Matěj Plch, který se přístupnosti mobilních telefonů s Androidem pro nevidomé systematicky věnuje, mě upozornil na dvě novinky, výrazně usnadňující práci s mobilem s dotykovým displejem právě nevidomým uživatelům.
Talking Dialer
Talking Dialer je unikátní aplikace, zpřístupňující na dotykovém displeji standardní numerickou klávesnici, kterou známe z klasických mobilních telefonů. Nelze na ni však psát, je určena pouze pro vytáčení čísel.
Originálně je vyřešen způsob, jakým ji lze ovládat. Číslice pět se vždy nachází v místě prvního položení prstu na displej telefonu. Zahájit práci s displejem je tak možné v jakékoli jeho oblasti, rozumné je však začít ve střední části, aby bylo možné se pak pohodlně pohybovat do všech směrů. Aplikace přechod mezi jednotlivými čísly indikuje vibrací a zvukovou odezvou. Zadávání funguje tak, že pohybem prstu hledáme námi požadovaná čísla a teprve, až je prst zvednut, je naposledy prohlížená číslice zapsána. V případě chyby lze poslední číslici smazat tak, že lehce zatřeseme telefonem.
Eyes-Free Shell patří do kategorie tzv. launcherů - domovských obrazovek systému Android, ze které je možné rychle přistupovat k oblíbeným aplikacím a nastavením. Zejména nevidomí uživatelé mi jistě potvrdí, že mnohé domovské obrazovky jsou doslova přeplněny různými ikonami aplikací a často i nepojmenovanými tlačítky a práce s nimi tak může být dosti obtížná a nepřehledná.
A právě v takových situacích může velmi pomoci alternativní launcher v podobě aplikace Eyes-Free Shell. Ta je primárně určena pro potřeby zrakově postižených uživatelů, pomoci však může každému, kdo potřebuje rychlý přístup k nejpoužívanějším funkcím bez zrakové kontroly.
Celá aplikace byla navržena s ohledem na potřeby nevidomých uživatelů, takže má velmi jednoduchý vzhled a práce s ní je hodně intuitivní. Opět se v ní setkáme s virtuálními tlačítky v podobě standardní telefonní klávesnice, kterou už známe z aplikace Talking Dialer.
K dispozici je základní rozložení od výrobce, nebo je možné si je upravit/doplnit pomocí tzv. miniaplikací.
V dnešním článku dokončíme povídání o e-čtečce Beletrik a podíváme se, jaké jsou možnosti jejího nastavení, jak lze stáhnout nějakou knížku z knihovny a také si celé povídání shrneme v závěrečném hodnocení.
Nastavení aplikace
Parametry řeči, kterou Beletrik „čte“ texty, se nastavují v hlavním okně aplikace pomocí čísel na klávesnici. Změnu mluvčího lze provést opakovaným stiskem klávesy s číslem 8. Číslicemi 4 a 6 lze nastavit rychlost řeči, číslicemi 7 a 9 pak intonaci neboli výšku hlasu. Hlasitost se nastavuje pomocí bočních tlačítek, kterými se běžně při hovoru nastavuje jeho hlasitost. Zvolené parametry se pro každý text ukládají automaticky spolu s informací, kde bylo čtení přerušeno, takže při opětovném spuštění bude text čten se stejnými parametry jako naposledy. Parametry řeči je možné měnit i v průběhu čtení, ale tak nebudou hlášeny nastavované hodnoty jako při pozastaveném čtení.
Přes levé tlačítko Volby a položku Nastavení lze nastavit parametry systémového hlasu, tedy hlasu, který ohlašuje vstup do voleb a procházení položek, oznamuje hlášení pozičních informací a mluví všude, mimo čtený text otevřený v hlavním okně. Po potvrzení položky Systémový hlas nastavíme požadované parametry systémového hlasu stejným způsobem jako v hlavním okně se čteným textem, tj. pomocí kláves s číslicemi 4, 6, 7, 8, 9 a bočními klávesami. Nastavení uložíme přes klávesu 0. Můžeme tak např. nastavit jiného mluvčího pro čtení textů a jiného pro ovládání přehrávače.
Pod položkou Nastavení ve volbách Přehrávače Beletrik se dále nachází možnost odpojování internetu při každém stažení knihy například z Knihovny digitálních dokumentů. Zapnutím této volby se zabrání možnému zbytečnému provolání kreditu.
Pomocí položky Aktualizovat Beletrik lze zjistit, zda je na webu novější verze přehrávače, popř. stáhnout případnou novou verzi.
Prostřednictvím položky Smazat licenci a přístupy lze odstranit registrační informace pro Beletrik a knihovnu a tak jeho funkčnost na daném telefonu deaktivovat.
Stažení knih z knihovny
V rámci pilotního provozu jsou dostupné texty z Knihovny digitálních dokumentů, knihovny Centra TEREZA a dále několik desítek knih, zpřístupněných volně na internetu Městskou knihovnou v Praze. Jednou z hlavních funkcí Přehrávače Beletrik je možnost přístupu do těchto knihoven, kde lze vyhledat a případně stáhnout požadovaný titul do paměti mobilního telefonu a poté jej pomocí přehrávače číst. K tomuto účelu slouží funkce Beletriku obsažené v jeho volbách pod položkou Knihovna.
Po potvrzení položky Knihovna se zobrazí 5 položek, z nichž první s názvem Vyhledat umožňuje po postupném zadání názvu knihy a autora hledat ve zvolené knihovně požadované tituly. Údaje do zobrazovaných editačních polí zapisujeme obdobným způsobem jako při psaní SMS, při editaci napsaného textu lze použít šipky vlevo a vpravo pro čtení po znacích, šipek nahoru a dolů pro čtení po slovech. Stiskem klávesy * (hvězdička) bude vysloven celý zapsaný výraz. Pokud na prázdném editačním poli stiskneme středovou klávesu (Enter), nebude zadaný parametr (název či autor) brán při hledání v úvahu. Tak například při nezadání názvu knihy, ale pouhém zapsání jména autora, můžeme vyhledat všechny tituly tohoto autora nacházející se v knihovně. Při zápisu do editačních polí není třeba používat znaky s diakritikou.
Po potvrzení jména autora dojde k připojení na internet. Podle nastavení mobilního telefonu můžeme být vyzváni k definování přístupového bodu. Úspěšný vstup do knihovny a její prohledávání je ohlašováno zvukovým signálem. Pak dojde k zobrazení výsledku vyhledání v podobě seznamu nalezených titulů. Pokud je nalezeno více než 10 titulů, lze v prohledávání pokračovat aktivací poslední položky Dalších (až) 20 výsledků. Potvrzením některého s vyhledaných titulů lze získat jednak podrobné informace, na druhé straně možnost jeho stažení. Po případném stažení je nabídnuto otevření souboru v přehrávači Beletrik a můžeme tak začít knihu číst.
Další položkou ve volbě Knihovna je Pokročilé, myšleno je vyhledávání. Po potvrzení této položky lze zadat více parametrů vyhledávání a tím vyhledávací systém více specifikovat. Jednotlivé položky pokročilého vyhledávání procházíme kurzorovými šipkami směrem dolů a nahoru, pokud chceme položku změnit, otevřeme ji středovou klávesou, zadáme text a potvrdíme jej opět středovou klávesou. Vyhledávání zahájíme potvrzením položky Odeslat. Před novým vyhledáváním můžeme formulář celkově vymazat pomocí položky Vyčistit dotaz. Do pole pro zadání roku vydání lze také zapsat interval, mezi data zapíšeme pomlčku (-). Pokud zapíšeme pomlčku před jediné datum, budou se hledat tituly do tohoto roku a naopak, pokud zadáme pomlčku za tímto datem, budou se hledat tituly od tohoto roku vydání.
Aktivací další položky Výsledky ve volbě Knihovna lze opětovně zobrazit výsledky posledního vyhledávání. Můžeme tak dodatečně stáhnout a uložit další tituly, které již byly dříve vyhledány způsobem popsaným výše.
Pomocí položky Přístup nastavíme přístupové informace do Knihovny digitálních dokumentů (či jiné Beletrikem podporované knihovny), tedy naše přístupové jméno a heslo, které zadáváme při přístupu do knihovny přes webové rozhraní. Tyto informace si bude Beletrik nadále pamatovat.
Potvrzením poslední položky Odpojit internet zajistíme odpojení internetu při připojení přes operátora, aby nedošlo k případnému zbytečnému odčerpávání kreditu.
Závěrečné hodnocení
Přehrávač Beletrik je svým zaměřením určitým rozšířením funkcí mobilního telefonu a umožňuje vedle běžného telefonování, příjmu a odesílání zpráv, kontroly zadaných úkolů v kalendáři, surfování na internetu apod. použít telefon ke stažení a poslechu knih v digitální podobě. Jeho výhodou je, že není zapotřebí mít předem připravené nějaké texty pro případ jejich možného čtení, ani není nutno texty předem převádět do zvukových souborů, jako je tomu u poslechu knih prostřednictvím digitálních diktafonů či přehrávačů mp3. Prakticky stačí, aby uživatel měl mobilní telefon vybaven touto aplikací, byl v dosahu sítě svého operátora a může během několik málo minut začít poslouchat knihu svého oblíbeného autora. Jediným omezením pak tu může být pouze výše finančního kreditu nebo stav baterie mobilního telefonu, popř. dostatečný kredit pro stahování knih z Knihovny digitálních dokumentů. Ovládání aplikace lze hodnotit jako intuitivní, zvládnout jeho obsluhu je pro běžného uživatele mobilního telefonu otázkou poměrně krátké chvíle. Navíc lze využít celkem dobře vypracovanou nápovědu, která obsahuje nejen srozumitelný popis ovládání celé aplikace, ale zabývá se i některými možnými problémy např. při komunikaci s knihovnou přes internet.
Poměrně velkou – a prakticky jedinou nevýhodou - je jeho dostupnost. Vzhledem k aktuální licenční politice firmy Galop je v současnosti tato aplikace k dispozici pouze uživatelům, kteří si mobilní telefon zakoupili u této firmy, ostatní zájemci jej nemohou využívat, protože firma jej zatím ani nenabízí za nějakou komerční cenu a rovněž dosud neexistuje ani demoverze. Za další omezení lze považovat skutečnost, že mimo hlasy obsažené v syntéze Galop TTS není možné pro čtení textů využít jinou syntézu, např. Elišku, která je standardně dodávána s odečítačem Mobile Speak. Další drobné nedostatky či možná vylepšení by mohli autoři produktu hledat např. v rozšíření o slovníky výslovnosti, díky nim by se mohl projev čtení hlavně u cizojazyčné literatury zpříjemnit.
Celkově lze přehrávač Beletrik hodnotit jako zdařilou a co do funkčnosti spolehlivou aplikaci s ohledem na své určení.
Přehrávač Beletrik je produktem firmy Galop s. r. o. a je určena pro poslech textových souborů na mobilních telefonech vybavených operačním systémem Symbian Series 60 3rd edition. Jedná se převážně o mobilní telefony firmy Nokia. Beletrik umožňuje zrakově postiženým uživatelům velmi jednoduchým a poměrně intuitivním způsobem prostřednictvím ozvučeného mobilního telefonu „číst" digitálně zpracované knihy na cestách a při jiných příležitostech, kdy ostatní lidé mohou například hrát na svých mobilech hry pro ukrácení času.
Firma Galop poprvé oficiálně představila tento svůj produkt na Tmavomodrém festivalu v Brně v květnu roku 2009, distribuovat jej začala od září 2010.
Možnosti získání a licenční podmínky
Firma Galop nyní Přehrávač Beletrik nabízí zdarma, ovšem pouze těm uživatelům, kteří si zakoupili nebo hodlají zakoupit některou jimi nabízenou sadu mobilního telefonu s hlasovým výstupem. Touto firmou dodávané mobilní telefony jsou ozvučeny hlasovým odečítačem Mobile Speak španělské firmy Code Factory a jsou tak zpřístupněny všechny důležité a některé pokročilejší funkce mobilních telefonů. Součástí dodávky je nyní i Přehrávač Beletrik a syntéza Galop TTS, která rozšiřuje výběr mluvčích o další tři hlasy. Standardně je odečítač Mobile Speak dodáván s hlasovou syntézou Eliška, starší verze používaly syntézu Sabrine. Právě hlasy ze syntézy Galop TTS jsou použity pro čtení textů v Přehrávači Beletrik. Uživatelé, kteří si před zářím roku 2010 rovněž zakoupili u firmy Galop ozvučený mobil s Mobile Speakem však nejsou o přehrávač Beletrik ochuzeni – mohou si od firmy vyžádat aktivační údaje jak na Beletrik, tak na syntézu Galop TTS a obě aplikace využívat. Ti uživatelé, kteří si zakoupili mobilní telefon sami, tedy mimo firmu Galop, je však nemohou používat. Je tedy zřejmé, že firma svůj Přehrávač Beletrik a syntézu Galop TTS dodává sice zdarma, ale jen formou jakéhosi bonusu ke svým sadám ozvučených mobilů.
Požadavky na instalaci a instalace programu
Jak již bylo uvedeno, Přehrávač Beletrik lze instalovat pouze na tzv. smartphony s operačním systémem Symbian Series 60 3rd edition. Ke své činnosti vyžaduje Beletrik nainstalovanou hlasovou syntézu Galop TTS, pomocí jejích mluvčích předčítá uživateli požadované texty.
Instalaci aplikace obvykle provádíme z paměťové karty mobilu, kam předem nakopírujeme instalační soubor. Při instalaci poměrně snadno překonáme všechny výstražné dialogy a po několika málo minutách je program připraven k použití. Podstatné je, aby již předem byla v mobilním telefonu nainstalována i hlasová syntéza Galop TTS. Pokud nastanou při instalaci problémy, je zapotřebí v menu telefonu najít Správce aplikací, ve volbách přejít na položku Nastavení a zde vypnout Ověření certifikátu online. Problémy při instalaci rovněž může způsobovat v mobilu špatně nastavené datum.
Hlavní okno aplikace a volby
Při prvním spuštění aplikace Beletrik z menu telefonu se otevře hlavní okno s informací o jeho verzi. Aktuální verze programu byla v době vzniku tohoto textu 1.00.4. Pokud je Beletrik spuštěn opětovně, otevře se hlavní okno s naposledy čteným textem, přičemž kurzor bude stát v místě, kde bylo čtení přerušeno.
Všechny funkce této aplikace nalezneme v seznamu voleb, který lze aktivovat levým tlačítkem na klávesnici telefonu. Jednotlivé položky seznamu jsou:
Otevřít (slouží k otevření textu pro čtení)
Knihovna (slouží k prohledání knihoven a stažení textu knihy do paměti mobilního telefonu)
Najít (pro vyhledávání řetězce znaků v textu)
Nastavení (pro nastavení výchozích parametrů řeči, internetového připojení a aktualizace Beletriku)
Nápověda (stručná nápověda)
O Beletriku (informace o verzi)
Konec (pro uzavření aplikace)
Ve volbách se pohybujeme pomocí kláves kurzorového kříže, tj. šipkami dolů a nahoru, a položky potvrzujeme středovou klávesou. Volbu můžeme zrušit stiskem pravé výběrové klávesy.
Příslušnou položku voleb lze také aktivovat stiskem čísla její pozice, např. pro otevření okna s nápovědou lze po stisku levého výběrového tlačítka stisknout číslo 5 na klávesnici telefonu.
Otevření textového souboru
Po vstupu do voleb a potvrzením první položky Otevřít se otevře nabídka dalších voleb. Potvrdíme-li první položku Poslední, dostaneme se do seznamu textů, které jsme naposledy otevřeli. Seznam je možné procházet šipkami a středovou klávesou zvolený text otevřeme v hlavním okně přehrávače. Texty v historii jsou řazeny tak, jak byly postupně otevřeny. Nepotřebné položky lze v historii smazat klávesou C (Mazání), kterou např. při psaní SMS mažeme chybně zapsaný znak. Při odstranění položky z historie nedojde ke skutečnému odstranění souboru z paměti telefonu a lze jej tedy později znovu otevřít.
Do historie můžeme také rychle vstoupit stiskem číslice 0 z hlavního okna Beletriku nebo se lze mezi naposledy otevřenými dokumenty přepínat pomocí číslic 1 a 3.
Aktivací druhé položky Knihu otevřeme složku Knihy na paměťové kartě, kam se primárně ukládají soubory knih stažených z internetu.
Třetí položka Vlastní otevírá složku, která je určena k nakopírování textů např. z PC nebo k uložení souborů přenesených pomocí rozhraní bluetooth. Pomocí poslední položky Procházet lze vyhledat textové soubory umístěné mimo výše uvedené složky.
Přehrávač Beletrik otevírá textové soubory ve formátu TXT, TXD a RTF. Dokáže rovněž pracovat s archivy ZIP, ve kterých jsou obvykle knihy na internetu ukládány.
Čtení a pohyb v textu
Čtení textu lze spustit po načtení titulu do hlavního okna aplikace středovou kurzorovou klávesou (Enter). Touto klávesou lze také plynulé čtení přerušit, přičemž se čtecí kurzor zastaví na naposledy vysloveném slově.
V textu se můžeme rovněž pohybovat, a to podobně jako při přetáčení magnetofonové kazety pomocí kurzorových šipek vlevo (zpět) a vpravo (vpřed). Rychlost přetáčení lze opětovným stiskem příslušné klávesy zvyšovat. Při tomto „převíjení“ jsou zvukovými signály ohlašovány konce odstavců a vytvořené záložky. Převíjení textu lze zpomalit stiskem kurzorové klávesy v opačném směru. Přetáčení lze okamžitě přerušit stiskem středového kurzorového tlačítka.
Pomocí kurzorových šipek nahoru a dolů se lze v textu posouvat vpřed a vzad buď po znacích, slovech, větách, odstavcích, nebo na předchozí či další záložku. Volbu úseku textu, po kterém se posun má provádět, volíme číslicí 2 a 5. Zmíněné záložky si uživatel může během čtení textu vytvářet sám stiskem klávesy # (křížek nebo mřížka) a tak se podle libosti v textu pohybovat přesunem po těchto záložkách. Opětovným stiskem klávesy # v místě, kde byla záložka vytvořena, ji lze odstranit.
Pro vyhledání konkrétního řetězce znaků (např. slova či skupiny slov) lze využít funkci Najít z voleb Beletriku, které jsou dostupné pod levým výběrovým tlačítkem telefonu. Nejdříve zadáváme směr vyhledávání a pak hledaný řetězec. Průběh vyhledávání je oznamován zvyšujícím se zvukovým signálem až do vyhledání požadovaného textu či dosažení konce dokumentu. Vyhledávání lze opakovat aktivací položky Znovu. Výhodné zde je využití klávesových zkratek (pro pokračování hledání stiskneme po stisku levého tlačítka pro vstup do voleb dvakrát číslo 3).
Příště nás čeká nastavení aplikace, stažení knih z knihovny, závěrečné hodnocení a také video s praktickou ukázkou používání Beletriku.
Jednou z možností, jak si nevidomý může zlepšit přehled o svém okolí a využít moderní technologie při prostorové orientaci, je open source program Loadstone.
Jedná se o GPS navigační program pro systém Symbian, který pomocí GPS přijímače určí vaši polohu a informuje vás o bodech zájmu ve vašem okolí.
Využití může být různé. Jednak samozřejmě můžete definovat vlastní body zájmu a následně se k nim nechat dovést, ale hlavní přínos vidím v dostatečně bohaté databázi bodů, díky které pak například ve městě máte přehled o tom, co je právě kolem vás.
Jak probíhá samotná navigace?
Ve zkratce jsou dvě základní možnosti sledování vašeho okolí. První je tzv. navigační mód, ve kterém pomocí šipek vidíte nejbližší body ve vašem okolí. Vždy je ohlášena vzdálenost od daného bodu spolu s jeho polohou na ciferníku hodin. Je tedy možné udělat si přibližnou představu o směru, kterým se musíte dát abyste se k tomuto bodu dostali.
Ve druhém, tzv. prohlížecím módu, vidíte pomocí číselníku telefonu body, které jsou od vás nejblíže, nicméně tentokrát je směr uváděn pomocí světových stran. Funguje to tak, že klávesu 5 na telefonu budeme považovat za střed směrového kříže, tedy jde o bod, který je od vás nejblíže a ostatní klávesy za ukazatele prohledávaného směru na patřičnou světovou stranu. Tedy 2 je sever, 9 jihovýchod a podobně.
Kromě možností navigace k bodům si v navigačním módů můžete klávesou 1zjistit aktuální rychlost a směr pohybu, klávesa 2 pak oznámí přibližnou přesnost zaměření a podobně. Co se týká získávání bodů zájmu, jsou na stránkách programu k dispozici nástroje, které vám mohou pomoci s tvorbou vaší databáze.
Asi nejzajímavější z nich je Geocoder, který umožňuje určit souřadnice místa podle zadané adres. Nástroj spolupracuje s Google maps, takže jeho databáze je velmi rozsáhlá. Souřadnice pak můžete zadat do Loadstone a nechat se ke zmíněn adrese dovést.
Loadstone toho umí relativně hodně a tento článek si neklade za cíl být uživatelskou příručkou, ale spíš motivací pro jeho použití. Ty z vás, které toto téma zajímá a chtěli by si program vyzkoušet, odkážu přímo na jeho webové stránky, kde se dozvíte všechny potřebné informace. Případně se mi ozvěte, rád vám s jeho používáním poradím. Stránky jsou v angličtině, nicméně samotný program je již v češtině.
Zajímá vás tématika přístupnosti a použitelnosti webu nejen pro uživatele se zdravotním handicapem? Chcete se něco dozvědět o tom, jak testujeme přístupnost například v soutěži Biblioweb?
Nejen o tom budu v pátek 22. dubna přednášet od 10:50 v místnosti C21 v budově Filosofické fakulty Masarykovy univerzity na Arne Nováka 1.
Každý nevidomý je více či méně nucen chodit sám po městě - ať již za nákupy, či prostě jen najít dům kamaráda, kterého jde navštívit. Je samozřejmé, že nejdůležitější věcí, kterou člověk při takovémto pohybu potřebuje, je bílá hůl a nějaká ta dávka orientačního smyslu. Nicméně stejně důležité mi v tomto ohledu přijdou ještě dvě další věci. Jednak dostatečná motivace a pak alespoň relativní znalost trasy.
Chodit s bílou holí vás naučí buď ve škole (pokud jste nevidomí od narození), nebo v Tyfloservisu (pokud jste o zrak přišli v průběhu života). Pracovníci Tyfloservisu vám také mohou pomoci naplánovat vaši trasu a postupně se ji s vámi naučit. Tento postup je ale vhodný spíše pro trasu, kterou budete používat více než jednou (například z domova do zaměstnání či do školy). Při chůzi také můžete využít služeb vodicího psa.
Motivaci v sobě musí najít každý sám, nicméně s relativní znalostí trasy či zjištěním místa, kde se zrovna nacházíme, nám mohou pomoci moderní technologie.
V první řadě může jít o mapy na webu. Možná si řeknete, že mluvím poněkud z cesty, přece jen internetové mapy jsou v první řadě velmi grafickou záležitostí, nicméně využití pro nevidomé se při troše snahy najde. Každá větší mapová služba - ať již jde o Mapy.cz nebo o Google Mapy - disponuje funkcí pro plánování tras. Pokud do takovéto funkce zadáte startovní a cílovou adresu, dostanete popisu cesty včetně ulic, kterými budete procházet, přesných vzdáleností a informací, kde a kam máte zatočit.
Pro přibližnou představu o průběhu cesty je tato funkce velmi užitečná, protože když už se pak někoho ptáte na cestu, máte alespoň relativní přehled o svém okolí. Dalším velkým pomocníkem jsou jízdní řády Idos. V některých městech, Brno nevyjímaje můžete krom zastávek MHD použít pro vyhledávání i ulice. Může to zlepšit přehled o zastávce, na které máte vystoupit, abyste váš cíl měli co nejblíž. Krom ulic lze vyhledávat například instituce, divadla, nemocnice a podobně, takže v kombinaci s plánovačem tras lze dosáhnout velmi zajímavých výsledků.
Další možností, jak zlepšit přehled o místě, kde se nacházíte a o vašem okolí je program Loadstone, o kterém se podrobněji zmíním v samostatném článku. Abych vás patřičně navnadil, prozradím jen, že jde o GPS navigační program, který je napsán přímo pro nevidomé, takže všechny jeho funkce jsou pohodlně ovladatelné. Krom Loadstone lze s GPS využít i Ovi mapy od Nokie, které jsou již částečně podporovány například odečítačem Mobilespeak. Tuto možnost se chystám testovat, takže ji rovněž zmíním v samostatném článku.
Další nezanedbatelnou možností zlepšení povědomí o trasách je využití služeb Navigačního centra SONS. Jedná se o výjimečnou a velmi praktickou službu, která mně osobně už mnohokrát pomohla. Jsou zde schopni na mapách například najít nejbližší zastávku MHD od místa, které hledáte, pomoci vám s popisem trasy, najít spoje v jízdních řádech, případně určit vaši polohu pomocí navigační jednotky, která přes GPS zjistí, kde se právě nacházíte. Více informací o těchto službách se dozvíte na webu Navigačního centra SONS.
Zajímavé může být k navigaci použít také geolokační hry, jakými jsou Foursquare nebo Gowalla. I těm se budeme věnovat v samostatném článku.
Samostatný pohyb je dle mého názoru jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou nevidomý pro život potřebuje a každá věc, která nám jej usnadní, je velmi vítaná. Proto předem nelamte hůl nad novinkami a zkoušejte všechno, co jde, abyste v co největší možné míře zlepšili svou samostatnost a oprostili se tak od přímé závislosti na lidech, které zrovna potkáte.
Odměnou vám může být třeba pocit, že jste něco nového zvládli nebo alespoň radost z toho, že jste to v první řadě zkusili sami.
Na webu je dnes k dispozici celá řada služeb, které s většími či menšími obtížemi mohou používat i lidé s nějakým handicapem. Pojďme si postupně některé z nich představit a podívat se, jak jsou na tom s přístupností a použitelností pro tuto skupinu uživatelů, co je na nich uděláno dobře, co hůře a co by třeba stálo za vylepšení.
Dnes se podíváme na vyhledávání jízdních řádů pro Prahu. Kolegové web Dopravního podniku hlavního města Prahy používají například k vyhledávání informací o výlukách, pro vyhledání spojení používají spíš www.idos.cz/blind. Ten je ale v poslední době často velmi pomalý a někdy nefunguje vůbec. Proto jsme se společně s kolegy Michalem a Jirkou podívali na to, jak lze spojení v Praze vyhledávat přímo na webu Dopravního podniku.
Ač si vyhledávání spojení nese některé chyby z www.idos.cz/blind, práce s ním je mnohem příjemnější a rychlejší. Tím, že vychází z idos.cz/blind, zdědil dva námi zjištěné problémy:
Rozbalovací seznamy „Omezit na“ jsou v tab orderu zařazeny mimo formulář, takže uživatel je při běžné práci s formulářem úplně mine (resp. nevidomý uživatel na ně vůbec nemusí narazit). Pravdou je, že tato funkce asi není moc často používaná a při běžné práci by spíše zdržovala, na druhou stranu mohou nastat situace, kdy ji uživatel bude chtít použít, a pak je velmi obtížné se k ní dostat.
U výsledků, u kterých je třeba něco upřesnit, nebo pokud byl vstupní údaj zadán úplně špatně, je tato informace zapsána až přímo u daného prvku (respektive pod ním). To je samozřejmě z pohledu běžného (vidícího) uživatele v pořádku, obzvlášť, když na něj nápis „křičí“ červeně, ale nevidomý uživatel musí pozorně projet celý formulář, aby přišel na to, která položka je chybně vyplněna. Vhodné by bylo na tuto skutečnost upozornit na začátku formuláře či v titulku stránky.
Vyhledání ve výsledcích spojení určitě urychlí fakt, že časy odjezdu a příjezdu jsou uvedeny přímo v nadpisech. Většinou uživatel potřebuje hlavně tuto informaci, takže pokud nepotřebuje vědět nic jiného, nemusí výsledky vyhledání zdlouhavě procházet. Pokud ale potřebuje nějaké další informace, má je díky vhodnému strukturování stránky s výsledky rychle k dispozici.
Zatímco u idos.cz/blind musí uživatel procházet mnoha prázdnými buňkami tabulky, ve které je spojení zobrazeno, zde má vše k dispozici okamžitě a bez zbytečného zdržování.
Za zmínku určitě stojí i popisky grafiky, které jsou srozumitelné i pro běžného smrtelníka. Kolega Michal tuto situaci komentoval slovy: Vždycky si u Idosu vzpomenu na slova páně Šimkova, když ve scénce „Plný pytel problémů“ řeší právě jízdní řád: „Podívej, číslíčka, tadyhle malinký tajný značky různý, no třeba tady... tady, tady, tady, ano. Dva zkřížený meče.“. Grafika - či text, který jí bezprostředně následuje - zde má plně textový význam, nikoli „dva zkřížený meče“. Je s podivem, že na idos.cz jsou alternativní textové popisky smyslupné, zatímco na idos.cz/blind ne.
Uživatel se pohodlně dostane ke všem důležitým informacím, jako jsou podrobnosti o zastávkách, například o dalších projíždějících linkách. Je také možnost nechat si vylistovat celou trasu – ne jen zvolený úsek atd.
Rodiče s kočárky či hůře pohyblivé osoby zajisté ocení informaci o bezbariérovosti zastávky, tramvaje a autobusu. Dokonce lze tento požadavek při zadávání parametrů přímo zohlednit.
Autor do stránky doplnil drobnosti určené přímo a výhradně pro nevidomé, které běžným uživatelům zůstávají skryty. Příkladem může být třeba ohlášení počtu přestupů rovnou v nadpisu či vložení slůvka "až" do hlášení časů, viz:
Takováto dokonalost samozřejmě není nezbytně nutná, nicméně svědčí o precizní práci autora webu.
V kontrastu vyhledávání jízdních řádů v Praze je vyhledávání v Jízdních řádech Hradce Králové. To vykazuje celou řadu nedostatků z hlediska přístupnosti a použitelnosti. Za nejvážnější lze jistě považovat umístění tlačítka pro odeslání zadání mimo formulář, což znamená, že toto tlačítko není dostupné v tab orderu a nereaguje na Enter. Funkčnost formuláře je také závislá na aktivní podpoře Javascriptu, což konkrétně v tomto případě je kvůli způsobu jeho implementace docela problém. Pokud chce nevidomý uživatel například pomocí screenreaderu JAWS vyhledat spojení, musí po vyplnění všech údajů na políčku Čas ručně vypnout formulářový režim, poté šipkou dolů přejít na dané (pseudo)tlačítko Spojení a aktivovat je. Což je a) nepohodlné a hlavně za b) na to nevidomý uživatel nemá sám šanci přijít.
Jak je vidět, je vyhledávání jízdních řádů v Praze pro uživatele s handicapem velmi přívětivé a je vidět, že při jejich tvorbě někdo nejen přemýšlel, ale i poslouchal screenreader ;-) Škoda, že se to samé nestalo i v Hradci Králové :-(
Kromě odrážkových a číslovaných seznamů je součástí specifikace značkovacího jazyka HTML seznam nazývaný jako definiční. Jelikož nebývá vždy zřejmé místo jeho správného použití, je často opomíjen, přesto existuje mnoho případů, kde jej lze implementovat. Tím se může obohatit sémantická informace stránky, jež má praktický přínos i pro přístupnost.
Prvotní úvaha nad definičním seznamem končí u poznatku, že jej lze použít pro nejrůznější rejstříky a slovníčky. To potvrzují i techniky pro pravidla přístupnosti WCAG 2.0 v bodě 40 a dále bod 48 vázaný na pravidlo 1.3.1 Informace a vzájemné vztahy. Zde však možnosti definičních seznamů nekončí, což dokládá i příslušná pasáž ve specifikaci HTML, která mluví o tom, že definiční seznamy lze též použít k vyznačení dialogů. Jak takový dialog může vypadat, ukazuje jeden z rozhovorů na webu Školy pro výcvik vodicích psů.
Není nutné však zůstat ani u tohoto rozšíření a použít definiční seznam pro jakékoli informace, jež jsou ve formátu klíč / hodnota. Jinak ještě řečeno, definiční seznam lze bez obav aplikovat v případech, kdy je vysledovatelná závislost mezi informacemi v horizontálním směru, promítneme-li si informace do tabulky. Tabulka je právě tím, s čím se na webových stránkách můžeme setkat na místech, kde použití definičního seznamu je vhodnější a to zejména z hlediska přístupnosti.
Stejně tak, jako tabulkové rozvržení stránky vytvářelo nelogické vztahy mezi informacemi, vytváří tabulka nelogické vztahy u informací, jež nevyžadují pojmenování sloupců a čtení ve vertikálním směru. Definiční seznam reprezentovaný dvousloupcovou tabulkou má sice zachován vztah informací v řádku, ale předpokládá též vztah ve sloupci, jenž je pojmenován řádným záhlavím. Protože taková tabulka záhlaví neobsahuje, stává se jím automaticky první řádek (první položka definičního seznamu). Odečítací programy potom při procházení buněk jako záhlaví mylně oznamují text, který s aktuální buňkou není v žádném vztahu. U většiny odečítačů lze toto pominout, VoiceOver však domnělá záhlaví čte automaticky, což u standardních tabulek přehlednost a srozumitelnost zvyšuje, v tomto případě z pochopitelných důvodů je efekt opačný.
Pro příklad mějme seznam kontaktních údajů našeho projektu Blind Friendly Web:
Při použití definičního seznamu je vytvářen vztah mezi typem kontaktu a jeho hodnotou, zatímco při reprezentaci tabulkou je navíc nutné sloupce pojmenovat a to nejspíše tak, jak právě bylo učiněno - typ kontaktu a hodnota kontaktu. Jedná se natolik o obecné názvy, že srozumitelnosti prakticky nepomohou a ve vizuální reprezentaci překáží. Je tomu tak, neboť sloupec Hodnota kontaktu nevytváří žádný smysluplný vztah. Ten nabývá jen při současném čtení s prvním sloupcem Typ kontaktu. Navíc jak už bylo řečeno, při reprezentaci tabulkou bez záhlaví VoiceOver v tomto případě vždy u typu kontaktu bude číst z prvního řádku "tel." a u hodnoty kontaktu vždy z prvního řádku "549 211 049", takže např. v buňce s e-mailovou adresou by bylo zmateně přečteno "549 211 049 info@blindfriendly.cz".
Použitím definičního seznamu sice uvedené problémy v přístupnosti odpadnou, avšak vyvstanou nové. První z nich může být fakt, že definiční seznamy jsou specialitou HTML a že použité redakční řešení pro plnění obsahu webu neumožňuje vložit definiční seznam. Například Microsoft Word definiční seznamy nezná vůbec, Wordpress pro tuto funkcionalitu vyžaduje nainstalování příslušného doplňku Definition list.
Druhou komplikací je výchozí vzhled definičních seznamů, jenž je přizpůsoben spíše inkriminovaným slovníčkům, než obvyklým dvousloupcovým přehledům. To lze však lehce zvládnout definicí stylu, který může vypadat například takto:
To, že definiční seznamy v HTML mají své místo a že je na ně pamatováno také jakožto na náhradu dvousloupcových tabulek bez záhlaví, dokládá jejich zachování v připravovaném standardu HTML5, kde pro větší srozumitelnost svého účelu dostaly název popisové seznamy.
Ozvučené mobilní telefony patří dnes k běžným pomůckám uživatelů s těžkým postižením zraku. Existuje celá řada přístupných aplikací, které mohou uživatelům pomoci a rozšířit tak funkce jejich ozvučeného mobilu. Tímto článkem proto začínáme další rubriku, v níž bychom rádi právě takové aplikace představovali.
Vcelku dlouho mi v mém telefonu chyběla funkce kvalitních stopek, které by se daly použít např při sportovních aktivitách.
Nedávno jsem na internetu náhodou narazil na program Stopwatch Plus od rumunské firmy Tektronic.
Jedná se o stopky a minutník v jednom jednoduchém programu. Program je kompletně použitelný s odečítačem Mobile Speak a může se hodit např při sportovních aktivitách nebo prostě kdykoliv, když potřebujete odměřit čas.
Dříve byl program distribuován jako freeware, nicméně aktuálně máte možnost si jej po dobu čtrnácti dnů vyzkoušet, a pak je třeba zakoupit licenci, která v přepočtu na české koruny stojí 122 Kč.
Program je v angličtině, nicméně to vzhledem k jednoduchosti jeho ovládání nepovažuji za problém. Všechny funkce jsou dostupné v menu, případně přes pravou a levou výběrovou klávesu.
Je dobře, že stále jsou k dispozici kvalitní programy za rozumnou cenu. Pevně doufám, že takových důkazů o rozumném přístupu k ceně software bude jen přibývat, aby naše chytré telefony byly ještě chytřejší a použitelnější.
Tento týden jsme s Adamem Fendrychem řešili tématiku alternativních verzí vzhledu webu. Zda jsou nutné, užitečné, k čemu a komu mohou posloužit, atp. A protože se domníváme, že by tyto informace mohly pomoci i dalším webdesignérům, shrnul jsem naši korespondenci do následujícího příspěvku.
Jak to tedy s alternativními verzemi vzhledů webů je? Je vhodné jim věnovat čas a úsilí?
Pokud zrakově postižený uživatel potřebuje nějak "pořešit" například poruchy vnímání barevného spektra, tak mu tato zraková vada zpravidla nedělá problém jen na webu, ale při práci s PC obecně. Takže je dost velká pravděpodobnost, že už má svoji zrakovou vadu kompenzovánu pomocí funkce softwarové lupy, která filtraci barev nabízí, a autor webu se tím tedy vůbec nemusí zabývat.
Uživatelé s handicapem vždy (resp. pokud to jen trošku jde) používají primární verzi webu, takže hlavní úsilí by mělo být směřováno na zpřístupnění primární verze. Jistá neochota nepoužívat alternativní verzi pramení z doby, kdy se tyto verze dělaly tak, že se vytvořil černobílý web bez grafiky a na něj se umístily “nějaké” informace z primární verze webu. Alternativní verze tak nebyla obsahově shodná s verzí primární a uživatel, který ji použil, na ní dost často nenašel to, co hledal.
Alternativní verze - pokud už je k dispozici - by měla být "výrazně" jiná oproti primární verzi. Dělat alternativní verzi tak, že se při jejím použití například jen nepatrně změní barva některých částí webu, je zbytečné. Aby byla alternativní verze k užitku, je třeba ji tedy vytvořit tak, aby uživatelům skutečně pomohla (tedy například nastavit defaultně větší písmo, kontrastnější barvy, atp.). Pokud je to možné a chcete se s alternativními verzemi “vyhrát”, umožněte uživateli i upravit si vzhled alternativní verze.
K alternativní verzi vzhledu webu by se měl uživatel snadno dostat. Způsob, jakým na ni odkazujete, by měl být udělán jako výzva k akci. Uživatel by tedy měl být motivován alternativní verzi použít, měl by jejím použitím něco získat a neměl by mít pocit, že naopak jejím použitím něco ztrácí.
Na závěr jeden příklad pěkně vytvořené alternativní verze webové prezentace. Mou oblíbenou je ta na webu obce Třebihošť, která splňuje všechny podmínky, kladené na smysluplnou alternativní verzi - snadná dostupnost, obsahová shodnost, dostatečně výrazné vizuální změny oproti verzi primární. Pokud tedy chcete alternativní verzi webu vytvořit, víte, kde se můžete inspirovat ;-)
Jak z výše uvedeného textu vyplývá, alternativní verze vzhledu webu rozhodně není něco, na co by se měl tvůrce webu primárně zaměřovat. Na druhou stranu dnes není velký problém alternativní verzi vzhledu webu vytvořit, takže pokud má tvůrce čas a chuť se jí věnovat a nabídnout ji uživatelům jako “bonus”, proč ne ;-)
Matěj Plch, který se přístupnosti mobilních telefonů s Androidem pro nevidomé systematicky věnuje, mě upozornil na dvě novinky, výrazně usnadňující práci s mobilem s dotykovým displejem právě nevidomým uživatelům.
V dnešním článku dokončíme povídání o e-čtečce 
Jednou z možností, jak si nevidomý může zlepšit přehled o svém okolí a využít moderní technologie při prostorové orientaci, je open source program 
Zajímá vás tématika přístupnosti a použitelnosti webu nejen pro uživatele se zdravotním handicapem? Chcete se něco dozvědět o tom, jak testujeme přístupnost například v soutěži Biblioweb?
Kromě odrážkových a číslovaných seznamů je součástí specifikace značkovacího jazyka HTML seznam nazývaný jako definiční. Jelikož nebývá vždy zřejmé místo jeho správného použití, je často opomíjen, přesto existuje mnoho případů, kde jej lze implementovat. Tím se může obohatit sémantická informace stránky, jež má praktický přínos i pro přístupnost.
K alternativní verzi vzhledu webu by se měl uživatel snadno dostat. Způsob, jakým na ni odkazujete, by měl být udělán jako výzva k akci. Uživatel by tedy měl být motivován alternativní verzi použít, měl by jejím použitím něco získat a neměl by mít pocit, že naopak jejím použitím něco ztrácí.
