Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

neděle 30. září 2012

Jaké bylo WebExpo 2012 z Blind Friendly perspektivy

Minulý týden jsme se s Romanem Kabelkou už po čtvrté s projektem Blind Friendly Web zúčastnili konference WebExpo. Náš velký dík na úvod patří Vaškovi Stoupovi, bez jehož vstřícnosti bychom se konference v tomto rozsahu účastnit nemohli.

Na prezentačním stánku jsme již tradičně ukazovali asistivní technologie, které pomáhají zrakově postiženým uživatelům při práci s výpočetní technikou a webem. Zájemci si také mohli s námi přijít popovídat o novinkách v přístupnosti, nechat si otestovat svůj web či si vyzkoušet práci s ozvučeným mobilem, tabletem nebo notebookem.

Během prezentace Přístupnost není charita, kterou jsem si pro letošní WebExpo připravil, se mohli účastníci dozvědět o přínosech přístupnosti pro všechny návštěvníky webu. Na několika příkladech ze života a případových studiích jsem ukázal obchodní výhody přístupnosti či to, jak je přístupnost provázána s dalšími oblastmi tvorby webu.

Pokud bych měl konferenci krátce zhodnotit, tak letošní WebExpo na mě působilo jako ještě profesionálněji připravená akce než loni. Pravdou ale je, že jsem nebyl typický návštěvník, protože jsem většinu času trávil na našem prezentačním stánku. Některé připomínky, které se objevily na sociálních sítích (například chybějící čas na přesun mezi přednáškami), se mě proto - až na jednu výjimku - nijak netýkaly. A onu výjimku - situaci před mou přednáškou - vyřešil moderátor Marek Prokop asi nejrozumnějším způsobem - nechal lidi odejít, přijít a přednášku jsme zahájili až ve chvíli, kdy se ti, co chtěli poslouchat, usadili.

Osobně se mi velmi líbil důraz na networking. Oproti předchozím letům mi přišlo, že většina lidí měla mnohem menší zábrany se ptát a na stánku jsme tak přivítali asi 80 zájemců. Networkingový workshop od Jeanne Trojan zdá se zabral ;-)

Šikovná mi přišla i webová aplikace na výměnu kontaktů. Možnost zadat poznámku jsem opravdu ocenil, protože když jsem se s někým o něčem bavil a potřeboval mu poslat například odkaz na nějaký zdroj (či jen připomenutí, že mě může kontaktovat), tak jsem to napsal přímo do té poznámky a nemusel si to někam zapisovat nebo pamatovat, posílat mail, atp.

Rozdal jsem i několik papírových WebExpo vizitek, protože - ač mě to velmi překvapilo - ne každý účastník WebExpa měl chytrý mobil se čtečkou QR kódů.

Celkově je můj dojem z letošního WebExpa pozitivní a už teď se těším na další ročník - ať už jako vystavovatel, přednášející, nebo účastník, ale určitě si jej nenechám ujít ;-)

Fotogalerie

WebExpo 2012, 21. a 22. září 2012

Poděkování

  • Vaškovi Stoupovi za možnost účasti,
  • Tomovi Bukovskému z Pecka Designu za dovoz a odvoz věcí na stánek,
  • Michalu Jelínkovi za ubytování v centru Prahy ;-),
  • všem, kterým není přístupnost lhostejná a přišli na přednášku či náš stánek.

Na WebExpu 2013 ahoj ;-)

sobota 29. září 2012

Nepřístupným letákem nevidomého k nákupu nemotivujete

Kdybych o tom na WebExpu nemluvil, že i e-shopy má smysl vytvářet s ohledem na přístupnost. Porovnejte si, jak vidí nabídkový leták běžný příjemce...

Takto vidí newsletter čtenář bez zrakové vady.

...a co z něj má k dispozici nevidomý člověk.

Ukázka newsletteru s vypnutým zobrazováním obrázků.

Jak má pak být nevidomý příjemce newsletteru motivován k nákupu, když si není schopen pomocí screen readeru informace z nabídkového letáku přečíst? A přitom by stačilo tak málo - doplnit relevantní textovou alternativu.

Související odkazy

pondělí 24. září 2012

Přístupnost není charita - nepřístupný web je ztracená obchodní příležitost

Děkuji všem, kteří přišli na mou stejnojmennou přednášku na letošní WebExpo. Zde je slíbený článek se stručným shrnutím prezentace, komentovanými slajdy a také s odkazy na další zdroje informací.

Přístupnost je bohužel stále často vnímána jako záležitost jen těch několika málo nevidomých, a proto přijde řadě lidí nezajímavá. Během prezentace jsem na nělikolika příkladech ze života a případových studiích ukázal, jak je přístupnost velmi úzce provázána s dalšími oblastmi webu a jak pomáhá skutečně všem uživatelům.

Pokud vytvoříte na svém webu takové bariéry, že na něm není schopen návštěvník nakoupit, tak se nepřístupným webem připravujete o zisk a kazíte si reputaci. To jsme si ukázali na zkušenostech Michala a Davida. Takže až někde uvidíte Michala Davida, vzpomeňte si na přístupnost ;-)

Společnosti Legal & General Group a Tesco si vytvořením přístupného webu snížily náklady na jeho provoz, zvýšily zisky a zlepšily své PR v očích veřejnosti. Stejné výhody může přístupnost přinést i vám.

Ukázali jsme si také, že přístupnost nemusí být složitá a nákladná. Často stačí provést jen několik málo úprav a přístupnost webu můžeme výrazně zlepšit.

Přístupnostní minimum

  • Zajistěte ovladatelnost svého webu z klávesnice.
  • Strukturujte obsah webu pomocí nadpisů.
  • U grafických prvků, které nesou významovou informaci, definujte relevantní textovou alternativu.
  • Dbejte na dostatečný barevný kontrast.

Pokud se chcete o přístupnosti dozvědět více a nechcete studovat komplexní a mnohastránkové metodiky přístupnosti, přečtěte si alespoň můj článek na Zdrojáku 15 cest k lepší přístupnosti vašeho webu.

Komentované slajdy k prezentaci

Další informace

úterý 18. září 2012

Videa z Library Marketing Tuesday 2012

V úterý 4. září jsem měl možnost - ačkoliv nejsem knihovník - zúčastnit se konference Library Marketing Tuesday 2012, kterou pořádal KISK jako poslední akci projektu PARTSIP.

I přesto, že se jedná o akci určenou primárně knihovníkům, účast může být dle mého názoru velmi přínosná i pro neknihovníky - prezentované informace vidím velmi užitečné například pro pracovníky neziskovek, které mají s knihovnami mnoho věcí společných. Kromě toho KISK dělá opravdu skvělé akce a dokáže oslovit a nabídnout posluchačům výborné řečníky.

Na konferenci byla také představena publikace Marketing pro knihovny — nekonečná knížka, do které můžete přispět i Vy.

Původně jsem chtěl tento příspěvek pojmout jako trošku rozsáhlejší a napsat jej tak den dva po konferenci, ale nějak se mi to nezadařilo :-( A jelikož už mezitím už byla publikována videa z Library Marketing Tuesday, nebudu se zbytečně rozepisovat a odkážu Vás přímo na ně ;-) Mně osobně přišly nejzajímavější prezentace Adamů Hazdry a Hrubého, Martinů Jaroše a Kopty a BoBa Marvana.

Děkuji týmu KISKu za uspořádání konference a těším se na další akce v jejich režii ;-)

Související odkazy

pondělí 17. září 2012

Přístupnost odjinud: 4. díl

Další várka zajímavostí z oblasti přístupnosti, na které jsem narazil od posledního dílu ;-)

Using Google products: How to use accessibility features

Pokud chcete používat některý z produktů Googlu poslepu, pohmatu či jinou méně standardní cestou, určitě si prostudujte Using Google products: How to use accessibility features.

The Problem with Automated Website Accessibility Testing Tools

Na plusy a mínusy automatických nástrojů pro testování přístupnosti se detailněji podíval Karl Groves. I přesto, že automatizované testování přístupnosti má více negativ než pozitiv a může se zdát, že nemá smysl se jím zabývat, opak je pravdou. Automatizované testování - pokud je používá někdo, kdo umí správně interpretovat výsledky, které pomocí takového nástroje získá - může být velmi přínosné. Více v článku The Problem with Automated Website Accessibility Testing Tools.

Eye conditions

Velmi pěknou a přehlednou stránku s popisem různých typů zrakových vad nabízí na Eye conditions britská RNIB.

Už vím proč? Samsung galaxy S3 poslepu, recenze.

Pavel Ondra týden používal Samsung Galaxy S3 poslepu. Zajímá vás, jak se mu nový telefon s Androidem líbil? Přečtěte si Pavlovu recenzi Už vím proč? Samsung galaxy S3 poslepu, recenze.

Google I/O 2011: Accessibility: Building Products that Everyone Can Use

A na závěr video z loňského Google I/O o tom, jaké výhody přináší tvořit produkty, které může používat skutečně každý.

středa 12. září 2012

Přístupnost bude jedním z mnoha témat letošního WebExpa

Už za týden začíná další ročník konference WebExpo a ani my - díky vstřícnosti hlavního organizátora celé akce Vaška Stoupy, kterému za možnost prezentace patří náš velký dík - na něm s projektem Blind Friendly Web nebudeme chybět.

Co jsme si pro vás letos připravili? Kromě standardních věcí, mezi které patří

  • ozvučený iPad,
  • ozvučený Galaxy Nexus s Androidem 4.1,
  • notebook se screen readerem JAWS a softwarovou lupou MAGic a braillským zobrazovačem

vás rádi seznámíme s novinkami v této oblasti - přístupností HTML5, Kalendáře Google a dalších dynamických webových aplikací.

Protože je letošní ročník konference zaměřený na networking, přijďte si s námi popovídat o tom, jak přístupnost může pomoci vašemu byznysu a prostřednictvím několika case studies se seznámit s tím, jak už pomohla jiným. Určitě společně najdeme nějaký způsob, jak může i pro vás být přístupnost přínosná.

Těšíme se na vás na našem prezentačním stánku. Pokud chcete na WebExpo přijít, neotálejte a kupte si vstupenku - už jich zbývá jen 100.

Související odkazy

úterý 11. září 2012

Osnovy fulltextového vyhledávání Seznamu pomáhají i přístupnosti

Osnovy fulltextového vyhledávání Seznamu vám pomohou nejen zvýšit míru prokliku, ale i zlepší přístupnost. O co jde?

Pokud uvedete dostatečné množství oddílů textu na stránce rozumnými (smysluplnými) nadpisy, z nadpisů uděláte kotvy (přiřadíte jim jednoznačné ID) a odkážete na ně pomocí vnitřních odkazů ve zdrojovém HTML kódu stránky, pak se výběr odkazů na podkapitoly zobrazí v přirozených výsledcích vyhledávání na Seznamu. Vyzkoušejte si to například na dotazu [freddie mercury site:wikipedia.org]

A jak s tím souvisí přístupnost?

O tom, že správné vyznačování nadpisů patří dnes k základním kamenům přístupnosti, netřeba hovořit. Pokud jste doposud nadpisy na stránce moc neřešili, pak s příchodem osnov máte o důvod víc se jimi zabývat a smysluplné nadpisy na stránce používat. Způsob, jakým se osnovy tvoří, je také přínosný pro uživatele, kteří ovládají počítač pouze z klávesnice, ale nemají k dispozici žádnou asistivní technologii, která by jim umožnila rychlý a efektivní pohyb po stránce. Možnost rychlého přesunu na jednotlivé části stránky tedy určitě přivítají. Dalším benefitem je pak jednoznačně strukturování textu, kdy se u takto vytvořeného textu dá předpokládat, že bude pro návštěvníky přehlednější a čitelnější.

Jak na osnovy?

  • Umístěte krátké a výstižné nadpisy nad jednotlivé části stránky.
  • Každému nadpisu přiřaďte jednoznačné ID.
  • Na nadpisy odkažte pomocí odkazů uvnitř samotné stránky.

Osobně jsem velmi rád za další pěkný a praktický příklad toho, jak je přístupnost velmi úzce provázána s dalšími oblastmi tvorby webu.

Související odkazy

čtvrtek 6. září 2012

Pozvánka na konferenci Universal Learning Design 2013

Ve Středisku Teiresiás pořádáme příští rok už třetí ročník konference Universal Learning Design. Konference proběhne v Brně od 11. do 15. února 2013 a bude zaměřena na následující 4 tematické oblasti:

  • Standardy pro zajišťování obecné přístupnosti vysokých škol a testování osob se specifickými nároky.
  • Jazyková kompetence sluchově postižených, role znakových jazyků a transkripce mluvené řeči v terciárním vzdělávání.
  • Obecná přístupnost elektronických dokumentů a veřejných knihoven pro účely terciárního vzdělávání.
  • Kompenzační nástroje specifických poruch učení a dalších typů diverzity v terciárním vzdělávání.

Pokud se chcete konference aktivně zúčastnit, můžete nám zaslat svůj příspěvek z oblasti výzkumu a vývoje, poskytování služeb osobám s postižením, průmyslu nebo poradenství, který pak budete prezentovat na konferenci. Příspěvky by měly být zaměřeny na pokrok ve všeobecné dostupnosti vzdělávání v teorii a praxi.

Více informací včetně možnosti registrace najdete na webu konference Universal Learning Design.

Těším(e) se na setkání.

Související odkazy

středa 5. září 2012

Infografika a přístupnost - jde to vůbec dohromady?

V poslední době se stále častěji setkávám s prezentováním informací ve formě infografik. Až mám občas pocit, že jsem se v čase posunul o 10 let zpět, kdy kralovaly obrázkové weby - na web se dal nějaký naskenovaný leták a nazdar ;-), web byl hotový.

Infografiky jsou z obecného úhlu pohledu fajn a jako takové je nijak nezavrhuji. Naopak dost často prezentují informace v mnohem stravitelnější a přehlednější podobě, než kterou je jen samotný text. Horší už to ale je s jejich přístupností, protože informace a vztahy mezi nimi jsou znázorněny pouze vizuálně. Což některým uživatelům znesnadňuje se s obsahem takové infografiky seznámit a také robotům vyhledávacích služeb komplikuje až znemožňuje najít obsah, který je infografikou prezentován. Co tedy lze pro lepší přístupnost infografiky udělat?

Jak vytvořit přístupnou infografiku?

  • Doplňte ke grafickým prvkům textovou alternativu. Všechny informace, které jsou vyjádřeny pouze graficky, je potřeba textově popsat. Což vzhledem k tomu, že informace máte dost pravděpodobně někde uloženy i v prostém textu, tak s textovým přepisem zpravidla není problém.
  • Strukturujte obsah. Při vytváření alternativní verze je důležité nezapomenout i na vazby mezi informacemi a převést je do textové alternativy - doplnit například nadpisy, seznamy... Prostě všechny informace a vztahy mezi nimi, které lze vnímat pouze zrakem, musí být v textové verzi zachyceny.
  • V HTML/PDF verzi můžete udělat i aktivní odkazy ;-)
  • Dbejte na dostatečný kontrast a rozumnou velikost písma.
  • Nabídněte infografiku v dostatečné velikosti, aby i při větším či velkém zvětšení byly informace na ní stále čitelné.
  • Informace prezentuje stručně, jasně a srozumitelně.

Dobré příklady táhnou

Pokud hledáte inspiraci, jak vytvořit přístupnou infografiku, tak mezi příklady přístupně vytvořených infografik určitě patří Web Accessibility for Designers či Americans With Disabilities Act 22nd Anniversary.

Web Accessibility for Designers infographic with link to text version at WebAIM.org

Související odkazy

úterý 4. září 2012

Jak na Kalendář Googlu poslepu - 1. díl

Praktická přístupnost Kalendáře Googlu se stále více dostává do popředí zájmu nevidomých uživatelů. Důvod je jednoduchý - tak jak většina z nás, i tito uživatelé nějaký nástroj na plánování a organizaci času potřebují. A kalendář se k tomuto účelu jeví jako ideální ;-)

Protože se mi požadavků na přístupnost Kalendáře Google sešlo několik, rozhodl jsem se o své zkušenosti a výsledky praktického testování toho, jak je na tom Kalendář Googlu s přístupností pro nevidomé, podělit touto formou. Třeba můj stručný návod bude k užitku i někomu dalšímu (a také budu moci případné tazatele mít kam odkázat).

Předpokládám, že uživatel má založený a zprovozněný účet a provedl také prvotní nastavení Kalendáře (časové pásmo, připomenutí událostí a synchronizaci s mobilním telefonem).

Nevidomým uživatelům nabízí Google nápovědu, jak Kalendář Googlu používat, přímo na svém webu v článku Using Google Calendar with screen readers. Jako plně podporované asistivní techologie jsou zde zmíněny ChromeVox a JAWS s Internet Explorerem 9. Já testoval s kombinací JAWS 13 a Internet Explorer 9, která se v mém případě jevila jako nejspolehlivější. S ostatními prohlížeči šlo kalendář také nějak používat, ale často se stávalo, že některá - zpravidla docela zásadní věc - v nich bohužel nefungovala správně, takže jsem se držel doporučené kombinace JAWSu a Internet Exploreru 9.

Google po standardním přihlášení do rozhraní Kalendáře doporučuje pomocí skrytého odkazu (je i současně nadpisem první úrovně) zapnout zobrazení Agenda, které je pro lineární práci s kalendářem nejvhodnější, a také zabudované horké klávesy, která práci s kalendářem výrazně urychlí. Uživatelům JAWsu je proto doporučeno (kvůli možným kolizím) vypnout Virtuální kurzor. Důležité je (nebo aspoň mně to jinak nefungovalo, a to jsem to zkoušel na dvou počítačích) po potvrzení odkazu pro zobrazení Agendy a zapnutí klávesových zkratek provést znovunačtení Kalendáře pomocí F5.

Pohyb po Agendě

Po provedení tohoto nastavení je možné začít s Kalendářem pracovat standardním způsobem. K pohybu lze použít následující klávesy.

Šipky nahoru a dolu
se používají k navigaci po seznamu událostí. Ve chvíli, kdy název události získá focus, screen reader přečte jak název události, tak její čas a název kalendáře, v němž je tato událost umístěna.
Šipky doleva a doprava
slouží k navigaci mezi jednotlivými dny.
Enter
slouží k rozbalení události a zobrazení jejích detailů.
Tabulátor
použijte k pohybu po detailech události, jako je RSVP či barva události.
Delete
smaže událost.
e
umožňuje editovat detaily události.

Vše jsem prakticky vyzkoušel a mohu potvrdit, že navigace pomocí těchto kláves i hlasová odezva je naprosto bezproblémová a kalendář takto lze poslepu ovládat.

Pojďme si nyní některé postupy popsat krok za krokem.

Vytvoření nové události

Jednou z nejčastějších věcí, které člověk v kalendáři dělá, je vytvoření nové události. Novou událost lze nejrychleji vytvořit stiskem klávesy c. Po jejím stisknutí se zobrazí stránka s detaily události, po níž se pohybuji buď tabulátorem, nebo si zapnu virtuální kurzor, zadám to, co potřebuji (nejčastěji název události a pak čas, který je hned pod ní), stisknu Ctrl+S (pokud jsem zapnul virtuální kurzor, tak jej musím vypnout), čímž událost uložím a vrátím se zpět do Agendy. Pokud se rozhodnu událost neukládat, místo Ctrl+S stisknu Esc a vrátím se zpět do Agendy bez toho, aniž by se událost uložila.

Editování informací o události

Někdy potřebuji událost editovat. V takovém případě si v Agendě vyberu požadovanou událost, stisknu e a dostávám se opět do okna s detailem události. Po ní se mohu navigovat způsobem popsaným v části Vytvoření nové události. Pro uložení použiji Ctrl+S, pro opuštění bez uložení změn Esc.

Smazání události

Občas také potřebuji událost smazat. V takovém případě si ji najdu v Agendě, stisknu Delete, a událost se smaže. Pozor, Kalendář maže přímo, žádné potvrzení se před smazáním neobjeví. Pokud omylem smažu nějakou událost, kterou jsem smazat nechtěl, pak si ji mohu hned po smazání vrátit pomocí Ctrl+Z zpátky.

Tímto popisem jsme si popsali nejčastější akce, které běžný uživatel s kalendářem dělá. Příště se podíváme na další možnosti, které nám Kalendář Googlu nabízí - například práci s více kalendáři či jeho nastavení.

Videoukázka práce s Kalendářem Googlu

P.S. Děkuji panu Martinu Kleinovi za paralelní testování, zpracování jeho výsledků a sdílení a možnost srovnání získaného know-how ;-)