ve srovnání s nimi jsou však nepoměrně menší, lehčí a rychlejší. Jejich základem už není skener, jak je tomu u tří výše uvedených typů, ale foto kamera, díky níž se celý proces snímání předlohy značně urychlí a obsah předlohy můžeme poslouchat již za 12 vteřin od stisku tlačítka pro její sejmutí. Tato doba je samozřejmě závislá na kvalitě, barevném zpracování či grafické úpravě předlohy.

Obě zařízení je možné připojit k monitoru nebo televizi a sejmutou předlohu na obrazovce zvětšit a nastavit si různé kombinace barev písma a pozadí. Proto je mohou využívat i osoby se zbytky zraku. K oběma je také možné připojit i externí klávesnice, které značnou měrou rozšiřují možnosti jejich využití (uložení či načtení souborů z externích pamětí, práci se zvětšeným textem atp.).

ClearReader a ReadEasy jsou si vzhledově, váhově i funkčně velice podobná přenosná zařízení a liší se od sebe jen v drobnostech, jakými jsou například oddělitelná kamera či možnost práce na akumulátor. Jsou vhodná nejen ke čtení krátkých dokumentů, výpisů z banky, složenek, dopisů a pod., ale také ke čtení knih, ať už těch ofocených, nebo načtených z externí paměti. Obsluha obou zařízení je velice jednoduchá a zcela jistě ji zvládnou i uživatelé, kteří k výpočetní technice nemají vůbec žádný vztah.

Autorem článku i recenzí obou zařízení je Josef Konečný.

Související odkazy

úterý 15. října 2013

Aktualizované materiály o přístupnosti z dílny W3C-WAI

Web Accessibility Initiative (WAI) vydala v poslední době několik aktualizací svých metodik a dalších materiálů. Zde je jejich stručný přehled.

Using WAI-ARIA in HTML Working Draft

Dokument Using WAI-ARIA in HTML Working Draft, který je momentálně ve stádiu pracovní verze, přináší praktické rady vývojářům, jak zlepšit přístupnost HTML implementací specifikace WAI-ARIA.

Accessible Rich Internet Applications (WAI-ARIA) 1.1 Working Draft

Specifikace WAI-ARIA povyšuje na verzi 1.1 a je nyní k dispozici jako pracovní verze pro veřejné připomínkování. Změny oproti verzi 1.0 mají být minimální, hlavní změna je v přidání atributu aria-describedat, který má sloužit k vytvoření lepších rozšířených popisků tam, kde aria-describeby nedostačuje. Připomínky lze zasílat do 1. listopadu 2013.

WCAG2ICT: Applying WCAG 2.0 to documents and software

Přístupnost se v dnešní době zdaleka neomezuje jen na HTML dokumenty a je třeba ji vnímat mnohem šířeji. Metodiku WCAG 2 lze uplatnit i na newebový obsah, za který jsou v tomto příspěvku považovány dokumenty a software (respektive jeho kód).

WCAG 2.0: Techniques and Understanding

Aktualizovány byl také dokumenty Techniques for WCAG 2.0 a Understanding WCAG 2.0, jejichž primárním cílem je poskytnout tvůrcům pomocnou ruku při implementaci požadavků, kladených metodikou WCAG 2.0.

Easy Checks - A First Review of Web Accessibility

A jen pro pořádek zařazuji dokument Easy Checks - A First Review of Web Accessibility, o kterém jsem psal nedávno v článku Easy Checks - WCAG 2.0 přístupnější a srozumitelnější formou.

sobota 5. října 2013

Přístupnost odjinud: 6. díl

Dnešní sérii upoutávek na zajímavé články o přístupnosti připravil Martin Klein.

Website accessibility testing: automated testing vs. human evaluation

Pro testování webového obsahu na přístupnost ve shodě se standardy WCAG je možné použít řadu automatizovaných nástrojů. Spoléhat se jen na jejich výsledky však nemusí vést ke skutečné přístupnosti, tak jak ji bude vnímat uživatel se specifickými potřebami. Článek přináší rozhovor se spoluautorem výzkumu „Benchmarking web accessibility evaluation tools: measuring the harm of sole reliance on automated tests“. Automatizované testování provádí „strojové“ porovnání kódu podle svého nastavení a produkuje formální výsledek shody či neshody s danými kritérii.

Ve studii se například uvádí, že zatímco v průměru 1 ze 3 „chyb“ nástroj uvedl nesprávně, ignoroval řadu jiných skutečných nedostatků. Spoléhání se na automatizované testy samotné může mít nežádoucí důsledky. Nástroje samy zahrnují nanejvýš 50 % z kritérií úspěšnosti. Úplnost zahrnutých údajů se pohybuje mezi 14 % a 38 %, ale některé z nástrojů, které vykazují vyšší skóre úplnosti, mají nižší skóre korektnosti (66 až 71 %) (skutečná chybovost). Snaha zachytit co nejvíce možných porušení shody může vést ke zvýšení falešných nálezů. Spoléhat se jen na automatizované testy znamená, že 1 z 2 kritérií úspěchu nebude ani analyzováno, a mezi těmi, které analyzovány budou, až 4 z 10 budou zachyceny jako budoucí riziko falešného nálezu.

Pokud chce vlastník stránek dosáhnout výsledku, který mu přinese prospěch i u návštěvníků se specifickými potřebami, je třeba, aby svůj testovací postup více promyslel a zahrnul do něj:

  • účel stránek (co návštěvník bude hledat a provádět)
  • fungování a strukturu stránek (jak bude návštěvník informace moci nalézt, a jak bude moci provádět požadované akce)
  • výběr reprezentativního vzorku stránek z celku struktury webu (který může tvořit komplex desítek zobrazovaných stránek)
  • kombinaci testování
    • automatizovaného (které upozorní na formální nedostatky kódu z hlediska shody se standardy),
    • manuálního odborného hodnocení (testery, kteří se orientují ve webových technologiích používaných pro tvorbu obsahu, ovládají asistivní technologie, a znají doporučené standardy metodiky WCAG2)
    • a uživatelského testování (které poskytuje zpětnou vazbu od těch, kteří budou stránky skutečně navštěvovat a pracovat s nimi)

Série příspěvků zaměřená na přístupnost mobilních zařízení

Tak jak se posouvá využívání informačních technologií do oblasti mobilních zařízení, objevují se i specifika spojená s přístupností v tomto rámci. BBC se na tuto oblast zaměřila a podpořila vypracování instruktivní příručky tvorby mobilního webového obsahu.

Open Ajax Accessibility

Rozsáhlá stránka s řadou komplexních řešení s HTML, ARIA a JavaScriptem. Nejcennější jsou příklady přístupných webových aplikací, postavených na AJAXu. K dispozici je funkční příklad, popis a zdrojový kód.

(This is the Wiki for the Open AJAX Alliance Accessibility Tools Task Force)

Current State of Authoring Accessible SVG

Článek přináší přehled aktuálního stavu možnosti popsat formát vektorové grafiky (SVG) jak ze stránky provedení kódu, tak ze strany podpory v prohlížečích a asistivních technologiích.

Contrast-A (Find Accessible Color Combinations)

Užitečná on-line aplikace umožňuje uživatelům experimentovat s barevnými kombinacemi, zkoumat je z hlediska standardů přístupnosti a vytvářet vlastní barevné palety.

Contrast-A kontroluje barevné kombinace pro dostatečný kontrast a zobrazí výsledky podle metodiky WCAG 2.0, stejně jako výsledky podle starších doporučení přístupnosti, WCAG 1.0.

WebAIM’s Hierarchy for Motivating Accessibility Change

Zajímavá úvaha Jareda Smithe o hierarchii motivací tvořit věci s ohledem na přístupnost.

Jared postupuje v pomyslné hierarchii od nejnižšího a nejhoršího motivu po motivy konstruktivní a pozitivní.

  • Pocit viny: totiž vůči postiženému, naprosto kontraproduktivní, dříve nebo později odradí úplně.
  • Trest (právní tlak): vede spíše k formálnímu přístupu, kdy se autor zaměří jen na naplnění litery s minimálním úsilím o skutečnou přístupnost.
  • Požadavek (standardů, specifikací): výsledek může být technicky správný, ale samo o sobě nezaručí skutečnou přístupnost.
  • Odměna: je pozitivní motivací, ale může omezovat zájem jen na dobu „dokud se to vyplatí“.
  • Informovanost: vidět přístupnost jako správnou věc, jako součást dobře odvedené práce, kterou budou moci skutečně uživatelé různých schopností ocenit už tím, že ji úspěšně používají.
  • Nadšení: vědomí, že vaše práce má širokou odezvu mezi uživateli, a že ji děláte dobře, nejen protože je to důležité pro uživatele, ale protože to záleželo na vás, vaší dobré vůli udělat něco správného.

pondělí 30. září 2013

Předčítání titulků může pomoci i nevidomým

Ačkoliv se to může zdát na první pohled divné, i u lidí s těžkým postižením zraku může nastat situace, kdy budou potřebovat přečíst titulky u videa. Příkladem může být třeba zhlédnutí videa v původním znění s tím, že si jej dotyčný pustí s titulky, protože má problém porozumět mluvené cizí řeči. Nebo situace, kdy titulky obsahují informace, které nejsou obsahem zvukové stopy (například jména a povolání lidí, kteří ve videu hovoří).

Ačkoliv YouTube už podporu titulků nějaký čas nabízí, bohužel neexistuje způsob, jak si tyto titulky nechat screen readerem (nebo jiným způsobem či nástrojem) nahlas přečíst. Na řadu tedy musí přijít nějaký desktopový přehrávač. Před časem se k tomuto účelu používal Titulník od Marka Susčíka, nyní se ideálním nástrojem na čtení titulků hlasem zdá být KMPlayer.

KMPlayer má totiž integrovanou TTS (Text-To-Speech) funkci předčítání titulků syntetickým hlasem. Stačí tedy mít v systému nainstalovánu libovolnou SAPI5 syntézu, zapnout v KMPlayeru funkci TTS: Přečíst titulky (buď přes menu, které se vyvolá klávesou pro kontextové menu, nebo v Předvolbách - klávesa F2), eventuálně nastavit její parametry a pak už nezbývá nic jiného, než si pustit film v původním znění s titulky a poslouchat jak audio stopu, tak titulky.

Tak třeba se to někdy někomu - a nemusí být zrovna nevidomý - může hodit.

úterý 24. září 2013

Nové verze screen readeru JAWS

Uživatelé JAWSu mají od září letošního roku k dispozici hned dvě nové verze tohoto populárního odečítacího programu z dílny Freedom Scientific.

Finální česká verze JAWSu 14

V pátek 20. září jsme v GALOPu vydali finální lokalizovanou verzi JAWSu 14. Kromě desítek drobných vylepšení obsahuje nová verze JAWSu řadu užitečných novinek jako je například funkce Flexibilní web, podpora pro Windows 8 a syntezátor Vocalizer Direct, rozšíření funkce Korektor či vylepšená podpora standardu ARIA. Pokud máte zájem, stahujte, instalujte a vyzkoušejte jej.

JAWS 15 Public Beta

JAWS 15, jehož veřejná betaverze byla vydána před několika dny, přináší například podporu pro dotykové ovládání Windows 8, podporu syntezátoru Vocalizer Expressive od Nuance Communications, vylepšenou podporu Skype či lepší spolupráci s braillskými displeji. JAWS nově obsahuje ovladače nejrozšířenějších braillských řádků a také jejich autodetekci za běhu, takže po připojení braillského řádku při spuštěném JAWSu již není třeba JAWS restarovat. V oblasti podpory Braillova slepeckého písma přibylaještě celá řada dalších vylepšení - za všechny jmenuje například přepínání mezi braillskými tabulkami za běhu či více možností braillských nastavení v Průvodci při spuštění.

Anglická, německá a španělská verze jsou ke stažení a vyzkoušení na stránce Download JAWS 15.

Související odkazy

sobota 21. září 2013

Co se mi líbilo na WebExpo 2013

Disclaimer na úvod. Můj pohled na WebExpo se liší od pohledu běžného návštěvníka, protože moje "mise" na WebExpo je trochu jiná. Už několik let tam díky vstřícnosti Vaška Stoupy s Romanem Kabelkou prezentujeme tématiku přístupnosti a snažíme se účastníkům pomáhat s tím, aby jejich weby a aplikace byly co nejpřístupnější. Takže na přednášky (kromě té své) se většinou nedostanu a čas trávím na stánku či v přilehlých prostorách diskusemi a poradenstvím.

Kromě toho mám jako organizátor mnoha podobných akcí (byť ne pro tolik účastníků) docela zvýšený "práh bolesti", protože si dost dobře dokáži představit, co vše obnáší zorganizovat takovou akci.

A co že se mi tedy líbilo?

Větší povědomí účastníků o přístupnosti

Zatímco v předchozích letech jsme dost často s účastníky probírali a radili jim v základních věcech kolem přístupnosti, letos byla situace jiná. Většina těch, kteří za námi na stánek přišli, už zpravidla povědomí o přístupnosti měli, jejich weby či aplikace měly základní požadavky na přístupnost vyřešeny a ladili jsme tak více či méně jen detaily. Řečeno slovy metodik - spíše než WCAG 2.0 byla na pořadu dne WAI-ARIA. Což nás samozřejmě těší a pokud by byl příští rok zájem o nějakou pokročilejší přednášku či workshop o přístupnosti, určitě ji můžeme nabídnout k zařazení do programu (k tomuto tématu se ještě vrátím dále).

Angličtina

"Přepnutí" na angličtinu považuji za dobrý nápad a určitě je to směr, kterým by se dle mého názoru mělo WebExpo do budoucna ubírat. Nejrůznějších akcí kolem webu v češtině je spousta, takže pro akci v angličtině je zde určitě místo.

A že všichni nemluví jako rodilí mluvčí? Angličtina by šla jistě v mnoha případech vylepšit (a sebe z toho nevyjímám), ale nemohu se zbavit pocitu, že jediný, kdo úroveň angličtiny nějak řešil, byli někteří čeští účastníci.

Za poslední rok jsem se zúčastnil několika mezinárodních akcí (na jedné jsme měli asi 130 účastníků z 19 různých zemí), ale to, že by někdo někdy hodnotil něčí úroveň angličtiny, jsem nezaznamenal. Naším cílem bylo domluvit se a to se nám vždy povedlo, ačkoliv jsme občas měli situaci ztíženou třeba tím, že nejméně jeden z účastníků konverzace byl nevidomý a nedalo se spolehnout na "domluvu rukama" či vizuální vjemy.

Na CSUNu jsem byl na přednášce dvou Japonců, kterých se po skončení jejich prezentace jeden rodilý mluvčí na něco zeptal. Ti mu nerozuměli a tak jej požádali o to, aby jim svou otázku zopakoval. A bylo to naprosto v pohodě. Nikoho to nijak nepohoršilo, dotyčný Američan svou otázku zopakoval pomaleji a s lepší výslovností a bylo to vyřešeno. Ale celkem si dokáži představit, co by se mohlo dít, pokud by podobná situace nastala na WebExpo.

No prostě - anglicky radši špatně, než vůbec.

Cco bych příště změnil

Docela hodně času jsem strávil přemýšlením o tom, jak svou letošní prezentaci pojmout, protože jsem neměl představu, jak moc znalí budou v oblasti přístupnosti návštěvníci, kteří na přednášku přijdou. Asi by nebylo od věci uvádět u přednášek i jejich pokročilost/náročnost, protože neumím připravit přednášku tak, aby zaujala někoho, kdo o přístupnosti v životě neslyšel, a současně někoho, kdo se jí již několik let zabývá. Takže rozdělení přednášek na úvod do problematiky/ ponoření se do tématu/ pokročilé věci by určitě nebylo od věci. Případně by se zájemcům o hlubší seznámení se s konkrétní tématikou dal nabídnout workshop. Před dvěma lety jsme takto měli workshop společně s BoBem Marvanem ze Seznamu a myslím, že se účastníkům líbil.

A to je asi pro tuto chvíli vše. Blížíme se k Brnu a mě už nic dalšího nenapadá.

Organizačnímu týmu přeji hodně zdaru a sil do dalšího ročníku a na WebExpo 2014 ahoj.

sobota 14. září 2013

Accessibility is a part of WebExpo 2013

WebExpo Prague 2013 conference is going to take place next week and I am very happy that this year there is a series of talks on accessibility as a part of the programme.

There are three talks concerning accessibility:

According their descriptions, all talks look very interesting and worth seeing. And moreover, these talks also probably will bring a slightly different approach to accessibility. Andrew is going to talk about better typing experience for not only disabled typists, Jakub focuses on implementing pages suited for High Contrast Mode, and my topic could be summarized in one sentence - accessibility is for the majority, not the minority.

As in the previous years, because of the obligingness of WebExpo team, I and my colleague Roman will have an accessibility booth during the whole conference and we will be ready to help you with the accessibility issues. As usual, we will have some assistive technologies with us, so we can evaluate your website or app right on the spot.

Do you want to make a quick accessibility evaluation of your website or application for iOS or Android? Are you interested in assistive technologies for the blind and partially sighted users? Are you courious what benefits accessibility brings to all users? Then come and join us. We will be very happy to share our knowledge and help you to make your web or app as accessible as it would be possible. We will give our services free of charge during the conference for all WebExpo participants.

Of course accessibility is not the only reason why to attend WebExpo. There are a lot of interesting talks on agenda and many other activities including workshops, parties, networking, etc.

Still don't have your ticket? Then don't hesitate, buy your ticket now and come to WebExpo. I am looking forward to meeting you there.

neděle 8. září 2013

Twitter zlepšuje přístupnost svého webového rozhraní z klávesnice

Během posledního roku byla vylepšena přístupnost webového rozhraní Twitteru. Jednou z věcí, u které došlo ke zlepšení, je interakce s časovou osou pomocí klávesnice. Ačkoliv je ovládání z klávesnice často považováno spíše za nadstavbovou či pokročilou funkci, opak je pravdou a pro uživatele, kteří nemohou používat myš, je možnost plnohodnotně ovládat aplikaci z klávesnice naprosto zásadní.

Twitter nabízí uživatelům makro-navigaci mezi jednotlivými tweety pomocí kláves j a k a mikro-navigaci v rámci tweetu pomocí Tab a Shift+Tab. Tabulátor lze samozřejmě použít standardně pro pohyb po všech odkazech na stránce, ale tento způsob by byl při práci s časovou osou poněkud zdlouhavý, takže zjednodušení pohybu mezi jednotlivými tweety je velmi přínosné.

Video: Navigation Explanation

Při ovládání z klávesnice je také důležité mít dostatečně zvýrazněnou položku, která je právě aktivní (má focus). I v této věci došlo ke zlepšení a vybraný tweet je orámován.

Pokud jste si ještě ovládání Twitteru z klávesnice nevyzkoušeli, tak směle do toho. Pokud používáte Windows a některý ze screen readerů (například JAWS), je ale třeba vypnout Virtuální kurzor, aby vám vše fungovalo tak, jak má.

Některé klávesové zkratky pro práci ve webovém rozhraní Twitteru

  • Enter Otevřít detaily
  • g f Přejít na uživatele...
  • j Další tweet
  • k Předchozí tweet
  • Mezerník/Shift mezerník Stránka dolů/nahoru
  • / Hledat (při českém rozložení klávesnice ´ [čárka pro dlouhé hlásky na alfanumerické klávesnici] -)
  • . Načíst nové tweety a posun na nejnovější z nich
  • ? Nápověda (při českém rozložení klávesnice Shift +´ [čárka pro dlouhé hlásky na alfanumerické klávesnici]). Obsah dialogu s nápovědou je pro odečítač obrazovky s virtuálním kurzorem nepřístupný, je možné jej přečíst JAWS kurzorem.

Video: Browsing Tweets Using Screen Reader

Tým, který má ve Twitteru přístupnost na starost, má také oficiální Twitter účet. Ten najdete na @a11yteam a kromě sledování aktuálních informací o novinkách v přístupnosti Twitteru je také možné jim touto cestou posílat náměty na další vylepšení přístupnosti.

Související odkazy

Děkuji Martinu Kleinovi za spolupráci při přípravě tohoho článku.

pátek 30. srpna 2013

QnlyMail – jednoduchý e-mailový klient pro nevidomé

Společně s Michalem Jelínkem, který je také autorem níže uvedeného textu, jsme se blíže podívali na jednoduchého e-mailového klienta pro nevidomé z dílny Patrika Pospíšila. Patrikovi děkujeme za poskytnutí licence programu pro účely recenze.

Úvod

S příchodem operačního systému Windows 7 zůstali nejen uživatelé s těžkým zrakovým postižením bez integrovaného poštovního klienta. Ve Windows Vista jím byl ne příliš oblíbený Windows Mail, který byl nástupcem naopak velmi oblíbeného a všemi odečítači obrazovky skvěle zpřístupněného Outlook Expressu.

Zatímco uživatel bez zrakového postižení má situaci celkem jednoduchou a pravděpodobně sáhne po webovém rozhraní své e-mailové schránky, pro nevidomé uživatele není řešení situace s přechodem na Windows 7 nijak jednoduché. Dříve takřka všichni zrakově postižení používali Outlook Express. Ten byl pro práci s elektronickou poštou poslepu ideální a proto jej neměli důvod měnit. Potřeboval-li někdo pokročilejší nástroj, pracoval s MS Outlookem. A našlo se i pár nadšenců, používajících The Bat!

Windows 7 však přinesly dilema, jakého poštovního klienta začít používat, a uživatelé se začali tříštit. Někteří přešli k Windows Live Mailu, který je z hlediska uživatelské přívětivosti řádově horší než oblíbený Outlook Express. Velká část nevidomých uživatelů přešla kvůli lepší podpoře odečítačů na MS Outlook. Jiní začali experimentovat s open source a používat Thunderbird.

Každé z těchto řešení má ovšem své mínusy. Ať už je jimi vysoká cena, neintuitivní či náročné ovládání či problémy s přístupností.

QnlyMail se představuje

QnlyMail je jednoduchý mailový klient určený přímo pro nevidomé. Nabízí základní funkce pro práci s elektronickou poštou a může tak být vhodným nástrojem pro nenáročného uživatele.

Zprávy jsou přijímány pomocí protokolu POP3 a odesílány přes SMTP a to až pro čtyři účty. Mohou končit v Doručené poště, nebo být zpracovány pomocí pravidel.

Prostředí a ovládání

Dialogy

V programu jsou použity standardní dialogové prvky a ovládání s odečítačem obrazovky je díky tomu takřka bezproblémové. Dialogům bych vytknul dvě věci:

  1. U většiny dialogů nejsou definována výchozí tlačítka, což znamená, že je nutné vždy projít celý dialog pro jeho potvrzení.
  2. U některých dialogů bych si uměl představit logičtější uspořádání prvků. Uznávám však, že je to subjektivní pohled.

Oceňuji interakci některých dialogů s ohledem na kontext, v němž je dialog vyvolán. Při vytváření nového kontaktu či pravidla jsou příslušná pole předvyplněna dle zprávy, na které byl umístěn fokus.

Aplikační menu

Veškeré funkce jsou umístěny v aplikačním menu a těm, u kterých to má smysl, je přiřazena klávesová zkratka. Aplikační menu hlavního okna aplikace je rozděleno do tří skupin:

  1. Možnosti: obsahuje funkce pro přijetí, odeslání, uložení, otevření … zpráv, pro psaní nové zprávy, pro vyvolání kontaktů atd.
  2. Nastavení: obsahuje funkce pro nastavení pravidel, účtů a obecné nastavení.
  3. Ostatní: obsahuje funkce pro označování, mazání a přesun zpráv; funkci pro aktualizaci programu, informaci o verzi, aktivaci a vyvolání manuálu.

Z mého pohledu by si aplikační menu zasloužilo logičtější roztřídění funkcí a příhodnější pojmenování skupin.

U funkcí vyvolávajících dialogy mi v jejich názvech chybí indikace třemi tečkami, jak je to obvyklé.

Dalším řešením, odchylujícím se od běžného standardu, je nevyznačení položek, které nejsou v dané situaci k dispozici (vizuálně je tato skutečnost indikována „zašednutím“ položky). Vyvolat vlastnosti či odstranit mohu jen mail, avšak funkce jsou „dostupné“ i v seznamu složek.

Kontextové menu

Kontextové menu zcela chybí. Bylo by jistou pomocí, ale jeho absence při nízkém počtu funkcí v aplikačním menu není fatální.

Hlavní okno

Po spuštění aplikace je zobrazen seznam složek. Kromě názvu je vždy uveden i celkový počet zpráv včetně informace, kolik z nich je v dané složce nepřečtených.

Obsaženy jsou zde standardní složky: Doručená pošta, Pošta k odeslání, Odeslaná pošta a Odstraněná pošta. Navíc je zde složka Přílohy. Ta obsahuje soubory z příloh, které lze otevřít přímo z aplikace QnlyMail.

Novou složku lze přidat jen přes funkci pravidla, což není intuitivní ani rychlé, jak jsou uživatelé zvyklí třeba z Outlook Expressu. Její odstranění lze v podstatě provést pouze přes aplikaci Průzkumník či jiného správce souborů.

Složky mohou být pouze v jedné úrovni – nelze je dále strukturovat. To ovšem s ohledem na to, že QnlyMail staví na jednoduchosti, ani příliš vadit nemusí.

K seznamu zpráv se lze dostat prostým potvrzením zvolené složky.

Pořadí zpráv či sloupců není možné měnit a zprávy jsou seřazeny od nejstarší k nejnovější. Nejnovější zpráva je tedy zcela dole.

U každé zprávy je zobrazen odesílatel, předmět, datum a čas. Obsahuje-li zpráva přílohu, je informace taktéž slovně zobrazena. Není díky tomu potřeba speciální funkce odečítače obrazovky.

Nepřečtené zprávy jsou při získání fokusu indikovány systémovým cinknutím.

Po potvrzení zprávy lze její text číst běžným způsobem. Tabulátorem je možné projít přes pole Adresáti zprávy, Seznam příloh a Předmět.

Funkce e-mailu

QnlyMail nabízí běžné funkce, které nemohou chybět v žádném e-mailovém klientovi. Je tak možné psát novou zprávu, odpovídat, přeposílat či pracovat s přílohami.

Specifikem je ovšem nemožnost řídit do jakých kolonek budou zapsány kontakty. První adresát je přiřazen do pole Komu a ostatní automaticky do skryté kopie. Je to velké zjednodušení, a nejsem si jistý, zda nejde až příliš daleko. Možnost uvést více adresátů do Komu či použít i pole Kopie patří dle mého názoru k základům, které by měl e-mailový klient nabízet.

Kontakty

Správce kontaktů je nadmíru jednoduchý. Ke každému kontaktu lze mít uvedeny jen 3 údaje: jméno, e-mailovou adresu a název skupiny.

Kontakty lze vytvářet, upravovat, mazat či v nich vyhledávat. Ve Správci kontaktů lze i vybírat adresáty pro novou zprávu.

Co získáte?

Za cenu 900 Kč uživatel získá možnost práce s jednoduchým mailovým klientem pro 3 vlastní počítače. Tvůrce programu, Patrik Pospíšil, je v situaci, kdy to uzná za vhodné, ochotný při podnětu od uživatelů aplikaci upravit či rozšířit o nové funkce. Sám samozřejmě na vývoji pracuje průběžně. Jedná se tedy o živý projekt, který se pravděpodobně i do budoucna bude dále vyvíjet.

Shrnutí

Aplikace je určena pro nenáročného uživatele, který potřebuje jednoduše psát zprávy, číst je či je nechat zpracovávat pravidly. Kontakty nemohou sloužit jako náhrada za běžný adresář s telefonními čísly, adresami bydliště apod.

Trochu zručnější uživatel však dost pravděpodobně sáhne po alternativním řešení, které mu nabídne více možností, ať už jimi bude vedení podrobného adresáře, správa e-mailů apod.

Související odkazy

čtvrtek 22. srpna 2013

Easy Checks - WCAG 2.0 přístupnější a srozumitelnější formou

Doporučení WCAG 2.0 cílí primárně na webové (či jiné) vývojáře a snaží se přístupnost pojmout komplexně. Této snaze odpovídá jeho rozsah a styl, jakým je napsáno. Přístupnost se ale netýká jen vývojářů, a ne každému se chce studovat dokument o desítkách stran. Poměrně často s přístupností přicházejí do kontaktu lidé, kteří nemají dostatečné technické vzdělání, obecně známé a technicistně zaměřené metodiky jsou pro ně nesrozumitelné a hodil by se jim nějaký jednoduchý seznam toho, co by měli pro přístupnost při vývoji webu či aplikace udělat.

Pro všechny, kterým WCAG 2.0 přijde složitý či příliš rozsáhlý na to, aby se jím vůbec zabývali, je tady dokument nazvaný Easy Checks - A First Review of Web Accessibility. Nabízí jednoduchý a snadno srozumitelný kontrolní seznam, který je možné použít k ověření základních požadavků na přístupnost webu.

Zatím se jedná o pracovní verzi, obsahující momentálně hlavně jednoduše ověřitelné požadavky, jakými jsou například vhodný titulek stránky, dostatečný barevný kontrast či přístupnost z klávesnice. Velmi šikovné je, že kromě seznamu požadavků je u každého přímo uveden i praktický návod, jak jeho splnění či nesplnění v praxi ověřit. Další požadavky by měly postupně přibývat.

Osobně tento počin velmi vítám, protože čím budou požadavky na přístupnost jednodušší a srozumitelnější, tím je větší šance, že je ti, kterých se přístupnost nějakým způsobem týká, budou brát v potaz.

Související odkazy

pondělí 19. srpna 2013

Jak na přístupnost CAPTCHA? CAPTCHA Help nebo petice?

O tom, že CAPTCHA je problém nejen pro uživatele se zrakovým postižením, asi netřeba psát. V uplynulých dnech jsem zaregistroval hned dvě aktivity, které se snaží s CAPTCHA vypořádat. Pojďme se na ně alespoň krátce podívat.

CAPTCHA Help

Pod anglickým názvem se skrývá ryze česká služba, provozovaná sdružením CZ.NIC. CAPTCHA Help navazuje na projekt Dobrý kód Petra Závodského a nabízí lidem se specifickými potřebami možnost zaslat operátorovi služby obrázek s CAPTCHA. Operátor kód rozpozná a obratem jej uživateli pošle v dobře čitelné podobě. Před používáním služby je nutné se zaregistrovat a prokázat provozovatelům (například zasláním slenu průkazu TP, ZTP či ZTP/P) oprávněnost využívání této služby.

Jak je obecně známo, CAPTCHA je velmi často vážnou překážkou v přístupnosti nejen pro uživatele se zdravotním postižením. Služba proto není určena jen pro držitele ZTP/P, ZTP nebo TP. Pokud uživatel nechce přikládat sken průkazu anebo podobný průkaz vůbec nemá, může sám navrhnout způsob prokázání totožnosti a skutečnosti, že potřebuje službu využívat, resp. že má potíže s CAPTCHA. Primárním smyslem registrace je zabránění zneužívání nebo blokování služby.

Snahou vývojářského týmu je službu dále vylepšovat, proto je jeho dalším krokem větší automatizace služby a úpravy vedoucí k lepšímu uživatelskému prožitku. Aktuálně je ve vývoji doplněk pro Google Chrome, po jeho otestování by pak měly být vytvořeny verze pro další prohlížeče (Internet Explorer, Firefox a Operu).

Provozovatelům služby držím palce a přeji hodně štěstí.

Další informace lze najít přímo na stránkách služby CAPTCHA Help nebo v článku Nové projekty CZ.NIC pomohou s CHAPTCHA kódy a posílí bezpečnost webových aplikací.

It's time to finally kill CAPTCHA

Naprosto odlišným způsobem na vyřešení problémů s přístupností CAPTCHA jde Wayne Hawkins. Připravil petici s výzvou za odstranění CAPTCHA, pro niž chce sehnat několik tisíc podpisů a kterou má následně v plánu zaslat CEO společností jako Google, Microsoft či Facebook.

S ohledem na to, kolik mají služby těchto společností uživatelů, si nejsem jist, zda se peticí s řádově tisíci podpisy bude vůbec někdo zabývat. Na druhou stranu - obzvlášť v USA je tlak na bezproblémovou přístupnost produktů či služeb čím dál větší, velké firmy (Facebook, Google či Apple) mají vlastní interní týmy, které se přístupnosti věnují, takže je možné, že tato petice bude spouštěcím elementem pro vyřešení problémů s CAPTCHA.

Já jsem petici podepsal, tak uvidíme, zda se podaří sehnat dostatek podpisů a něco se v této oblasti začne dít.

úterý 13. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 3. díl

Tímto článkem uzavíráme povídání Romana Kabelky o novinkách v připravovaném operačním systému iOS 7.

Správa plochy a aplikací

VoiceOver v iOS 7 přináší dlouho očekávané oznamování editačního režimu plochy. Dosud bylo totiž nutné mít zapnuto čtení nápovědy v nastavení VoiceOveru, který na ploše oznamoval buď "Chcete-li otevřít, poklepejte" ve standardním režimu, nebo "Chcete-li smazat, poklepejte" v editačním režimu. Nyní VoiceOver po poklepání a přidržení ikony oznámí aktivní vstup a i při vypnuté nápovědě jej oznamuje u každé ikony do té doby, dokud editační režim není ukončen stiskem tlačítka plochy.

Lze si v různých situacích povšimnout, že je posílen význam gest tažení třemi prsty pro odsunutí aktuálně zobrazeného obsahu daným směrem. Už na odemykací obrazovce s aktivním VOiceOverem je možno zařízení odemknout odsunutím odemykací obrazovky třemi prsty vpravo, aniž by bylo nutné hledat tlačítko Odemknout. Dále na jakékoli stránce plochy, nikoli však v docku, vyvolá tažení třemi prsty dolů vyhledávací pole Spotlight. Nyní je toto jediný způsob, jak Spotlight vyvolat. Ani tlačítko plochy, ani přesunutí se před první stránku plochy již nefunguje. Místo posunu třemi prsty dolů lze alternativně použít poklepání a přidržení při současném potáhnutí ikony dolů.

Přepínač aplikací

Stejnými gesty uvedenými v předchozím odstavci, jen namísto potažení dolů použijeme potažení nahoru, lze zavírat aplikace v přepínači aplikací po dvojitém stisku tlačítka plochy. Tedy opakovaným tažením třemi prsty nahorů můžeme poměrně velmi rychle ukončit všechny aktivní aplikace, jelikož VoiceOver kurzor se automaticky přesouvá po provedení gesta a ukončení aplikace na další aplikaci v pořadí. Jak už bylo zmíněno, je též možno ukončení přes volbu rotoru Akce a její příkaz Zavřít aplikaci.

Přepínač aplikací, stejně jako plocha, přišel o nultou stránku pro uzamčení rotace a ovládání přehrávání. Tyto ovládací prvky jsou nově v Ovládacím centru - viz dále.

Nakonec příjemným vylepšením je, že VoiceOver v přepínači aplikací oznamuje běžící aplikace, neboť delší dobu nepoužívané aplikace jsou sice přítomny, ale jejich aktuální stav je tak říkajíc uložen k ledu a nemají žádné aktivní procesy.

Stahování aktualizací

S organizací aplikací souvisí i nová, za normálních okolností užitečná funkce, stahování aktualizací, kdyby ovšem byla zajištěna kontinuita v přístupnosti nových verzí, což zdaleka bohužel neplatí. Protože pro uživatele asistivních funkcí je z mnoha zkušeností vhodnější si předem ověřit provedené změny v nové verzi aplikace, doporučuje se v nastavení v kategorii iTunes a App Store pod nadpisem Automatická stahování přepnout tlačítko Aktualizace na vypnuto a provádět aktualizace dosavadním způsobem přes aplikaci AppStore.

Pozor na možnou záměnu za sekci Aktualizace aplikací na pozadí v kategorii Obecné v nastavení. Ta se stahováním aktualizací nemá nic společného, neboť má zejména za úkol nově řídit nepřetržitý běh vybraných aplikací na pozadí. Předchozí verze iOS totiž pro běh na pozadí měly poměrně omezené možnosti a většina byla řízena tzv. push notifikacemi.

Ovládací a oznamovací centrum

V iOS 7 s aktivním VoiceOverem do stavového řádku na horním okraji displeje přibylo další gesto. Kromě poklepání pro odrolování obsahu na začátek a potáhnutí dolů třemi prsty pro otevření oznamovacího centra, je nově možno potažením třemi prsty nahoru otevřít ovládací centrum. Jedná se de facto o vylepšenou nultou stránku z přepínače aplikací, tudíž výjma známých ovládacích prvků pro přehrávání zvuku a zámku rotace zde nalezneme přepínače sítí (letový režim, Bluetooth, Wi-Fi, atp.), přepínač režimu Nerušit, regulátor jasu displeje a zástupce na aplikace Hodiny a Fotoaparát. Tato obrazovka z hlediska přístupnosti skrze VoiceOver nějak zvlášť nepřekvapí. Za pozornost stojí už jen poznámka, že ovládací centrum se opouští stejně tak, jako další obrazovky bez tlačítka Zrušit, tj. gestem potažením dvěma prsty v jednom tahu plynule nahoru, dolů a opět nahoru.

Nejen ovládací centrum, ale i oznamovací centrum nyní lze otevřít ze stavového řádku bez nutnosti zařízení odemykat. Kvůli tomu byla též z tlačítka plochy odstraněna funkce pro ovládání přehrávání – dvojtý stisk při uzamčeném zařízení.

Oznamovací centrum

Zaměříme-li se více na oznamovací centrum, zjistíme, že v iOS 7 je bohatší a nabízí celkem tři pohledy na události minulé, současné i budoucí. Stále platí, že mezi jednotlivými kategoriemi informací se lze jednoduše přesouvat po přeladění rotoru na nadpisy a šviháním jedním prstem nahoru a dolů. Pohledy Vše a Zmeškané, jež mají své odpovídající přepínací tlačítka na horním okraji obrazovky oznamovacího centra, nabízejí přehled událostí známý již z iOS 6. Změna nastává pouze v tom, že pohled Zmeškané zobrazuje jen události neodbavené nebo události, které nevyžadují interakci. Takové události bez interakce jsou typicky informace o aktualizovaných aplikacích, je-li zapnuto stahování aktualizací. Po přepnutí oznamovacího centra do pohledu Dnes můžeme zístit, co se právě děje nebo co nás čeká. Zcela nahoře je datum a aktuální informace, mezi které patří stavy akcií a počasí a nejbližší nadcházející událost v kalendáři. Dále následují nadpisy Kalendář a Připomínky, při čemž pod nimi jsou zobrazeny události, resp. Připomínky, které jsou k dnešnímu dni relevantní. Nakonec se zde nachází sekce Zítra uvozená nadpisem, jež na základě údajů z kalendáře popisuje, kdy nám zítra začínají povinnosti. Podobu pohledu dnes lze přizpůsobit dle potřeby v nastavení v kategorii Oznamovací centrum.

Závěr

Na závěr lze říci, že ve způsobu ovládání poslepu skrze odečítací funkci VoiceOver a v kvalitě přístupnosti se zásadně nic nemění. S uspokojením je též možno konstatovat, že Apple v rámci cyklů beta testování rozhodně přístupnost neodsunuje až na druhou kolej, což může potvrdit kolega Jiří Stojaník. Na tomto místě mu patří velký dík, neboť za jeho nezištné podpory bychom v brněnském TyfloCentru iOS 7 neměli k dispozici a tento článek by tak nemohl vzniknout.

Video ukázka

Související odkazy

sobota 10. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 2. díl

V dnešním článku pokračujeme v povídání Romana Kabelky o nových funkcích a přístupnosti iOS 7.

Braillský výstup

VoiceOver přináší novinky i do spolupráce s braillskými řádky. Nově je možno na obrazovce Braillovo písmo přepínacím tlačítkem Zobrazit klávesnici na obrazovce určit, zda při spárování s braillským řádkem, jenž má i klávesnici pro zadávání textu, se má zobrazit na displeji i klávesnice dotyková. Je-li tato volba povolena, lze využít jak dotykovou klávesnici, tak braillskou klávesnici řádků Focus Blue, EasyLink či jiných podobných braillských řádků.

Druhá novinka se týká braillského matematického zápisu a to normy Nemeth Code, která se používá ve Spojených státech. Rozpoznávání tohoto matematického zápisu lze zapnout přepínacím tlačítkem Pro rovnice používat Nemeth Code na obrazovce Braillovo písmo v nastavení VoiceOveru. Bohužel kvůli neexistující dokumentaci nebylo možné v době psaní tohoto článku zjistit více podrobností, neboť ani testováním nebyly objeveny konkrétní praktické výsledky. To, že se vše bude nějak dále rozvíjet, naznačuje i hlášení VoiceOveru při vstupu do plátna dokumentu v editoru Pages, kde VoiceOver oznamuje připravenost na matematiku.

Nápověda a zvýraznění VoiceOver kurzoru

Stejně tak, jako VoiceOver v iOS umožňuje pomocí VO+K přes bezdrátovou klávesnici vyvolat nápovědu pro nácvik kláves a gest, je možno nyní i při absenci klávesnice poklepáním 2x čtyřmi prsty kdekoli na displej vyvolat tuto nápovědu.

Než se pustíme do představování dalších funkcí zpřístupnění, zmiňme ještě funkci Velký kurzor, jež je k nalezení v nastavení VoiceOveru. Má za úkol zvýraznit orámování VoiceOver kurzoru, tj. aktuálně čtené položky.

Další funkce zpřístupnění

Apple svoji snahu o zpřístupnění svých zařízení zcela všem uživatelům ještě rozhodně nevzdal. A tak v iOS 6 k asistivním funkcím pro zrakově postižené přibyl Assistive Touch. Jedná se o řešení pro uživatele s motorickým postižením, kteří si mohou sami určit ovládací gesta dle svých potřeb. Nyní přichází Switch control, tedy způsob ovládání pro uživatele, kteří mají horní končetiny paralyzované natolik, že nezvládnou na displeji utvářet i jednoduchá gesta. Při aktivní funkci Switch control se s danou prodlevou zvýrazňuje prvek po prvku a na položce, která má být aktivována, dá uživatel signál. To může být vykonáno přes nespecifikovanou pomůcku připojenou k zařízení, ale nejčastěji podle toho, jak je funkce prezentována, se bude jednat o snímání pohybů hlavy přední iSight kamerou zařízení. Např. je prakticky možno nastavit tuto asistivní funkci tak, aby kývnutí hlavou vpravo znamenalo aktivovat aktuální položku, kývnutí vlevo návrat na předchozí obrazovku nebo na plochu.

Vylepšení se dočkali i sluchově postižení, kteří si v nastavení v sekci Zpřístupnění mohou zapnout zobrazování skrytých titulků u multimediálního obsahu, jenž to podporuje. Primárně se bude jednat zřejmě o videa z iTunes Store. Navíc si lze zvolit takový styl zobrazení, aby sledování titulků bylo pro uživatele co nejpohodlnější.

Přizpůsobení vzhledu systému

Funkce pro změnu velikosti textu svým umístěním přímo v kategorii Obecné naznačuje v nastavení, že je určena skutečně všem uživatelům, kteří potřebují písmo pro pohodlnější čtení zvětšit, ale žádnou další asistivní funkci v zásadě nevyužijí. Zvětšení velikosti písma, tzv. dynamické písmo, ovšem neznamená, že veškeré texty budou vyvedeny touto nastavenou velikostí. Záleží především na vývojářích, kteří u konkrétních textových oblastí tuto funkci v aplikacích povolí.

Jak už v mnoha článcích bylo zmíněno, prošel iOS ve své sedmé verzi grafickou proměnou, která spočívá především v pročištění rozhraní od zbytečných ozdob, od tzv. skeumorfismu. Přesto se nejedná o tak plochý design, jenž je typický pro moderní dotykové rozhraní Windows. iOS 7 efektně pracuje s prostorem a vrstvením poloprůhledných ploch na sebe. Rovněž plně využívá displejů s vysokým rozlišením, kterými zařízení od firmy Apple disponují, a používá písmo s tenkými linkami. Jelikož skutečně nové prostředí je světlejší a má jemnější kontury, přináší to i určité obtíže v přístupnosti pro zrakově postižené.

Nicméně nebyl by to Apple, kdyby si nebyl vědom těchto omezení a nenabídl uživatelům možnosti, jak si grafický vzhled přizpůsobit. Odmyslíme-li si v předchozím odstavci zmíněnou funkci Velikost textu, jedná se o podsekce Tučný text, Vyšší kontrast a Omezit pohyb, vše v nastavení v sekci Zpřístupnění. Zatímco funkce Tučný text kompenzuje velikost fontů, snižuje funkce Vyšší kontrast průhlednost pozadí. Za pozornost stojí i tajemně znějící název Omezit pohyb, za nímž se skrývá funkce pozadí s paralaxním efektem. Je-li pozadí větší než displej, posouvá se v závislosti na detekovaných pohybech zařízení, i když ovládací prvky v popředí zůstávají na svém místě. Tento zajímavý efekt může přesto slabozrakým působit potíže a nevidomým pro změnu je srdečně lhostejný. De facto jen spotřebovává energii z baterie při přepočítávání pozice pozadí, proto je pro tyto uživatele vhodnější, aby tento efekt vypnuli.

Související odkazy

středa 7. srpna 2013

iOS 7: První doteky poslepu - 1. díl

Tento článek si klade za cíl seznámit s novými funkcemi operačního systému iOS 7, jež je určen pro mobilní zařízení firmy Apple, a připravit zejména uživatele asistivních funkcí iOS na změny ještě před oficiálním vydáním. Jelikož tento článek byl psán v době, kdy probíhalo ještě testování v okruhu registrovaných vývojářů, mohou se ve finální verzi některé zde prezentované informace s jistou pravděpodobností lišit. Rovněž zde nejsou obsaženy informace týkající se chyb v beta verzích iOS 7, tedy i v jeho asistivních funkcích, protože lze očekávat, že existující problémy budou ve finální verzi opraveny. Dalším důvodem je fakt, že testeři uzavírají s firmou Apple v rámci vývojářského programu smlouvu Non Disclosure Agreement, která testery zavazuje k tomu, aby chyby hlásili přímo firmě Apple a nepropírali je tak říkajíc na veřejnosti. Dosti ovšem obecných informací a zaměřme se na detaily, které v iOS 7 z hlediska nevidomého uživatele stojí za pozornost.

VoiceOver

Začněme pro nás tím nejexponovanějším a to odečítací funkcí VoiceOver. Na první dojem se zdá, že se nic prakticky nezměnilo, tedy až do doby, dokud si neprohlédneme nastavení VoiceOveru v aplikaci Nastavení. Už příjemné je to, že sekce Zpřístupnění se jinak v rozvláčné kategorii Obecné přesunula z předposledního místa blíže k začátku. Můžeme si povšimnout, že i v samotné sekci Zpřístupnění došlo ke změnám, ale o nich se zmíníme později a zamíříme nyní přímo do podsekce VoiceOver.

Funkce Rotoru

Nově lze nezávisle na ztlumení všech zvuků zapínat a vypínat zvukovou signalizaci VoiceOveru, do níž patří např. dotek na položce, zalomení při posuvu, aktualizace obrazovky,apod. Tyto zvuky je možno potlačit přepnutím tlačítka Používat zvukové efekty v nastavení VoiceOveru nebo operativněji kdekoli v rotoru po přeladění na volbu Zvuky a vertikálním šviháním jedním prstem. Předpokladem této funkčnosti je samozřejmě povolení volby Zvuky v nastavení rotoru.

Pod tlačítkem Rotor v nastavení VoiceOveru se též skrývá další z nových voleb, jejíž užitečnost budoucnost ještě ukáže. Jedná se o funkci Rukopis, která je přístupná při aktivním textovém vstupu po zaškrtnutí odpovídajícího prvku ve volbách rotoru. Prakticky to funguje tak, že po přeladění rotoru na volbu rukopis lze kdekoli kreslením na displej zadávat jednotlivé znaky. Po každém znaku je nutné vždy prst zdvihnout a VoiceOver oznámí, jaký znak byl rozpoznán. Tento způsob zadávání textu jistě nemá ambici nahradit dotykovou klávesnici, ale může být alternativou pro uživatele, kterým činí problém zaměřit určitý znak na klávesnici mezi mnoha dalšími klávesami.

Již ve verzi iOS 5.0 mohli běžní uživatelé v textu vyhledávat definice označených slov. Až však nyní tuto funkci mohou používat uživatelé VoiceOveru. Nejprve je třeba slovo, popř. sousloví, označit obvyklým gestem rozevírajících se dvou prstů, případně pod volbou rotoru Upravit použít příkaz Vybrat vše. Jestliže je něco označeno, je nově ve volbě rotoru Upravit dostupný příkaz Definovat. Po jeho aktivaci poklepáním se zobrazí obrazovka, jež obsahuje definici termínu. Vždy se ve výpisu nachází název termínu, v jakém jazyce se nachází a co znamená. Česká slova podle provedených testů ovšem slovník neobsahuje, protože zatímco na slovo "tygr" se žádná definice nenalezne, pro "tiger" se vypíší dvě definice pro angličtinu a jedna pro japonštinu. Přestože na česká slova okamžitou odpověď nelze získat, nabízí tato obrazovka na svém konci tlačítka pro vyhledání termínu na webu (tj. Googlem) nebo na Wikipedii, což i tak může ušetřit čas s otevíráním safari a zadáváním termínů do určeného editačního pole.

V iOS 7 ještě více VoiceOver v rotoru posiluje význam volby Akce tím, že přidává další příkazy, které jsou tímto způsobem dostupné. Pokud je tedy zaměřena položka nabízející nejen výchozí akci poklepáním, ale i další funkce, které se s vypnutým VoiceOverem obvykle objeví při přejetí položky prstem, přeladí se rotor automaticky na volbu Akce. Šviháním nahoru a dolů lze zvolit akci/příkaz a poklepáním jej aktivovat. Např. aplikace Mail nově umožňuje odpovědět na zprávu bez jejího vlastního otevření a to díky právě příkazu Další, jenž přibyl do volby rotoru Akce k příkazům AKtivovat položku a Archivovat. Analogickým způsobem můžeme určit v přepínači aplikací, zda si přejeme poklepáním aplikaci otevřít či zavřít.

Hlasový výstup

Kromě toho, že sedmá verze iOS k úlevě všech českých uživatelů VoiceOveru přináší opravu nedočítaných slov v českém hlase, přichází též s konceptem standardních a kompaktních hlasů. Tato možnost volby mezi dvěma kvalitami je známa již od systému OS X 10.7 Lion pro počítače Mac. Nyní je tedy možno kromě kompaktních verzí hlasů, jež jsou u podporovaných jazyků automatickou součástí iOS, doinstalovat standardní verze hlasů skrze obrazovku Jazyky a dialekty v nastavení VoiceOveru. Tato obrazovka de facto nahrazuje jazykový rotor z předchozích verzí iOS, proto pokud seznam na obrazovce Jazyky a dialekty obsahuje alespoň jeden jazyk, zpřístupní se i volba rotoru Jazyk, pomocí níž lze přepínat napevno mezi vybranými jazyky nebo zvolit výchozí jazyk.

Ve výchozím stavu probíhá automatická detekce použitého jazyka textu. Nově ovšem navíc každý z přidaných jazyků na obrazovce Jazyky a dialekty má při sobě tlačítko Více informací, po jehož aktivaci lze určit jednak individuální rychlost čtení pro tento jazyk a jednak zapnout přepínací tlačítko Zvýšená kvalita hlasu. Pokud je poklepáním tlačítko Zvýšená kvalita hlasu přepnuto do polohy zapnuto a v zařízení není přítomna plná verze konkrétního hlasu, stáhne se a ubere pro jeden jazyk něco přes 200 MB z prostoru vnitřní paměti zařízení. Při přepnutí jazyka na již staženou plnou verzi hlasu se změna kvality projeví. Pokud se tak nestane, je nutno ještě překontrolovat stav přepínacího tlačítka Použít kompaktní hlas v podsekci nastavení VoiceOveru, zda je v poloze vypnuto. Pro češtinu je praktický přínos v tom, že kromě "uhlazené" Zuzany kompakt je k dispozici i "úsečnější" Zuzana, jak ji dlouhé roky známe z jiných platforem.

Zatímco v nastavení VoiceOveru bylo možné dříve zapnout hláskování znaků, aby byly písmena čtena jako slova při čtení po znacích, lze nyní určit, zda se hláskování má vypnout, zapnout nebo zda má být čteno nejen písmeno, ale po odmlce i slovní ekvivalent písmene. V minulosti hláskování pro češtinu nefungovalo, avšak toto v iOS 7 je již opraveno, mimo jiné i díky našemu nahlášení ve vývojářském centru Apple.

Autorem článku je Roman Kabelka.

úterý 6. srpna 2013

Přístupnost na WebExpo 2013

Ani na letošním ročníku konference WebExpo nebude chybět tématika přístupnosti. Těší mě, že přístupnost se stává nedílnou součástí konference a letos je jí věnována i samostatná sekce.

Letošní prezentací bych rád navázal na své loňské povídání Přístupnost není charita na WebExpo 2012 a také na stejnojmennou prezentaci z letošního UX Campu s názvem How to improve UX by implementing accessibility. Účastníky prezentace bych chtěl formou několika příkladů ze života seznámil s tím, že přístupnost je velmi úzce provázána i s ostatními oblastmi tvorby webu. Vyčlenění přístupnosti jako samostatné disciplíny dost často vede k jejímu zkreslenému vnímání a neochotě či dokonce nezájmu se přístupnosti věnovat, protože se to "nevyplatí". Většina požadavků na přístupnost ale přitom přináší výhody a zjednodušení a zrychlení práce s webem nejen uživatelům se zdravotním postižením. A to je přesně to, co bych během své prezentace rád na praktických příkladech ukázal.

Mimochodem, pokud ještě náhodou nemáte lístek na WebExpo 2013, třem nejrychlejším nabízím slevu 20 %. Stačí si koupit lístek přes tento odkaz (kód YWH8SA).

Těším se v září na setkání na WebExpo 2013.

pondělí 8. července 2013

iBooks - čítanie vždy po ruke

Radi čítate? Venujete sa čítaniu na cestách? Práve pre Vás je určená aplikácia iBooks.

Ako začať?

Apple pre svoje zariadenia vytvoril aplikáciu iBooks, ktorú si najprv musíme stiahnuť z App Store. Aplikácia je bezplatná, a preto si myslím, že by nemala chýbať v žiadnom iOs zariadení. IBooks bez problémov funguje tak aj na iPhone a tiež aj na iPade. Dokáže pracovať s formátmi .epub alebo .pdf. V prvom momente by sa mohlo zdať, že nemá pre nás väčšieho významu, ale prerobenie si textu do formátu .epub nie je žiadnym problémom. Navyše sa dajú knihy kupovať priamo cez obchod Apple.

Prvé spustenie

Ak sme si aplikáciu už stiahli a nainštalovali, tak sa môžeme pustiť do jej prezerania. Po otvorení aplikácie uvidíme nasledovné položky: v ľavom rohu je tlačidlo Obchod, ktoré slúži na prístup do Apple obchodu, kde si môžeme kúpiť knižky. Hneď vedľa je tlačidlo Zbierky, ktorým si určujeme, či sa chceme dostať do zoznamu našich knižiek vo formáte .epub, alebo .pdf. Tiež si môžeme vytvoriť aj samostatné zbierky, kde si budeme premiestňovať naše dokumenty alebo knihy. Po ďalšom švihnutí prsta sa dostávame k informácii, kde nám VoiceOver prečíta, akú zložku máme vybranú.

Po nasledovnom švihnutí sa dozvieme, ktorú z dvoch možností zobrazenia máme vybranú, či zobrazenie Mriežka, kde sú tituly zoradené v tabuľke, alebo zobrazenie Zoznam, kde máme tituly priamo pod sebou. Samozrejme, že toto zobrazenie si tu môžeme aj meniť.

Nasleduje tlačidlo upraviť, kde môžeme knihy presúvať, mazať a pod.

Ako ďalšia položka je pole hľadania. Tu hľadáme v tituloch, ktoré máme v danej knižnici.

Pridávanie knižiek

Do iBooks môžeme knihy pridávať rôznymi spôsobmi. Či už ako prílohu emailu, z ktoréhokoľvek internetového úložiska, alebo priamo zakúpením v obchode App Store. Kniha sa pridá do aplikácie, kde si ju môžeme priamo čítať, alebo si takto vytvoríme zbierku kníh, ktoré si budeme čítať neskôr.

Ako som už vyššie písal, tak aplikácia podporuje formát .epub, ktorý je veľmi dobrý na čítanie. Jedná sa o formát tzv. otvorených kníh, ktorý bol oficiálne schválený v septembri roku 2007 a používa ho väčšina elektronických čítačiek.

Samostatné vytváranie .epub súborov

Ak máme prístup k rôznym knižniciam, alebo si vieme texty zohnať v inej podobe ako je .epub, tak nie je nič jednoduchšie, ako si formát .epub sami vytvoriť. Je viacero spôsobov na vytváranie tohto formátu, no mne sa osvedčila služba 2epubconverter.com. Na adrese: www.2epub.com si nájdeme tlačidlo Prehľadávať, následne sa nám otvorí zoznam našich dokumentov na počítači, kde si vyberieme ten súbor, ktorý chceme konvertovať a dáme Enter. Súbor sa nám tak označí. Takto si môžeme vybrať aj viacero súborov naraz, najviac tuším ale len päť. Následne sa tabulátorom premiestnime na odkaz Upload files, kde opäť stlačíme Enter. Súbory sa nahrajú na server. Následne si nájdeme editačné pole, kde zadáme postupne názov knihy, tiež autora a následne kódovanie, ja toto pole nechávam tak, ako je a zatiaľ som nemal žiaden problém pri čítaní. Následne prechádzame na odkaz Convert files to epub a začína sa samotný proces konverzie.

Ako tretí krok je samotné stiahnutie súborov, ktoré sme vytvorili. Máme možnosti, či si súbory chceme stiahnuť priamo, alebo ako .zip súbor. Ja skôr používam druhú možnosť. Potom už stačí len súbor rozbaliť a knižky naimportovať priamo do iBooks. Samozrejme sú aj ďalšie spôsoby konverzie, no mne sa tento osvedčil a používam ho najčastejšie.

Prvé čítanie

Ak už v iBooks máme niečo na čítanie, tak by stálo aj za to pozrieť sa na to, že čo to tam vlastne je. Otvoríme si iBooks a v zozname, ak teda nemáme už nič rozčítané, si vyberieme knižku, ktorú chceme čítať. Spravíme to tak, že si knižku v zozname vyberieme a následne na nej dvakrát poklepeme. Otvorí sa nám tak samotná knižka.

Rozloženie prvkov pri čítaní

Pri otvorenej knižky máme na displeji nasledovné možnosti. Na ľavej strane sa nachádza tlačidlo Knižnica, po stlačení ktorého sa dostaneme do našej knižnice, kde máme importované, alebo zakúpené knižky. Hneď vedľa tohto tlačidla je tlačidlo s popisom Tabuľka obsahu. Týmto tlačidlom sa dostaneme do obsahu samotnej knihy, ktorý popíšem neskôr. Následným ďalším švihnutím sa dostávame na názov samotnej knižky. Ďalej je tlačidlo Vzhľad, kde môžeme voliť veľkosť písma a následne tlačidlo pre vyhľadávanie v knihe. Posledným tlačidlom v hornej rade, teda nad textom samotnej knihy je tlačidlo na pridanie záložky do knihy. Po ďalšom švihnutí, alebo prejdení nižšie po displeji sa dostávame k samotnému obsahu knižky, ktorý môžeme začať čítať a to spravíme tak, že buď od daného miesta švihneme dvoma prstami nadol, alebo ak chceme čítať od začiatku strany, tak švihneme dvoma prstami nahor. Čítanie sa spustí a pokračuje aj na nasledovnú stranu až do doby, pokiaľ ho neprerušíme klepnutím dvoma prstami kdekoľvek na displej. Pri prechode medzi stranami knihy sa ozve špecifický zvuk.

V spodnej časti displeja sa nachádzajú ďalšie možnosti, ako sú: číslo strany posúvateľné tlačidlo, tu si môžeme nastaviť požadované číslo strany a to tak, že ak sa dostaneme na toto posúvateľné tlačidlo, tak budeme švihať jedným prstom buď nahor, alebo nadol pre zmenu čísla strany. Hneď vedľa je informácia, na ktorej strane sa práve nachádzame a po nasledovnom švihnutí prsta doprava sa dostaneme na informáciu o počte zostávajúcich strán v danej kapitole. V prípade, ak máme spravenú knižku podľa kapitol, tak je to skvelý spôsob na zistenie, koľko strán zostáva do konca danej kapitoly.

Veľmi užitočný obsah

Ak máme knižku správne vytvorenú a mysleli sme aj na samotný obsah pre lepšie pohybovanie sa po názvoch kapitol a ich samotné zobrazenie, môžeme sa tak presúvať bez problémov po názvoch kapitol, teda presunúť sa na danú kapitolu bez najväčších problémov. K tejto činnosti nám slúži tlačidlo Tabuľka obsahu. Po poklepaní na tomto tlačidle sa automaticky toto zmení na tlačidlo Pokračovať. Hneď vedľa neho je vypísaný názov knižky a nasleduje tlačidlo Akcie, ktoré slúži na zdieľanie, kopírovanie a pod. Následne máme tabuľku, kde sú nasledovné možnosti. Ako označená časť je obsah, ďalej možnosť Záložky a nasleduje možnosť Poznámky. Po ďalšom švihnutí prsta sa dostávame k samotnému obsahu. Ak si vyberieme určitú kapitolu, stačí na jej názve len poklepať a automaticky sa presúvame na jej časť a môžeme začať čítať. V prípade, ak sme si chceli len pozrieť samotný obsah, tak stlačíme tlačidlo Pokračovať a bez akejkoľvek zmeny môžeme pokračovať v čítaní.

Zvýraznenie a poznámky sú skvelé

Aplikácia iBooks nie je len na jednoduché čítanie, ale aj na robenie si poznámok k danému textu. Je to skvelé v prípade, ak nás kniha zaujme a potrebujeme si rýchlo v knižke niečo poznačiť, alebo zvýrazniť s poznámkou. Spravíme to tak, že na slove, ktoré nás zaujalo dvakrát poklepeme a tak sa dostávame do nasledovných možností, ako sú hľadanie definície slova, alebo pridania poznámky. Venujme sa teraz poznámke a tak zvolíme túto možnosť. K danému výberu si môžeme pridať aj textovú poznámku pre lepšie pochopenie textu. Takýchto poznámok si môžeme v jednej knižke spraviť veľmi veľa a pohodlne sa medzi nimi prepínať. Ako na to? Jednoducho, vyberieme si obsah a následne sa prepneme na záložku poznámky, kde uvidíme všetky naše poznámky knihy aj s číslom strany, kde sme si ich poznačili. Jednoduchým poklepaním na poznámke sa na ňu prepneme, teda aj na číslo strany, kde sme si ju poznačili.

Záložky

Ak nechceme využívať možnosť poznámok, ale len si označiť určitú stranu v rozčítanej knižke záložkou, tak to môžeme spraviť tak, že si v pravom hornom rohu nájdeme tlačidlo Pridať záložku. V pridaných záložkách sa potom prepíname presne ako v poznámkach, len s tým rozdielom, že si na miesto poznámok vyberieme záložky. Záložiek si tiež v knihe môžeme pridávať nespočetné množstvo.

Vyhľadávanie

Skvelou časťou je vyhľadávanie v texte. Hneď vedľa tlačidla na pridanie záložky, ale smerom doľava je tlačidlo na vyhľadávanie. Po poklepaní na toto tlačidlo sa otvorí editačné pole, kde môžeme napísať vyhľadávaný text, alebo číslo strany, na ktorú sa chceme prepnúť. Tiež môžeme priamo z tejto časti hľadať na Wikipedii, alebo priamo na internete.

Záverom

Aplikácia iBooks je skvelá na čítanie, ale nie len to. Môžeme si pomocou nej robiť poznámky v texte, označovať rôzne pasáže textu a pod. Nepomôže to len pri samotnom čítaní, ale aj pri učení sa daného textu, alebo prípravu ďalšieho materiálu. Skvelé na tomto programe je tiež to, že ak čítanie prerušíme a zatvoríme aplikáciu, tak si iBooks zapamätá presne miesto, kde sme pri čítaní skončili. Takto môžeme mať rozčítané väčšie množstvo knižiek a nestratíme sa v nich.

Aplikáciu odporúčam či už čitateľským nadšencom, alebo tým, ktorí si potrebujú robiť poznámky z istého textu pre jeho neskoršie spracovanie.

Autorem článku je Peter Gombárik.

Videoukázka práce s iBooks poslepu

sobota 6. července 2013

Cestujeme po světě s TapinRadiem

Nabídka rádií na poli českého a slovenského Internetu se neustále rozšiřuje. Návštěvnost rozhlasových portálů stále vzrůstá, což svědčí o tom, že konvergence médií není pouhým prázdným pojmem. Máme dvě možnosti, jak rádio přes Internet naladit. Tou první je webové rozhraní, kdy navštívením nějakého ze specializovaných rozhlasových portálů požadované rádio vyhledáme a spustíme. Tato možnost je ovšem značně nekomfortní, neboť většina rádií je přehrávána buď pomocí poslechu přes výchozí přehrávač asociovaný s konkrétní příponou, nebo přes vlastní flashový přehrávač integrovaný ve stránkách. Druhou možností je použití nějakého z alternativních přehrávačů (tzv. third party applications/aplikace třetích stran), které nejsou závislé na spuštění prohlížeče s příslušnou stránkou stanice.

TapinRadio je bezesporu jedna z nejlepších voleb. Důvodů je hned několik. Disponuje denně automaticky aktualizovanou databází stanic z celého světa, které můžeme třídit podle jejich názvů, zemí, sítí či žánrů. Pro vyhledávání slouží vyhledávací pole v hlavním okně programu, kam požadovaný výraz zadáváme. TapinRadio zvládá streamovací formáty WMA, OGGVorbis, AAC+, MP3, MP4 či ojediněle FLAC. Samozřejmá je i lokalizace v češtině a slovenštině. Silným lákadlem TapinRadia je možnost jednoduchého nahrání jakékoli stanice pouhým stiskem tlačítka. Program v případě vkládá-li stanice do svých streamů metadata rozděluje skladby do jednotlivých stop v podobě jejich názvů tj. interpret a název skladby. TapinRadio nevyžaduje větší nároky na procesor a paměť systému, funguje na systémech Windows XP, Windows Vista, Windows 7 a 8 ve 32 i 64-bitových verzích. Aplikace je k dispozici jako freeware a také ve verzi PRO s nadstandardními funkcemi, nicméně velmi pozitivně oceníme jakoukoli pomoc nejen finančního charakteru.

Instalace

TapinRadio je distribuovaný jak v instalační, tak i v přenosné/portable verzi, což si můžeme vybrat hned při začátku instalace po výběru jazyka. Dále se řídíme jednoduchými a srozumitelnými pokyny průvodce instalací.

První spuštění

Pokud jsme vybrali češtinu či slovenštinu už při instalátoru, program se ve zvoleném jazyku spustí. Pokud nikoli, implicitně je přednastavená angličtina. Nejprve vyčkáme na dokončení aktualizace databáze stanic a poté v menu/setting/Language potvrdíme Czech či Slovak. Nyní je TapinRadio připraven.

Základní funkce TapinRadia

Přikročme k hlavní funkci TapinRadia, čímž je naladění stanic. To můžeme provést buď vyplněním požadovaného řetězce (název rádia, síť, žánr (anglicky), země (anglicky)) do editačního pole v okně TapinRadia, nebo požadované rádio nalistovat v menu/databáze stanic. Zde se pohybujeme po kontinentech, jejich státech a daných rádiích. Vedle nich je zobrazeno číslo v podobě počtu stanic. Ovšem nejjednodušší cesta je vepsání názvu či části názvu do vyhledávacího pole dostupného rovněž pod klávesovou zkratkou "e". Chceme-li poslouchat třeba Český rozhlas 1 - Radiožurnál, stačí napsat radiožurnál či jen žurnál. Ve výsledcích vyhledávání vidíme všechny dostupné bitrate Radiožurnálu, kdy nejvyšší je tím nejkvalitnějším. U zahraničních stanic při dobrém hledání nalezneme pouze název.

Po dosažení požadované stanice ji Enterem potvrdíme, čímž spustíme přehrávání. Vypnutí provádíme stiskem tlačítka "vypnout" v hlavním okně popř. zkratkovou klávesou "v" jak v českém tak i slovenském prostředí.

Nahrání vykonáme stiskem tlačítka "Začít nahrávat", které se během nahrávání změní na "Přestat nahrávat". Složku s nahrávkami otevíráme v menu/Nahrávání/Otevřít složku s nahrávkami. Hlasitost regulujeme posuvníkem v hlavním okně TapinRadia, či zkratkovými klávesami page-up/down, +/-, či home/end pro okamžité ztlumení či zesílení. Protože každá stanice má rozdílnou hladinu hlasitosti, jedna je tišší, jiná hlasitější, TapinRadio nabízí funkci Automatická hlasitost v menu/nastavení, která se pokusí rozličné hladiny hlasitosti vyrovnat na identickou úroveň.

Časovač usínání

Chcete si pustit večer před spaním příjemnou hudbu, ale nemá Vám kdo uspat či vypnout počítač? S tím je konec. V Tapin-radiu si nastavíte čas, za jak dlouho program chcete vypnout a zvolíte, co provést se samotným počítačem. Tato funkce se rovněž nachází v menu/nastavení.

Naplánované nahrání pořadu

Nejste doma, a chcete si nahrát oblíbený pořad v rádiu? I na to TapinRadio myslí, a nabízí možnost nastavení data i stanice v čase, kdy nebudete u počítače. Je zde i možnost opakovaného nahrávání 1x týdně či v kýžený den, tedy není třeba pro každé pondělí ve 20:00 nastavovat stále, ale pouze jednou.

Závěr

TapinRadio samozřejmě nabízí řadu dalších funkcí, jakými jsou například možnost navrhnout stanici k zařazení do databáze či odeslat zprávu k technické analýze stanice nefunkční, ovšem pro značnou rozsáhlost článku ponecháme na bádání samotných uživatelů k jejich plnému obeznámení.

Videoprezentace TapinRadia

Autorem článku je Vítek Jirásek.

Související odkazy