Intextová reklama – konec pohodlného čtení se screenreadrery?

Zatímco minule jsem vás informoval téměř o samých pozitivních věcech na svých oblíbených webech, tentokrát se budu více mračit, jelikož i na Musicserver či Živě již dorazila intextová reklama.

Jak funguje intextová reklama?

Provozovatelé webů jistě koncem června tohoto roku zaznamenali zprávu o spuštění nové služby – intextové reklamy - společností Internet Billboard. Tento způsob inzerce je založen na vkládání reklamy "in text", tj. přímo do textu stránky. Daná klíčová slova, jež si inzerent zadal, jsou potom v textu stránky vyznačena jako odkazy vedoucí na web zadavatele reklamy. Aby byl výsledný efekt umocněn a zároveň aby nebyl uživatel při čtení textu stránky rušen, je více informací (např. logo inzerenta) zobrazeno v bublině po přejetí myší přes příslušný reklamní odkaz.

Kde je v přístupnosti problém?

Jak již bylo zmíněno, text bubliny se objeví jen v případě zaměření kurzoru myši na reklamní odkaz. To ovšem neplatí pro odečítače obrazovky, protože obsah přidružený k odkazu a vložený do textu stránky je jimi viděn vždy a podle toho i předčítán. Zrakově postižený uživatel je poté u exponovaných článků s hojným výskytem reklamních klíčových slov poměrně často vyrušován předčítáním obsahu bublin, který navíc neskrývá žádnou textovou smysluplnou informaci, jak ukazuje výstup z odečítače níže.

Zkušenější uživatel je nucen smířit se s tímto chováním stránky a používat namísto plynulého čtení čtení po řádcích nebo po větách a inkriminované úseky prostě přeskakovat. Zatímco uživatel začátečník může být poměrně vyděšen tím, co mu počítač předčítá, a nebude si možná vědět rady, jak s takovým sdělením naložit.

Ukázka čtení článku s intextovou reklamou

Nadpis úrovně 1: Heavymetal uklidňuje slůňata
01.12.2008 09:51,
Odkaz: Petra Hubáčková

Grafika: Ozzy Osbourne © www.ozzy.com
Ačkoliv se příznivci metalové hudby řadí k menšině, skupina fandů tvrdých riffů se rozrostla
Odkaz: o
overbbtBubble16ifr rámec
Heavy-metal-uklidnuje-slunata/&bbMainDomain=intext.billboard
overbbtBubble16ifr konec rámce
tři africké slony ze ZOO ve
Odkaz: městě
overbbtBubble23ifr rámec
Heavy-metal-uklidnuje-slunata/&bbMainDomain=intext.billboard
overbbtBubble23ifr konec rámce
Worcestershire. Tamější chovatelé touto hudbou totiž umravňují
Odkaz: mladé
overbbtBubble31ifr rámec
Heavy-metal-uklidnuje-slunata/&bbMainDomain=intext.billboard
overbbtBubble31ifr konec rámce
tlustokožce.
Slůňatům pojmenovaným Jack, Lataba
Odkaz: a
overbbtBubble37ifr rámec
Heavy-metal-uklidnuje-slunata/&bbMainDomain=intext.billboard
overbbtBubble37ifr konec rámce
Five se obzvláště líbí kousky od metalových velikánů. Black Sabbath, Led Zeppelin, Metallica nebo Def Leppard je dokáží vždy zklidnit. Pokud však někdo
z ošetřovatelů tento
Odkaz: denní
overbbtBubble64ifr rámec
Heavy-metal-uklidnuje-slunata/&bbMainDomain=intext.billboard
overbbtBubble64ifr konec rámce
rituál při krmení či koupeli naruší, sloni začnou najednou vztekle přecházet ve výběhu.
Bob Lawrence, jeden ze zaměstnanců ZOO, k tomu prozradil: "Sloni tu hudbu prostě milují. Je to pro ně výborné rozptýlení a pro nás nejlepší způsob, jak
je uklidnit."

Zdroj

Heavy metal uklidňuje slůňata

Použité prohlížeče

Windows Internet Explorer 7.0, Firefox 3.0.4

Použité odečítače

JAWS 6.20, JAWS 8.0, JAWS 9.0

Se všemi uvedenými prohlížeči a odečítači bylo dosaženo stejného výsledku v předčítání.

Jak učinit čtení opět pohodlným?

Celý proces označování klíčových slov pro reklamu a bezprostřední vkládání plovoucích rámů do kódu stránky se děje až v uživatelově prohlížeči pomocí JavaScriptu. Tudíž nejrychlejší, ale zároveň nejméně šťastný způsob, jak se zbavit nežádoucích vložek, je vypnutí JavaScriptu v prohlížeči. Podstatně účinější je blokování JavaScriptu jen těch webů, kde se problém s intextovou reklamou vyskytuje – např. použít doplněk YesScript pro Firefox. Nejelegantnějším řešením je potom např. doplněk Adblock Plus, který při správné konfiguraci zamezí zavedení knihovny pro označování reklamních frází v textu. Výhodné se jeví též čtení článků z webů proložených intextovou reklamou v RSS čtečce poštovního klienta Thunderbird, kde JavaScript při základní konfiguraci neběží, což v zásadě nevadí, neboť nám jde výhradně o přečtení článku.

Tedy řešení existuje, vyžaduje ovšem nejspíš další bod v kontrolním seznamu pro servisní techniky instalující počítače pro zrakově postižené. Přitom by stačilo jen celý systém bublin lépe navrhnout a v praxi by již pak nemuselo docházet k těmto nežádoucím efektům.

Zdroje

• Billboard - Efekt - Intextová reklama
• Marketingové noviny: Intextová reklama přichází na internet s novými formáty reklamy
• CZilla: Adblock Plus - lokalizované rozšíření
• Adblock a intextová reklama :: CZilla fórum

Autorem článku je Roman Kabelka.

Aktualizace 7. 1. 2009

Společnost Internet Billboard problém vyřešila, více informací v příspěvku Intextova reklama při čtení se screenreaderem už neruší.

Fire Vox - hlasová čtečka pro Firefox

Fire Vox je open source hlasová čtečka pro Firefox. Protože program může být pro určitou skupinu uživatelů užitečný, rádi bychom vás seznámili s některými zajímavými funkcemi, které tento doplněk Firefoxu nabízí.

Instalace

Po stažení instalačního balíku probíhá instalace rychle a jednoduše, jak je obvyklé u všech XPI rozšíření Mozilly. Kromě samotného odečítacího rozšíření FireVox se nainstalují knihovní funkce v rozšíření CLC-Utilities a adaptér rozhraní pro komunikaci se sAPI 5 a dalšími text to speech službami (v grafickém prostředí Linuxu např. Orca) v rozšíření CLC-4-TTS.

Ozvučení prostředí prohlížeče

Pohyb v v aplikačním menu Firefoxu a v kontextovém menu je ozvučen, dialogy vyvolávané z menu však již ozvučeny nejsou - výjimkou je dialog pro nastavení Fire Voxu, nacházející se v nabídce Nástroje. Je poskytnuta též odezva klávesnice po znacích při vpisování do formulářových polí či při vpisování adresy do adresního řádku. Tím však ozvučení editačních funkcí končí - o pohybu kurzoru ani mazaných znacích ve formulářových polích a v adresním řádku uživatel hlasem informován není. Vyhledávací pole prohlížeče není ozvučeno vůbec (chybí i odezva klávesnice) a totéž platí pro seznam záložek s otevřenými stránkami.

Čtení a pohyb po stránce

Při čtení a při procházení stránkou se pohybuje zároveň i kurzor a aktuální položka je zvýrazněna, takže vidící uživatel může snadno zjístit, obsah kterého elementu je právě čten. Díky jednoduchosti ovládání zde odpadá přepínání mezi čtecím a formulářovým režimem, jak je zvykem u moderních odečítačů. Pro čtení je možno použít následující příkazy:

• Přečti aktuální element stránky.
• Přejdi na další element na stránce a přečti jej.
• Přejdi na předchozí element na stránce a přečti jej.
• Přejdi na následující element na stránce a spusť plynulé čtení od něj až do konce stránky.
• Zastav čtení (lze použít kromě klávesové zkratky FireVoxu též běžnou klávesu CTRL).

Příkazy pro přesun na začátek a konec stránky bohužel chybí.

Pod pojmem element stránky se rozumějí běžné blokové HTML elementy (titulek stránky, nadpisy 1-6, odstavec, obrázek, odrážka seznamu, buňka tabulky či nejrůznější formulářové prvky).

Pro pohyb ve stránce lze využít následující příkazy

• Přejdi o odkaz či formulářový prvek vpřed/vzad a přečti jej (tab order prohlížeče, není záležitostí Fire Voxu).
• Zobraz seznam nadpisů ve stránce - vyvolá menu se šesti podmenu, při čemž každé podmenu po rozbalení obsahuje nadpisy příslušné úrovně 1-6. Po aktivaci položky se kurzor ve stránce přesune na zvolený nadpis a je přečten.
• Zobraz seznam elementů ve stránce - vyvolá menu s podmenu (nadpisy, odkazy, obrázky, formulářové prvky, klávesové zkratky, rámy), při čemž každé podmenu po rozbalení obsahuje elementy příslušného typu. Po aktivaci položky se kurzor ve stránce přesune na zvolený element a je přečten.

Vyčítání doplňkových informací

Ke každému elementu stránky lze vyčíst bližší informace následujícími příkazy

• Přečti detail elementu - podle typu elementu přečte jeho detail (u odkazu adresu odkazu, popř. titulek, u buňky tabulky název sloupce a řádku). Při opakovaném stisku přečte informace o stránce (sekce body - počet nadpisů a odkazů) či titulek stránky.
• Přečti rodičovský element - přečte obsah elementu, který je nadřazen aktuálnímu - např. odstavec, do něhož patří aktuální odkaz, který může mít nízkou vypovídací hodnotu (z jeho textu není jasné, k čemu slouží).

Vyčítání formulářů

Čten je obsah editačních polí, aktuální položka v seznamu, aktuálně vybraná položka přepínače a stav zaškrtnutí u zaškrtávacích políček. Jak bylo zmíněno výše je čtena pouze odezva klávesnice, ne editace obsahu prvku.

Podpora aplikací založených na AJAXu

Fire Vox jako jeden z prvních odečítačů podporuje veřejný návrh W3C standardu WAI-ARIA (Accessible Rich Internet Applications) pro identifikaci oblastí stránek, které se mohou proměňovat. Podle nastavení může FireVox tyto oblasti číst na základě značkování podle ARIA, hledat potencionální oblasti, které mohou být měněny (obnova obsahu podobně, jak ji nyní dělají běžné odečítače) či může veškeré změny ignorovat. Běžné odečítače obrazovky umí tímto způsobem oznamovat pouze obnovený obsah rámu ve stránce - nikoli v implicitní součásti stránky.

Shrnutí

Na první dojem Fire Vox působí dojmem, že nejde o experiment a že jeho tvůrci to s jeho realizací myslí vážně. Přestože nevidomý uživatel by byl schopen stránky tímto způsobem číst, nejde o práci dvakrát pohodlnou a minimalistický seznam čtecích a navigačních příkazů by měl být přeci jen rozšířen a měla by být doplněna podpora chybějících funkcí pro čtení při editaci, čtení seznamu záložek atd. Potom by tato minimalistická koncepce mohla některým nenáročným uživatelům práci s Internetem ulehčit. Mocný nástroj, interaktivní dokument stránky a přítomnost dvou režimů (čtecí a formulářový), jak je zvykem u běžných odečítačů, vyžadují vyšší formu abstrakce, zatímco lineární průchod Fire Voxu po elementech jasně definuje jednotlivé součásti stránky (jeden element je odstavec, druhý odkaz apod.) již implicitně udává meze, co s právě čteným elementem lze podniknout - dokumentové zobrazení ve standardních odečítačích primárně nechává uživatele, aby věděl, v jakém kontextu stránky se právě čtený text nachází (byla oznámena odrážka a pokud nenarazím na oznam další odrážky nebo na oznam konce seznamu, patří tento stále do oznámené odrážky).

Fire Vox by mohl obstát také jako nástroj pro testování přístupnosti pro vývojáře, kteří si nemohou dovolit investovat do nákladného speciálního odečítacího software, který by nikdy nevyužili v plném rozsahu. Fire Vox se specializuje na prostředí webového prohlížeče Firefox, je zdarma a dovede odhalit největší prohřešky proti přístupnosti - zobrazí-li v menu elementů v podmenu obrázků místo popisku název souboru, jde nejspíše o absenci atributu alt, máme-li dlouhou stránku a v seznamu nadpisů není ani jeden, je též něco v nepořádku apod.

K většímu rozšíření zbývá dořešit otázku snadno dostupné české hlasové syntézy pro hlasový výstup a lokalizaci Fire Voxu do češtiny. Uspokojivé freewarové řešení pro Windows neexistuje (freewarová česká syntéza spektraVox je pouze pro SAPI 4), v Linuxu lze alespoň využít Epos navázaný na Orcu.

Tento článek jsme připravili spolu s kolegou Romanem Kabelkou, kterému děkuji za spolupráci při jeho přípravě.

Školení tvorby přístupného webu

O naše školení tvorby přístupného webu byl v letošním roce velký zájem. Na školeních pro zájemce z řad veřejnosti i na několika firemních školeních (například pro PeckaDesign, iMagic či Krajský úřad Moravskoslezského kraje) jsme proškolili celkem 80 účastníků. Ti byli s průběhem školení i s informacemi, které se na nich dozvěděli, velmi spokojeni. Mnoho z nich přivítalo příležitost "sáhnout" si na asistivní technologie, používané handicapovanými uživateli, či zařazení praktické ukázky práce zrakově postiženého uživatele s webem, během níž si mohli od kolegy nechat posoudit své stránky či podiskutovat o tom, co mu na webu z hlediska přístupnosti nejvíce vadí.

Vzhledem ke stálému zájmu o naše školení proto už nyní vypisujeme termíny na rok 2009. Školení v Praze proběhne 5. února 2009 ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR na Krakovské 21, školení v Brně je plánováno na 12. února 2009 a proběhne v brněnském TyfloCentru na Chaloupkově ulici č. 7. Školení nabízíme za 2 000 Kč, v ceně je 6 hodin výuky, tištěné materiály, potvrzení o absolvování školení a občerstvení během školení.

Pokud vás zajímají praktické aspekty přístupnosti, chcete zjistit, jak se vaše weby čtou návštěvníkům se zdravotním postižením či se dozvědět spoustu dalších zajímavých informací z této oblasti, přihlaste se.

Těším se na setkání.

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 4. část

V poslední části seriálu o oblíbených webech mých kolegů se podíváme, jaké weby často navštěvuje můj nevidomý kolega Jirka.

www.studentagency.cz

Tento web využívám každý týden k rezervaci míst v autobusech a i přes svou rozsáhlost je přehledný a pohodlně použitelný.

V počátcích internetového rezervačního systému byla rezervace téměř nemožná, protože volná místa byla odlišena pouze barevně. Nicméně po domluvě s webmasterem se rezervace míst od řešení, kdy byla označena hvězdičkou, dostala až do stavu, kdy jsou volná místa klikatelnými odkazy a rezervace je tím pádem bezproblémová.

Samozřejmě, že z hlediska požadavků Blind Friendly se na těchto stránkách dá najít spousta nedostatků, ale i přesto jsem schopen na tomto webu udělat to, co potřebuji - tedy zarezervovat si místo v autobuse.

www.alfacomp.cz

Stránky společnosti Alfacomp považuji za jeden z nejlépe přístupných e-shopů, které jsem zatím navštívil. Všechny informace o zboží jsou pohodlně čitelné, obrázky mají popisky, a téměř vše co jde je opatřeno nadpisem, takže je zde jen málo míst, kde by se nevidomý návštěvník neorientoval.

http://gord.gringo.cz

Stránka, která se věnuje uzlování a všemu, co s ním souvisí. Píši o ní proto, že je pohodlně čitelná a všechny uzly jsou kromě grafického zobrazení opatřeny i textovým návodem.

Tímto příspěvkem seriál o oblíbených webech mých kolegů uzavírám. Jak jste měli možnost zjistit, i na webech, které ve všech ohledech nevyhovují pravidlům některé z metodik přístupnosti, se mí kolegové k informacím, kvůli kterým na zmiňované weby chodí, dostali. Je to způsobeno tím, že přístupnost už dnes zdaleka není jen o vyhovění pravidel některé z metodik přístupnosti - i na webu, který testem úspěšně projde, mohou handicapovaní návštěvníci narážet na řadu menších či větších bariér a naopak na webu, který má z hlediska přístupnosti nějaké chyby, se mohou k informacím celkem pohodlně dostat. Na přístupnost totiž má vliv i řada dalších faktorů - znalosti a schopnosti konkrétního uživatele, charakter jeho zdravotního postižení, asistivní technologie, které uživatel používá, znalost jejich obsluhy, znalost konkrétního webu, zkušenosti s prací s webem obecně, atp.

Ale o tom zas někdy příště.

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 3. část

V třetí části povídání o webech, které často navštěvují moji kolegové s těžkým postižením zraku, se blíže podíváme na oblíbené weby kolegy Romana. Roman se "trochu" rozepsal, takže mu rád věnuju samostatný příspěvek ;-)

Musicserver.cz

Musicserver je jednoznačně mým nejnavštěvovanějším serverem. Čerpám z něj informace a inspiraci, které potřebuji pro svůj koníček, jímž je hudba v nejrůznějších souvislostech.

Základní práce s webem je v mém případě velmi jednoduchá, neboť odebírám RSS kanál se všemi články, tudíž se člověk nemusí nějak zvlášť prokousávat strukturou a je hned nasměrován na článek, který ho zajímá. Nadpis článku je vyznačen jako jediný nadpis úrovně 1 na stránce, takže započnutí čtení článku je díky odečítači obrazovky dílem dvou stisků kombinací kláves - přechod na nadpis úrovně 1 a spuštění plynulého čtení. Na samotném obsahu článků nelze hledat něco neobvyklého, jde o standardní odstavce textu, tu a tam proložené obrázky. Obrázky v popisku mají název alba, interpreta apod. + zdroj, odkud grafika pochází, což samo o sobě nepřináší nějaký užitek, ale jistě se to při čtení lépe poslouchá než změť písmen a číslic identifikátorů z fotogalerií. Rovněž je příjemnou vlastností, že přehledy pozic v komentovaných hitparádách jsou vyznačeny jako seznamy, a tak jednoduše pomocí příkazu pro přejití k nejbližšímu seznamu lze v článku přehledy vyhledat. Méně příjemné je už to, že dlouhé články jako komentované diskografie či makrorecenze, které zřetelně jsou děleny do několika částí, nemají počátky těchto sekcí nějak sémanticky zvýrazněné (název alba či jméno autora a titulek hodnocení jako nadpis).

Pod článkem je korektně vyznačený seznam souvisejících článků uvozený i příslušným nadpisem, tudíž lze jednoznačně identifikovat přechod mezi koncem článku a dalším obsahem stránky.

Názory, jež následují za souvisejícími články, můžeme rozdělit na dvě části - formulář pro vložení názoru ke článku a výpis samotných názorů (ten nemusí logicky být přítomen vždy). Formulář je standardní, správně provedený s přidružením ovládacích prvků k popiskům a bez zbytečných tabulek. Za povšimnutí stojí antispamová ochrana, která tentokrát není založena na problematicky přístupných obrázkových kódech, ale na prostém textovém popisu co zadat - "Napište první dvě písmena ze slova musicserver". Jednotlivé vypisované názory jsou uspořádány do nečíslovaných, nejvíce dvou-úrovňových, seznamů, takže lze pomocí příkazu odečítače lehce přeskakovat z názoru na názor, popř. v první úrovni po vláknech. Jistou komplikací je ovšem nalezení samotných názorů, pokud chceme formulář pro zadání nového názoru přeskočit. Chybí totiž nadpis, který by samotný výpis uvozoval. Je tedy nutno vybrat si za záchytný bod tlačítka na konci formuláře, bezprostředně před výpisem názorů, a použít tak příkaz odečítače k přesunu na nejbližší tlačítko. Potom již pohybem dolů jsou čteny jednotlivé příspěvky.

Web sice postrádá dnes již obvyklé odkazy na počátku stránky pro přeskočení na menu a hlavní obsah, ale využijeme-li zmíněné znalosti, že hlavní obsah je uvozen nadpisem úrovně 1, a přidáme k tomu zjíštění, že hned prvním vyznačeným seznamem na stránce je menu, je možno se bez těchto odkazů obejít.

Pokud vstoupíme na některou ze stránek z menu, která vypisuje seznam článků pro danou kategorii, setkáme se s podobnou přívětivou koncepcí jako jinde na webu. V novinkách jsou jednotlivá data vyznačena jako nadpisy úrovně 2 a odkazy na jednotlivé články jako nadpisy úrovně 3. Tato hierarchie umožňuje pomocí příkazů odečítače pohodlně přeskakovat po jednotlivých dnech či po samotných článcích. Podobnou orientaci ve výpisu lze využít např. v recenzích, kdy vždy perex je uvozen korektně vyznačeným nadpisem, který hned na počátku obsahuje název interpreta a alba. Zde je z hlediska sémantiky poněkud nelogické, že hodnocení a obrázek alba je ještě před samotným nadpisem, což ve výsledku může mást - hodnocení za perexem nepatří ve výpisu k této recenzi, nýbrž až k té další.

Ač práce s webem je poměrně pohodlná, někdy ji celkem nepříjemně ruší stránky prošpikované flashem - obzvláště pak výpis novinek, kde každému nadpisu s datem předchází animace.To za určitých podmínek může způsobovat samovolné rolování obsahu, a tak odkliknutí i nechtěného odkazu.

Musicserver je stálicí českého internetu, a tedy logicky jeho design musel projít za léta vývojem. Přestože původní, sémanticky naprosto plochý design odolával módním vlivům značně dlouho (do června 2007), čekání na současnou podobu se vyplatilo.

Odkazy

• Jednoduchý článek s názory
• Dlouhý článek s několika sekcemi
• Výpis novinek
  
• Výpis recenzí

ALFA COMPUTER CZ, s.r.o.

Alfa computer je víceméně můj oblíbený obchod, kam chodím kupovat počítačové komponenty a příslušenství. Vždy, než se tam vydám, zhodnotím varianty a dostupnost zboží v e-shopu.

Pokud hledám konkrétní typ zboží, je nejjednodušší zadat ho do vyhledávání. Protože stejně jako v předchozím případě na stránkách neexistuje žádný seznam klávesových zkratek či odkazy pro přeskočení na důležité části stránky, je nutno využít opět něco znalostí o struktuře. Řešení naštěstí není nijak složité, vyhledávací políčko se nachází hned pod prvním nadpisem na stránce s názvem "Vyhledávání". Stránka s výsledky má jednotný titulek, avšak její obsah se může poměrně významně lišit v závislosti na tom, jestli jsme zadali předmět hledání natolik přesně, že se zobrazí informace o konkrétním produktu nebo výpis nalezených produktů. Jak se situace má, lze tedy poznat až při průchodu stránkou - nejjednodušeji po nadpisech bez ohledu na úroveň. Tedy jestliže po několika stiscích klávesy pro přeskakování po nadpisech narazíme na "Produkt", znamená to, že byl nalezen konkrétní výrobek. V opačném případě narazíme na nadpis "Výsledky Vyhledávání". Až v tomto bodě se rozhodneme, co dál, což nepůsobí zvlášť jistě a může to i uživatele mást.

Na stránce daného produktu je hlavní obsah stránky rozdělen do několika sekcí, které jsou uvozeny nadpisy úrovně 1 - "Umístění", "popis zboží", "parametry" atd.. Toto členění je logické a také i správné, pomineme-li fakt, že na stránce by měl být pouze jediný nadpis úrovně 1, jsou zde ovšem ještě základní informace o ceně, stavech skladů apod., které se nacházejí před nadpisem "Umístění". Za jejich uvození lze považovat nadpis s názvem produktu, ten má však úroveň 2. Stručně řečeno, pokud se chceme rychle přesunout na hlavní obsah, kde počíná výpis detailů o produktu, je třeba hledat odečítačem nadpis úrovně 2 nikoli 1, jak by z logiky věci mohlo vyplývat. Toto hierarchické uspořádání vnáší do obsahu poněkud chaos, na druhou stranu nutno říci, že lepší je nějaký nadpis než žádný. Samotné informace o produktu jsou přístupné standardním způsobem, grafické značky o stavech skladů mají alternativní popisky, takže i zde není problém.

Pokud hledáme určitý typ produktu a nejsme rozhodnuti pro konkrétní typ, je vhodné si přečíst nabídku v dané kategorii. K výběru kategorie slouží rozsáhlý stromový seznam reprezentovaný víceúrovňovým seznamem. Při každém kliknutí dochází k novému vygenerování stránky, takže chování je průhledné a prosté javascriptu. Na seznam skupin se dostaneme při bližším prozkoumání stránky přechodem na první seznam na stránce či nalezením nadpisu "» Skupiny", který je trochu nešťastně odsazen znakem '»', což znemožňuje přímou volbu písmenem v seznamu nadpisů zajištěném odečítačem. Po výběru položky v seznamu se otevře stránka s nabídkou podskupin, v níž lze dále vybírat buď opět v seznamu, v němž je otevřena nová úroveň, a nebo přesunout se na první nadpis úrovně 1 a zde si vybrat ze seznamu. Pokud půjdeme po nadpisech dál, dojdeme až k výpisu zboží, který se stále zužuje podle toho, jak specifikujeme dalším zanořováním podskupinu. Každý výrobek ve výpisu je uvozen nadpisem úrovně 1, a tak lze poměrně snadno přecházet mezi jednotlivými produkty.

Vše uvedené je spíš zjíštěnými zkušenostmi manuálového charakteru než obecnější koncepcí, jež by byla platná pro celý web. Ač nadpisy lze použít k orientaci po stránkách, je nutno brát v potaz specifické uspořádání pro různé typy stránek, které se v e-shopu vyskytují. Hierarchie zde v tomto smyslu není a silně se nabízí myšlenka, že nadpisy jsou použity spíše z důvodů grafických a vyhledávacích, kdy vyhledávače klíčovým slovům v nadpisech přiřazují větší význam. Lze tedy říci, že web je v zásadě přístupný na dobré úrovni, sémantiku, alternativní popisky obrázků používá, ale díky nesouladu obsahu a značkování (nelogické použití různých úrovní nadpisů) může orientace v tomto e-shopu činit začátečníkům jisté potíže.

P.S. Web též v některých případech používá tabulkový layout, což se neslučuje s moderními postupy tvorby webu.

Odkazy

• Konkrétní vyhledaný produkt
• Výsledky hledání s více produkty
• Výpis produktů pro podskupinu

Braillské řádky

Braillský řádek patří mezi významné kompenzační pomůcky, umožňující nevidomým lidem pracovat s textovými informacemi v Braillově bodovém písmu - tedy způsobem, kdy mohou vnímat i psanou podobu informací, s nimiž pracují.
Na našem trhu je těchto zařízení nabízeno hned několik a zájemci o tento typ pomůcky mají z čeho vybírat. Doposud ale neexistoval materiál, který by situaci v oblasti braillských řádků podrobně mapoval a poskytl zájemcům ucelený pohled na tuto část trhu.
Moji kolegové proto připravili unikátní srovnání braillských řádků, jehož cílem je seznámit zájemce s možnostmi, jaké český trh v oblasti mobilních braillských řádků v současnosti nabízí, vyzdvihnout nepříliš zřejmé rozdíly mezi jednotlivými typy a podat základní informace o principu práce s braillským výstupem. Ve srovnání jsou zastoupeny všechny řádky, které byly v době jeho přípravy na našem trhu oficiálně distribuovány. Novinka na našem trhu - braillský řádek Brailliant 40 - bude zařazena do další verze srovnání.
Pokud vás tato velmi užitečná kompenzační pomůcka zajímá, text doporučuji k prostudování.

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 2. část

V druhé části povídání o webech, které často navštěvují moji zrakově postižení kolegové, se blíže podíváme na oblíbené weby dalších dvou z nich - druhý a třetí v pořadí, kteří mi odpověděli, byli Michal a Honza.

Michal (nevidomý)

Technet

Technet čtu od jeho úplného počátku. Pro rychlejší pohyb v jeho struktuře používám nadpisy – hlavní článek je H1, mohu se tak na něj rychle dostat. Trochu nevýhodou je to, že jsou jako H1 tvořeny i nadpisy pro reklamy. Na úvodní stránce jsou nadpisy k nejnovějším článkům tvořeny jako H2, což urychlí listování. Stránka by se určitě dala lépe strukturovat, přiřadit např. vlastní nadpis serverům iDnes, jejich služby zařadit do seznamu, vyhledávacímu formuláři by také "slušel" nadpis, ;-) atd. Zajisté by se ještě našlo několik věcí, které by mi orientaci a práci zrychlili, ale nic z prohřešků proti přístupnosti mi nebrání si web vcelku pohodlně pročítat i v současném stavu.

ČSOB Internet Banking 24

Dlouho jsem přemítal o tom, jaký další web bych zvolil jako mnou často využívaný a přehledný. A právě mě napadl ČSOB IB24. Používám jej téměř každý týden a s jeho obsluhou nemám problémy. Ne, že by nebylo co vylepšovat – pro výběr jazyku použít rozbalovací seznam místo samostatných tlačítek, přiřazení nadpisu menu, zrovna tak třeba formuláři pro vyplnění autorizačního kódu a pár dalších více méně drobností. Web je ovšem jinak jednoduchý a přehledný – neruší např. odkazy na další služby apod. Určitá vylepšení bych rozhodně přivítal, ale viděl jsem jiná internetová bankovnictví u členů rodiny a mohu říct, že jsem rád za to, co mám. ;-)

Honza (prakticky nevidomý)

V současné době nemám tolik času, abych mohl pravidelně navštěvovat určité weby, ale přesto, když potřebuji vyhledat některé informace na webu, používám výhradně vyhledávač www.google.com. Tento vyhledávač preferuji proto, že zadání informací pro hledání je velmi jednoduché a přitom výsledek velmi efektivní. Navíc výsledky vyhledání jsou přehledně řazeny: jsou to nadpisy, pod nimiž je krátká textová výseč obsahující hledané výrazy, podle nichž se mohu poměrně snadno rozhodnout, zda se jedná o relevantní odkaz. Pokud nikoli, snadno přejdu na další nadpis - další výsledek vyhledávání. Pokud se domnívám, že daný odkaz povede na stránku s potřebnými informacemi, otevřu stránku v novém okně, abych ji v případě potřeby mohl snadno zavřít, aniž bych omylem zrušil stránku s výsledkem vyhledávání. Google.com neobsahuje přemíru grafiky a nemusím se ani příliš "prokousávat" nejrůznější reklamou.

www.cdr.cz

Jedním s webů, který jsem často rád navštěvoval, a to zejména kvůli jeho výborné informační úrovni, je web www.cdr.cz. Bohužel, tento web nikdy příliš přehledný nebyl, což se v poslední době ještě zhoršuje, protože je velkou snahou "natlačit" pokud možno ihned na úvodní stránku spoustu reklamy a upoutávek. Strukturu po nadpisech web prakticky neřeší, jediný trochu rychlejší pohyb je TABem po odkazech. Pokud hledám nějakou konkrétní informaci, např. firmware do vypalovačky, použiji vyhledávání. Jeho výsledek je poměrně uspokojivý a mohu říci, že téměř vždy potřebné informace či soubory najdu. Na stránce lze vždy vysledovat jisté posloupnosti odkazů, za kterými je možné očekávat relevantní informace. Možná by se dalo do jisté míry ovlivnit zvýšení přístupnosti ze strany tvůrců stránek lepším a častějším použitím nadpisů, seznamů, lépe popisovat grafiku (hlavně odkazy), resp. vytvořit tzv. textovou verzi webu. Přesto všechno mohu tento web označit pro mne jako přínosný a množství a úroveň informací, které mi přináší, vyvažují snad trochu svízelnější orientaci.

Testování přístupnosti webu se screenreaderem JAWS

Alespoň základní znalost toho, jak aktuální verze asistivních technologií zpřístupňují webovou stránku, je jeden z předpokladů k dosažení reálné přístupnosti webu (tedy stavu, kdy přístupnost není omezena jen na technickou stránku věci, ale web je upraven tak, aby z něj mohli informace skutečně získávat i uživatelé s těžkým zdravotním postižením).
Abychom zájemcům umožnili vyzkoušet si, jaké to je pracovat s webem pomocí screenreaderu, připravili jsme s kolegy Romanem a Zdeňkem krátký tutoriál s názvem Testování přístupnosti webových stránek se screenreaderem JAWS. Z našich hlav to úplně není ;-), jedná se o překlad článku Using JAWS to Evaluate Web Accessibility z webu WebAIM.
Příjemné počtení ;-)

Související odkazy

• Tutoriál k JAWS 6.20
  

ZoomWare - nový zvětšovací program

Trh s asistivními technologiemi v České republice se rozrostl o další zvětšovací program. Jmenuje se ZoomWare a je z dílny americké firmy AiSquared, výrobce jedné z nejpopulárnější softwarových lup - programu ZoomText.
ZoomWare nenabízí takové množství funkcí, jak třeba ZoomText, ale to ani nebylo snahou výrobců. Cílovou skupinou programu ZoomWare jsou běžní uživatelé počítače - program může pomoci například uživatelům ultralehkých notebooků s malými obrazovkami, seniorům, či uživatelům s lehkou slabozrakostí, kteří potřebují maximálně dvojnásobné zvětšení a základní funkce softwarové lupy.
ZoomWare umožňuje

• až dvojnásobné zvětšování informací z obrazovky (velikost je jemně nastavitelná ve čtyřech krocích - 1,25x, 1,5x, 1,75x, 2x);
• zvětšené pohledy - Celoobrazovkový, Velká a Malá lupa;
• filtraci barev;
• zvýraznění ukazatele myši - uživatel si může upravit barvu a velikost kurzoru;
  
• zvýraznění textového kurzoru - uživatel může snáze najít a sledovat kurzor v textu.
  

Nabídce funkcí odpovídá i cena, která je v porovnání s klasickými softwarovými lupami o hodně nižší. V ZoomWare Store lze mezinárodní verzi, lokalizovanou i do češtiny, koupit za 229 $ (ESD), eventuálně 265 $, u nás ESD verzi distribuuje výrobní družstvo nevidomých Spektra za 5 000 Kč bez DPH.

Související odkazy

• Demoverze ZoomWare ke stažení (exe, 101 MB)
  
• Rychlý průvodce programem ZoomWare (pdf; 206 kB)
• Demonstrační video

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 1. část

Čas od času se objeví na webu výsledky nějaké studie, z jejíž závěrů "jednoznačně" vyplývá, jak jsou na tom testované weby z hlediska přístupnosti špatně. Obvykle to probíhá tak, že se vybere pár pravidel, protřepe, promíchá, najdou nějaké ty menší či větší chybky (což většinou není problém, protože žádný web není bez chyby) a ve finále se pustí do světa pompézní tvrzení typu weby xy vykazují zásadní prohřešky proti přístupnosti a kladou vážné překážky uživatelům se zdravotním postižením.
Realita je ale zpravidla někde trochu jinde. Handicapovaní uživatelé dnes mají k dispozici velmi kvalitní asistivní technologie (např. JAWS či Supernovu) či pomůcky (např. WebVisum), pomocí nichž mohou řadu bariér překonat a k požadovaným informacím se dostat.
Jelikož nejsem příznivcem "propagace" přístupnosti negativní formou (a také proto, abych toto tvrzení dokázal ;-), napadlo mě udělat opak. Požádal jsem své zrakově postižené kolegy, aby mi napsali o dvou třech webech, které často navštěvují, jsou jim k užitku a mohou je i přes chyby v přístupnosti používat. Nic jako naprosto nepřístupný web totiž - pokud pominu extrémy v podobě Flashe - neexistuje a rádi bychom ukázali, že i na webech, které obsahují menší či větší chyby z hlediska přístupnosti, se nevidomí či slabozrací návštěvníci k informacím dostanou.
Tím ale samozřejmě nechci říci, že by přístupnost přestala mít smysl a není třeba se jí už zabývat. Naopak. Kolegy jsem požádal, aby mi k hodnocení webů napsali, co by se dalo na jimi často navštěvovaných webech vylepšit a co by jim při práci s nimi pomohlo. Odstraněním i drobných chyb totiž můžeme návštěvníkům s nějakým zdravotním handicapem výrazně ulehčit a zefektivnit procházení webů a získávání informací - což je jeden ze směrů, kterým se v budoucnu bude přístupnost s velkou pravděpodobností ubírat.
Tolik na úvod a teď už první dva weby od kolegy, který byl s odpovědí nejrychlejší.

Honza (zbytky zraku)

Neviditelný pes

Rád čtu Neviditelného psa. Články začínají nadpisy, takže pohyb po nich je snadný. Určitý nedostatek je v tom, že na úvodní stránce nadpis každého článku začíná datem. Při pohybu po nadpisech tedy musím vždy nejprve vyposlechnout datum, a až potom se dozvím název článku. Obecně vzato je chybou i to, že je na stránce více nadpisů H1. Na stránce s celým textem článku je tudíž pro uživatele JAWSu o trochu zdlouhavější cesta k nadpisu článku, protože název článku je až třetí H1 od začátku. Vzhledem k tomu, že můj odečítač (Supernova 9.03) neumí skákat jen po nadpisech určité úrovně, mě tento nedostatek netrápí, protože by mi jeho odstranění stejně nepomohlo. Určitě bych ale ocenil nadpis před hlavním menu.
Na Neviditelném Psovi mi vyhovuje i to, že reklama není vložená přímo do textu článků. Zatímco vidící reklamní banner přeletí očima a čte dál, Supernova mi v takovém případě většinou odvykládá celé URL obrázku, a to není nic hezkého, zvlášť když je to uprostřed zajímavého článku.

iGoogle

Službu iGoogle využívám hlavně jako jednoduchou RSS čtečku. Mám tam několik gadgetů s RSS kanály serverů, které mě zajímají, a kromě toho pár dalších miniaplikací, jako předpověď počasí, rychlé hledání ve slovníku Googlu atd.
Pro pohyb po gadgetech mohu opět využít toho, že začínají nadpisy. U gadgetů s RSS mi trochu vadí, že každá položka začíná odkazem +, u kterého mi Supernova nic nečte. Obecně vzato, Supernova nedokáže hlasovým výstupem plně zpřístupnit všechny miniaplikace – v některých je vše v pořádku (např. v předpovědi počasí), v jiných je to slabší. Ty hůře ozvučené využívám s pomocí zvětšovacích funkcí Supernovy. Z toho důvodu je pro mě důležité i to, že vzhled iGoogle je pro mě jednoduchý a přehledný, takže se tam při použití zvětšení neztratím v záplavě věcí, které nepotřebuji.

To je pro dnešek vše, další weby zase příště ;-)

Zrakově postižení a Linux

O počítačových kompenzačních pomůckách pro nevidomé a slabozraké, které jsou postaveny na operačním systému Windows, lze na webu najít velkou spoustu informací. Horší už je to ale s informacemi o možnostech zpřístupnění alternativních operačních systémů.
Informační deficit v této oblasti se snaží zaplnit můj kamarád Martin Sukaný, který pro magazín LinuxEXPRES píše seriál Tučňák s bílou holí aneb Počítače bez bariér.
Martin problematice opravdu rozumí, mimo jiné připravil BlindUbuntu - distribuci Ubuntu Linuxu, určenou pro potřeby těžce zrakově postižených uživatelů počítače.
Pokud vás tedy tato tématika zajímá, určitě doporučuju k přečtení.

Pár tipů pro zlepšení přístupnosti webu nevidomým uživatelům

Povědomí o tom, jak vytvořit přístupný web, je mezi českými tvůrci webu už relativně dobře zakotveno. Nevidomí uživatelé dnes mohou bez větších obtíží číst informace ze zpravodajských serverů, používat internetová bankovnictví některých bank či nakupovat v e-shopech.

Přesto se ale najde pár věcí, u kterých nemusí být na první pohled zřejmé, že mohou způsobit nevidomým návštěvníkům větší či menší problémy s přístupností, a přitom jejich odstranění (či vyvarování se jich) je velmi snadné.

Strukturování webu pomocí nadpisů

Patří dnes k tomu základnímu, co je z hlediska přístupnosti vyžadováno a bez něj je orientace po stránce velmi problematická. Pojďme se podívat, na co si dát kromě obecně známých věcí (hierarchická struktura nadpisů, atp.) pozor.

• Nadpisy by neměly začínat mezerou či nějakým dekorativním znakem (>, ::, atp.) V tomto případě totiž nelze použít pohyb po nadpisech pomocí počátečních písmen a rychlé procházení stránky je tak značně zkomplikováno.
• Nadpisy by neměly být příliš dlouhé. V případě, kdy je nadpis na několik řádků, je při pohybu po řádcích před každým řádkem opakovaně čtena informace o tom, že se jedná o nadpis dané úrovně, což pochopitelně zdržuje.
• Vhodné je také texty nadpisů psát principem obrácené pyramidy, tzn. to nejdůležitejší dát na začátek nadpisu - nevidomý pak při procházení po nadpisech nemusí zdlouhavě poslouchat kompletní znění každého nadpisu.
• Pomocí vhodně skrytých nadpisů (absolutní pozicování mimo viditelnou oblast stránky) onadpisujte všechny důležité části stránky (Navigace, Vyhledávání, atp.)

Odkazy

Ani odkazy by neměly začínat mezerou či nějakým dekorativním znakem (>, ::, atp.) ze stejného důvodu jako u nadpisů - nelze použít pohyb po odkazech pomocí počátečních písmen.

Formuláře

• Pokud informaci o povinné položce vyznačujete hvězdičkou či jiným znakem, je vhodné vysvětlivku, že hvězdička/znak znamená povinnou položku, umístit na začátek formuláře. Je velmi nepříjemné, když nevidomý vyplní celý formulář a až na jeho konci zjistí, že polovinu povinných položek nezadal.
• Nevepisujte do formulářových vzorový text jako náhradu popisku editačního pole. Při práci se screenreaderem nemusí dojít k označení a přepsání textu a nevidomému uživateli pak v editačním políčku zůstane předvyplněný text i to, co tam napsal on.
• U zaškrtávacích polí a přepínačů je také užitečné, když je popisek na stejném řádku jako samotný prvek. V takovém případě je totiž typ prvku i jeho popisek čten současně a práce s formulářem je tak rychlejší.

Tabulky

Používejte pouze k prezentaci křížově závislých údajů. Používání tabulek pro rozvržení formuláře či obsahu stránky může být pro nevidomého matoucí, jelikož je mu při příchodu na takový prvek čteno, že se jedná o tabulku, byť data charakter tabulky nemají.

Závěrem

Rád bych upozornil, že se v žádném případě nejedná o věci, které jsou z hlediska přístupnosti nějak striktně vyžadovány. Jedná se o soupis tipů, usnadňujících práci se stránkou nevidomým, kterým jejich implementací můžete procházení stránky urychlit a zpříjemnit.

Děkuji Jirkovi Fenzovi a Michalovi Jelínkovi za cenné praktické připomínky k tomuto článku.

WebVisum - rozšíření zlepšující přístupnost webu

Chcete vzít přístupnost cizích webů do vlastních rukou? ;-) WebVisum vám to umožní. Jedná se o kombinaci rozšíření pro Firefox 3 a online služeb na stejnojmenném serveru. WebVisum umožňuje (částečně komunitním způsobem) napravit řadu nedostatků z hlediska přístupnosti. Úpravy se týkají především chyb, které dělají problémy návštěvníkům s těžkým postižením zraku.
WebVisum umí například

• opravit špatně pojmenované (nebo vůbec nepojmenované) odkazy a titulky stránek;
• rozpoznat obrázkovou CAPTCHA ochranu;
• rozpoznat text v obrázku pomocí OCR;
• doplnit názvy k formulářovým prvkům;
• opravit rozbalovací seznamy, kterým chybí potvrzovací tlačítko;
• zvýraznit položku, která má focus;
• podtrhnout odkazy;
• potlačit automatický reload stránek;
  
• zobrazit stránku ve schématu s vysokým kontrastem.

Pokud používáte Firefox 3 a využijete něco z výše uvedeného, rozšíření rozhodně doporučuji. V současnosti je však registrace možná pouze na pozvání. Pokud byste chtěli WebVisum vyzkoušet, požádejte o pozvánku prostřednictvím formuláře Invitation Request, případně mi pošlete e-mail s žádostí o zaslání pozvánky.

Související odkazy

• Tutorial
• Marco Zehe´s Accessibility Blog - Review of the WebVisum Firefox extension

Vyznačování změny jazyka obsahu webové stránky

Vyznačování změny jazyka na HTML stránkách bylo u nás dlouhou dobu prakticky zbytečné. Nutnou podmínkou k tomu, aby toto mohlo začít být smysluplně využíváno, byla existence vícejazyčného hlasového syntezátoru, který by obsahoval i český hlas, nebo více různých syntezátorů, běžících na stejném rozhraní - automaticky přepínat mezi syntezátory (resp. jejich hlasy), běžícími na různých rozhraních, screenreadery zatím neumějí.

Do doby, než se na českém trhu objevil vícejazyčný syntezátor Real Speak SOLO, který obsahuje i český hlas Zuzana, však žádný takový neexistoval a český hlas byl vždy samostatným syntezátorem. Real Speak SOLO má ještě jednu výhodu - běží na rozhraní SAPI5, takže pokud má uživatel hlasový syntezátor WinTalker Voice, který je také SAPI5 syntézou, je možné i automatické přepínání mezi hlasy syntezátorů WinTalker Voice a Real Speak SOLO - například screenreader JAWS nahlíží na všechny hlasy SAPI5 syntezátorů jako na sobě rovné.

Co je třeba k tomu, aby to fungovalo?

Testování jsem prováděl s aktuálně dodávanou verzí JAWS 8, syntezátory WinTalker Voice 1.6 a RealSpeak SOLO 4.0, jazyková verze Eastern European / Far East.

Na straně uživatele není třeba nic víc, než si tuto funkci automatického rozpoznávání jazyka ve svém screenreaderu zapnout (ve výchozím nastavení je vypnutá) a mít k dispozici vícejazyčný syntezátor, resp. více různých syntezátorů (například RealSpeak SOLO a WinTalker Voice), běžících na stejném rozhraní (v tomto případě SAPI5). Přepínání pochopitelně funguje jen v případě, kdy uživatel má požadovanou syntézu či hlas k dispozici - pokud tedy bude stránka ve španělštině, ale uživatel španělský hlas mít nebude, tak mu bude text přečten jeho výchozí syntézou. Na to, v jakém cizím jazyce text je, ale bude alespoň upozorněn hláškou před jeho začátkem (např. španělština [Kastilie]).

Tvůrce stránky pak musí bloky textu (či celé stránky) vyznačit pomocí atributu lang="kód jazyka", tedy např. lang="en" pro angličtinu. Při čtení textu screenreaderem je potom takový text automaticky přečten cizojazyčným syntezátorem.

Pro lepší představu o tom, jak to celé funguje, jsem připravil krátkou ukázku, demonstrující přepnutí hlasů syntezátoru RealSpeak SOLO - první odstavec čte český hlas Zuzana, druhý anglický hlas Daniel a třetí německý hlas Steffi. Texty jsem si vypůjčil z webu www.czech.cz, kde už je toto u cizojazyčných verzí implementováno a je vyznačen hlavní jazyk obsahu stránky. Při jejich procházení automaticky (až na španělskou verzi, jelikož v RealSpeaku nemám španělský hlas) dochází k přepnutí na rodilé mluvčí a ti mi pak čtou jejich obsah.

Závěrem

Pokud vytváříte více jazykových verzí webu či často citujete ze zahraničních zdrojů, atribut lang="en" či lang="de" nemusí být vzhledem k výše uvedenému na škodu ;-)

Na základě zkušeností však doporučuji vyznačovat změnu jazyka pouze u delších textů - řekněme od odstavce výše ;-) Pokud byste vyznačovali i jednotlivá slova v cizím jazyce, tak je to jednak spousta skoro zbytečné práce, protože výslovnost řady dnes běžně používaných cizích slov je ošetřena slovníkem syntezátoru, a pak i neustále přepínání syntezátoru je poměrně rušivé (situace, kdy uživatel slyší každé třetí slovo jiným hlasem, je opravdu nic moc).

Související odkazy

• Ukázka přepnutí jazyků (mp3; 341,9 kB; 43 s)
• Zuzana - nový český hlas
• Kódy jednotlivých jazyků
• RealSpeak SOLO Supported Lanugages

Alternativa obrázků ve fotogaleriích

Použití grafických prvků na webových stránkách doznalo za posledních let velkých změn. Martin Hassman ve svém příspěvku Debata o atributu alt se snad chýlí ke konci přemýšlí, zda nevidomý člověk vůbec potřebuje alternativní informaci u fotogalerií. Protože mě celkem zajímalo, co si o tom myslí moji nevidomí kolegové, požádal jsem je (nezávisle na sobě a bez toho, aniž by věděli, co mi k tomu napsali ostatní) o názor na Martinův článek.

Jejich odpovědi jsou zajímavé, tak je s jejich svolením zveřejňuji v podobě, v jaké mi je poslali.

Michal

To, co píše autor článku, mi přijde rozumný. Je sice pěkný, když je u fotogalerie popsaný každý obrázek, ale sám vím, jaká je to práce, když to, právě třeba po dovolený, máš udělat u stovek fotek. Je pravda, že když narazím na obrázek s popiskem, který mě zaujme, mohu si ho díky tomu stáhnout. Ale upřímně, jak často se to stává? Kolik zrakově postižených to opravdu využije? Stojí vynaložená práce za mizivé využití obzvláště nevidomými? Chápu, že ústupek je těžký, ale nesmíme tvůrce stránek úplně znechutit.

Jirka

Souhlasím s autorem článku, že asi nejlepší alternativou k popisování fotogalerie je článek. Popisovat každou fotku zvlášť je zbytečné a nutně dojde k velké podobnosti popisků (např Mirka si prohlíží sochu, Mirka si prohlíží koťátko a spol. ;-)

Nicméně u obrázků, které mají nějakou vypovídající hodnotu - např značky v e-shopech - a podobně za popisky stojím.

Roman

V dnešní době opravdu povinné uvádění altu není tak jednoznačné a celkem si dovedu představit jeho převedení na úroveň nepovinných atributů. Nemyslím si, že by tento krok vedl k nějakým fatálním důsledkům, protože grafické prvky na kritických místech stránek se v dnešní době už tolik nevyskytují (menu), jak bylo zvykem např. před pěti lety. Absence alt popisků a obecně nepříliš uspokojivá sémantická konzistence obsahu se nejčastěji vyskytuje buď u webů tvořených amatéry, kteří jsou rádi, že vůbec něco vytvořili a formální či sémantická stránka věci je jim poněkud vzdálená, nebo u webů tvořených automatickými nástroji (WYSIWYG) nebo programátorskými frameworky (Google Web Toolkit), které vždy se standardy měly jisté problémy. Je třeba říci, že u WYSIWYG nástrojů jde též hlavně o neznalost uživatelů. Povědomí o atributu alt je mezi profesionálními web designéry v dnešní době už poměrně dobře zakotven a vzhledem k výukové literatuře by tomu mohlo být tak i nadále.Co se týče popisků ve fotogaleriích, jsou takovým bonusem. Nikdo po někom nemůže chtít, aby popisoval stovky fotek a tak to i nevidomý vnímá. Fotogalerie opatřená popisky potom potěší, přestože tyto popisky mohou být nudné tím způsobem, jak je uvedeno v článku. Příjemná přítomnost atributů alt ve fotogaleriích může mít pro nevidomé dva významy:

1. Mohu bez pomoci druhého vybrat fotku a poslat ji někomu druhému (již vidícímu)
2. Nevidomí, kteří někdy aspoň trochu něco viděli, mají zachovánu představivost, a tak při pročítání popisků si mohou udělat v hlavě svoji vlastní slide show, jejíž obsah se pravda nemusí shodovat přímo se skutečností a závisí pouze na obratném slohu popisovatele.

Závěr

Jak je z odpovědí vidět, na povinnosti doplňovat k fotografiím alternativní textové popisky netrvá ani jeden z nich. Za vhodnou alternativu fotogalerie považují článek či jinou formu záznamu toho, co se na akci dělo.

Jako příklad z praxe mohu uvést webové stránky s informacemi o našich táborech a pobytech. Fotky bohatými alty příliš nehýří, protože textová alternativa k táboru/pobytu je poskytnuta jiným - a v tomto případě mnohem lepším - způsobem. K dispozici jsou kroniky z jednotlivých dnů, sem tam i některý účastník napíše článek a v neposlední řadě jsou to 2 hodiny prostorových nahrávek z každé akce, které nevidomým účastníkům slouží místo fotek. Nevidomé děti se místo prohlížení fotek sejdou při nahrávkách a tábor si tímto způsobem připomenou.

Pokud se ale přece jen rozhodnete k fotografiím alternativní textové popisky doplnit, nevidomým návštěvníkům rozšíříte možnosti využití fotogalerie minimálně následujícími způsoby:

• podle alternativního textového popisku mohou například zjistit, na kterých fotkách jsou vyfoceni a ty si následně stáhnout pro svoji potřebu či přeposlat někomu ze svých přátel;
• těm, kteří přišli o zrak v průběhu života, mohou alternativní textové popisky pomoci při vybavení si míst či lidí, kteří jsou na fotografiích vyfoceni.

Vždy je ale třeba dbát na to, aby textová alternativa vystihovala podstatu toho, co je na obrázku zobrazeno, a současně byl brán zřetel na kontext, v němž se obrázek vyskytuje. Jak vytvořit správnou textovou alternativu ke grafickému prvku, si řekneme v některém z dalších příspěvků.

Produkty Dolphin ve verzi 9

Společnost Dolphin Computer Access Ltd. nedávno uvolnila devítkovou řadu svých produktů. Ta přináší několik zajímavých novinek, s nimiž bych vás rád seznámil.

Český hlas Zuzana

U devítkových verzí produktů od Dolphinu (Hal, Supernova, Lunar Plus) je součástí standardní dodávky syntetizér Real Speak Solo s českým hlasem Zuzana, o kterém jsem psal nedávno. Pokud Vás tento hlas zaujal a chcete si jej vyzkoušet v praxi, stáhněte si třicetidenní demoverzi některého z produktů Dolphinu a vyzkoušejte si Zuzanu i při běžné práci s PC.

Web

V oblasti prohlížení webových stránek došlo k výrazným změnám. Byla úplně přepracována podpora objektového modelu v Internet Exploreru. Supernova je díky tomu při pohybu na webu v Internet Exploreru pomocí automatického virtuálního kurzoru podstatně rychlejší než tomu bylo u předchozích verzí.

Další novinkou jsou tzv. rychlé navigační klávesy pro posun po jednotlivých prvcích stránky. Obdobnou funkcí již konkurenční programy dávno disponují, proto je velmi dobře, že nyní jsou horké navigační klávesy k dispozici i v programech od Dolphinu. Pro pohyb po konkrétních prvcích webových stránek byly zavedeny jednopísmenné klávesové příkazy (pro nadpis H, pro odkaz L apod.). Pro pohyb vpřed se používají horké klávesy v kombinaci s Dolphin klávesou (tj. běžně s
CapsLockem), pro pohyb zpět s Shiftem a Dolphin klávesou.

Byl rozšířen nástroj pro zobrazení seznamů různých prvků v dokumentu (nejen na webu, ale i ve Wordu nebo Excelu). Dříve byly seznamy oddělené (např. Dolphin klávesa + 1 vyvolala seznam odkazů, Dolphin klávesa + 2 seznam nadpisů atd.). Teď jsou všechny seznamy v rámci jednoho dialogu a každý seznam je umístěn na samostatné kartě. Tento dialog lze vyvolat Dolphin klávesou + Tabulátor, a pak je možné se přepnout na požadovanou kartu. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že si uživatel nemusí pamatovat klávesy pro vstup do jednotlivých seznamů. Pokud uživatel preferuje přímý přístup na kartu, může si pomocí odpovídající klávesové zkratky otevřít dialog přímo na konkrétní kartě.

Office 2007

Podpora aplikací sady Office 2007 je zakomponována už ve verzi 8, devítkové verze přinášejí zlepšení čtení pásu karet včetně identifikace skupin objektů a bublinové nápovědy. Supernova může u aktivního prvku přečíst horkou klávesu pro rychlý přístup a stručnou nápovědu k funkci daného prvku.

Související odkazy

• demoverze programů Dolphin
• popis novinek na webu Yourdolphin.com
• Hal a Supernova na webu Spektry

Děkuji kolegovi Honzovi Šnyrychovi za pomoc při přípravě tohoto spotu.

Zuzana - nový český hlas

Zuzana je nový český hlas syntetizéru Real Speak SOLO americké firmy Nuance Communications, Inc. S příchodem Zuzany se tak na český trh kromě dvou nejrozšířenějších a osvědčených syntéz WinTalker Voice a HLAS dostává další kvalitní syntéza, kterou mohou uživatelé s těžkým postižením zraku použít se screen-readery či softwarovými lupami.

Zuzanu lze pořídit několika způsoby

• pro uživatele JAWSu verze 7.10 či novější, autorizované pomocí ILM autorizačního čísla, je poskytována zdarma, respektive za manipulační poplatek 100 Kč. Viz též text oficiálního oznámení v konferencích JAWS-L a Fanda.
• jako součást dodávky produktů firmy Dolphin (Hal, Supernova);
• jako SAPI 5 syntézu je možné ji zakoupit se zpřístupňujícím programem Thunder za 2 975 Kč včetně DPH.

Součástí dodávky je i anglický hlas Daniel.

Zuzana je mezi řadou nevidomých uživatelů velmi oblíbená na dlouhodobější plynulý poslech textu knih, článků z webu, atp. kvůli příjemnějšímu přednesu. Hlas Zuzany je totiž více podobný hlasu lidskému než hlasy WinTalker Voice či HLASu.

Méně vhodná už je kvůli své pomalejší odezvě pro běžnou práci na PC. Například i na docela nadupané sestavě (Intel Core2 Duo E6750, 3 GB RAM) nestíhá Zuzana při rychlejším psaní vyslovovat jednotlivé stisknuté znaky.

Dalším problémem je výslovnost některých slov či hlásek, místy přehnaná intonace u interpunkčních znamének a hlavně nemožnost uživatelsky upravovat slovníky. I přes výše uvedené nedostatky se ale jedná o velmi kvalitní syntézu, která si u nás i přes poměrně krátkou dobu distribuce našla řadu příznivců.

Pro představu o tom, jak Zuzana mluví, jsem ji nechal přečíst text tohoto spotu. Abyste si mohli syntézy porovnat, nechal jsem stejný text přečíst i Jakuba a Markétu z WinTalker Voice a HLAS.

Ukázky

• Zuzana (mp3; 941 kB)
• Jakub - WinTalker Voice (mp3; 867 kB)
• Markéta - WinTalker Voice (mp3; 796,7 kB)
• HLAS (mp3; 593 kB)

Příjemný poslech ;-)

INSPO 2008

Během uplynulých týdnů jsem se zúčastnil několika zajímavých konferencí. Tou první byla konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, které se uskutečnila v sobotu 8. března 2008 v Kongresovém centru Praha. Na tuto konferenci jsem se poprvé vydal jako běžný účastník a ne přednášející – byť za řečnickým pultíkem (respektive mikrofonem) jsem nakonec málem skončil taky ;-) Je docela škoda, že o této konferenci toho moc napsáno nebylo, protože některé věci tam vystavované byly opravdu zajímavé a stály za zhlédnutí.

Dopolední program

Na místo konání jsem přijel více jak hodinu před oficiálním začátkem konference. Tím jsem získal dostatek času na vyzkoušení některých novinek, kvůli nimž jsem na konferenci jel. Nejvíce času jsem strávil u prezentace libereckého FugaSoftu, který distribuuje program pro diktování textu do počítače, nazvaný MyDictate. Byl jsem velmi mile překvapen úrovní rozpoznávání mluveného slova – vyzkoušel jsem si nadiktovat dva odstavce a i přes mé mírné nachlazení a hluk ve foyer se úspěšnost rozpoznání blížila 100%. Program je určen všem osobám, které jsou schopny dobře vyslovovat a současně sledovat očima dění na obrazovce. Není tedy třeba jej explicitně učit rozumět hlasu konkrétního mluvčího, ale program touto funkcí disponuje pro případ, kdy má mluvčí mírnou vadu řeči. Diktovat je nutné po jednotlivých výrazech (slovech), MyDictate neumí plynulé diktování. Program je plně ovladatelný hlasem, umožňuje i složitější editaci nadiktovaného textu pouze pomocí hlasových editačních povelů a disponuje i možností doplnit chybějící slova do slovníku, který v základní instalaci obsahuje 525 000 nejfrekventovanějších českých slov. Cena je také poměrně příznivá, program stojí 7 757 Kč bez DPH. Bližší informace včetně videoukázek najdete na webu distributora.

Další zajímavostí byla navigační slepecká hůl, vyvíjená firmou WebProgress. Pomůcka je založená na bázi RFID čipů a jejím účelem je pomoci nevidomým při samostatné orientaci v budovách. Na testování se podílí i můj kolega Pepa Konečný a pokud vše klapne, měla by prezentace této pomůcky proběhnout na letošní doprovodné výstavě Tmavomodrého festivalu.

Chvíli po desáté byla konferce zahájena prvním dopoledním blokem přednášek, z něhož mě nejvíce zaujaly prezentace Software pro hlasové diktování do počítače (zahrnující i již zmíněný MyDictate) a Jak mohou řečové technologie pomoci handicapovaným občanům. Druhého dopoledního bloku jsem nezúčastnil, protože jsme se s Honzou Bažantem a Vilémem Málkem odebrali diskutovat do foyer ;-)

Odpolední program

Po skvělém obědě začala neméně skvělá ;-) sekce Tvorba přístupného webu. Vojtěch Regec z ÚNSS se ze zdravotních důvodů nedostavil, takže první přednášky se po krátkém úvodu moderujícího Viléma Málka ujali Lukáš Marvan ze Seznamu a Karel Břinda z Centra Tereza. Seznam ve spolupráci s Centrem Tereza zpřístupňuje některé ze svých služeb i zrakově postiženým návštěvníkům a vede si při tom docela dobře – k úpravám, které zajistí lepší přístupnost webů pro tuto skupinu handicapovaných uživatelů, přistupují s ohledem na reálné potřeby zrakově postižených. Zajímavou vizí do budoucna je projekt Blind Friendly map, který by měl nabídnout zjednodušené mapové podklady v podobě, vhodné pro zhmatnění na tepelném fuseru.

Další dvě přednášky byly věnovány spíše ekonomickým záležitostem. Přednášku na téma Jak vydělávat na Internetu odprezentoval Honza Bažant a nastínil účastníkům možnosti, jak přijít k penězům prostřednictvím webu.

Petra Větrovská v přednášce s názvem Jak zpeněžit svůj web seznámila posluchače s možnostmi výdělku na nekomerčních webech prostřednictvím reklamních systémů. Řeč byla hlavně o PPC, affiliate systémech, přímém inzerování a prodeji odkazů.

Po skončení konference jsme se odebrali na kus řeči do blízké kavárny, kde se většina našeho hovoru točila - i přes občasnou neúspěšnou snahu změnit téma ;-) - kolem věcí, spojených s tvorbou webu. Chvíli po sedmé hodině vyčerní jsem se s živě diskutujícími kolegy rozloučil a vydal se po náročném, ale informacemi nabitém dnu, na zpáteční cestu do Brna.

Související odkazy:

• INSPO 2008: nové technologie usnadňují lidem s postižením práci s počítači
• Helpnet.cz - INSPO 2008
• Zpráva z konference INSPO 2008 | Ikaros
  

Přístupné výsledky hledání v telefonním seznamu

O tom, že telefonní seznam Zlaté stránky zobrazuje nalezená telefonní čísla ve formě obrázku s alternativním textovým popiskem Telephone number ví asi každý, kdo jej používá. O tom, že tato ochrana je trošku bezzubá, protože telefonní číslo se ve zdrojovém kódu stránky používá jako parametr pro specifikaci konkrétního místa na mapě, se už ví asi méně.

Tak jako tak, telefonní seznam dle mého názoru patří mezi služby, které by měly prezentovat výsledky hledání přístupnou (rozuměj textovou) formou. Protože naše jednání ohledně zpřístupnění služby nebyla úspěšná, vytvořil před časem pan Michal Ficek z laboratoře Carolina plug-in - externí odkaz, doplňující k obrázku telefonního čísla textový popisek, čitelný screen readery. Tím sice umožnil přístup k výsledkům třeba nevidomým návštěvníkům, což bylo jistě užitečné, ale přece jen toto řešení lze svým způsobem považovat za proprietární (vazba na konkrétní prohlížeč, nutnost si něco do PC doinstalovat, atp.).

Proto mě velmi potěšilo, když jsem před pár dny objevil na 1188.cz možnost vyhledávat v telefonním seznamu, jehož výsledky jsou prezentovány ve formě textu.

Nezastírám, že 1188.cz má spoustu velkých i malých much z hlediska přístupnosti a některé věci by šlo řešit lépe. Ale skutečnost, že telefonní číslo je oproti Zlatým stránkám v textové formě, IMHO vše ostatní přebíjí. Takže i když nepoužíváte screen reader, ale vadí vám - stejně jako mně - opisování nalezeného čísla ze Zlatých stránek, hledejte přes 1188.cz. A navíc se mi i zdá, že výsledky hledání na 1188.cz jsou relevantnější.

Externí odkazy a přístupnost

Upozorňujete na odkazy vedoucí mimo váš web? Považujete to za důležité? A pokud ano, jaké řešení používáte?

Upozorňování přístupným způsobem na typ a velikost cílového souboru v případě, kdy odkaz vede na obsah jiného typu než HTML, je u nás již docela zažité. U odkazů, vedoucích mimo web, tomu tak bohužel není, a přitom i tato informace může být pro nevidomé užitečná. Nečekaný přechod na jiný web bez předchozího upozornění může být pro nevidomého poměrně nepříjemný, protože najednou se dostává do prostředí, které nezná.

Nejčastěji doporučované a používané postupy, kdy je k externímu odkazu doplněn obrázek na pozadí, který o této skutečnosti informuje, nelze považovat za plně přístupné. Proč? Informace je v tomto případě nesena pouze dekorativním obrázkem a není tedy přístupná pro uživatele, kteří si prohlížejí stránku s vypnutými stylovými předpisy či pro uživatele screen readerů.

Na webu Webaim.org jsem našel poměrně elegantní řešení, jak upozorňování na externí odkazy vyřešit tak, aby výše uvedenými neduhy netrpělo.

Nejprve si připravíme stylové předpisy:

a.externi span
{
position:absolute;
left:0;
top:-500px;
width:1px;
height:1px;
overflow:hidden;
}

a.externi:link
{
background: url(externiodkaz.gif) no-repeat top right;
padding-right: 9px;
}

V HTML kódu pak upozornění na externí odkaz uděláme následujícím způsobem:

<a href="http://www.blindfriendly.cz/
skoleni-tvorby-pristupnych-stranek" 
class="externi">
Školení tvorby přístupných webových stránek
<span> - externí odkaz</span></a>

Výsledkem tohoto postupu řešení, které je přístupné i při vypnutí CSS či pro uživatele screen readerů.

Pár postřehů z diskuse na toto téma s nevidomými a slabozrakými

• Řetězec externí odkaz byl v minianketě mezi nevidomými vyhodnocen jako nejvýstižnější a nejvíce odpovídající konvenci ohlašování odkazů u JAWS. Ostatní varianty (externí, mimo web, odkaz mimo web, odkaz vede mimo tento web, jiný web, atp.) byly zamítnuty buď jako málo výstižné či dlouhé a tudíž zdržující při procházení stránky.
• Slabozrací návštěvníci upozorňování na externí odkazy až za tak důležité nepovažují, protože když se otevře jiný web, všimne si toho slabozraký většinou na první pohled - jiné barvy, jiné uspořádání stránky, atp. Takže požadavek naopak zněl - ikonky by měly být spíš nenápadné, aby vizuálně moc nerušily.
• Možnost vložit obrázek s upozorněním na externí odkaz přímo do HTML kódu také není špatně, ale uživatelům screen readerů u tohoto řešení přibývá navíc slovo grafika, kterým je indikován grafický prvek.
• Vyznačování externího odkazu není bezpodmínečně nutné u odkazů, u nichž je už z textového označení zřejmé, že odkaz mimo web vede. Příklady mohou být názvy institucí, přímý zápis URL, atp.
• Na stránce, která obsahuje velké množství externích odkazů (např. stránka Odkazy či Doporučujeme), je vhodnější tuto skutečnost uvést někde blízko hlavního nadpisu stránky a k jednotlivým odkazům už toto upozornění nedávat, protože při procházení by hláška externí odkaz za každým odkazem zdržovala při práci.

Pokud by vás napadlo ještě výstižnější a kratší označení, než je externí odkaz, podělte se o své návrhy v komentářích. Děkuji.

Vyhláška o přístupnosti je na světě

Dnes, 28. 2. 2008, byla vyhláška o přístupnosti vydána ve sbírce zákonů (pdf; 5,8 MB) - externí odkaz. Jedná se o vyhlášku č. 64/2008 Sb. o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením. Datum účinnosti zůstává - 1. březen 2008.

Screen readery a sémantika

Jedno z pravidel přístupnosti vyžaduje správné používání sémantických značek pro vyjádření významu daných prvků (nadpis, citace, atp.). Podívejme se na to, jaké značky umí dnešní screen readery zpracovat a zpřístupnit tak jejich význam i svým uživatelům.

Jako referenční si vezměme screen reader JAWS, který patří mezi nejrozšířenější screen readery na celém světě a je v této oblasti de facto nepsaným standardem.

Titulek stránky a nadpisy

JAWS je schopen vyčíst informaci o titulku stránky (značka <title>) a o nadpisech všech úrovní (značky <h1> až <h6>). JAWS je schopen podat informaci o úrovni nadpisu, umožňuje rychlý přesun na následující/předchozí nadpis (nezávisle na úrovni) a také na následující/předchozí nadpis určené úrovně v aktuální sekci.

Ukázka výpisu seznamu nadpisů titulní stránky Aktuálně.cz

Odstavce, odkazy, citace, zkratky, akronymy

JAWS umožňuje rychlý přesun mezi odstavci, pokud jsou vyznačeny značkou <p> - proto je nutné pro vyznačování odkazů použít právě značku <p> a ne například <div> či <br>< br>. JAWS umí pracovat s odkazy (<a href="cíl">) a uživatele informovat i o typu odkazu (standardní odkaz, poštovní odkaz, odkaz při přechodu myší, atp.). JAWS informuje také o citacích, které jsou vyznačeny značkou <blockquote>. Pokud si uživatel zapne funkci Rozvíjet zkratky/akronymy, budou mu čteny v rozvinuté formě zkratky a akronymy, vyznačené pomocí značek <abbr> a <acronym>.

Ukázka výpisu odkazů z titulní stránky Aktuálně.cz

Tabulky

JAWS ohlašuje informaci o tom, že následuje tabulka (značka <table>) spolu s informací o počtu řádků a sloupců. Automaticky také vyčítá informace z atributu summary, pokud je tento atribut přítomen. JAWS umí pracovat se záhlavím řádků/sloupců (značka <th>). Pokud značky <th> nejsou použity, považuje JAWS za záhlaví řádku/sloupce obsah první buňky řádku/sloupce. JAWS také podporuje atribut headers u značky td, který - obzvlášť u složitějších tabulek - umožňuje v kombinaci s id u značek <th> přiřadit konkrétní buňce tabulky odpovídající záhlaví.

Seznamy

JAWS při přemístění na seznam informuje o tom, že se jedná o seznam, kolik má položek a o případných vnořených seznamech (značky <ul>, <ol>, <li>). JAWS informuje také o definičním seznamu a jeho položkách (značky <dl>, <dt>, <dd>).

Grafika

Při přechodu na grafický prvek (značka <img>) informuje JAWS o této skutečnosti hláškou grafika. Pokud je u grafického prvku definován alternativní textový popisek (atribut alt), je tento popisek přečten.

Formuláře

U formulářů (značka form) umí JAWS informovat o následujících prvcích:

• editační pole (značka <input type="text">),
• textové pole (značka textarea>),
• přepínač (značka <input type="radio">) včetně ohlášení stavu,
• zaškrtávací políčko (značka <input type="checkbox">) včetně ohlášení stavu,
• tlačítko (značky <input type="submit"> nebo <input type="image">),
• rozbalovací seznam (značky <select>, <option>).

Každý formulářový prvek samozřejmě musí být svázán se svými relevantním popiskem pomocí značky <label> a vazebních atributů for a id. Pokud sdružíte formulářové prvky do logických celků pomocí značek <fieldset> a <legend>, JAWS před každým formulářovým prvkem v daném celku přečte informaci, definovanou značkou <legend>.

Rámce

Pokud jsou stránky vytvořeny pomocí rámců (značka <frame>), JAWS umí informovat o počtu rámců, umí vyčíst jejich název (atribut name), případně titulek (atribut title). JAWS ohlášuje přechod mezi jednotlivými rámy, tzn. uživatel ví, kdy opouští jeden rám a dostává se do dalšího.

Cílové místo (kotva na stránce)

JAWS také umí uživateli zpřístupnit seznam míst na stránce, které jsou definovány pomocí tzv. kotev (značka <a> s atributem name). Do seznamu cílových míst nejsou zahrnuta místa, která jsou definována pomocí id.

Tabulka s přehledem prvků stránky a odpovídajících značek

Prvek stránky	Značka
Titulek stránky	<title>
Nadpis	<h1> až <h6>
Odkaz	<a href="cíl">
Odstavec	<p>
Citace>	<blockquote>
Zkratka, akronym	<abbr>, <acronym>
Tabulka	<table>, <th>, <td>, <caption>
Seznam	<ul>, <ol>, <li>, <dl>, <dd>, <dt>
Grafika	<img src="">
Textové pole	<textarea>
Editační pole	<input type=“text“>
Přepínač	<input type=“radiobutton“>
Zaškrtávací políčko	<input type=“checkbox“>
Tlačítko	<input type=“submit“> <input type=“image“>
Rozbalovací seznam	<select>, <option>
Rámec	<frame>
Cílové místo (kotva) na stránce	<a name=“nazev“>

Uživatelé JAWSu se mohou po jednotlivých prvcích pohybovat vpřed/zpět nejen pomocí horkých kláves, ale mohou si prvky nechat zpřístupnit i ve formě seznamu, který má následující výhody:

• uživatel pracuje v jednu chvíli pouze s prvky vybraného typu (nadpisy, odkazy, přepínače, atp.),
• pro rychlý pohyb mezi prvky může použít počáteční písmena,
• v některých případech (například u nadpisů) si může výpis dále upravovat dle potřeby (například si nechat zobrazit jen nadpisy druhé úrovně).

Pokud by byl zájem, mohu některé pasáže rozpracovat více či je doplnit audio/video ukázkou. Případné požadavky pište do komentářů. Děkuji.

Návrh metodického pokynu k vyhlášce o přístupnosti

Práce na přípravě vyhlášky opět postoupily o krok vpřed. Na webu Ministerstva vnitra se před pár dny objevil návrh metodického pokynu k vyhlášce o přístupnosti (pdf; 236 kB).

Základem tohoto metodického pokynu je materiál, který jsme spolu s H1.cz připravili v rámci 3. etapy projektu vědy a výzkumu Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Náš materiál byl pracovníky Ministerstva vnitra doplněn a upraven tak, aby odpovídal pravidlům v návrhu vyhlášky o přístupnosti (pdf; 47 kB)- externí odkaz, kterou toto ministerstvo připravilo.

Jaká nastavení ZoomTextu preferují jeho uživatelé?

Používají těžce slabozrací uživatelé ZoomTextu raději dvojnásobné nebo trojnásobné zvětšení? Jaké barevné schéma si nejčastěji nastavují? Jaký typ zvětšeného okna preferují? Na tyto a další otázky odpověděl on-line průzkum, který závěrem loňského roku proběhl na webu společnosti Ai Squared, výrobce softwarové lupy ZoomText.

Průzkumu se zúčastnilo 688 respondentů, což už je poměrně zajímavý počet, a proto bych vás s jejich odpověďmi seznámil. Pojďme se tedy alespoň stručně podívat na to, jak respondenti odpovídali.

Nejčastěji používanými úrovněmi zvětšení jsou dvou, tří a čtyřnásobné. Trochu mě překvapil propad u 2,5násobného zvětšení, ale na druhou stranu je fakt, že i naši klienti v drtivé většině používají zvětšení celočíselná.

Ukázka různých úrovní zvětšení - ZoomText Tour na webu AiSquared.

32,3% respondentů používá jiné než normální barevné schéma. Tato skutečnost je důležitá nejen pro tvůrce operačního systému a aplikací, ale třeba i webových stránek, kdy nemohou počítat s tím, že uživatel uvidí takové barvy, jaké webu definoval.

Celoobrazovkový mód používá 91,4% respondentů. Toto číslo jen potvrdilo naše zkušenosti. Většina našich klientů používá tento zobrazovací mód a já si za svou celou dosavadní praxi vzpomínám pouze na jednoho klienta, který celoobrazovkový mód nepoužíval.

Ukázka různých módu zobrazení - ZoomText Tour na webu AiSquared.

Čtyřicet procent respondentů uvedlo, že ke čtení informací z obrazovky používá nástroj AppReader, nástroj DocReader používá 25,4% respondentů. Osobně mě to moc nepřekvapilo. AppReader totiž oproti DocReaderu umožňuje čtený obsah vnímat v kontextu, takže uživatel nepřichází o doplňkové informace (obrázky, grafy, atd.).

Ukázka různých nástrojů pro čtení - ZoomText Tour na webu Aisquared.

Děkuji kolegům Davidovi Marošovi za překlad do češtiny a Honzovi Šnyrychovi za pečlivé pročtení finálního dokumentu.

Související odkazy:

• Kompletní výsledky výzkumu v angličtině (pdf; 28,2 kB)
  
• Kompletní výsledky výzkumu v češtině (pdf; 62,1 kB)
  

Přípravy vyhlášky o přístupnosti se blíží do finále

Práce na nové vyhlášce o přístupnosti, která by měla platit od 1. března 2008, se blíží ke konci. Meziresortní připomínkové řízení skončilo a nyní se čeká na podpis pana ministra. Je předpoklad, že do konce ledna by vyhláška měla vyjít ve sbírce zákonů.

Poslední verzi návrhu vyhlášky si můžete stáhnout z www.blindfriendly.cz/ruzne/navrh-vyhlasky-o-pristupnosti.pdf (57,7 kB). Změn oproti návrhu, který šel do meziresortního připomínkového řízení, je minimum, a spíše než o faktické změny se jedná o přeformulování znění některých pravidel. Pro snazší porovnání jsem změny v posledním návrhu vyznačil pomocí komentářů.

Z praktického hlediska bude velmi důležitý metodický pokyn, který by měl vyjít současně s touto vyhláškou. Jeho základem by měl být výklad pravidel podle materiálu z projektu výzkumu a vývoje Přístupnost webových stránek orgánů veřejné správy.

Související odkazy:

• Nová pravidla přístupnosti se opozdí
• Nová verze českých pravidel přístupnosti
• Co je nového v pravidlech přístupnosti