Konec roku je příležitostí k hodnocení všeho druhu. I já bych rád této chvíle využil a ohlédl se za uplynulým rokem, v němž jsme si mimo jiné připomněli 10 let trvání našeho projektu Blind Friendly Web. Pojďme se tedy společně podívat na ty nejdůležitější věci, které jsme za letošní rok v oblasti přístupnosti udělali.
V březnu se uskutečnil již 10. ročník konference INSPO 2010 - Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. V sekci Tvorba přístupného webu jsem seznámil posluchače s novými praktickými věcmi, které přináší WCAG 2.0.
ISSS 2010 je další konference, které se již tradičně s kolegy Michalem Jelínkem a Hankou Bubeníčkovou aktivně účastníme. Kromě propagačního stánku jsem měl i letos přednášku, tentokrát zaměřenou na nejčastější mýty a omyly v oblasti přístupnosti webu. Konferenci pak jako každý rok předcházelo testování přístupnosti několika desítek webů, soutěžících ve Zlatém erbu a Bibliowebu.
V březnu a dubnu kolegové z týmu představili čtenářům blogu jednotlivá řešení, zpřístupňující uživatelům s těžkým postižením zraku mobilní telefony.
Na konci dubna jsem pak s aktuálními trendy v přístupnosti seznámil posluchače Semináře webdesignu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
Přes prázdniny jsme si dali pauzu, protože jsme se věnovali jinýmvěcem, abychom se pak v září s Romanem Kabelkou opět zúčastnili konference WebExpo 2010, kde jsme měli propagační stánek a já i přednášku.
Za zmínku pak určitě stojí i seriál o WCAG 2.0, který jsem psal pro Zdroják.
Kromě toho jsme se samozřejmě věnovali i "běžné" práci - základním a rozšířeným testům přístupnosti, které pod hlavičkou našeho projektu nabízíme, konzultacím či osvětovým článkům.
Závěrem bych rád poděkoval kolegům z týmu, bez nichž by Blind Friendly Web nebyl takový, jaký je a také všem, kteří náš projekt - ať už finančně, morálně, formou služeb či slev - podporují. No a nezbývá než (si) popřát, aby rok 2011 byl pro nás alespoň tak úspěšný, jako ten letošní. V plánu toho máme hodně - namátkou například dokončení autorizovaného překladu WCAG 2.0.
Dnes budeme pokračovat v seznamování se s přístupností Mac OS X a podíváme se na tři oblasti - navigaci v uživatelském rozhraní, interakci se základními a strukturovanými ovládacími prvky a vyčítání tabulek
Navigace v uživatelském rozhraní
V prostředí Mac OS X s aktivním VoiceOverem existují tři kurzory umožňující ovládat uživatelské rozhraní:
Ukazatel myši. Ovládá se myší či trackpadem příslušnými pohyby a gesty.
Klávesnicový fokus Ovládá se v kruhu tab order, který je známý i z dalších operačních systémů. Umožňuje postupně aktivovat jednotlivé ovládací prvky uživatelského rozhraní pomocí klávesy Tab, resp. Shift+Tab...
VoiceOver kurzor. Ovládá se příslušnými klávesovými příkazy v kombinaci s VO klávesami a slouží primárně k vyčítání obsahu oken uživatelského rozhraní.
V základním nastavení je nezávislým kurzorem ukazatel myši, zatímco klávesnicový fokus a VoiceOver kurzor se navzájem následují.
To v praxi znamená, že pokud se klávesnicový fokus přesune na některý z ovládacích prvků, lze ihned zkoumat jeho okolí, neboť VoiceOver kurzor je automaticky přesunut na totožný prvek. Stejně tak, je-li VoiceOver kurzor umístěn na ovládací prvek, jež může získat fokus, dojde k přesunutí klávesnicového fokusu na tento prvek.
Kurzor VoiceOveru má oproti standardnímu fokusu jednu podstatnou výhodu, kterou je možnost přecházet na prvky uživatelského rozhraní, jež nemohou získat fokus. Jedná se typicky o statický text - dotaz, upozornění, instrukce apod.
Aby ovládání VoiceOver kurzoru bylo zjednodušeno, je ve výchozím nastavení zapnuta tzv. rychlá navigace (quick nav), což znamená, že lze stiskávat samotné šipky bez držení potřebných VO přeřaďovačů (CTRL+Option). Tuto volbu lze kdykoli přepnout současným stiskem levé a pravé kurzorové šipky.
Interakce se základními a strukturovanými ovládacími prvky
Mezi základní ovládací prvky, s nimiž se v prostředí Mac OS X můžeme setkat, jsou tlačítka, zaškrtávací políčka, přepínače a vyskakovací tlačítka. Všechny tyto prvky je možné aktivovat stiskem mezerníku, resp. příkazem VoiceOveru VO+Mezerník, což odpovídá akci kliknutí:
Tlačítko se aktivuje a vykoná akci.
Zaškrtávací políčko změní svůj stav zaškrtnutí.
Přepínač se stiskne (vybere).
Vyskakovací tlačítko zobrazí menu z možnostmi, v němž se lze pohybovat šipkami a potvrdit žádanou volbu ENTERem.
Při srovnání s ovládacími prvky Microsoft WIndows je možné si všimnout, že zatímco ve Windows se volba ze skupiny přepínačů vybírá šipkami a fokus získává vždy skupina celá, Mac OS X přepínače nemusí ve všech případech seskupovat, a přiděluje tak fokus každému přepínači zvlášť. Vyskakovací tlačítka v MAC OS X jsou de facto obdobou rozbalovacích seznamů ve Windows.
Mezi základní ovládací prvky patří i editační pole. Lze do nich prostě vpisovat z klávesnice s tím, že stejně jako ve Windows, je i zde text označen do bloku při získání fokusu, což umožňuje přímé přepsání již existujícího textu. Speciálním případem editačního pole je editační heslové pole, v němž VoiceOver namísto čtení znaků vydává cvakavý zvuk a navíc při vstupu na něj se zapnutým CapsLockem upozorní, že je zapnuto psaní velkých písmen. Práce s editačními poli se liší od systému Windows až ve chvíli, chceme-li text upravovat. Není možné se v něm pohybovat šipkami, neboť ty ve výchozímm nastavení ovládají VoiceOver kurzor, který při stisku šipky přejde na ovládací prvek v daném směru. Vypne-li se rychlá navigace VOiceOver kurzoru popsaná výše, není poté již problém pohybovat s textovým kurzorem šipkami.
Textový kurzor se zpřístupní i ve chvíli, pokud s editačním polem zahájíme interakci. Interakce je způsob, jímž je umožněno blíže zkoumat obsah prvků uživatelského rozhraní. V případě statických textů a editačních polí to umožňuje číst obsah podrobněji - po slovech, znacích apod. V jiných případech tento způsob zpřístupňuje ovládací prvky uvnitř skupinových prvků. Typickým příkladem jsou panely nástrojů seskupující řadu tlačítek. VoiceOver kurzor v okně zaměří panel nástrojů jako celek a aby bylo možné stisknout některé z tlačítek uvnitř něj, je třeba zahájit s panelem nástrojů příslušným příkazem interakci. VoiceOver kurzor se poté pohybuje pouze uvnitř oblasti, s níž byla interakce zahájena. Mezi další prvky, které vyžadují vstup do interakce, aby je bylo možné ovládat, patří voliče data a času, krokové ovladače (posuvníky), tabulky a hypertext.
Ve výchozím nastavení VoiceOveru klávesnicový fokus zahrnuje v kruhu tab order všechny prvky mající schopnost získat fokus, což znamená, že dochází k automatické interakci a zanořování do skupinových prvků.
Vyčítání tabulek
V prostředí Mac OS X se lze setkat s tabulkami na několika místech, při čemž nejčastější je seznam souborů a složek v ústřední aplikaci systému - souborovém manažeru Finder. Při zahájení interakce s tabulkou se VoiceOver kurzor pohybuje po buňkách v odpovídajícím směru. Pohyb nahoru a dolů přechází po řádcích a zachovává sloupec, naproti tomu pohyb vlevo a vpravo přechází mezi sloupci a dodržuje řádek. Je-li dosaženo konce, resp. začátku řádku, dojde při dalším pohybu ve stejném směru k přechodu na lineárně nejbližší buňku.
Při změně sloupce je automaticky přečteno i jeho záhlaví, navíc záhlaví je možné pomocí příslušné klávesové zkratky kdykoli vyčíst. Rovněž dalšími příkazy lze si nechat přečíst celý řádek či sloupec.
V dnešním díle seriálu o přístupnosti Mac OS X se podíváme na to, jaké vlastnosti má odečítač obrazovky VoiceOver a jak snadné je v Mac OS X zprovoznit braillský řádek.
Již po prvním seznámení je patrné, že VoiceOver patří k novější generaci odečítačů obrazovky. Nenese si totiž s sebou koncepty, jež vyplývaly ze situace více jak před deseti lety a projevují se dnes spíše jako přítěž. Nejvíce je to asi znát při práci s webovými stránkami.
Jak bylo již řečeno, zprovoznit odečítání v Mac OS X je jednoduché. Stačí stisknout klávesovou zkratku Command + F5 a VoiceOver se spustí. Pokud počítač vypneme čí restartujeme se zapnutým odečítáním, trvá tento stav i po novém nastartování systému a hlasová odezva je ihned aktivní.
Ve výchozím nastavení VoiceOver nabídne při spuštění průvodce, který uživatele provede postupně řadou obrazovek, které osvětlí zacházení s odečítačem a ovládání operačního systému Mac OS X jako takového.
Většina těchto průvodních obrazovek umožňuje popsané postupy rovnou vyzkoušet na praktických ukázkách.
Kromě toho, že VoiceOver má klávesové zkratky, které přímo interagují s ovládacími prvky na obrazovce a které vyčítají požadované informace, má i několik užitečných nástrojů:
VoiceOver Utility: umožňuje nastavit chování odečítače, mezi něž patří taková obvyklá nastavení odečítačů jako výřečnost, navigace, nastavení pro prohlížení webového obsahu, preferované hlasové výstupy a braillské řádky atd.
VoiceOver Help: menu obsahující do několika skupin přehledně uspořádané příkazy odečítače i s klávesovými zkratkami. Toto menu může sloužit jako malý tahák, pokud si uživatel na danou klávesovou zkratku nevzpomene.
Item Chooser: menu umožňující vybrat jeden z ovládacích prvků aktivního okna a přesunout na něj kurzor. Zadáváním počátečních písmen názvů prvků lze postupně menu zúžit a pokud tedy uživatel prostředí rozsáhlejšího dialogu zná, může tak ovládací prvek najít velice rychle.
Application Chooser: menu umožňující vybrat jednu z právě běžících aplikací a po rozbalení podmenu i konkrétní okno, má-li jich aplikace více. Vybrané okno se po zvolení přesune do popředí a přemístí se do něj fokus.
Window chooser: menu umožňující vybrat stejným způsobem jako v předchozím případě jedno z otevřených oken aplikace, jež je právě v popředí.
Application a Item Chooser navíc u aktuálních aplikací/oken zobrazují, že jsou právě aktivní. Příslušný příznak je uveden i u předchozí aplikace/okna, jež byly použity před těmi aktuálními.
Klávesové příkazy
Jako každý odečítač, nabízí i VoiceOver režim pro nápovědu klávesnice, kde jsou čteny názvy stisklých kláves a pokud daná kombinace odpovídá některému z příkazů VoiceOveru, je přečten nápovědný text objasňující účel klávesové zkratky.
Všechny klávesové příkazy VoiceOveru jsou vázány na dva přeřaďovače - CTRL a Option. Tyto dvě klávesy jsou obsaženy ve všech příkazech pro odečítání, a tak se někdy tato kombinace často zkracuje na písmena VO. Tzn. každý z příkazů obnáší stisk minimálně tří kláves. Je pravdou, že všechny přeřazovací klávesy leží bezprostředně vedle sebe, takže i když např. klávesové zkratky v internetovém prohlížeči pro posun zpět po elementech jsou kombinací písmene a přeřaďovačů Shift+CTRL+Option+Command, lze všech pět kláves stisknout. Nicméně tato "cvičení prstů" řadě uživatelů nemusí být příliš příjemná.
Dotykové příkazy
Jako alternativu ke klávesovým příkazům je možno využít příkazy zadávané gesty přes trackpad notebooku či externí Magic Trackpad stolních počítačů. Gesta se tvoří jedním až čtyřmi prsty, při čemž se navíc rozlišuje směr pohybu (nahoru, dolů, vlevo, vpravo), jeho rychlost (táhnutí či švihnutí), popř. ťuknutí a jejich počet atd.
Pokud je k dispozici klávesnice, lze považovat tento způsob ovládání spíše za alternativu, je nutné si však uvědomit, že odečítač VoiceOver je součástí i dalších produktů firmy Apple, jako jsou mobilní telefony iPhone, přehrávače iPod Touch a tablet iPad, kde dotykové ovládání nemá jinou alternativu.
Nastavení hlasu a braillského řádku
Parametry hlasu je možné kdykoli pohotově měnit přidržením kláves CTRL+Option+Command a stiskáváním šipek stejným způsobem, jak se tomu děje např. u odečítače NVDA. Tj. šipkami vlevo a vpravo se vybírá parametr (rychlost, výška, hlasitost, intonace, mluvčí) a šipkami nahoru a dolů se mění hodnota parametru. Tato nastavení jsou k dispozici ii na příslušné kartě ve VoiceOver Utility.
Stejně tak ve VoiceOver utility na kartě Braille lze zvolit výchozí braillský řádek používaný pro braillský výstup odečítače. Je zde i možnost přidat řádek nový, při čemž se vybírá typ připojení (USB, Bluetooth) a zařízení. Při připojování řádku přes Bluetooth postačuje zadat pouze párovací kód, o další nastavení portu a protokolu se postará již samotný VoiceOver. Jsou podporovány všechny dostupné braillské řádky na českém trhu s vyjímkou domácích řádků Rex. Jelikož jsou kompatibilní s řádky Alva 544 Satellite, existuje i u nich naděje, že je možné je zprovoznit.
Fakt, který prakticky znemožňuje použití braillského řádku s VoiceOverem v českém prostředí, je absence braillské překladové tabulky pro češtinu. Standardní součástí VoiceOveru je pouze tabulka pro americký počítačový braill včetně zkratkopisu.