Přístupnost odjinud: 6. díl

Dnešní sérii upoutávek na zajímavé články o přístupnosti připravil Martin Klein.

Website accessibility testing: automated testing vs. human evaluation

Pro testování webového obsahu na přístupnost ve shodě se standardy WCAG je možné použít řadu automatizovaných nástrojů. Spoléhat se jen na jejich výsledky však nemusí vést ke skutečné přístupnosti, tak jak ji bude vnímat uživatel se specifickými potřebami. Článek přináší rozhovor se spoluautorem výzkumu „Benchmarking web accessibility evaluation tools: measuring the harm of sole reliance on automated tests“. Automatizované testování provádí „strojové“ porovnání kódu podle svého nastavení a produkuje formální výsledek shody či neshody s danými kritérii.

Ve studii se například uvádí, že zatímco v průměru 1 ze 3 „chyb“ nástroj uvedl nesprávně, ignoroval řadu jiných skutečných nedostatků. Spoléhání se na automatizované testy samotné může mít nežádoucí důsledky. Nástroje samy zahrnují nanejvýš 50 % z kritérií úspěšnosti. Úplnost zahrnutých údajů se pohybuje mezi 14 % a 38 %, ale některé z nástrojů, které vykazují vyšší skóre úplnosti, mají nižší skóre korektnosti (66 až 71 %) (skutečná chybovost). Snaha zachytit co nejvíce možných porušení shody může vést ke zvýšení falešných nálezů. Spoléhat se jen na automatizované testy znamená, že 1 z 2 kritérií úspěchu nebude ani analyzováno, a mezi těmi, které analyzovány budou, až 4 z 10 budou zachyceny jako budoucí riziko falešného nálezu.

Pokud chce vlastník stránek dosáhnout výsledku, který mu přinese prospěch i u návštěvníků se specifickými potřebami, je třeba, aby svůj testovací postup více promyslel a zahrnul do něj:

• účel stránek (co návštěvník bude hledat a provádět)
• fungování a strukturu stránek (jak bude návštěvník informace moci nalézt, a jak bude moci provádět požadované akce)
• výběr reprezentativního vzorku stránek z celku struktury webu (který může tvořit komplex desítek zobrazovaných stránek)
• kombinaci testování
  • automatizovaného (které upozorní na formální nedostatky kódu z hlediska shody se standardy),
  • manuálního odborného hodnocení (testery, kteří se orientují ve webových technologiích používaných pro tvorbu obsahu, ovládají asistivní technologie, a znají doporučené standardy metodiky WCAG2)
  • a uživatelského testování (které poskytuje zpětnou vazbu od těch, kteří budou stránky skutečně navštěvovat a pracovat s nimi)

Série příspěvků zaměřená na přístupnost mobilních zařízení

Tak jak se posouvá využívání informačních technologií do oblasti mobilních zařízení, objevují se i specifika spojená s přístupností v tomto rámci. BBC se na tuto oblast zaměřila a podpořila vypracování instruktivní příručky tvorby mobilního webového obsahu.

• Mobile Accessibility Guidelines v0.8
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines - interview
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines

Open Ajax Accessibility

Rozsáhlá stránka s řadou komplexních řešení s HTML, ARIA a JavaScriptem. Nejcennější jsou příklady přístupných webových aplikací, postavených na AJAXu. K dispozici je funkční příklad, popis a zdrojový kód.

(This is the Wiki for the Open AJAX Alliance Accessibility Tools Task Force)

Current State of Authoring Accessible SVG

Článek přináší přehled aktuálního stavu možnosti popsat formát vektorové grafiky (SVG) jak ze stránky provedení kódu, tak ze strany podpory v prohlížečích a asistivních technologiích.

Contrast-A (Find Accessible Color Combinations)

Užitečná on-line aplikace umožňuje uživatelům experimentovat s barevnými kombinacemi, zkoumat je z hlediska standardů přístupnosti a vytvářet vlastní barevné palety.

Contrast-A kontroluje barevné kombinace pro dostatečný kontrast a zobrazí výsledky podle metodiky WCAG 2.0, stejně jako výsledky podle starších doporučení přístupnosti, WCAG 1.0.

WebAIM’s Hierarchy for Motivating Accessibility Change

Zajímavá úvaha Jareda Smithe o hierarchii motivací tvořit věci s ohledem na přístupnost.

Jared postupuje v pomyslné hierarchii od nejnižšího a nejhoršího motivu po motivy konstruktivní a pozitivní.

• Pocit viny: totiž vůči postiženému, naprosto kontraproduktivní, dříve nebo později odradí úplně.
• Trest (právní tlak): vede spíše k formálnímu přístupu, kdy se autor zaměří jen na naplnění litery s minimálním úsilím o skutečnou přístupnost.
• Požadavek (standardů, specifikací): výsledek může být technicky správný, ale samo o sobě nezaručí skutečnou přístupnost.
• Odměna: je pozitivní motivací, ale může omezovat zájem jen na dobu „dokud se to vyplatí“.
• Informovanost: vidět přístupnost jako správnou věc, jako součást dobře odvedené práce, kterou budou moci skutečně uživatelé různých schopností ocenit už tím, že ji úspěšně používají.
• Nadšení: vědomí, že vaše práce má širokou odezvu mezi uživateli, a že ji děláte dobře, nejen protože je to důležité pro uživatele, ale protože to záleželo na vás, vaší dobré vůli udělat něco správného.