Přístupnost odjinud: 6. díl

Dnešní sérii upoutávek na zajímavé články o přístupnosti připravil Martin Klein.

Website accessibility testing: automated testing vs. human evaluation

Pro testování webového obsahu na přístupnost ve shodě se standardy WCAG je možné použít řadu automatizovaných nástrojů. Spoléhat se jen na jejich výsledky však nemusí vést ke skutečné přístupnosti, tak jak ji bude vnímat uživatel se specifickými potřebami. Článek přináší rozhovor se spoluautorem výzkumu „Benchmarking web accessibility evaluation tools: measuring the harm of sole reliance on automated tests“. Automatizované testování provádí „strojové“ porovnání kódu podle svého nastavení a produkuje formální výsledek shody či neshody s danými kritérii.

Ve studii se například uvádí, že zatímco v průměru 1 ze 3 „chyb“ nástroj uvedl nesprávně, ignoroval řadu jiných skutečných nedostatků. Spoléhání se na automatizované testy samotné může mít nežádoucí důsledky. Nástroje samy zahrnují nanejvýš 50 % z kritérií úspěšnosti. Úplnost zahrnutých údajů se pohybuje mezi 14 % a 38 %, ale některé z nástrojů, které vykazují vyšší skóre úplnosti, mají nižší skóre korektnosti (66 až 71 %) (skutečná chybovost). Snaha zachytit co nejvíce možných porušení shody může vést ke zvýšení falešných nálezů. Spoléhat se jen na automatizované testy znamená, že 1 z 2 kritérií úspěchu nebude ani analyzováno, a mezi těmi, které analyzovány budou, až 4 z 10 budou zachyceny jako budoucí riziko falešného nálezu.

Pokud chce vlastník stránek dosáhnout výsledku, který mu přinese prospěch i u návštěvníků se specifickými potřebami, je třeba, aby svůj testovací postup více promyslel a zahrnul do něj:

• účel stránek (co návštěvník bude hledat a provádět)
• fungování a strukturu stránek (jak bude návštěvník informace moci nalézt, a jak bude moci provádět požadované akce)
• výběr reprezentativního vzorku stránek z celku struktury webu (který může tvořit komplex desítek zobrazovaných stránek)
• kombinaci testování
  • automatizovaného (které upozorní na formální nedostatky kódu z hlediska shody se standardy),
  • manuálního odborného hodnocení (testery, kteří se orientují ve webových technologiích používaných pro tvorbu obsahu, ovládají asistivní technologie, a znají doporučené standardy metodiky WCAG2)
  • a uživatelského testování (které poskytuje zpětnou vazbu od těch, kteří budou stránky skutečně navštěvovat a pracovat s nimi)

Série příspěvků zaměřená na přístupnost mobilních zařízení

Tak jak se posouvá využívání informačních technologií do oblasti mobilních zařízení, objevují se i specifika spojená s přístupností v tomto rámci. BBC se na tuto oblast zaměřila a podpořila vypracování instruktivní příručky tvorby mobilního webového obsahu.

• Mobile Accessibility Guidelines v0.8
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines - interview
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines

Open Ajax Accessibility

Rozsáhlá stránka s řadou komplexních řešení s HTML, ARIA a JavaScriptem. Nejcennější jsou příklady přístupných webových aplikací, postavených na AJAXu. K dispozici je funkční příklad, popis a zdrojový kód.

(This is the Wiki for the Open AJAX Alliance Accessibility Tools Task Force)

Current State of Authoring Accessible SVG

Článek přináší přehled aktuálního stavu možnosti popsat formát vektorové grafiky (SVG) jak ze stránky provedení kódu, tak ze strany podpory v prohlížečích a asistivních technologiích.

Contrast-A (Find Accessible Color Combinations)

Užitečná on-line aplikace umožňuje uživatelům experimentovat s barevnými kombinacemi, zkoumat je z hlediska standardů přístupnosti a vytvářet vlastní barevné palety.

Contrast-A kontroluje barevné kombinace pro dostatečný kontrast a zobrazí výsledky podle metodiky WCAG 2.0, stejně jako výsledky podle starších doporučení přístupnosti, WCAG 1.0.

WebAIM’s Hierarchy for Motivating Accessibility Change

Zajímavá úvaha Jareda Smithe o hierarchii motivací tvořit věci s ohledem na přístupnost.

Jared postupuje v pomyslné hierarchii od nejnižšího a nejhoršího motivu po motivy konstruktivní a pozitivní.

• Pocit viny: totiž vůči postiženému, naprosto kontraproduktivní, dříve nebo později odradí úplně.
• Trest (právní tlak): vede spíše k formálnímu přístupu, kdy se autor zaměří jen na naplnění litery s minimálním úsilím o skutečnou přístupnost.
• Požadavek (standardů, specifikací): výsledek může být technicky správný, ale samo o sobě nezaručí skutečnou přístupnost.
• Odměna: je pozitivní motivací, ale může omezovat zájem jen na dobu „dokud se to vyplatí“.
• Informovanost: vidět přístupnost jako správnou věc, jako součást dobře odvedené práce, kterou budou moci skutečně uživatelé různých schopností ocenit už tím, že ji úspěšně používají.
• Nadšení: vědomí, že vaše práce má širokou odezvu mezi uživateli, a že ji děláte dobře, nejen protože je to důležité pro uživatele, ale protože to záleželo na vás, vaší dobré vůli udělat něco správného.

Twitter zlepšuje přístupnost svého webového rozhraní z klávesnice

Během posledního roku byla vylepšena přístupnost webového rozhraní Twitteru. Jednou z věcí, u které došlo ke zlepšení, je interakce s časovou osou pomocí klávesnice. Ačkoliv je ovládání z klávesnice často považováno spíše za nadstavbovou či pokročilou funkci, opak je pravdou a pro uživatele, kteří nemohou používat myš, je možnost plnohodnotně ovládat aplikaci z klávesnice naprosto zásadní.

Twitter nabízí uživatelům makro-navigaci mezi jednotlivými tweety pomocí kláves j a k a mikro-navigaci v rámci tweetu pomocí Tab a Shift+Tab. Tabulátor lze samozřejmě použít standardně pro pohyb po všech odkazech na stránce, ale tento způsob by byl při práci s časovou osou poněkud zdlouhavý, takže zjednodušení pohybu mezi jednotlivými tweety je velmi přínosné.

Video: Navigation Explanation

Při ovládání z klávesnice je také důležité mít dostatečně zvýrazněnou položku, která je právě aktivní (má focus). I v této věci došlo ke zlepšení a vybraný tweet je orámován.

Pokud jste si ještě ovládání Twitteru z klávesnice nevyzkoušeli, tak směle do toho. Pokud používáte Windows a některý ze screen readerů (například JAWS), je ale třeba vypnout Virtuální kurzor, aby vám vše fungovalo tak, jak má.

Některé klávesové zkratky pro práci ve webovém rozhraní Twitteru

• Enter Otevřít detaily
• g f Přejít na uživatele...
• j Další tweet
• k Předchozí tweet
• Mezerník/Shift mezerník Stránka dolů/nahoru
• / Hledat (při českém rozložení klávesnice ´ [čárka pro dlouhé hlásky na alfanumerické klávesnici] -)
• . Načíst nové tweety a posun na nejnovější z nich
• ? Nápověda (při českém rozložení klávesnice Shift +´ [čárka pro dlouhé hlásky na alfanumerické klávesnici]). Obsah dialogu s nápovědou je pro odečítač obrazovky s virtuálním kurzorem nepřístupný, je možné jej přečíst JAWS kurzorem.

Video: Browsing Tweets Using Screen Reader

Tým, který má ve Twitteru přístupnost na starost, má také oficiální Twitter účet. Ten najdete na @a11yteam a kromě sledování aktuálních informací o novinkách v přístupnosti Twitteru je také možné jim touto cestou posílat náměty na další vylepšení přístupnosti.

Související odkazy

• Improving accessibility of twitter.com
• Twitter now has a dedicated accessibility team

Děkuji Martinu Kleinovi za spolupráci při přípravě tohoho článku.

Přístupnost odjinud - 5. díl

Další nepravidelná várka zajímavostí z oblasti přístupnosti.

Greater accessibility for Google Apps

Google se neustále snaží zlepšovat přistupnost svých produktů a stranou nezůstávají ani Google Apps. Pro administrátory Google Apps připravil detailní příručku Administrator Guide to Accessibility, obsahující informace o podporovaných prohlížečích, asistivních technologiích, doporučených nastaveních, úrovni podpory jednotlivých aplikací, atp.

Website Accessibility Conformance Evaluation Methodology 1.0

Otestovat web na shodu s některou z metodik přístupnosti není vůbec jednoduché. Aby měli testeři testování usnadněno (a a nic nezapomněli), připravuje W3C i metodiku, jak přístupnost testovat. Pokud vás tato tématika zajímá, prostudujte si pracovní verzi dokumentu Website Accessibility Conformance Evaluation Methodology 1.0.

Web accessibility is a mindset not a checklist

Web accessibility is a mindset, a principle that must be adopted by every person in an organisation. Já osobně s touto větou bez výhrad souhlasím, protože pokud člověk nevezme přístupnost za svou a nezačne ji brát jako nedílnou součást své práce, pak nic nezmůže ani legislativa či represe.

Sony Xperia Tipo: Sympatický Japonec s povedeným designem

Matěj Plch velmi podrobně otestoval mobilní telefon Sony Xperia Tipo a i přes některé nedostatky jej doporučuje všem, kteří hledají přístupný Android za velmi rozumnou cenu.

100 Killer Web Accessibility Resources: Blogs, Forums and Tutorials

100 odkazů na nejzajímavější zdroje o přístupnosti - blogy, fóra i tutoriály.

Blind Man Shows How Blind People Use Instagram

Na závěr opět jedno video - tentokrát ukázka toho, jak může nevidomý člověk používat Instagram. Prezentuje Tommy Edison, další fotky, které nafotil, jsou na blindfilmcritic.

Za tip děkuji Jeanne Trojan.

Přístupnost odjinud: 4. díl

Další várka zajímavostí z oblasti přístupnosti, na které jsem narazil od posledního dílu ;-)

Using Google products: How to use accessibility features

Pokud chcete používat některý z produktů Googlu poslepu, pohmatu či jinou méně standardní cestou, určitě si prostudujte Using Google products: How to use accessibility features.

The Problem with Automated Website Accessibility Testing Tools

Na plusy a mínusy automatických nástrojů pro testování přístupnosti se detailněji podíval Karl Groves. I přesto, že automatizované testování přístupnosti má více negativ než pozitiv a může se zdát, že nemá smysl se jím zabývat, opak je pravdou. Automatizované testování - pokud je používá někdo, kdo umí správně interpretovat výsledky, které pomocí takového nástroje získá - může být velmi přínosné. Více v článku The Problem with Automated Website Accessibility Testing Tools.

Eye conditions

Velmi pěknou a přehlednou stránku s popisem různých typů zrakových vad nabízí na Eye conditions britská RNIB.

Už vím proč? Samsung galaxy S3 poslepu, recenze.

Pavel Ondra týden používal Samsung Galaxy S3 poslepu. Zajímá vás, jak se mu nový telefon s Androidem líbil? Přečtěte si Pavlovu recenzi Už vím proč? Samsung galaxy S3 poslepu, recenze.

Google I/O 2011: Accessibility: Building Products that Everyone Can Use

A na závěr video z loňského Google I/O o tom, jaké výhody přináší tvořit produkty, které může používat skutečně každý.

Přístupnost odjinud: 3. díl

Další várka stručně komentovaných odkazů na zajímavé zdroje o přístupnosti odjinud, než z poslepu.cz.

Heading Levels: Navigation or Decoration?

Je v pořádku přeskakovat úrovně nadpisů při jejich použití v dokumentu? WCAG 2.0 se k tomuto tématu nestaví jednoznačně, PDF/UA říká ne. Zajímavý a podrobný blogpost k tomuto tématu sepsal Duff Johnson.

Více v článku Heading Levels: Navigation or Decoration?.

P.S. Tomuto tématu mám v plánu se věnovat podrobněji, protože určitě stojí za detailnější rozpracování.

Court says federal websites must be accessible to blind

Zatímco u nás nejsou soudy kvůli nepřístupnosti webů či služeb běžné, v zahraničí se jedná o poměrně standardní věc. V Kanadě nedávno soud rozhodl o tom, že město Ottawa musí mít své webové stránky přístupné i pro nevidomé.

Více informací v článku Court says federal websites must be accessible to blind

Jak zpřístupnit web pro neslyšící? Spoléhat na to, že si vše přečtou, nestačí

Tématika přístupnosti a potřeb uživatelů se sluchovým postižením není moc známá a osvěta v této oblasti zdaleka nedosahuje míry, které je věnována například přístupnosti pro zrakově postižené. Takže každý článek na toto téma se počítá. Byť je dle mého názoru škoda, že autor více nezmínil a nezdůraznil význam a přínos některých v článku zmiňovaných pravidel i pro běžné návštěvníky, protože dodržení těchto pravidel jistě pomůže mnohem širší skupině návštěvníků než jsou jen neslyšící. A tento přesah může být pro tvůrce motivací se potřebami uživatelů se sluchovým postižením zabývat.

Více na Lupa.cz v článku Jak zpřístupnit web pro neslyšící? Spoléhat na to, že si vše přečtou, nestačí.

How Expensive is Web Accessibility?

Kolik stojí přístupnost? Samozřejmě nic ;-) Nebo něco přeci jen ano? Odpověď na tuto otázku zdaleka není tak jednoduchá, jak to na první pohled vypadá, protože jako u všeho záleží na okolnostech. Pokud ale bereme přístupnost jako nedílnou součást své práce, pak jsou náklady na ni opravdu nevysoké a hlavně obtížně vyčíslitelné, jelikož při tomto způsobu práce nám kvůli přístupnosti žádné náklady navíc nevznikají.

Než se však do tohoto stavu dostaneme, musíme se přístupnost "naučit". Karl Groves rozebírá různé náklady, které vznikají ve chvíli, kdy se přístupností začínáme zabývat: ať už je to vytvoření interních pravidel/metodiky přístupnosti, školení či odměna konzultantovi.

Více informací v článku How Expensive is Web Accessibility?

Přístupnost odjinud: 2. díl

Další várka komentovaných odkazů na zajímavé zdroje o přístupnosti odjinud, než z poslepu.cz.

Easy Fixes to Common Accessibility Problems

Úpravy z hlediska přístupnosti jsou pro řadu webdeveloperů noční můrou, protože si myslí, že je čeká hodně práce. To se samozřejmě může stát (obzvlášť v případě, kdy svou práci odvedou nekvalitně/bez toho, aniž by přístupnost vzali v potaz), ale dost často stačí několik málo úprav k tomu, aby se přístupnost webové stránky dost výrazně zlepšila. Několik tipů, jak snadno opravit časté chyby v přístupnosti, přináší Todd Kloots v článku Easy Fixes to Common Accessibility Problems.

Assistive Technology Experiment: High Contrast

Nejen o přínosech a významu schématu Vysoký kontrast, ale také úskalích, které s sebou práce s webem při použití tohoto schématu přináší, píše Jon Whiting v článku Assistive Technology Experiment: High Contrast. Pokud Vysoký kontrast zatím "neřešíte", doporučuji si článek přečíst.

HTML5: Techniques for providing useful text alternatives

Vytvoření opravdu smysluplné textové alternativy se může zdát na první pohled jevit jako jednoduchá či dokonce triviální záležitost. V mnoha případech tomu tak samozřejmě je, ale co když máme na webové stránce vývojový diagram, uměleckou fotografii či graf? Jak je co nejlépe popsat a zpřístupnit? Praktické ukázky řešení takových situací najdete právě v dokumentu HTML5: Techniques for providing useful text alternatives.

Research shows adhering to WCAG doesn't solve blind users' problems

O tom, že na metodiky přístupnosti je dobré nahlížet pouze jako na vodítka/doporučení a nebrat je dogmaticky, jsem už několikrát psal. Na Univerzitě v Yorku udělali empirickou studii toho, s jakými problémy se na webu potýkají nevidomí uživatelé. Výsledkem bylo zjištění, že ne všechny jejich problémy jsou pokryty metodikou WCAG 2.0. Což dle mého názoru není nijak překvapivé zjištění (spíš by mě překvapilo, kdyby zjistili opak ;-)

• Žádná metodika není bez chyb a "neprůstřelná". Ani WCAG 2.0.
• Průzkum šel hodně za hranice toho, jak je běžně přístupnost vnímána. Řada zjištěných problémů se týkala věcí, které jdou nad rámec přístupnosti a které vadí každému uživateli - například nefunkční odkazy.

Hlavně druhý bod mi přijde poměrně zásadní a řadu věci vysvětlující. Nechci říci, že by ten průzkum byl zcela k ničemu. Přístupný, ale nepoužitelný web není úplně to ono - to se jistě shodneme - ale nepřijde mi úplně fér vinit WCAG 2.0 z neřešení něčeho, co si vlastně ze své podstaty neřeší, protože přístupnost vnímá z trochu jiného úhlu pohledu.

K dispozici je i kompletní zpráva Guidelines are only half of the story: accessibility problems encountered by blind users on the web, zajímavá je pak i samotná diskuse Research shows adhering to WCAG doesn't solve blind users' problems.

AndroidVox Browser: Komfortní surfování pro nevidomé

Matěj Plch a konečně plnohodnotný webový prohlížeč uzpůsobený pro brouzdání internetem bez zrakové kontroly. AndroidVox Browser - seznamte se, prosím.

How to Make Presentations Accessible to All

Spousta praktických rad, jak udělat svou prezentaci přístupnou opravdu pro každého. Od plánování, přes přípravu přístupných materiálů až po samotné prezentování.

Související odkazy

• Přístupnost odjinud: 1. díl

Přístupnost odjinud: 1. díl

Tímto příspěvkem bych rád začal nový nepravidelný seriál (pravidelný raději neslibuji, znám se ;-), v němž bych vás chtěl čas od času upozornit na zajímavé - zpravidla zahraniční - články o přístupnosti. Těch na toto téma vychází celá řada, na některé z nich upozorňuji na Twitteru, ale i tak je docela dost takových, na které jsem chtěl odkázat a pár řádků k nim napsat, ale stále mi leží rozpracovány v konceptech. Tak jsem si řekl, že to zkusím takto.

Accessibility Certification: The Devil is in the Details

Certifikace odborníků na přístupnost se v obecné rovině jeví jako velmi rozumná a užitečná. Pokud se ale na tuto problematiku podíváme trochu blíže, narazíme na mnoho ale... Cyndi Rowland sepsala šest problematických bodů (patří mezi ně například to, jak znalosti vůbec měřit, nastavení testování tak, aby odpovídalo současným trendům v přístupnosti, či finanční stránka věci), které by bylo vhodné vyřešit předtím, než se někdo do nějaké takové certifikace pustí. Nevynechejte ani zajímavou diskusi pod článkem.

Průzkum mezi uživateli screenreaderů

V pořadí už čtvrtý průzkum mezi uživateli screen readerů spustil WebAIM. Pokud používáte screen reader - ať už jako nástroj pro testování přístupnosti, či kvůli svému zdravotnímu postižení - najděte si chvilku a vyplňte dotazník.

The Great Big List from the 2012 CSUN International Technology and Persons with Disabilities Conference

Christopher Phillips připravil opravdu rozsáhlý seznam odkazů na zdroje z letošní konference CSUN 2012 v San Diegu, která je pravděpodobně největší akcí svého druhu na celém světě. K ní ještě připravím samostatný článek - sice jsem se jí osobně nezúčastnil, ale kolegové ze Střediska Teiresiás z ní přivezli spoustu zajímavých materiálů, o které by bylo škoda se nepodělit.

A11yBuzz

Informace o přístupnosti pěkně pohromadě. Odkazy na články a tweety, týkající se tohoto tématu.

A to je pro dnešek vše, až se mi zase pár zajímavých odkazů nashromáždí, napíšu další díl. Zůstaňte naladěni ;-) a pokud chcete být o novinkách z přístupnosti informováni průběžně, sledujte mě na Twitteru.