Praktické postřehy o přístupnosti Ice Cream Sandwich

Google v Androidu 4.0 přináší plnohodnotnou podporou dotykových zařízení, která jsou v současnosti aktuální trendem v oblasti mobilních telefonů. Matěj Plch prakticky vyzkoušel přístupnost telefonu Galaxy Nexus s Androidem 4.0 a na svůj blog sepsal své první praktické postřehy z ovládání tohoto mobilního telefonu. Ten nevidomým uživatelům nabízí rychlou hlasovou odezvu díky nadupanému hardware a screenreader TalkBack v kombinaci s hlasem Iveta na něm funguje bez zbytečných zadrhávání. Velkých změn doznala položka Usnadnění, obsahující například položku "Explore by touch", umožňující nevidomým uživatelům práci s dotykovým displejem ve speciálním módu, či položku Velký text, dovolující využívat zvětšené písmo v celém systému.

Velkých změn doznala pracovní plocha. U spodní hrany displeje se nachází virtuální tlačítka a nad nimi pět základních ikon, jejichž obsah se kontextově mění podle toho, v jaké části systému se zrovna uživatel nachází, či s jakou aplikací pracuje.

Ovládání dotykového displeje poslepu vyžaduje cvik, prostorovou představivost a dobrou paměť, protože je třeba si pamatovat, kde se který prvek nachází. Což je rozdíl oproti konkurenci v podobě Applu, která má dotykové ovládání koncipováno jinak a nabízí způsob ovládání, který po uživateli nevyžaduje pamatovat si pozici každého prvku.

Matěj se ale i přes počáteční obtíže s novým ovládáním na novinky rychle zvykl a většinu přepracovaných funkcí ocenil.

Podrobnější informace se můžete dočíst v Matějových článcích Android 4.0: Nejpodstatnější změny a první dojmy a Ice Cream Sandwich: Přístupnost pod drobnohledem.

Proč k nám umělými hlasy promlouvají převážně ženy?

Proč jsou hlasy v hlasových syntezátorech spíš ženské, než mužské? Zajímavá otázka, které mě - přiznávám - za celou dobu mé praxe zatím nenapadla. Možná proto, že Česká republika se tomuto trendu dlouhé roky vymykala a kraloval zde Jakub z WinTalker Voice a Mojža z HLASu. Teprve s příchodem Zuzany a Elišky začala být situace na trhu genderově vyvážená a dokonce bych řekl, že ženské hlasy začínají mít nadvládu, protože prakticky ke všem speciálním programům pro zrakově postižené na českém trhu je dnes standardně nabízena buď Zuzana, nebo Eliška.

Tento příspěvek je výtahem toho nejzajímavějšího z článku Why computer voices are mostly female od Brandona Griggse, který v něm uvádí několik důvodů, proč k nám z počítačů a jiných zařízení promlouvají právě ženy.

Jedním z důvodů může být biologie - lidé obvykle ženské hlasy považují za příjemnější, než mužské.

Pro další důvod pak musíme do historie. Použití ženských hlasů v navigačních zařízeních sahá až do období druhé světové války, kdy ženské hlasy byly používány v kokpitech letadel, protože byly snadno odlišitelné od hlasů pilotů - mužů. Také telefonní operátorky navykly uživatele na to, že jim asistuje odosobněný ženský hlas.

Když výrobci automobilů začali v autech používat hlasová upozornění (například na pootevřené dveře), jejich průzkumy mezi zákazníky ukázaly, že zákazníci výrazně preferují ženské hlasy oproti mužským. Toto zjištění také vysvětluje, proč je v navigacích nstaven jako výchozí hlas ženský. Jedinou výjimkou bylo Německo, kde BMW při uvedení páté série svých vozů bylo mužskými zákazníky přinuceno ke změně, protože muži se při řízení odmítli řídit pokyny, které jim říkala žena.

Zajímavá je také historie Siri - osobní asistentky (či osobního asistenta) v iPhone 4S. Proč to odlišení? V USA a dalších čtyřech zemích totiž mluví Siri ženským hlasem, ve Velké Británii a ve Francii mužským hlasem. Siri je výsledkem pětiletého výzkumného projektu, který vedl výzkumný ústav SRI International a financovala vojenská organizace DARPA. "Dítětem" projektu byla společnost, pojmenovaná také Siri, která v únoru 2010 uvolnila aplikaci pro iPhone a o dva měsíce později ji koupila společnost Apple.

Siri aplikace zpočátku fungovala tak, že poslouchala příkazy uživatelů, ale neodpovídala jim. Původní myšlenka při přidání "umělé inteligence" pak dokonce byla taková, aby Siri mluvila "bezpohlavním" hlasem.

Mnoho GPS zařízení a TTS programů dnes nabízí výběr z několika hlasů. Je proto dost pravděpodobné, že i u Siri si bude možné v budoucnu vybrat, jakým hlasem bude mluvit.

Je Siri projevem sexismu? To je poslední téma, kterému se Brandonův článek věnuje. Rebeca Zorrah z Univerzity v Chicagu na dotaz CNN odpověděla takto:

Jako hlasy, které mají vyjádřit autoritu, jsou často používány hlasy mužské (například vypravěči příběhů ve filmech). Takže ano, umělé ženské hlasy mohou posilovat genderové stereotypy - ale ne ve významu, že ženy "asistentky" slouží uživatelům, ale proto, že tato technologie se týká komunikace a vztahů a v této oblasti jsou ženy obecně považovány za schopnější, než muži. U soukromých společností bych určitě automaticky nepředpokládála, že jejich rozhodnutí jsou sexistická či se jedná o individuální rozhodnutí někoho ze společnosti. Většina těchto rozhodnutí je založena na průzkumech trhu, které ale samozřejmě mohou odrážet genderové stereotypy, zakořeněné ve společnosti už z dřívějška.

Text to mp3 - knihy netřeba číst jen pomocí počítače

Před nedávnem jsem vytvořil novou verzi programu Text to MP3 pro SAPI 5. Jedná se o jednoduché rozhraní, určené k převodu textových souborů do formátu komprimovaného zvuku MP3. V praxi to znamená, že textové soubory se vám "načtou" přímo do MP3 souborů v systému nastaveným hlasovým syntetizérem.

Podporovány jsou syntetizéry, které fungují pod rozhraním MS SAPI 5, takže např Eliška od Acapelly, Zuzana od Real Speaku či WinTalker Voice od RosaSOFT. Z volně dostupných syntetizérů lze použít např open-source syntetizér Espeak.

K převodu do MP3 slouží osvědčený LAME encoder. Jeho parametry jsou nastaveny napevno tak, aby při nejmenší možné velikosti výsledného souboru došlo k co nejmenšímu zkreslení syntetického hlasu

program je schopen převádět i formáty doc, docx, rtf, htm a html, ale uživatel musí mít nainstalován Microsoft Word 2000 a vyšší a příslušný doplněk v případě docx souborů.

V praxi program funguje tak, že po nainstalování programu stačí v kterémkoliv správci souborů označit jeden či více souborů podporovaných formátů a v menu odeslat vybrat program Text to MP3.

Kromě převodu 1:1, tzn. že k textovému souboru je vytvořen MP3 soubor stejného názvu, program umožňuje výsledné soubory dělit na uživatelem definované časové úseky, což se hodí hlavně při čtení knih pomocí MP3 přehrávače. V takovém případě je vytvořen adresář se stejným názvem jako zdrojový soubor a v něm jsou umístěny očíslované úseky patřičné délky a soubor s playlistem. To kvůli přehrávačům, které primárně nepřehrávají soubory dle adresářové struktury a playlist by mohly použít pro přehrání souborů ve správném pořadí.

V průběhu převodu lze program podobně jako např WinRAR dát na pozadí, tedy informace o probíhajícím převodu bude vidět pouze na systémové liště.

Po dokončení převodu je vypsána souhrnná informace s údaji o převedených souborech.

V případě dotazů k programu, návrhů na vylepšení či informací o chybách mě neváhejte kontaktovat na e-mailové adrese jiri.fenz@tiscali.cz. Mnoho úspěšně převedených souborů přeje Jiří Fenz.

Související odkazy

• Text to mp3 1.8 - instalační program
• Espeak - volně dostupný syntetizér
• Ukázka převodu za použití hlasové syntézy Eliška (mp3; 80 kB)

Ještě jednou o napravování chyb na stránkách asistivními technologiemi

Mají přístupové prostředky na straně uživatele (prohlížeče, asistivní technologie) napravovat chyby autorů webových stránek a doplňovat vazby mezi prvky a vůbec sémantiku tam, kde chybí, je nejednoznačná či nesprávná?

Článek na toto téma jsem napsal před pár dny pro Zdroják a jak jsem zjistil, je toto téma živé i v zahraničí. Jared Smith z WebAIM se v článku Semantic Automation věnuje stejnému tématu a mě v něm zaujaly dvě věci, které považuji za vhodné zdůraznít.

• Výčet některých požadavků z WCAG 2.0, které umí screenreadery díky autodetekci "pořešit". Pokud je testování přístupnosti provedeno jen pomocí screenreaderu, který autodetekcí řeší některé chyby na stránkách, je dobré tuto skutečnost vzít v potaz a přesvědčit se, jestli například popisek formulářového pole byl přiřazen autodetekcí screenreaderu, nebo díky korektně vyznačené vazbě v kódu.
• Nápad z komentářů, aby screenreader na popisek doplněný autodetekcí uživatele upozornil a ten tak věděl, že tato informace je "bez záruky".

V pohledu na věc se shodujeme (odpověď, zda je autodetekce užitečná, či nikoliv, je "jak kdy"). Základem je dělat věci pořádně. A kvůli uživatelům, kterým je v zásadě jedno, kde se u formulářového prvku ten popisek vzal, je dobré vylepšovat jak rozpoznávací schopnosti asistivních technologií (aby mohly pomoci, když bude třeba), tak znalosti autorů webových stránek, aby je vytvářeli s maximálním ohledem na přístupnost.

Související odkazy

• Mají asistivní technologie napravovat chyby webdeveloperů?
• Semantic Automation

Finální verze screenreaderu NVDA 2011.3 je venku

Používáte k testování přístupnosti open-source screenreader NVDA? Pokud ano, pak by pro vás mohla být zajímavá informace o uvolnení finální verze 2011.3. Ta, kromě jiného, přináší následující novinky:

• Automatickou změnu jazyka při práci s HTML dokumenty nebo PDF, pokud je v nich informace o tom, v jakém jazyce je informace na stránce zapsána, řádně vyznačena,
• V programech používajících Mozilla Gecko (například ve Firefoxu) NVDA při objektové navigaci nově oznamuje úroveň nadpisu,
• Při použití prohlížecího módu v programech používajících Mozilla Gecko (například Firefox and Thunderbird) může NVDA informovat uživatele o formátování textu.

Další informace

• Finální verze nvda 2011.3 je tady!
• NVDA 2011.3 Released
• What's New in NVDA
• Vyznačování změny jazyka obsahu webové stránky

Videoukázka přístupnosti Androidu 4.0

Nedávnou jsem zde psal o přístupnosti nové verze Androidu 4.0. Na YouTube si od pátku můžete prohlédnout první oficiální video a podívat se, jak aktivovat přístupnost na Galaxy Nexus, jak funguje jednoduchý průvodce, vysvětlující uživateli práci s dotykovým displejem, a tzv. explorační režim - procházení obsahu displeje pohybem prstů.

Android 4.0 a přístupnost

Matěj Plch, který se systematicky věnuje přístupnosti Androidu, zmapoval, jaké novinky přináší verze 4. Pojďme se stručně podívat, na co mohou uživatelé z oblasti přístupnosti těšit. Více informací najdete v Matějově článku Android 4.0 Ice Cream sandwich: Přístupnost bez kompromisů.

• Android už je zase o něco přístupnnější out-of-the-box. V průvodci nastavením je možné jednoduchým gestem aktivovat všechny funkce týkající se usnadnění a zároveň otevřít jednoduchý tréninkový mód. Aktivace asistivních technologií se provede obkroužením displeje po směru hodinových ručičekz levého horního rohu obrazovky.
• Procházení obsahu displeje pohybem prstů. Při prvním dotyku dostane uživatel hlasovou informaci o místě, na kterém se právě nachází. Teprve při druhým dotykem na stejném místě se položka aktivuje. Tato funkce velmi pomůže uživatelům nových zařízení, která mají virtuální tlačítka.
• Výchozí webový prohlížeč je již zpřístupněn screenreaderem - a to včetně navigačních částí.
• Pro vylepšení čitelnosti displeje je nyní možné zvětšit velikost výchozího fontu ve všech oblastech systému.
• Poslední velkou novinkou je značně vylepšené API, které vývojářům aplikací nabízí prostředí pro zapracování důležitých prvků souvisejících s přístupností. Důraz je kladen zejména na zařízení, která nedisponují žádnými hardwarovými navigačními tlačítky.

Související odkazy

• Android 4.0 Platform Highlights
• Android OS 4.0 Ice Cream Sandwich

JAWS od verze 12 zpřístupňuje tabulky v HTML dle standardů

Lokalizovaná verze programu JAWS s pořadovým číslem 12 přináší jednu zásadní změnu ve zpřístupňování tabulek. Doposud se JAWS ve výchozím nastavení choval tak, že za záhlaví řádku nebo sloupce považoval vždy první buňku konkrétního řádku či sloupce. Ať už byla, či nebyla vyznačena pomocí elementu <th>.

Toto chování pochopitelně má své výhody i nevýhody. Pokud autor tabulky záhlaví řádně nevyznačil, JAWS je i přesto zpřístupnil - první buňka řádku a sloupce u standardní tabulky má zpravidla funkci záhlaví. Na druhou stranu je při takovémto chování problém u atypických tabulek s vícenásobným záhlavím či u tabulek, které mají spíše charakter definičního seznamu (za záhlaví může být považováno něco, co jím ve skutečnosti vůbec není).

Ukažme si, jak se JAWS choval ve výchozím nastavení doposud. Vezměme si jednoduchou "tabulku" s otevíracími hodinami, jakých najdeme na webu spoustu.

Pondělí	8:00 až 12:00	13:00 až 17:00
Středa	8:00 až 11:00	13:00 až 17:00
Pátek	8:00 až 12:00	13:00 až 15:00

U této tabulky by JAWS kvůli autodetekci záhlaví chybně považoval druhou a třetí buňku v prvním řádku za záhlaví druhého a třetího řádku a jako s takovými by s nimi nakládal. Což není úplně logické. U řádků je autodetekce první buňky jako záhlaví řádku v pořádku, první buňky skutečně slouží jako záhlaví jednotlivých řádků.

JAWS od verze 12 toto výchozí chování mění a nově za záhlaví tabulky považuje pouze ty buňky, které jsou jako záhlaví korektně vyznačeny. Pokud tabulku necháme tak, jak je, JAWS už nebude žádnou buňku tabulky považovat za záhlaví. Pokud bychom chtěli tabulku opravit, doplníme první řádek tabulky a elementy <th>.

Den v týdnu	Otevírací doba dopoledne	Otevírací doba odpoledne
Pondělí	8:00 až 12:00	13:00 až 17:00
Středa	8:00 až 11:00	13:00 až 17:00
Pátek	8:00 až 12:00	13:00 až 15:00

U opravené tabulky už bude JAWS buňky v prvním řádku a prvním sloupci považovat za odpovídající záhlaví.

Nové výchozí chování JAWS lze sice v nastavení změnit, ale nelze moc předpokládat, že to budou uživatelé dělat.

Mysleme tedy, prosím, na to, že u tabulky, která obsahuje tabulková data, je třeba vždy definovat záhlaví řádků a sloupců pomocí elementu <th>. JAWS od verze 12 už se při výchozím nastavení o záhlaví tabulky místo autora webu starat nebude.

Děkuji.

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl

V dnešním díle seriálu Romana Kabelky o přístupnosti Apple produktů se budeme věnovat klávesnici. Ta je pro nevidomé uživatele důležitým vstupním zařízením a proto jí Roman věnoval celý jeden díl.

Dříve než se pustíme do probírání operačního systému Mac OS X a odečítače VoiceOver, popíšeme si typické rozložení klávesnice, s nímž se na Macintoshích můžeme setkat. Liší se totiž od standardních PC klávesnic hned v několika ohledech, tu více, tu méně viditelných. Asi nejrozšířenější je klávesnice notebookového typu zabudovaná ve všech MacBoocích a v přenosné bezdrátové Apple Wireless Keyboard dodávané např. k iMacům.

Klávesnice má klávesy s nízkým zdvihem a plochým profilem. Každá z nich je zapuštěna do krytu zvlášť a mezi jednotlivými klávesami je tak jasně hmatatelná mezera. Pro zvýšení přehlednosti jsou klávesnice všech nových MacBooků navíc podsvícené.

Alfanumerické klávesy a kurzorové šipky

Alfanumerické klávesy v druhé až páté řadě klávesnice mají standardní podobu včetně hmatového odlišení písmen F a J. Rovněž klávesy Shift, Capslock, Tabulátor, Backspace a ENTER mají svou obvyklou polohu. Enter je orientovaný na výšku přes třetí a čtvrtou řadu kláves. Ve třetí řadě, kde obvykle bývá pokračování klávesy Enter tvořící jeho typický tvar obráceného písmene L, je umístěna klávesa pro přehlásky, jež typicky bývá vedle Backspace, pokud je zmenšený. Levý Shift má poloviční velikost a vedle něj zprava je umístěna klávesa pro obrácené lomítko.

Za bližší prozkoumání stojí první a šestá řada kláves. V první řadě zcela napravo jsou čtyři úzké klávesy uspořádané do obráceného písmene T představující kurzorové šipky. Protože horní a dolní šipka mají společný otvor v krytu klávesnice, jsou pro lepší hmatnost jejich přiléhající strany zaoblené.

Přeřaďovače CMD, Alt a CTRL

Jako na každé klávesnici, i zde největší klávesou je mezerník. Ten však není obklopen klávesami Alt, jak tomu je zvykem na běžných PC klávesnicích, ale klávesami CMD (Command). Mají na sobě symbol Apple a jsou analogické ke klávesám Windows. V prostředí Mac OS X se ovšem používaj pro vyvolávání klávesových zkratek aplikací. V prostředí Windows k tomuto účelu slouží klávesy CTRL. Tuto podobnost lze ostatně s úspěchem přenést do prostředí Mac OS X - CMD+C kopíruje, CMD+V vkládá, CMD+S ukládá, CMD+O otevírá apod.

Dále od mezerníku, tj. vlevo od levého CMD a vpravo od pravého CMD, se nachází klávesy Alt nazývané také někdy Option. Slouží jako další přeřaďovač ke klávesovým příkazům a v kombinaci s alfanumerickými klávesami dovolují napsat znaky, které se nevyskytují na běžné lokální (české) klávesnici. S výhodou lze tak psát kombinací Alt+ě znak @ nebo Alt+ů znak ;, což odpovídá nejčastěji ekvivalentům pozic na počítačové anglické klávesnici.

Ještě více vlevo od levého Altu je jediná klávesa CTRL, neboť v prostředí Mac OS X nemá takový význam jako ve Windows. Nejčastěji používanou funkcí je v kombinaci s tlačítkem myši/trackpadu kontextový klik. Pro nás přecejen má význam větší, neboť v kombinaci s Altem tvoří základ pro klávesové zkratky odečítače VoiceOver. Kombinace CTRL+Alt je pro klávesové zkratky VoiceOveru tak častá, že se tato dvojice kláves také někdy označuje písmeny VO. Např. pro příkaz nápovědy klávesnice CTRL+Alt+K můžeme tedy někdy najít popis VO+K.

Modifikátor FN a funkční klávesy

Nakonec zcela vlevo v první řadě se nachází modifikátor FN měnící význam některých kláves tak, aby suplovaly klávesy, jež na klávesnici nenajdeme. Např. kombinací FN+Backspace simulujeme klávesu Delete, FN+Levá šipka Home atd.

Šestá řada kláves při horním okraji klávesnice má poloviční výšku a obsahuje funkční klávesy. Zcela vlevo je klávesa Escape, poté vpravo od ní funkční klávesy F1 až F12 a úplně na konec klávesa Eject. Mezi klávesou Escape a čtveřicemi funkčních kláves nejsou obvyklé mezery, tudíž orientace v řadě je do jisté míry ztížena. Zatímco Escape slouží k obvyklému účelu, tj. opuštění dialogu či zrušení akce, Eject, jak už název napovídá, se používá pro vysunutí CD nebo DVD z mechaniky. Funkční klávesy ve výchozím nastavení mají na sebe namapované rozšířené funkce systému a pro jejich standardní funkci je nutné k nim přistisknout klávesu FN. Je-li tedy např. řečeno, že odečítač VoiceOver se spouští klávesovou zkratkou CMD+F5, je ve skutečnosti u nově koupených Maců třeba stisknout FN+CMD+F5. V předvolbách klávesnice ovšem lze standardní funkci a rozšířenou funkci přehodit, tj. rozšířené funkce se vyvolávají až v kombinaci s klávesou FN. Toto chování je pro nás vhodnější, jelikož VoiceOver řadu svých příkazů mapuje právě na funkční klávesy.

Přehled suplovaných kláves

Delete

FN+Backspace

Home

FN+Levá kurzorová šipka

End

FN+Pravá kurzorová šipka

Page Up

FN+Horní kurzorová šipka

Page Down

FN+Dolní kurzorová šipka

Přehled rozšířených funkcí

Snížit jas displeje

[FN+]F1

Zvýšit jas displeje

[FN+]F2

Funkce Mission Control pro správu ploch

[FN+]F3

Funkce DashBoard pro práci s widgety (miniaplikacemi)

[FN+]F4

Snížit podsvícení klávesnice

[FN+]F5

Zvýšit podsvícení klávesnice

[FN+]F6

Přehrávat předchozí stopu v přehrávači

[FN+]F7

Spustit/pozastavit přehrávání v přehrávači

[FN+]F8

Přehrávat další stopu v přehrávači

[FN+]F9

Zapnout/vypnout zvuk

[FN+]F10

Snížit hlasitost zvuku

[FN+]F11

Zvýšit hlasitost zvuku

[FN+]F12

Vysunutí CD/DVD

Eject

Uspání počítače

CMD+Alt+Eject

Další díly seriálu

• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 6. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 5. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 4. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 2. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl

Jak zlepšit přístupnost webu pomocí WCAG 2.0?

Chcete vidět, jak vypadá webová stránka, nevyhovující metodice WCAG 2.0 (uznávám, že toto dnes bohužel ještě pořád není velký problém ;-), a jak se změní po úpravách, jejichž výsledkem je její lepší přístupnost a soulad s požadavky WCAG 2.0? Shadi Abou-Zahra a the Education and Outreach Working Group (EOWG) připravili praktickou ukázku s názvem Before and After Demonstration (BAD).

Ukázka nespočívá v předvedení kokrétních chyb, vytržených z kontextu, ale jejím základem je webová prezentace menšího rozsahu (4 stránky + šablona). Každá stránka obsahuje inline poznámky, po jejichž aktivování se přímo na stránce zvýrazní některé největší bariéry v přístupnosti či ukázky jejich řešení - podle toho, jestli si tyto poznámky zobrazíte na stránce s ukázkami chyb, nebo s ukázkami oprav.

Každá stránka také obsahuje interaktivní výsledek auditu přístupnosti, strukturovaný podle jednotlivých principů, pravidel a kritérií úspěšnosti. Jeho jednotlivé úrovně lze rozbalovat/sbalovat dle potřeby a podívat se, jaké konkrétní chyby stránka obsahuje a jakými technikami je lze opravit.

BAD lze použít například při prezentování tématiky přístupnosti, při studiu a k pochopení prraktické implementace WCAG 2.0 a v neposlední řadě také jako příklad toho, jak mohou být zpracovány výsledky auditu přístupnosti.

Materiál je momentálně ve stádiu draftu, určeného pro veřejné připomínkování. Připomínky a návrhy na změny či doplnění je možné posílat na adresu wai-eo-editors@w3.org.

Google has already started to take accessibility in mind. And what about you?

This Tuesday - due to invitation by Paul Kinlan and Filip Hráček (thank´s guys ;-) - I attended Google Developer Day in Prague. Paul gave a speech called Making Your Web Apps Accessible Using HTML5 and ChromeVox and my brief talk was a part of it.

Paul talked about the importance of keyboard navigation, labelling form elements, use native HTML tags, ARIA roles, states and properties and of course of use of ChromeVox to evaluate accessibility.

I mainly focused on two issues - Google effort to be more accessible for people with disabilities and cooperation of Google Chrome with common screenreaders such as JAWS or NVDA together with practical demonstration of it.

Google effort to be more accessible for people with disabilities

In the first part of my talk I mentioned some issues related to accessibility of Google services. Google search is fully accessible and people with disabilities have been using it for years. Android can also be accessible for the blind and even though there are things that still need to be done to reach full accessibility, there are a few blind users in the Czech republic who use phones with Android. For more information (in Czech) see www.blind-android.cz or pavelondra.posterous.com Survey on Computer Usage Patterns together with American Council of the Blind is another proof, that Google takes accessibility seriously and try to improve accessibility of its services, such as Google Docs and Google Calendar, where there are new keyboard shortcuts and some support for screenreaders.

The last topic in this part was our attempt to establish Accessibility Google user group as a part of Gug.cz. I hope that this group will start as soon as possible and wish Pavel Ondra to be a good leader of it.

Google Chrome and JAWS

The second part of my talk was dedicated to practical brief demo how to use Google Chrome with common screenreader - namely with JAWS. Now, blind users can use not only Windows Internet Explorer and Mozilla Firefox, but also Google Chrome for browsing the web. I demonstrated to the participants how to navigate the web page simply using JAWS features Headings list and Links list.

Many improvements still have to be made before Google services are fully accessible to the blind, but the enhancements that have already been done indicate a commitment to accessibility by Google.

In the end of my talk I truly appreciated Google for having started with accessibility and tried to persuade the auditorium of the importance of accessibility and motivated them - if accessibility is important for Google (and other big companies such as Apple or Seznam.cz), it should be also important for them.

A lot of questions after our session showed me that it was good that this session was a part of this year GDD.

Are you interested in accessibility? Me and my colleagues are ready to help all of you who want to make their websites or services accessible ;-) Feel free to contact us.

Google and accessibility

View more presentations from Radek Pavlíček.

Lze - a jak - vůbec měřit přístupnost?

Je přístupnější webová stránka, na které jsou dva obrázky z deseti s chybným alternativním textovým popiskem, nebo stránka s pěti obrázky, z nichž jen jeden má chybně vyplněný alt popisek? A co stránka s formulářem, kde není jednomu formulářovému prvku přiřazen správný popisek?

Měření úrovně přístupnosti webu je důležité pro vyhodnocení toho, do jaké míry je přístupnost implementována, a také pro sledování zlepšení přístupnosti. Pokud nejsme schopni přístupnost změřit, těžko můžeme zjistit, zda se po úpravách webové stránky zlepšila, či zhoršila.

Najít vhodná měřítka ale není úplně triviální. Vezměme si například WCAG 2.0. Ten pracuje se 4 úrovněmi přístupnosti (žádná, A, AA, AAA), které ale bohužel neumožňují snadné "jemnější" porovnání přístupnosti dvou webů a sledování změn. Pokud web vyhovuje všem kritériím na úrovni A a většině - ale ne všem - z úrovně AA, pak je na něj pořád nahlíženo jako na web na úrovni A a úsilí navíc (kritéria AA) se v hodnocení vůbec neprojeví.

W3C/WAI Research and Development Working Group proto připravuje online sympózium o meření míry přístupnosti a vyzývá všechny, kdo mají k tématu co říci, k účasti. Sympózium se bude konat 5. prosince, termín pro přihlášení přednášek je 1. listopadu.

Jsem docela zvědavý na výsledky, protože jsme si podobnou situací prošli u naší Metodiky Blind Friendly Web a nutno přiznat, že ani jedna metrika, kterou jsme během let stanovili a používali, stoprocentně neodrážela realitu.

Související odkazy

• Call for Papers: Online Symposium on Website Accessibility Metrics

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 2. díl

Dnes pokračujeme v seriálu Romana Kabelky a produktech Apple, které mohou sloužit i jako kompenzační pomůcky pro uživatele s těžkým postižením zraku.

Podpora a servis

Neméně důležitou otázkou, která souvisí s klasifikací Maců jako kompenzačních pomůcek, je údržba systému a záruční servis. Na samotné "železo" se vztahuje standardní záruka 2 roky, již lze za příplatek prodloužit na 3 roky. Nad rámec standardní záruky existuje ještě tříletá nadstandardní záruka, tzv. NBD, garantující opravu technikem na pracovišti či doma do druhého pracovního dne.

Pro počítače se systémem Mac OS X platí stejné zásady zacházení jako s kterýmikoli jinými počítači. Je tedy zcela na zodpovědnosti uživatele, pokud například smaže něco důležitého, co je nutné k běhu systému nebo pokud do systému pustí záškodnickou aplikaci sbírající osobní údaje apod. I když existují antivirové programy pro Mac OS X, není to kvůli zranitelnosti systému, ten před provedením zásadních změn vyžaduje zadání správcovského hesla, ale je to spíše ochrana uživatele před sebou samým a před jeho případnou neznalostí.

Mac OS X je prakticky bezúdržbový systém - stejně jako nejnovější verze Windows. Je dobré si ovšem uvědomit, že tento bezúdržbový chod se týká i odečítače VoiceOver a dalších asistivních řešení integrovaných přímo v Mac OS X. Provozování odečítacího softwaru na Windows často obnáší nabourání se do systému, aby odečítač mohl poskytovat maximum informací, což ve specifických případech vede při nejmenším k nemožnosti získat vyčítanou informaci. V některých případech ovšem situace vyžaduje zásah odborníka na daný odečítač, aby konflikt napravil. Toto riziko díky zmíněné integraci přístupnostních prvků v Mac OS X je eliminováno, proto oficiální speciální podpora pro uživatele VoiceOveru není prakticky nutná.

Přechod na Mac OS X s VoiceOverem

Koncepce odečítače VoiceOver je podobná dalším známým odečítačům z Windows, byť nějaké drobné rozdíly zde najdeme. Rozdíly vyplývají z toho, že Mac OS X je jiný systém než Windows, a jednak je Voice Over mladší než jeho Windows protějšky a poučil se tak z některých nešvarů, jež se opouští jen velmi ztěžka. Díky tomuto faktu není dobré chtít věci dělat stejně jako na Windows. Při přechodu na Mac OS X je dobré opustit své návyky a přijmout novou filozofii. Jedině tak se nedostaví rozčarování a těžkosti s osvojováním si nových postupů.

Pokud nám z dostupných informací vychází Mac jako dobré řešení a máme chuť objevit nové možnosti, zbývá si před pořízením takového počítače osvětlit jeho obecné možnosti využití skrze nabízené aplikace. I když se budeme jednotlivými aplikacemi zabývat podrobně později, představme si seznam toho, co nám Macintoshe s předinstalovaným Mac OS X ve svém základě nabízí. Dlužno podotknout, že u těchto aplikací je přístupnost na velmi slušné úrovni:

• Finder: (Obdoba Průzkumníku Windows) integrální součást systému - správce souborů a pracovní plochy
• AppStore: - aplikace pro jednotný nákup a instalaci nových aplikací a to jak placených, tak i zdarma
• Dashboard (Nástěnka) - plocha s miniaplikacemi (widgety), jako jsou počasí, kalkulačka, převodníky, slovníky, burzovní lístky atd.
• Mail (obdoba Windows Mail): poštovní program s podporou více účtů, spamovým filtrem, RSS čtečkou a dalšími obvyklými funkcemi moderních poštovních programů
• Safari: webový prohlížeč s podporou nejnovějších technologií, vícepanelovým prostředím, s možností ukládání hesel, předvyplňováním formulářů a dalšími obvyklými funkcemi prohlížečů webových stránek
• iChat: chatovací a obecně komunikační aplikace, ať už textem, zvukem či videem, s podporou protokolů služeb Mobile Me, AIM a všech založených na protokolu XMPP/Jabber (např. Google Talk)
• FaceTime: aplikace pro videochat ve vysokém rozlišení mezi zařízeními značky Apple
• Adresář (obdoba Windows kontaktů): aplikace pro správu kontaktů, které jsou synchronzovatelné s jinými zařízeními jako např. iPhone
• iCal: aplikace pro správu událostí a kalendářů s možností synchronizace s online kalendáři, jako je např. Google Kalendář
• Náhled: aplikace pro prohlížení dokumentů a fotografií s podporou nejběžnějších formátů jako např. JPEG, GIF, PDF či DOC
• iTunes: multimediální přehrávač s podporou formátů rodiny MPEG (MP3, MPEG 4 AAC apod.) s rozšiřujícími funkcemi online obchodu s multimédii, přijímače internetových rádií a podcastů a synchronizačního nástroje s externími zařízeními značky Apple jako např. iPod, iPhone či iPad
• PhotoBooth: jednoduchá aplikace pro pořizování fotografií a videí skrze zabudovanou kameru počítače
• iPhoto: základní aplikace pro správu fotografií včetně prohlížení alb a editaci snímků
• iMovie: základní aplikace pro správu a editaci videí
• Garage Band: vícestopý rekordér určený primárně pro hudební produkci
• Time Machine: automatická zálohovací služba uživatelských dat s možností obnovy k určitému časovému bodu
• TextEdit (obdoba WodPadu ve Windows): textový editor se základními možnostmi formátování používající primárně formát RTF, umožňující však pracovat i s prostým textem nebo dokumenty editoru Microsoft Word

Tím ovšem výčet přístupných aplikací nekončí. Jeden příklad za všechny může být Skype, který je v prostředí Mac OS X velmi dobře přístupný bez nutnosti instalace dodatečných skriptů pro Voiceover.

Další díly seriálu

• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl

Jak jsou na tom nové modely Kindle s přístupností?

Po ohlášení nových Kindle od Amazonu se ve světě zvedla poměrně velká vlna nevole kvůli tomu, že Amazon nic neudělal pro jejich lepší přístupnost. Protože nemám možnost všechna nová zařízení otestovat, prošel jsem aspoň články, ve kterých se o jejich přístupnosti píše, a udělal si - spolu s informacemi z produktových listů - stručný přehled, čím která varianta disponuje.

Nejlevnější Kindle má možnost zvětšit písmo a změnit font, ale nemá zabudovanou Text-to-Speech funkci.

Kindle Touch disponuje jak možností zvětšit písmo a změnit font, tak Text-to-Speech funkcí (v produktovém listu se nazývá Read-to-Me).

Kindle Keyboard mám a jeho přístupnosti jsem se podrobně věnoval v článcích Kindle poslepu a Kindle pod lupou. Má jak možnost zvětšit písmo a změnit font, tak Text-to-Speech funkci.

Největším trnem v oku z hlediska přístupnosti je pro zahraniční komentátory jednoznačně Kindle Fire. V porovnání s iPadem je přístupnost Kindle Fire opravdu tristní - nedisponuje žádnou Text-to-Speech funkcí, podporou braillských displejů a má jen mono audio výstup.

Při pročítání článků mě ještě zaujaly dvě věci. Možnost, kdy autoři mohou u svých knížek zakázat Text-to-Speech funkci kvůli možnému snížení zisku z prodeje audio knih, mně nepřijde úplně dobrá. Myslím, že jako čtenář - když už si knížku koupím - mám právo si rozhodnout, jak si ji budu číst a pokud mi vyhovuje Text-to-Speech funkce, tak bych měl mít možnost ji použít.

Druhou věcí je pak poměrně originální způsob, jak dát Amazonu najevo, že by měl s přístupností Kindle Fire něco dělat. Jeden z bloggerů vyzval uživatele s handicapem, aby si Kindle Fire objednali, pak objednávku zrušili a jako důvod uvedli jeho nepřístupnost. Pokud se takto "ozve" dostatečný počet zájemců, může to být pro Amazon jasný signál, že i tomuto segmentu trhu by se měl věnovat.

Sám jsem zvědavý, jak se bude situace na poli přístupnosti tabletů či čteček elektronických knih vyvíjet - pravdou je, že Apple s iPadem nastavil laťku hodně vysoko a ostatní výrobci mají co dohánět.

Související odkazy

• Angry With Amazon.com for Lack of Accessibility in Kindle Fire
• Is the Kindle Fire Accessible?
• New Kindle Fire disappoints on accessibility
• Pratik’s Kindle Fire Sale
• Ceny čteček elektronických knih Amazon Kindle při nákupu z USA

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl

Počítače s operačním systémem Windows kompenzují nevidomým a slabozrakým uživatelům jejich těžkou zrakovou vadu už pěknou řádku let. Jak jsou na tom produkty Applu? Jsou pro uživatele s těžkým postižením zraku přístupné a použitelné natolik, aby i ony mohly sloužit jako kompenzační pomůcky? Na tyto a další otázky se rozhodl odpovědět Roman Kabelka, který produkty Apple už rok používá a testuje. Své poznatky sepsal do několikadílného seriálu, jehož první díl vám právě předkládáme.

Představení

Firma Apple patří ke stálicím trhu s informačními technologiemi a její historie sahá až do druhé poloviny 70. let, kdy se začaly prosazovat mikropočítače. Narozdíl od Microsoftu, který je přibližně stejně starý a který téměř každý zná díky operačnímu systému Windows, o firmě Apple se toho v našich končinách zase tolik neví. Je tomu škoda, neboť právě počítače Apple Macintosh mohou být pro nevidomé zajímavou alternativou k dosud zavedeným sestavám a odečítačům.

Přeskočíme-li úspěch počítačů ze série Apple II z počátku 80. let, začalo se logo s nakousnutým jablkem vrývat do paměti široké laické veřejnosti díky úspěchu multimediálních přehrávačů iPod, které tento rok slaví 10 let své existence. Poslední léta je čím dál více slyšet o mobilních telefonech iPhone a nejnověji tabletech iPad. Obzvláště v našich končinách tak trochu stranou mediálního zájmu a úspěchu stojí počítače Macintosh, jimiž se v našem seriálu budeme zabývat - i když i ty čím dál více začínají být populární mezi českými uživateli.

Je dobré si stručně představit, co počítače Apple ze série Macintosh v současné době nabízejí za modely, neboť výhody plynoucí pro nás z používání operačního systému Mac OS X, jímž se budeme podrobně zabývat, lze využít pouze právě na těchto počítačích:

1. Mac Mini: malý stolní počítač pro běžné použití, jenž cílí především na uživatele přecházející z klasických PC s Windows, kteří již mají doma svoji klávesnici, myš a monitor.
2. iMac: počítač pro běžné použití typu all in one (vše v jednom) skládající se z monitoru, externí klávesnice a myši, při čemž v onom monitoru je zabudovaný kompletní počítač.
3. Mac Pro: profesionální variabilní víceprocesorový počítač určený především pro zpracování multimédií a pro poskytování síťových služeb.
4. MacBook Pro: notebook pro běžné i profesionální použití s bohatou výbavou a hliníkovým tělem vyráběný v úhlopříčkách displejů 13,3, 15,4 a 17 palců.
5. MacBook Air: ultra tenký hliníkový notebook pro běžné použití se SSD diskem a bez optické mechaniky vyráběný s úhlopříčkou displeje 11,6 a 13,3 palců při zachování standardní velikosti klávesnice.

Kompatibilita

Přestože operační systém Mac OS X nelze instalovat na jiné počítače než výše uvedené, neplatí to opačně díky procesorům Intel s architekturou x86, které jsou běžně používané v jiných stolních a přenostných počítačích. To znamená, že na Macintoshe, lidově nazývané Macy, je možné nainstalovat jakýkoli jiný systém, ať už Windows či Linux a lze tak komplikace spojené s přechodem na Mac OS X zmírnit a používat oba systémy současně.

Nemožnost použití Mac OS X na jiném hardware, než na tom od Apple, je dáno napevno stanoveným okruhem ovladačů pro zařízení v počítači a jinou vrstvou pro komunikaci mezi operačním systémem a hardware. Macintoshe s procesory Intel totiž nepoužívají zastaralý BIOS provázející osobní počítače od jejich počátků, ale rozšiřitelné firmware, tzv. EFI. Tato omezení jsou ovšem vykoupena větší stabilitou a efektivností provozu počítače, což v praxi vede k tomu, že úplné zamrznutí systému známé z Windows, je s Mac OS X výrazně eliminováno.

Operační systém pro Mac

Mac OS X patří do rodiny operačních systémů Unix, a má tak společného předka s Linuxem, který je populární jako nízkonákladové řešení při výbavě počítače. Tuto příbuznost ostatně naznačuje přítomnost interpretu příkazů Bash, jenž však narozdíl od Linuxu je v Mac OS X doplňkovým nástrojem pro správu systému stejně jako např. Příkazový řádek ve WIndows. Konkrétně pak ekosystém Mac OS X je vystavěn na operačním systému Darwin, následovníka operačního systému Next Step a derivátu Unixu BSD, jenž byl firmou Apple zveřejněn jako otevřený systém pro další použití a to zcela zdarma. Tato kostra je nejen základem pro Mac OS X, ale i pro iOS, což je systém pohánějící telefon iPhone či tablet iPad.

Mac jako pomůcka

Tyto všechny informace jsou z praktického a historického hlediska zajímavé, ale stále nic neříkají o tom, co počítače Macintosh znamenají právě pro nevidomé. Těm, kteří sledují trh s osobními počítači, zajisté neuniklo, že Macy jsou dražší než papírově srovnatelné počítače s Windows. To je způsobeno jednak přísnější výstupní kontrolou dílů, z nichž jsou počítače sestaveny, a jednak bohatější softwarovou výbavou. Zatímco k ceně počítače s Windows je nutné připočítat cenu nového odečítače nebo cenu za upgrade, u Maců můžeme tuto položku vynechat. Síla systému Mac OS X je v tom, že jeho integrální součástí je odečítací nástroj VoiceOver a zvětšovací nástroj Zoom, jež jsou tak po ruce v každém prodaném počítači firmy Apple. Např. s novým iMacem či MacBookem Pro uživatel získá se zařízením odečítač a zvětšovač obrazovky analogický k balíku Supernova Access Suite a nově od verze Mac OS X 10.7 národní hlasovou syntézu od firmy Nuance Communications - pro češtinu hlas Zuzana. Mac OS X 10.7 s kódovým označením Lion je rovněž lokalizován do češtiny včetně odečítače. Slovenská verze není v současné době bohužel k dispozici, avšak lze zdarma pro čtení slovenských textů doinstalovat hlas Laura. VoiceOver navíc podporuje všechny braillské řádky dostupné na českém trhu bez nutnosti instalovat speciální ovladače. Text na řádku se zobrazuje buď v šestibodu, jak jej známe z tištěného braillu podle nové normy, nebo v osmibodu, jenž ovšem se neshoduje s běžně používaným počítačovým osmibodem v našich zemích.

V tomto smyslu lze řady MacBook Pro a MacBook Air v jejich základní konfiguraci klasifikovat podle vyhlášky 182/91 Sb. jako elektronické zápisníky s hlasovým výstupem. Počítače Apple Macintosh mohou splnit i požadavky digitálních čtecích zařízení pro nevidomé s hlasovým výstupem nebo digitálních zvětšovacích lup pro slabozraké a to tak, že do sestavy je přidán vhodný skener kompatibilní se systémem Mac OS X a se softwarovým rozhraním TWAIN a OCR software pro rozpoznání textu - nejlépe ABBYY FineReader Express Edition For Mac.

Dalším doplňkem takto kvalifikovaných pomůcek mohou být alternativní hlasové syntézy prodávané v balíku Infovox iVox, mezi nimiž je velmi kvalitní hlas Eliška, známý též uživatelům Windows.

Další díly seriálu

• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 6. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 5. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 4. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 2. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl

Související odkazy

• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 1. díl

WebExpo 2011 poslepu a pohmatu

Ani letos jsme díky vstřícnosti pořadatelů nechyběli na konferenci WebExpo 2011 - a to dokonce v roli partnera konference. Věřím, že jsme se jí zhostili ke spokojenosti organizátorů ;-)

Tématika přístupnosti na letošním ročníku dostala poměrně velký prostor a myslím, že je to dobře - dle zájmu o náš stránek i podle ohlasů účastníků opravdu platí, že Accessibility´s not dead! a vzhledem k neustálým novinkám v této oblasti je pořád co ukazovat.

Čtvrtek

Konference pro nás začala už ve čtvrtek, kdy BoB Marvan pořádal v sídle Seznam.cz workshop o přístupnosti a pozval nás jako spolupřednášející. Workshop jsme zaměřili na představení autorizovaného překladu metodiky WCAG 2.0, na kterém momentálně pracujeme, a na ukázky některých typických chyb a postupů, jak je odstranit. Vzhledem ke komornímu prostředí zbylo dost času i na dotazy účastníků a diskusi.

Odpoledne jsme si jeli připravit stánek a pak se na chvilku stavili na warm-up párty. Vstávání ve 3.30 si ale brzy vybralo svou daň a kolem deváté jsme vyrazili směrem k dočasnému domovu u kolegy Michala.

Pátek

Páteční den jsme celý strávili na stánku a věnovali se zájemcům o přístupnost. Zájem byl především o otestování vlastních webů. Příjemné bylo také setkání s mnoha známými a přáteli. Pěknou tečkou za náročným dnem pak byl večerní raut a networking na něm.

Sobota

Sobota pro nás začala přednáškou Accessibility´s not dead!, na které jsme stručně nahlédli do historie používání mobilních telefonů nevidomými lidmi, ukázali, k čemu všemu jim může mobil sloužit a v závěru jsme přednášku završili praktickými ukázkami přístupnosti Androidu a iOS poslepu. Zbytek soboty jsme strávili na stánku. Díky přednášce v tento den chodili především zájemci o ukázku dotykového ovládání poslepu. Prezentovali jsme až do samotného závěru konference a zatímco ostatní už balili stánky, Roman s Dufem a Sibiřankou hledali cesty, jak zpřístupnit Respekt pro iPad i nevidomým.

Ostatní přednášky jsme letos zvládli pouze prostřednictvím Twitteru (Filosofe, díky za report ;-), protože jsme se drtivou většinu času věnovali zájemcům o přístupnost, kteří nás navštívili na našem stánku.

Co se týká organizace konference, prostředí, připojení k Wi-Fi, cateringu, rautu - vše fungovalo na jedničku a mnohem lépe, než v minulých letech.

Poděkování

• Vaškovi Stoupovi za umožnění účasti,
• BoBovi Marvanovi za přizvání na workshop,
• Tomovi Bukovskému z Pecka Design za dovoz a odvoz věcí na stánek,
• středisku Teiresias za zapůjčení iPadu,
• Michalu Jelínkovi za ubytování v centru Prahy ;-),
• všem, kterým není přístupnost lhostejná a přišli na workshop, přednášku či náš stánek.

Tak opět za rok ;-)

Fotogalerie

Související odkazy

• Seznam pomáhá odstraňovat bariéry
• Materiál k přednášce (pdf; 257 kB)
• Prezentace z přednášky (ppt; 5,1 MB)

Přijďte na workshop o přístupnosti na WebExpo 2011

Na letošním WebExpo dostává tématika přístupnosti opravdu hodně prostoru (děkujeme). Kromě našeho stánku po celou dobu konání konference, třicetiminutové přednášky Accessibility´s not dead v Mobile Room v sobotu od 10:00 do 10:30, budeme mít ve čtvrtek od 9:30 do 13:30 workshop o překladu WCAG 2.0 ve spolupráci se Seznam.cz.

Na tomto worshopu bychom vám rádi spolu s BoBem Marvanem a Romanem Kabelkou představili český překlad této metodiky, ukázali výhody, které přináší, a upozornili na rizika, která s sebou nese.

V praktické části se pak můžete mimo jiné seznámit s tím, jak přístupnost řeší Seznam.cz a jak už u nás bývá dobrým zvykem, nebudou chybět asistivní technologie: čtečka obrazovky, softwarová lupa, braillský řádek, pomocí nichž vám budeme přínos jednotlivých úprav prakticky demonstrovat.

Pozor - na workshopu zbývá poslední volné místo ;-)

Ani na WebExpo 2011 nebude chybět tématika přístupnosti

Pokud se vydáte na konferenci WebExpo, můžete se zde stejně jako v letech minulých seznámit s novinkami v oblasti přístupnosti. S kolegou Romanem Kabelkou je krátce představíme na přednášce s názvem Accessibility´s not dead (přednášku plánujeme navzdory anglickému názvu v češtině) a pak budeme po celou dobu konference mít díky vstřícnosti pořadatelů prezentační stánek, na kterém si můžete vše vyzkoušet v praxi.

Kromě standardních věcí (screenreader, softwarová lupa, braillský řádek) se můžete těšit na spoustu novinek:

• iPad s VoiceOverem a ukázkami dotykového ovládání,
• Android s odečítači Spiel a Talk Back,
• Kindle,
• Google Chrome,
• přístupnost Google Apps a Google+,
• přístupnost služeb Seznam.cz.

Kromě těchto novinek máme pro vás připraveno i několik překvapení, která postupně odhalíme.

Děkujeme pořadatelům za opětovné umožnění účasti a těšíme se na setkání - ať už na přednášce, na stánku či při networkingu.

UPDATE: Sleva 10% na vstupné na WebExpo s kupónem POSLEPU pro první tři nejrychlejší.

UPDATE 2: kupóny už jsou vyčerpány, děkujeme za zájem.

Související odkazy

• Android s bílou holí
• Ovi mapy dovedou k cíli i nevidomé
• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení
• WebExpo 2011 - Nenechte si ujít – top přednášející na letošním WebExpu.

Google udělal další krok ke zlepšení přístupnosti svých produktů

Zrovna dnes jsme se s jedním nevidomým kamarádem bavili, že by Google na té přístupnosti mohl trochu "máknout", protože nabízí celou řadu užitečných služeb, jejichž přístupnost ale bohužel tu více, tu méně pokulhává. A ejhle - Google včera ve spolupráci s American Council of the Blind (ACB) spustil průzkum, jehož cílem je zjistit, jaké požadavky na přístupnost mají uživatelé se zrakovým postižením.

Výsledky průzkumu pomohou Google navrhovat produkty tak, aby lépe spolupracovaly s asistivními technologiemi, a také by měly zlepšit schopnost Google informovat uživatele o novinkách v přístupnosti u svých produktů, jakými jsou například ChromeVox nebo TalkBack.

Pokud čtete tento blog, máte nějaký zrakový handicap a umíte anglicky - najděte si chvilku, průzkum vyplňte a využijte tak jedinečné možnosti dát Google důležitou a cennou zpětnou vazbu.

Držím Google i uživatelům se zrakovým handicapem pěsti, ať to vše dobře dopadne a ať jsou pro ně brzy služby Google co nejpřístupnější!

Související odkazy

• An accessibility survey for blind users
• Google zlepšuje přístupnost svých produktů

Zajímá vás přístupnost mobilních zařízení? Přijďte na konferenci Mobera.

Samostatně ovládat mobilní telefon či jiné mobilní zařízení bylo dlouhá léta pro nevidomé uživatele tabu. Například napsat či přečíst SMS si sami mohli pouze tak, že si propojili mobilní telefon s počítačem, potřebná data si stáhli do PC, a pomocí screenreaderu v počítači si SMS přečetli či napsali. Což bylo zdlouhavé, nepohodlné a uživatel také nemohl reagovat na zprávu okamžitě, ale musel počkat, až se dostane k počítači, kde si ji přečte.

Kolem roku 2005 se objevily první ozvučené mobilní telefony a pro nevidomé uživatele se jednalo o velký krok k samostatnosti. Při práci s mobilním telefonem už nemusel čekat, až se dostane k PC, ale mohl jej používat kdekoliv. Na začátku byly zpřístupněny jen základní funkce (volání, práce s kontakty, čtení/psaní SMS), dnes už je možné používat i e-mailového klienta, přistupovat na web, číst knihy či nechat se pomocí mobilního telefonu navigovat. Důležitou roli hrála přístupnost klávesnice mobilního telefonu, tzn. zda má konkrétní model dostatečně hmatná tlačítka a uživatel jej tak bude moci samostatně ovládat. Tyto modely ale postupně začínají vytlačovat z trhu přístroje s dotykovým ovládáním.

Dalším milníkem v oblasti ozvučených mobilních telefonů je proto nástup mobilních telefonů právě s tímto způsobem ovládání. Leaderem v této oblasti je Apple, který ve všech svých produktech nabízí odečítač Voice Over, plně zpřístupňující prostředí telefonu i aplikace. Při práci s Voice Overem na zařízení s dotykovým displejem je vidět, že při jeho implementaci někdo přemýšlel a že je řada věcí promyšlena a navržena s ohledem na ovládání poslepu (podívejte se, jak si může nevidomý uživatel na iPadu pustit ČT 24).

Ale ani Google s Androidem nezůstává pozadu a pro Android už jsou dnes k dispozici dva bezplatné screenreadery - Talk Back a Spiel. Ačkoliv zde zatím není zpřístupněno vše, může být toto řešení pro některé uživatele zajímavé, protože jeho pořizovací cena je výrazně nižší oproti komerčně nabízeným řešením.

I přes tyto úspěchy je ale v oblasti přístupnosti mobilních telefonů s dotykovým ovládáním stále co vylepšovat. Stále existují aplikace, které by nevidomým uživatelům pomohly, ale nejsou plně přístupné, jejich ovládání také mnohdy není ergonomické, atp. Navíc samostatné používání mobilních telefonů uživateli s handicapem už dnes není z oblasti science fiction (jako tomu bylo před lety), ale běžná praxe. Úsilí, věnované jejich zpřístupnění, tak není jen formální úlitba standardům přístupnosti, ale má reálný dopad, a je uživatelům opravdu ku pomoci.

Pokud vás téma přístupnosti mobilních zařízení zajímá, přijďte na začátku září do Brna na konferenci Mobera. Spolu s Romanem Kabelkou tam budeme mít přednášku, zaměřenou právě na tato témata. Prakticky vám ukážeme, jak funguje iPad se screenreaderem Voice Over či Android se screenreadery Spiel a Talk Back.

Těšíme se na setkání.

Pokud chcete 20 % slevu, použijte při registraci kód RADEKROMANmobera.

Související odkazy

• Android s bílou holí
• Ovi mapy dovedou k cíli i nevidomé
• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení

Přístupnost Google+ prakticky

O nové sociální síti Googlu bylo za dobu od jejího spuštění napsáno mnoho, a proto si tento článek neklade za cíl vysvětlovat základní pojmy či funkce. K tomu můžeme doporučit například článek Google Plus v kostce: manuál nového uživatele. My se zaměříme na praktickou přístupnost pomocí odečítačů obrazovky pro nevidomé uživatele.

Google na stránce Using Google products: How to use accessibility features deklaruje přístupnost svých produktů, jejíž implementace není bez účinku a jsou tak dosažitelné všechny důležité funkce aplikací. Na druhou stranu je nutno říci, že pro běžného nevidomého uživatele není ovládání řady z nich zcela intuitivní a vyžaduje jistý zácvik s uživatelským rozhraním dané Google aplikace. Pokročilí uživatelé se sice s rozhraním naučí pracovat sami, ale musí často použít podpůrné funkce odečítačů, které jdou nad rámec standardního ovládání webových stránek, jako např. webspoty ve VoiceOveru, značky pozic v JAWSu či simulace myši. Vycházíme více jak z dvouletých zkušeností používání Google Apps v TyfloCentru, jejichž používání by se dalo vystihnout lidovým a trefným přirovnáním "jde to, ale dře to."

Tak to jen tak na úvod a nyní již k testu Google+, který je tak trochu náhledem do naší testerské kuchyně, neboť podobně vypadají výstupy testování, které s kolegy provádíme, byť zde je vše naservírováno čtivěji a populárnější formou.

Uvítací stránka

Po přihlášení do Google+ se zobrazí uvítací stránka "Vítá vás Google+". Lze ji rozdělit na tři části, z nichž se nejméně zajímavá může zdát patička, která se objevuje na všech stránkách. Není od okolních sekcí nijak oddělena, ať už ARIA rolí status či skrytým nadpisem, a tak její nejsnažší nalezení spočívá v přesunu na samotný konec stránky. Své sémantické zviditelnění by si však zasloužila a to hned ze dvou důvodů:

• Nachází se zde tlačítko "Odeslat zpětnou vazbu", po jehož aktivaci je možno vyplnit formulář, do něhož se hodí např. uvést, jaké bariéry či obtíže v přístupnosti stránka poskytuje. Obzvláště nyní, kdy je Google+ v beta verzi, je čas pro podávání takových podnětů vhodný, aby Google do otevření ostré verze přístupnost ještě vylepšil.
• Objevuje se zde obsah dialogů, které umožňují upravovat různé údaje od informací v profilu až po uživatele v kruzích nebo chatovat s ostatními uživateli. Tj. pokud aktivace odkazu či tlačítka nevyvolá akci, na níž by odečítač při pohybu nějak zareagoval, je dobré překontrolovat právě konec stránky.

Druhou oblastí společnou napříč všemi stránkami je hlavní navigace, skládající se z často zmiňované tmavé lišty s odkazy na služby Googlu a s rychlými odkazy pro sdílení a oznámení v síti Google+. Jedná se o sekci od počátku stránky až po nadpis úrovně 1 "Google". Obě skupiny odkazů jsou správně uzavřeny do nečíslovaných seznamů, tudíž sémanticky je vše v pořádku. Pokud je aktivován odkaz indikující počet oznámení, je mezi druhým seznamem a nadpisem "Google" vložen rámec umožňující prohlížet oznámení. Stejnou polohu má i dialog, jenž se objevuje po aktivaci odkazu "Sdílet...". Další navigační sekce následují ihned za nadpisem "Google", kde si lze vybrat mezi Streamem, fotkami, vlastním profilem a editorem kruhů. Tyto odkazy již nejsou uzavřeny do seznamu, což v tomto případě tolik nevadí, a rovněž prozatím nejsou z pohledu odečítače lokalizovány do češtiny, neboť součástí odkazů jsou bubliny ignorované odečítači. Společnou navigační oblast uzavírá vyhledávací pole pro hledání lidí, jenž je šikovně uvozeno skrytým nadpisem úrovně 2 "Search" a navíc označeno příslušnými ARIA atributy pomáhajícími odečítači vyčítat navrhované výsledky a povyšující standardní editační pole na plně funkční kombobox přístupný z klávesnice.

Za vyhledávacím polem následuje třetí část, o níž ještě nebyla řeč, a tou je hlavní obsah stránky. Ten s výjimkou stránky streamu není uvozen řádným nadpisem, tudíž na většině stránek, včetně té uvítací, je za záchytný bod nutné nelogicky zvolit právě nadpis uvozující vyhledávací pole. Bohužel ani v dalším obsahu uvítací stránky není sémantika vyvedena tak, aby odpovídala vizuálnímu vjemu uživatele, jenž nemusí používat odečítač. Nachází se zde několik nadpisů – „Vítejte!“, „Kruhy“, „Setkání“, „Témata“, „Důležitá poznámka k testovací verzi“, „Dokončete svůj profil“ a „Přidejte si lidi do kruhů“, z toho ani jeden není vyznačen jako korektní nadpis příslušnými HTML elementy. Vzhledem k povaze sdělení pro všechny kromě prvního z nich nejde o fatální absenci, pro lepší čtivost skrze odečítače by však nadpisy měly být přítomny. To, že nadpis „Vítejte!“ není korektně vyznačen je možné považovat již za vážnější překážku, neboť mezi navigací a tímto hlavním nadpisem obsahu stránky je ještě vložen rámec s chatem, jímž je nutno projít pro dosažení příslušného obsahu.

Pro uvítací stránku a Stream jsou společné další sekce stránky. První z nich je navigace ovládající stream a umožňující přepínat mezi uvítací stránkou, celým streamem, streamy jednotlivých kruhů, oznámeními a tématy. Tato navigace je příhodně uvozena skrytým nadpisem „Navigation“, takže na ni lze pomocí odečítače snadno přeskočit, není tu však opět soulad mezi grafickým znázorněním a sémantikou důležitou pro odečítače. Vše vypadá jako víceúrovňový seznam, avšak ten není v kódu řádně vyznačen, tj. nevidomý uživatel tento seznam vnímá jako neuspořádanou sérii odkazů. Ideální stav by měl být tedy takový, že odkaz Stream bude odrážkou seznamu obsahující ještě podseznam se souvisejícími položkami, jimiž v tomto případě jsou filtrovací odkazy streamu s jednotlivými kruhy.

Za streamem, resp. Hlavním obsahem uvítací stránky, jsou další sekce, z nichž ani jedna opět není řádně uvozena nadpisem, tudíž na ně nelze jednoduše přeskočit v rámci seznamu nadpisů, jenž je nejpoužívanější orientační pomůckou nevidomých uživatelů na webových stránkách. Jedná se o sekce nazvané "Ve vašich kruzích", "Návrhy", "Setkání", "Buďte mobilní" a "Poslat pozvánky".

To je pro dnešek vše, ve zkoumání přístupnosti Google+ budeme pokračovat ;-)

Autorem článku je Roman Kabelka.

Ovi mapy dovedou k cíli i nevidomé

Věcí, která mě poslední dobou opravdu zaujala, je aplikace Ovi mapy od firmy Nokia v kooperaci s odečítačem Mobile Speak verze 4.6 a vyšší. Aplikaci jsem několikrát otestoval v praxi a zde vám přináším své dojmy a poznatky.

Oč vlastně jde?

Ovi mapy je nový název pro aplikaci Nokia Maps, která je součástí všech telefonů s integrovaným GPS přijímačem. Aplikace kromě samotné mapy a navigačních funkcí obsahuje nově zdarma hlasovou navigaci pro řidiče a chodce, a právě díky tomu se stává užitečnou i pro nevidomé.

Ovládání je velmi podobné navigačním softwarům, které jsou obsaženy například v auto navigacích. Lze vyhledat body zájmu, respektive cíl vaší cesty, ať již jde o nějaký kategorizovaný bod jako je například restaurace či hotel, nebo přímo o konkrétní adresu.

V hlavní nabídce aplikace máte možnost zvolit typ cesty, tedy autem nebo pěšky, hledání míst, určení vaší aktuální polohy na mapě a podobně. Hledání kategorizovaných bodů zájmu probíhá vždy nejblíže vzhledem k vaší aktuální poloze, takže se dá využít například v situaci, kdy jste v neznámém městě a hledáte nejbližší místo, kde se najíst.

Každé vyhledané místo si lze uložit do oblíbených položek, pokud jej navštěvujete častěji. Všechny tyto funkce jsou kompletně ozvučeny, takže myslím není potřeba přesně popisovat jak se konkrétní nabídky chovají, každý jistě sám vyzkouší.

Jen bych zmínil, že před samotným použitím aplikace je dobré v jejím nastavení ověřit, jestli máte hlasovou navigaci nastavenu na češtinu a pokud ne, stáhnout ji z internetu, což proběhne přímo při jejím vybrání v nastavení.

Krom nastavení samotné aplikace mapy je dobré ověřit i nastavení polohy, které se nachází v menu Nastavení/Obecné. V metodách polohy vyberte zařízení, které budete používat, nejčastěji půjde nejspíš o integrovanou GPS, případně BT GPS, pokud používáte navigaci přes Bluetooth. Určitě zapněte funkci asistované GPS, velmi se tím urychlí získání vaší aktuální polohy. Server zjišťování polohy nastavte na automaticky v případě, že vám nevadí přibližně 8 kB přenesených dat při každém spuštění map, což myslím není taková zátěž a za rychlé získání polohy to stojí.

Dalším úskalím může být to, že mapy nejlépe hledají i navigují v režimu online, takže mohou být poněkud náročné na internetové připojení v mobilu, nicméně datový tok není příliš velký a navigace v tomto režimu může být přesnější. Navíc při dostatečně podrobné stažené mapě je stahování téměř nulové a na konci tohoto článku uvedu adresu, na které najdete program pro stažení kompletních mapových podkladů pro všechny podporované země a to buď pro každý stát zvlášť nebo pro celý světadíl, záleží jen na velikosti vaší paměťové karty. Po nahrání těchto podkladů bude již datový tok opravdu minimální.

Samotná navigace pak probíhá tak, že vás program přesně vede, tedy oznamuje kam máte odbočit a to i s názvy ulic, platí pro pěší navigaci.

Vzdálenost podle integrované navigace a Mobile Speaku se může lišit. Integrovaná navigace by měla oznamovat trochu v předstihu a Mobile Speak to, co je aktuálně zobrazeno na obrazovce. Mně se osvědčilo při samotné navigaci dočasně vypínat mluvení, aby informací nebylo příliš mnoho, nicméně množství sdělovaných informací lze nastavit na kartě mapy v konfiguraci Mobile Speaku.

Neříkám, že mapami vybraná trasa je nejkratší možná, ale do zadaného cíle jsem nakonec vždy došel.

Výhody aplikace vidím hlavně v neznámém prostředí, kde se potřebujete někam dostat. Je velká pravděpodobnost, že Ovi mapy vás i přes neznalost konkrétní trasy dovedou k cíli.

Další výhodou může být např pomoc někomu, kdo vás veze domů a vy mu nejste přesně schopni popsat trasu. Stačí do Ovi map nastavit vaši adresu jako cíl cesty autem a Ovi mapy se o navedení řidiče již postarají.

Mapa, podle které navigace probíhá, je dosti podrobná, aplikaci jsem testoval i v lese mimo město a pokud šlo o cesty v okolí vesnic a lesní cesty, navigace probíhala i tam.

Kompletní mapové podklady

Mapové podklady pro všechny podporované země jsou ke stažení pomocí programu AV Maps loader. Stránka i program jsou v angličtině, nicméně orientace je relativně jednoduchá. Lze stahovat podklady pro konkrétní země či regiony nebo pro celé světadíly. Největší výhodou této možnosti je, že pokud se chystáte do ciziny, stáhnete si podklady pro příslušnou zemi a máte zaručeno, že se v ní neztratíte a zároveň nebudete zbytečně utrácet za přenesená data.

Případně pokud máte dostatečně velkou paměťovou kartu, můžete stáhnout podklady např pro celou Evropu, na kartě na ně ale budete potřebovat cca 2,5 GB místa.

Mapové podklady jsou uloženy ve složce Cities na paměťové kartě ve vašem telefonu.

Závěr

Podle mého názoru se jedná o opravdu převratnou novinku v oblasti samostatnosti nevidomých, nicméně to, jak je aplikace užitečná, musí posoudit každý sám. Já osobně podle této navigace absolvoval již několik tras v neznámém terénu a vždy jsem úspěšně došel do cíle.

Takže nezbývá než vám popřát co nejpříjemnější zážitky s navigací, co nejvíc úspěšných cest a určitě se nezapomeňte podělit o případné dojmy či zkušenosti s touto aplikací v komentářích.

Video

Autorem článku je Jiří Fenz.

Související odkazy

• Klávesové zkratky Mobile Speaku pro Ovi mapy.
• Využití moderních technologií při navigaci nevidomých
• Loadstone: open source navigační program přímo pro nevidomé

Techniky tvorby přístupného webu od W3C: nové a lepší

Pracovní skupina WAI konsorcia W3C vydala aktualizovanou verzi dokumentů Techniques for WCAG 2.0 a Understanding WCAG 2.0. K dokumentům je možné poslat i své připomínky, a to do 26. srpna 2011. Nejedná se o aktualizaci doporučení WCAG 2.0 (to je publikováno jako "stabilní" dokument), ale o úpravu a doplnění podpůrných dokumentů, které mají pomoci při praktické implementaci přístupnosti a řešení konkrétních situací.

Dokument s technikami je doplněn o celou řadu praktických příkladů, za zmínku určitě stojí rozpracování technik pro tvorbu přístupných PDF. Vzhledem k tomu, že WCAG 2.0 je nezávislý na technologii, lze v tomto dokumentu najít i praktické rady k tvorbě přístupného HTML/XHTML, CSS, prostého textu, ARIA či Flashe.

Související odkazy

• New and Improved WCAG 2.0 Techniques
• Call for Review: WCAG 2.0 Techniques Draft Updates

Google Chrome: malé srovnání přístupnosti s odečítači JAWS 12.0 a NVDA

Odečítač obrazovky JAWS 12.0 i open source odečítač NVDA již částečně podporují webový prohlížeč od Googlu. Protože mě zajímalo, na jaké úrovni tato podpora je, rozhodl jsem se udělat malé srovnání, jak na tom odečítače obrazovky skutečně jsou z hlediska přístupnosti. Abych měl jistotu, že budou implementovány i poslední změny související s přístupností, zvolil jsem aktuální vývojovou verzi webového prohlížeče - Google Chrome Canary. Rovněž u odečítačů obrazovky jsem použil aktuální verze - JAWS 12.0.1168 a vývojovou verzi NVDA. Mé srovnání spočívalo v tom, že jsem s prohlížečem navštívil několik často navštěvovaných webových stránek - www.seznam.cz, www.idnes.cz, atp. a srovnával jsem, jak se budou odečítače obrazovky chovat.

JAWS 12.0.1168

po načtení webové stránky www.seznam.cz JAWS načetl webovou stránku do virtuálního kurzoru. Bez problémů fungovaly navigační klávesy, automatický formulářový režim i generování seznamů odkazů, nadpisů, formulářových prvků, označení a kopírování do schránky, i označení celé tabulky. Možnosti virtuálního kurzoru jsou shodné s aplikací Mozilla Firefox - není tedy možné ovlivnit jaký obsah se do schránky bude kopírovat - tj. plný vzhled tak jak je na obrazovce nebo jen z virtuálního kurzoru. Občas se stávalo, že JAWS ztrácel fokus. Práce s formulářovými prvky, hlavně rozbalovacími seznamy, nebyla úplně uspokojivá - JAWS na stránce www.seznam.cz nevyčítal při pohybu v rozbalovacím seznamu jeho položky (seznam.cz, e-mail.cz, post.cz, atp). Aktuální položku rozbalovacího seznamu lze zjistit pouze tak, že přesuneme fokus o následující či předchozí prvek a poté se vrátíme zpět do rozbalovacího seznamu, nicméně je to nouzové řešení. Na stránkách www.idnes.cz rovněž nebylo možné vyčíst položky rozbalovacího seznamu, jinak zde byla práce uspokojivá. S ostatními formulářovými prvky jako je např. editační pole nebo tlačítko JAWS nemá problém. Některé webové stránky se mi s JAWS nepodařilo do virtuálního kurzoru vůbec načíst, šlo například o přihlašovací stránku do redakčního systému WordPress 3.1.3, nicméně spíš to přičítám k nestabilitě testovací verze Google Chrome Canary. JAWS používá stejná nastavení a stejné skripty jako pro prohlížeč Mozilla Firefox. I když Google Chrome se snaží implementovat v podstatě stejné technologie přístupnosti jako prohlížeč od Mozilly, myslím, že své vlastní skripty by si jistě zasloužil. Více o přístupnosti Google Chrome.

Aktuální vývojová verze NVDA

Open source NVDA rovněž bez větších problémů načetl stránku do tzv. virtuálního prohlížeče. Interakce s formulářovými prvky je velmi podobná jako u odečítače JAWS, tj. prakticky jediné problémy, které jsem zaznamenal, byly s rozbalovacími seznamy, kdy NVDA neohlašoval pohyb po položkách seznamu. Generování různých seznamů odkazů, nadpisů popř. formulářových prvků, rychlé klávesy, automatický formulářový režim - vše fungovalo bez problémů. Oproti JAWS mi subjektivně přišlo, že je NVDA stabilnější.

Závěrem

Odečítače obrazovky JAWS 12.0.1168 i aktuální vývojová verze NVDA mají vcelku slušnou podporu pro webový prohlížeč od Google. Problémy se objevují hlavně při interakci s rozbalovacími seznamy, kdy odečítače neoznamují aktuální položku seznamu. JAWS občas ztrácel fokus a bylo potřeba obnovit obrazovku. Na druhé straně je Google Chrome opravdu rychlý prohlížeč - načítání stránek je opravdu bleskové, rozhodně doporučuji minimálně vyzkoušet. Osobně si myslím, že s příchodem nových verzí se podpora přístupnosti bude jen zlepšovat.

Autorem článku je Martin Baláž.

Související odkazy

• Google Chrome: klávesové zkratky a ovládání myší
• Google zlepšuje přístupnost svých produktů

Google zlepšuje přístupnost svých produktů

Před časem jsem si na Google I/O Extended Brno posteskl, že Google je z hlediska přístupnosti svých služeb pro nevidomé uživatele mezi velkou trojkou (Microsoft, Apple, Google) až na třetím místě. Telepatie funguje ;-), ledy se hnuly a dva produkty Google mohou dnes začít používat už i nevidomí uživatelé.

Google Navigace

Nevidomí uživatelé Androidu byli doposud - oproti uživatelům Symbianu, kteří mohou použít LoadStone či Ovi maps - o možnost používání navigace ochuzeni. Byla zde sice možnost použít BRUT Google Maps, vzhledem k licenčním podmínkám se ale jednalo o variantu v "šedé zóně". Na začátku června Google zpřístupnil svou navigaci i pro Českou republiku. Navigační aplikace disponuje poměrně strohým vzhledem, což však výrazně ulehčuje práci odečítačům obrazovky. Pro správnou funkčnost a možnost používání navigace i poslepu je třeba udělat následující tři věci:

• nainstalovat si aktuální verzi aplikace Mapy,
• nainstalovat hlasovou syntézu Svox (český hlas Iveta). Navigace sice obsahuje nahrané hlasové povely, ty se však omezují jen na velmi stručný výklad trasy. V kombinaci s hlasem od společnosti Svox je aplikace mnohem hovornější a pokyny jsou detailnější.
• v telefonu aktivovat volbu "používat satelity GPS".

Navigace aspoň podle prvních zkušeností nevidomých uživatelů funguje velmi dobře a lze ji poslepu bez problémů používat. Více informací najdete na blogu Matěje Plcha, který se přístupností Androidu dlouhodobě zabývá.

Google Chrome

Mezi screen-readery doposud podporované prohlížeče (Internet Explorer a Firefox) se přidal i Google Chrome. Aktuální verze některých screen-readerů ( z těch u nás používaných se jedná o JAWS, NVDA a VoiceOver) již mají základní podporu pro tento webový prohlížeč. Problémy se zatím objevují hlavně při interakci s formulářovými prvky, ale věřme, že s novými verzemi Chrome či screen-readerů se tyto problémy vyřeší. Když se ohlédneme do historie, tak začátky zpřístupnění Firefoxu byly velmi podobné, a dnes už je jeho přístupnost na takové úrovni, že jej řada nevidomých uživatelů používá jako svůj primární prohlížeč.

Kolega Martin Baláž připravil malé srovnání přístupnosti Google Chrome s JAWS a NVDA, které si budete moci na tomto blogu přečíst v nejbližších dnech.

Související dotazy

• Hlasová navigace od Googlu oficiálně v ČR!
• Google navigace: Nechte se vést svým Androidem
• Využití moderních technologií při navigaci nevidomých
• Loadstone: open source navigační program přímo pro nevidomé
• The Chromium Projects: Accessibility

iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 3. díl

Dnes dokončíme náš seriál o přístupnosti iPadu pro nevidomé. iPad otestoval a své závěry sepsal můj kolega Roman Kabelka.

Psaní a editace textu

Pokud je fokus na editačním poli, zobrazí se poklepáním klávesnice v dolní části displeje. Opětovným pozičně nezávislým poklepáním se kurzor přesouvá mezi začátkem a koncem textu. iPad s aktivním VoiceOverem nabízí dva způsoby psaní na dotykové klávesnici, při čemž, je-li rotor natočen na volbu Režim psaní, lze kdykoli mezi nimi přepínat šviháním prstem nahoru a dolů.

1. Standardní psaní - Vyžaduje potvrzení každé klávesy, jež získá fokus, což v praxi znamená, že tažením v dolní části displeje jsou vyslovovány klávesy pod prstem a pokud je nalezen znak, jež má být napsán, tak buď uvolněním a poklepáním stejným prstem nebo klepnutím jiným prstem kdekoli na displej se znak vloží.
2. Dotykové psaní - Každá klávesa, jež získá fokus, se napíše, což v praxi znamená, že tažením v dolní části displeje jsou vyslovovány klávesy pod prstem a pokud je nalezen znak, jež má být napsán, postačuje prst zdvihnout a znak je vložen. Toto odpovídá výchozímu chování klávesnice bez aktivního VoiceOveru.

Způsobů, jak na klávesnici psát, je hned několik a záleží jen na uživateli, který z nich zvolí. Pro ilustraci zkusme některé z nich jmenovat:

• Standardní psaní:
1. Jednou rukou - Dotykem a případně korekčním tažením jedním prstem a přiklepnutím druhým prstem pro napsání.
2. Oběma rukama - Dotykem a případně korekčním tažením prstem jedné ruky a přiklepnutím prstem druhé ruky pro napsání.
• Dotykové psaní:
1. Jednou rukou - Dotykem a případně korekčním tažením prstem a jeho zdvihnutím pro napsání.
2. Oběma rukama - Stejné jak v předchozím případě s tím rozdílem, že pro každou půlku klávesnice se použije jedna ruka, čímž se snižuje délka korekčních tahů.

Ve všech případech nicméně platí, že psaní vyžaduje soustředění a pro dosažení slušné rychlosti i dobrou představivost nad rozložením klávesnice, aby korekční tahy výběru klávesy byly co nejkratší a ve správném směru.

Jak bylo již popsáno, umožňují gesta rotoru kurzor přesouvat a tlačítkem Smazat na dotykové klávesnici tak provádět korektury. Zde však editační schopnosti nekončí a při natočení rotoru na volbu Upravit lze provádět i operace s bloky textu. Šviháním nahoru a dolů lze vybírat z nabídky standardních funkcí jako vybrat, vybrat vše, kopírovat, vyjmout či vložit. Pokud je potvrzena poklepáním položka Vybrat, je automaticky označeno slovo pod kurzorem a následně je možné označení upravovat gestem dvou rozevírajících či svírajících se prstů pro rozšíření, resp. zúžení výběru.

Užitečná externí zařízení

Ač popsaný způsob zapisování textu je poměrně sofistikovaný a přizpůsobitelný potřebám uživatele, nevidomé nevyjímaje, vždy bude psaní na hardwarové klávesnici rychlejší už jen z principu, že na standardní klávesnici je možné běžně psát bez zrakové kontroly či hlasové odezvy pro každý znak. Pro případ psaní delších textů lze snadno s iPadem spárovat externí BlueTooth klávesnici - např. ultra tenkou Apple Wireless Keyboard. Připojená klávesnice nejen dovoluje komfortně psát, ale i ovládat VoiceOver kurzor a přepínat volby rotoru stejným způsobem, jak je tomu v Mac OS X, a tak vynechat ovládání dotykovými gesty.

Velice příjemný fakt, který v úvodu nebyl zmíněn, je plná lokalizace prostředí operačního systému iOS do češtiny a to včetně odečítače VoiceOver, který též mluví pro mnohé známým českým hlasem Zuzana z produkce firmy Nuance Communications. Ještě více však potěší, že BlueTooth braillské řádky zobrazují korektně diakritiku, byť použitá šestibodová braillská norma neplatí více jak 15 let - znak pro velké písmeno jsou body 4,6, tečka body 2,5,6 atd. VoiceOver v prostředí iOS nepostrádá nic z komfortu instalace braillských řádků z Mac OS X. Jednoduše stačí ze seznamu zařízení řádek vybrat, zadat párovací kód a řádek je možné ihned používat. O detekci modelu řádku a jeho komunikačního protokolu se postará VoiceOver sám. Takto připojený braillský řádek dovoluje též ovládat VoiceOver kurzor tlačítky na řádku.

Přístupnost aplikací pro iPad

Aplikace, jež jsou integrální součástí operačního systému iPadu, nemají žádnou slabinu v přístupnosti a lze je prohlásit za plně přístupné skrze VoiceOver. Není tomu však vždy u aplikací instalovaných z AppStore, což je jediný způsob, jak funkčnost iPadu rozšířit. Většina propracovaných aplikací na AppStore je placených a neexistuje unifikovaný způsob pro ověření referencí na přístupnost či vyzkoušení aplikace na omezenou dobu zdarma, což lze považovat za vážný nedostatek.

Pro příklad aplikaci, kterou s VoiceOverem není možné používat, je nativní klient pro Twitter. Škoda v tomto případě není žádná, protože stažení z AppStore je zdarma, přesto taková komplikace zamrzí.

Naopak příjemným překvapením je rovněž zdarma poskytovaná aplikace zpravodajského kanálu ČT 24, která umožňuje číst zprávy a přehrávat živé vysílání, to vše s VoiceOverem. I když i ona má své nedostatky v přístupnosti a to především v tom, že některá tlačítka nemají smysluplné popisky, rozhraní není rozčleněno do kontejnerů a články opatřeny korektními nadpisy.

Využitelnost iPadu nevidomými

Po přečtení předchozích řádků je zřejmé, že přístupnostní koncept systému iOS dotáhl Apple více než do použitelné formy a zatáhl tím i znevýhodněné uživatele do mánie okolo tabletů. umožnil jim integraci mezi ty, kteří si rádi hrají a dávají okolí na jevo držení kroku s moderními trendy. Může to být velká psychická vzpruha pro nevidomého, který za udivených pohledů přátel, spolužáků či spolucestujících v dopravním prostředku šmejdí po displeji iPadu, jako kdyby nikdy nedělal nic jiného a jako kdyby na displej opravdu viděl.

Přetřásá-li se však mezi běžnou uživatelskou veřejností často téma využitelnosti tabletů, je třeba se na využitelnost zaměřit i v případě zrakově postižených. Finální rozhodnutí je na každém a je zřejmé, že na základě popsaného si nevidomý může dovolit verdikt "ano, koupím" a nebude sklamán. Uveďme si přesto několik faktů, jež leccos napoví:

• iPad, iPhone a iPod Touch mají principielně totožnou využitelnost vzhledem ke své softwarové výbavě včetně možnosti připojení externích zařízení - klávesnice, braillský řádek.
• iPad má větší výdrž baterie než iPhone a iPod Touch při aktivním připojení na Internet přes Wi-Fi.
• iPad má větší a přehlednější displej než iPhone,či iPod Touch, avšak nevidomému uživateli je tento fakt v zásadě jedno.
• iPhone a iPod Touch jsou malé, bez problému udržitelné v jedné ruce a pohodlně nositelné v kapse, zatímco iPad zaměstná obě ruce a je jej nutné nosit v nějakém příručním zavazadle.
• Z iPadu na rozdíl od iPhonu nelze telefonovat.
• MacBook Air či jiný netbook má hardwarovou klávesnici a přibližně stejnou mobilitu jako iPad, jenž pro komfortní psaní vyžaduje přídavnou klávesnici.
• Netbook má přibližně o polovinu menší výdrž baterie než iPad.
• IPad je ihned připraven k použití narozdíl od netbooku, jenž je nutné dovybavit požadovaným odečítačem či českým hlasem.

Z uvedeného lze vyvodit tyto závěry:

1. Pokud nevidomý chce mobilní, ve všech situacích komfortně ovladatelné zařízení, je nejlepší volbou netbook.
2. Pokud nevidomý chce zařízení se všemi výhodami systému iOS včetně integrovaného a plně lokalizovaného odečítače VoiceOver, je nejlepší volbou iPhone, popř. iPod Touch, je-li funkce telefonu na překážku.
3. Pokud nevidomý chce mobilní zařízení s extremně dlouhou výdrží bez nabíjení, je nejlepší volbou iPad.

Související odkazy

• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 2. díl
• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 1. díl

iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 2. díl

Navigace v dotykovém uživatelském rozhraní

Verze VoiceOveru pro iOS též používá svůj vlastní virtuální kurzor (v prostředí Mac OS X nazývaný VoiceOver kurzor), který jednoznačně určuje ovládací prvek mající fokus. Fokus lze na dotykovém displeji přemísťovat v zásadě dvěma způsoby:

1. Tažením prstu: najede-li prst na prvek uživatelského rozhraní, je přečten. Fokus získá ten prvek, na němž je táhnutí ukončeno a prst zdvihnut. Tato metoda je vhodná pro případy, kdy uživatel má pojem o přibližné poloze prvku - např. stav baterie v pravém horním rohu displeje, tlačítko Zpět v prohlížeči Safari v levém horním rohu apod.
2. Šviháním prstem vlevo a vpravo: provádění těchto gest na libovolném místě displeje prochází prvky v lineárním pořadí v daném směru. Fokus je vázán na VoiceOver kurzor, což v praxi znamená, že každým švihnutím dojde i k přesunu fokusu. Tato metoda je vhodná pro případy, kdy uživatel nemá povědomí o rozložení prvků na displeji nebo pokud nalezení prvku táhnutím není triviální z důvodu zaplnění displeje mnoha ovládacími prvky.

Postupné procházení prvků je pro nevidomého uživatele méně zatěžující na představivost, tudíž je jistě více využívané, nicméně při seznámení s používanými aplikacemi lze vyhledávání prvků dle jejich pozice s výhodou využít a práci tak urychlit. Způsob, jenž též může výrazně navigaci urychlit a při vhodném nastavení zlepšit orientaci v uživatelském rozhraní, jsou pozičně nezávislá gesta šviháním prstem nahoru a dolů. VoiceOver kurzor se potom pohybuje v závislosti na nastavení rotoru, jehož princip byl popsán již v článku o prohlížení webových stránek pomocí VoiceOveru v Mac OS X. Zatímco jeho hlavní využití v Mac OS X se týká především oblasti webových stránek, je v prostředí iOSu rotor užitečným nástrojem kdekoli.

Volby rotoru se přepínají pozičně nezávislým gestem točení dvěma prsty ve směru či proti směru hodinových ručiček. Kromě typických elementů webových stránek je k dispozici pohyb po znacích, slovech a řádcích, jež se hodí jak k podrobnějšímu čtení textu, tak i k přesnému nastavení pozice kurzoru při editaci. V jakékoli aplikaci je užitečný rovněž pohyb po kontejnerech, což jsou oblasti uživatelského rozhraní seskupující logicky související ovládací prvky - např. aplikace Nastavení obsahuje kontejner se skupinami voleb a kontejner se samotnými volbami vybrané skupiny, stejně tak aplikace Mail rozděluje své rozhraní na kontejnery nadpis aktuálního pohledu, panel nástrojů pro aktuální zprávu, hlavičky zprávy, text zprávy, seznam zpráv/schránek a stavový řádek.

Klepnutí čtyřmi prsty při horním okraji displeje přesune fokus na první prvek. Analogicky klepnutí čtyřmi prsty při dolním okraji vybere poslední prvek uživatelského rozhraní.

Interakce s ovládacími prvky

Nejběžnějším ovládacím prvkem pro dotykově ovládaná uživatelská rozhraní jsou tlačítka, jež se při aktivním VoiceOveru stiskávají poklepáním (dvojté ťuknutí) kdekoli na displej. Je aktivován ten z prvků, jenž má přidělen fokus. Tlačítka buď provedou akci, přepínají svůj stav (obdoba zaškrtávacího políčka) či vybírají volbu ze skupiny (obdoba přepínače). U přepínacích a výběrových tlačítek je čten jejich stav, popř. nápovědný text, co dané tlačítko znamená.

Statická a editační textová pole lze podrobněji číst gesty popsanými výše souvesejícími s rotorem. Pokud fokus má posuvník a je na něm poklepáno, je rotor vypnut a gesta švihání prstem nahoru a dolů slouží k manipolaci s posuvníkem. Obdobným způsobem se ovládají abecední indexy umožňující přehledné listování v uspořádaných výpisech.

Pokud výpis položek či text přeteče velikost displeje nebo jemu vyhrazenou oblast, lze jím listovat pomocí švihání třemi prsty nahoru či dolů pro odrolování v daném směru. VoiceOver v tomto případě oznamuje, jaký výsek je právě zobrazen, resp. kolikátá stránka z ceokového počtu. Švihnutím dvěma prsty nahoru spustí předčítání viditelného textu na obrazovce od začátku do konce. Naopak švihnutí dvěma prsty dolů spustí plynulé čtení od aktuální pozice až dokonce, při čemž obsah automaticky roluje.

Poklepání na položku s přidržením vyvolává další možnosti manipulace s ovládacím prvkem. Typicky ikony aplikací tak lze přesouvat po displeji, přičemž VoiceOver při tažení oznamuje pozici v mřížce plochy či pozici v Docku.

Videoukázka

Související odkazy

• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 3. díl
• iPad: standard přístupnosti dotykových zařízení - 1. díl