Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 6. díl

Dnes budeme pokračovat v popisu ovládání prostředí Mac OS X z klávesnice a to konkrétně vyhledávacího pole Spotlight, tzv. docku a kontextových nabídek.

Spotlight

Jak již bylo zmíněno v minulém dílu, Spotlight je univerzální vyhledávací pole, na něž se lze přepnout opakovaným stiskem VO+M. Protože však je po aplikačních a stavových nabídkách až třetí v pořadí, je efektivnější používat namísto příkazu VoiceOveru systémovou klávesovou zkratku CMD+Mezerník.

Po stisku CMD+Mezerník se tedy fokus přesune do Spotlightu v pravém horním rohu obrazovky a stačí zadat jen několik písmen ze jména aplikace, dokumentu, kontaktu či jiného souboru. Spotlight navíc umí vyhledávat v obsahu dokumentů a v mailových a chatových zprávách, což už ovšem závisí na dalším nastavení.

Ve výsledcích se lze pohybovat jednoduše šipkami nahoru a dolů a otevření aktuální položky se provede stiskem VO+Mezerník nebo klasicky Enterem, při čemž VO+Mezerník je klávesová zkratka VoiceOveru pro kliknutí na položce. Vyhledaný výsledek se otevírá ve výchozí asociované aplikaci - např. dokument se otevře v editoru TextEdit, vizitka kontaktu v Adresáři apod. Chceme-li se o konkrétní položce v seznamu výsledků vyhledávání Spotlightu dozvědět více, stačí stisknout VO+Shift+H. Tímto způsobem lze zjístit cestu k souboru či základní kontaktní údaje na nalezené vizitce.

Dock

Dock je lišta sloužící buď pro spouštění nejpoužívanějších aplikací, nebo pro přepínání aplikací již spuštěných. Svou funkčností se velmi podobá úlohové liště z Windows 7. Dock je typicky umístěn horizontálně při dolní okraji obrazovky, ale toto umístění lze jednoduše změnit v aplikační nabídce Apple a zde v podnabídce Dock. V této nabídce je možné zakázat i skrývání Docku, není-li zrovna používán.

Do docku se přesune fokus po stisku VO+D, na čež je možné se pohybovat šipkami po jednotlivých ikonách nebo zadávat počáteční písmena z názvu aplikací či složek. Dock se dle očekávání opouští Escapem a fokus se vrací tam, odkud byl dock vyvolán. Otevřená aplikace je graficky indikována a oznámena též VoiceOverem. Některé aplikace mohou na své ikoně zobrazovat bližší status - typicky počet nových zpráv např. v Mailu, iChatu či Skype.

Do již spuštěné aplikace, resp. otevřené složky, se lze přepnout kliknutím na ikoně pomocí VO+Mezerník nebo stiskem Enteru. Dosud nespuštěnou aplikaci je možné spustit stejným způsobem s tím rozdílem, že navíc stiskem Shift+Enter se provede spuštění bez obnovení otevřených oken - typicky uložené karty při ukončení webového prohlížeče.

Ikony v docku je též možné jednoduchým způsobem pomocí VoiceOveru přeskupovat tak, že na položce, kterou chceme přesunout, stiskneme VO+, a na místě, kam ji chceme přesunout/pustit, stiskneme VO+.. Pro další operace s ikonami v docku používáme kontextové nabídky.

Kontextové nabídky

Stejně jako ve Windows po stisku klávesy Kontextové menu na položce, resp. po kliknutí pravého tlačítka, lze vyvolat kontextovou nabídku s příkazy vztahujícími se k dané položce, je možné analogickou nabídku vyvolat i na položce v Mac OS X. Při aktivním VoiceOveru tak činíme stiskem klávesové zkratky VO+Shift+M. Ovládání takové nabídky se nijak neliší od toho, co jsme si uvedli dříve v kapitole o aplikačních nabídkách či od toho, co můžeme znát z prostředí Windows.

Kontextové nabídky s výhodou můžeme použít např. při manipulaci se skladbami v multimediálním centru iTunes či se soubory ve Finderu. Jedna z oblastí je právě i Dock. Vyvoláme-li kontextovou nabídku na ikoně v Docku, najdeme zde následující příkazy:

• Otevřít - není-li aplikace spuštěna.
• Skrýt a ukončit - je-li aplikace spuštěna.
• Podnabídka Volby:
1. Zobrazit ve Finderu - otevře umístění, kde se aplikace/složka nachází.
2. Zaškrtávací políčko Ponechat v docku - připíchne aplikaci/složku na dock, a ta tak po ukončení nezmizí a lze ji potom lechce v docku nalézt a spustit.
3. Zaškrtávací políčko Otevřít po přihlášení - není-li aplikace obnovena při přihlášení, je při zaškrtnutí tohoto políčka vždy automaticky spuštěna - analogie ke složce Po spuštění ve Windows.

Kromě těchto příkazů zde můžeme najít i další příkazy, které závisí na konkrétní aplikaci - např. na ikoně Skype lze v podmenu Status přepnout status, na ikoně Mailu lze vyvolat psaní nové zprávy či přijmout novou poštu, na ikoně iTunes zjístit právě přehrávanou skladbu a přehrávání zastavit atd.

Kontextové nabídky nám obecně mohou práci usnadnit nehledě na to, že v nich můžeme najít příkazy, které nemají jiný alternativní přístup, proto se vyplatí klávesovou zkratku VO+Shift+M použít pro vyvolání kontextové nabídky tam, kde se z logiky věci nabízí - např. kontextová nabídka u playlistu ve stromovém seznamu záložek v iTunes umožňuje playlist přejmenovat. . V nejhorším případě můžeme zjístit, že položka žádnou kontextovou nabídku neposkytuje.

Podcast

Tento díl si můžete pustit i jako podcast ve formátu mp3 (10 MB), který pro vás připravil autor seriálu, Roman Kabelka.

Další díly seriálu

• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 5. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 4. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 2. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl

How to measure font size on a web page

Web Content Accessibility Guidelines 2.0 methodology uses relative luminance algorithm for the evaluation of contrast. This algorithm is based not only on used colors, but also on size of text. The visual presentation of text and images of text have a contrast ratio of at least 4.5:1 for text size up to 18 point or 14 point bold or a contrast ratio of at least 3:1 for text size bigger than 18 point or 14 point bold.

It sounds logical and at first sight there are no difficulties. Especially in cases, when we work with text, size of which is defined in points. We launch for example Colour Contrast Analyzer, measure the values and we get the result. But what to do when the text size is defined in other units - em, pixels, percents...? In what case does the text have its size 18 point or 14 point bold? This is what we have to know to determine which value of contrast ratio (4.5:1 ar 3:1) is relevant for us.

Some, yet not an easy-to-use solution offers the large scale (text) definition from WCAG 2.0:

For many mainstream body text fonts, 14 and 18 point is roughly equivalent to 1.2 and 1.5 em or to 120% or 150% of the default size for body text (assuming that the body font is 100%), but authors would need to check this for the particular fonts in use.

This paragraph contains the answer to question how we can easily convert various units. But still we don´t know, how to easily measure size of a particular text where we want to evaluate its contrast.

In practice I use the solution based on add-on Context Font for Firefox and conversion table Convert em,px,pt and % in CSS. Because Context Font add-on measures sizes in pixels, it´s necessary to convert sizes 14 and 18 points to pixels. Then the visual presentation of text and images of text have a contrast ratio of at least 4.5:1 for text size up to 24 pixels (18 points, 1.5em, 150%) or 19 pixels (14 points, 1.2em, 120%) bold or a contrast ratio of at least 3:1 for text size bigger than 24 pixels or 19 pixels bold.

I realize that the values are rounded, but based on my own experience I don´t think that this rounding has any negative impact on the accessibility of the text.

Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 5. díl

Nyní, když už jsme se seznámili se základy používání odečítače VoiceOver, můžeme přistoupit k základům ovládání operačního systému Mac OS X z klávesnice.

Při prvním spuštění, dříve než se ocitneme na výchozí obrazovce operačního systému Mac OS X, je nutné projít základním nastavením systému, jako je výběr jazyka, uživatelského jména, pořízení fotografie uživatelského účtu, nastavení WiFi sítě pro připojení k Internetu atd. už na začátku tohoto průvodce můžeme směle stisknout CMD+F5 pro aktivování VoiceOveru a získání tak možnosti samostatného vyplnění potřebných údajů bez asistence vidící osoby. Při průchodu tímto průvodcem si vystačíme se základními klávesovými zkratkami pro pohyb, které známe s Windows – kurzorové šipky, Tabulátor, mezerník a Enter.

Jediná aplikace, která je v Mac OS X spuštěná vždy a má na starost správu souborů a pracovní plochy, je Finder, tudíž jeho okno je právě to, které se zobrazí po startu systému. Ovšem bez ohledu na to, kterou aplikaci máme právě v popředí, lze uživatelské rozhraní na obrazovce rozdělit do tří částí, jimž se budeme později blíže věnovat:

1. Řádek nabídek při horním okrají obrazovky.
2. Okno aplikace v popředí.
3. Dock umístěný nejčastěji na spodním okraji obrazovky.

Řádek nabídek při horním okraji obrazovky lze dále rozdělit do tří částí, mezi nimiž se lze cyklicky přepínat klávesovou zkratkou VO+M. Patří mezi ně:

• Aplikační nabídky pro ovládání aktuální aplikace v popředí.
• Stavové nabídky zobrazující informace o stavu počítače, popř. nabízející rychlý přístup k funkcím aplikací a operačního systému.
• Spotlight - univerzální vyhledávací pole pro hledání souborů, kontaktů a dalších informací v počítači.

Aplikační nabídky

Nabídky se neovládají nikterak neobvykle - mezi nabídkami v řádku nabídek se pohybujeme šipkami vlevo a vpravo, opouštíme jej Escapem, nabídku rozbalujeme šipkou dolů, mezi položkami nabídky se pohybujeme šipkami nahoru a dolů a položku aktivujeme Enterem. Rovněž typy položek, s kterými se v nabídkách můžeme setkat, jsou podobné těm v jiných systémech - podnabídky se tedy rozbalují šipkou vpravo, položky s třemi tečkami vyvolávají dialogy, zaškrtnuté položky mají u sebe tzv. virguli a neaktivní položky nic nevykonávají. Zcela vyjímečně se lze setkat s tzv. interaktivními položkami, typicky např. v menu nápovědy, které mají podobu editačního pole, krokovače či jiného přímo upravitelného prvku.

Aplikační nabídky obsahují příkazy, jimiž lze aplikaci ovládat, při čemž u těch nejvíce využívaných je uvedena i klávesová zkratka. Aplikační nabídky tak mohou být cenným zdrojem klávesových zkratek, které při ovládání konkrétní aplikace z klávesnice můžeme s výhodou použít.

Prostor v řádku nabídek vyhrazený aplikačním nabídkám vždy obsahuje dvě nabídky - jedna s logem nakousnutého jablka, oznamovaná VoiceOverem jako Apple, a nabídka s názvem aktuální aplikace v popředí. V té první můžeme nalézt příkazy pro ovládání systému, jako je zobrazení systémových informací, hledání aktualizací, vypnutí a restartování systému OS X apod. Nabídka s názvem aplikace kromě standardních příkazů pro ukončení, skrytí do pozadí apod. může obsahovat další položky dané tvůrcem aplikace, mezi něž obvykle patří zobrazení informací o verzi a možnost aplikaci aktualizovat či provést její nastavení.

Stavové nabídky

Nacházíme-li se v aplikačních nabídkách, opětovným stisknutím VO+M se přesuneme v řádku nabídek na nabídky stavové, což odpovídá stisku VO+m,m, jsme-li mimo řádek nabídek. Tuto oblast můžeme přirovnat k systémové liště ve Windows, neboť zde najdeme nabídky s podobným účelem. Ve výchozím nastavení zde lze nalézt následující nabídky:

• Hlasitost: dovoluje pomocí interaktivní položky v této nabídce upravit hlasitost výchozího zvukového zařízení.
• Wi-Fi: obsahuje informace o jménu aktuálně připojené sítě a síle signálu a umožňuje vybrat připojení z nabídky dostupných sítí,vytvořit z počítače hotspot či Wi-Fi zcela vypnout.
• Time Machine: obsahuje informace o stavu zálohovací služby Time Machine a dovoluje ovládat její základní funkce.
• BlueTooth: umožňuje ovládat připojení jednotlivých BlueTooth zařízení, přidat zařízení nové či toto rozhraní zcela vypnout.
• Baterie: obsahuje informace o stavu baterie a dovoluje změnit způsob zobrazování údajů o baterii.
• Hodiny: obsahuje informace o čase a datu a nabízí rychlý přístup do předvoleb data a času.

Tyto nabídky ovšem zde nejsou napevno a pomocí příslušných přepínačů v předvolbách systému je možné zobrazit jen ty z nich, které zde skutečně chceme mít. Navíc do oblasti stavových nabídek umísťují své nabídky i další spuštěné služby jako např. DropBox, avšak žádná z těchto nabídek v současné době není z klávesnice dosažitelná.

Seznam nejčastějších příkazů v aplikačních nabídkách

Příkaz

Klávesová zkratka; Popis

Nápověda pro aplikaci

CMD+? (resp. CMD+Shift,); Vyvolá nápovědu k aktuální aplikaci, která je typicky ve formě webové stránky.

Ověřit aktualizace

Ověří dostupnost novější verze pro aktuální aplikaci Předvolby ; CMD+,; Vyvolá dialog předvoleb pro aktuální aplikaci

Skrýt aplikaci

CMD+H; Skryje aktuální aplikací do pozadí Ukončit aplikaci; CMD+Q; Ukončí běh aktuální aplikace

Nový;

CMD+N; Otevře nové okno/dokument v aktuální aplikaci

Otevřít

CMD+O; Vyvolá dialog pro otevření souboru v aktuální aplikaci

Uložit

CMD+S; Uloží aktuální dokument do souboru, je-li funkce podporována

Zavřít

CMD+W; Zavře aktuální okno/dokument

Minimalizovat

CMD+M; Skryje aktuální dokument/okno aplikace

Tisk ; CMD+P

Vyvolá dialog pro tisk aktuálního dokumentu

Odvolat akci

CMD+Z; Odvolá posledně provedení příkaz v aktuální aplikaci, je-li funkce podporována

Opakovat akci

CMD+SHIFT+Z; Zopakuje provedení naposledy provedeného příkazu v aktuální aplikaci, je-li funkce v dané situaci podporována

Vyjmout

CMD+X; Vyjme objekt pod kurzorem do schránky, je-li funkce pro tento objekt podporována

Kopírovat

CMD+C; Zkopíruje objekt pod kurzorem do schránky, je-li funkce pro tento objekt podporována

Vložit

CMD+V; Vloží objekt ze schránky na místo kurzoru, je-li takové vkládání v aktuální aplikaci podporováno

Speciální znaky

CMD+ALT+T; Vyvolá dialog pro vkládání speciálních znaků do textu v aktuální aplikaci

Volby zobrazení

CMD+J; Zobrazí dialog pro nastavení voleb zobrazení, je-li funkce v aktuální aplikaci podporována

Spustit režim celé obrazovky

CMD+CTRL+F; Roztáhne aktuální okno aplikace na celou obrazovku (tzv. full screen)

Podcast

Tento díl si můžete pustit i jako podcast ve formátu mp3 (17 MB), který pro vás připravil autor seriálu, Roman Kabelka.

Další díly seriálu

• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 4. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 3. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 2. díl
• Apple jako kompenzační pomůcka pro zrakově postižené - 1. díl

Přístupnost a Barcamp Brno 2012

Na letošní brněnský Barcamp 2012 jsme si s Pavlem Ondrou připravili prezentaci s názvem I pro Tebe může být přístupnost důležitá. Chtěli bychom vám ukázat, že nezajímat se o přístupnost při vývoji webu či aplikace je chyba, která vás může v konečném důsledku připravit o moc, slávu a peníze ;-)

Přístupnost je bohužel často vnímána jako nezajímavá a okrajová záležitost tvorby webu s ohledem na potencionálně malou cílovou skupinu lidí se zdravotním handicapem. Ukážeme si, že přístupnost má přínos opravdu pro všechny a že zužovat přístupnost pouze na návštěvníky se zdravotním postižením je krátkozraké. Ano, jsou primární cílovou skupinou a některé úpravy se dělají hlavně pro ně, ale zdaleka nejsou jediní, komu přístupnost pomáhá.

Jednou úpravou tak můžeme pomoci nejen nevidomým či slabozrakým uživatelům, ale i uživatelům mobilních zařízení. Kromě toho má přístupnost poměrně úzkou vazbu na použitelnost a je zjištěno, že přístupný web se lépe používá i běžným uživatelům.

Přístupnost vám může přinést celou řadu výhod:

• přivést více návštěvníků a zvýšit zisk,
• snížit náklady na provoz a údržbu webu,
• zlepšit pozitivní vnímání vašeho webu (potažmo vaší značky) v očích veřejnosti,
• eliminovat stížnosti na nepřístupný web.

Důležité je také vědět, že přístupnosti se není třeba bát. Pro základní zpřístupnění webu často stačí několik drobných úprav, které jeho přístupnost mohou výrazně zlepšit. Na přednášce si prakticky ukážeme 15 cest k lepší přístupnosti vašeho webu, které moc nestojí a hodně pomohou.

Závěrem ještě trochu motivace: i pro tak velké firmy jako Seznam.cz, Apple, Google či Microsoft není přístupnost nezajímavá a snaží se své produkty a služby co nejlépe zpřístupnit.

Pokud se na Barcamp chystáte a chcete se naučit mít přístupnost na své straně, dejte hlas naší přednášce. Děkujeme.

Přístupnost odjinud: 2. díl

Další várka komentovaných odkazů na zajímavé zdroje o přístupnosti odjinud, než z poslepu.cz.

Easy Fixes to Common Accessibility Problems

Úpravy z hlediska přístupnosti jsou pro řadu webdeveloperů noční můrou, protože si myslí, že je čeká hodně práce. To se samozřejmě může stát (obzvlášť v případě, kdy svou práci odvedou nekvalitně/bez toho, aniž by přístupnost vzali v potaz), ale dost často stačí několik málo úprav k tomu, aby se přístupnost webové stránky dost výrazně zlepšila. Několik tipů, jak snadno opravit časté chyby v přístupnosti, přináší Todd Kloots v článku Easy Fixes to Common Accessibility Problems.

Assistive Technology Experiment: High Contrast

Nejen o přínosech a významu schématu Vysoký kontrast, ale také úskalích, které s sebou práce s webem při použití tohoto schématu přináší, píše Jon Whiting v článku Assistive Technology Experiment: High Contrast. Pokud Vysoký kontrast zatím "neřešíte", doporučuji si článek přečíst.

HTML5: Techniques for providing useful text alternatives

Vytvoření opravdu smysluplné textové alternativy se může zdát na první pohled jevit jako jednoduchá či dokonce triviální záležitost. V mnoha případech tomu tak samozřejmě je, ale co když máme na webové stránce vývojový diagram, uměleckou fotografii či graf? Jak je co nejlépe popsat a zpřístupnit? Praktické ukázky řešení takových situací najdete právě v dokumentu HTML5: Techniques for providing useful text alternatives.

Research shows adhering to WCAG doesn't solve blind users' problems

O tom, že na metodiky přístupnosti je dobré nahlížet pouze jako na vodítka/doporučení a nebrat je dogmaticky, jsem už několikrát psal. Na Univerzitě v Yorku udělali empirickou studii toho, s jakými problémy se na webu potýkají nevidomí uživatelé. Výsledkem bylo zjištění, že ne všechny jejich problémy jsou pokryty metodikou WCAG 2.0. Což dle mého názoru není nijak překvapivé zjištění (spíš by mě překvapilo, kdyby zjistili opak ;-)

• Žádná metodika není bez chyb a "neprůstřelná". Ani WCAG 2.0.
• Průzkum šel hodně za hranice toho, jak je běžně přístupnost vnímána. Řada zjištěných problémů se týkala věcí, které jdou nad rámec přístupnosti a které vadí každému uživateli - například nefunkční odkazy.

Hlavně druhý bod mi přijde poměrně zásadní a řadu věci vysvětlující. Nechci říci, že by ten průzkum byl zcela k ničemu. Přístupný, ale nepoužitelný web není úplně to ono - to se jistě shodneme - ale nepřijde mi úplně fér vinit WCAG 2.0 z neřešení něčeho, co si vlastně ze své podstaty neřeší, protože přístupnost vnímá z trochu jiného úhlu pohledu.

K dispozici je i kompletní zpráva Guidelines are only half of the story: accessibility problems encountered by blind users on the web, zajímavá je pak i samotná diskuse Research shows adhering to WCAG doesn't solve blind users' problems.

AndroidVox Browser: Komfortní surfování pro nevidomé

Matěj Plch a konečně plnohodnotný webový prohlížeč uzpůsobený pro brouzdání internetem bez zrakové kontroly. AndroidVox Browser - seznamte se, prosím.

How to Make Presentations Accessible to All

Spousta praktických rad, jak udělat svou prezentaci přístupnou opravdu pro každého. Od plánování, přes přípravu přístupných materiálů až po samotné prezentování.

Související odkazy

• Přístupnost odjinud: 1. díl