Easy Chirp: přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter

Webová aplikace Easy Chirp (aktuálně v beta verzi) je přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter, vytvořena s maximálním zřetelem na přístupnost. Může být tedy zajímavou možností pro práci s Twitterem například pro uživatele asistivních technologií, těch, kteří ovládají PC pouze z klávesnice či další uživatele se specifickými potřebami. V roce 2009 ji vytvořili a od té doby ji spravují spravují vývojáři, kteří rovněž vedou web o přístupnosti WebAxe. V polovině roku 2013 byl projekt znovu oživen a kód přepsán tak, aby se přizpůsobil změnám v API Twitteru.

Přístupnostní funkce

• Všechny odkazy a ovládací prvky jsou přístupné z klávesnice.
• Rozhraní nabízí jednoduché a jednotné rozvržení obsahu a menu.
• Nadpisy a titulky stránek jsou pečlivě zapracovány pro co nejlepší přístupnost.
• V případě interakce je činnost zakončena upozorněním (JS nebo ARIA), které oznámí uživateli výsledek akce.
• Velká výchozí velikost textu a dostatečný barevný kontrast.
• Lze měnit velikost textu bez toho, aniž by došlo k rozsypání rozložení obsahu stránky či překrývání jednotlivých bloků s obsahem.

• Přístupnost z klávesnice (nativní klávesové zkratky) k položkám hlavního menu.
• Vyznačení formulářů a datových tabulek tak, aby byly co nejlépe přístupné.
• Kód je sémantický, odlehčený, a snaží se zohledňovat webové standardy.
• Rozhraní obsahu docela velkou implementaci funkcionalit z WAI-ARIA: oblasti stránek (landmarky), role pro upozornění a živé oblasti (live regions) pro aktualizuji hodnoty počitadla znaků.
• Je k dispozici odkaz "skočit k přihlášení" (skip to sign in) a odkaz „skočit na hlavní obsah“ (skip to main content) na začátku hlavní stránky webového rozhraní.
• Rozhraní funguje i s vypnutým Javascriptem.
• Rozhraní lze používat se všemi typy asistivních technologií: odečítačů obrazovky, softwarových lup či zařízení s Braillským výstupem.

Hlavní funkce

• Při psaní tweetu je dostupné počitadlo znaků a funkce Zkráceného URL (vyberte bit.ly nebo weba.im).
• Kromě základního retweetu, citace tweetu, a odpovědi, může uživatel odpovědět všem a odeslat tweet e-mailem.
• Náhled, odběr, a vytvoření Twitter listu.
• Vyhledávání tweetů a uživatelů (a hledání doporučení).
• Přidání, smazání, a spouštění uložených vyhledávání.
• Úprava nastavení základního profilu včetně aktualizace avataru.
• Snadný přesun na profil uživatele a časovou osu.
• Návaznost tweetů; zobrazení odpovědi v konverzaci.
• Tweety obsahují odkazy na hash tagy a jména uživatelů.
• Při odpovídání nebo citování lze snadno prohlížet originální tweet.
• Lze zjisti informace o tom, koho sledujete, a kdo sleduje vás.
• Je podporováno blokování.
• U každého tweetu se zobrazí počet retweetů (pokud je jich 1 nebo více).
• Náhled retweetů.
• Rychlé zjištění, zda vás nějaký uživatel sleduje.
• Náhled aktuálních Twitter trendů (Twitter Trends).
• K dispozici je odkaz na Twitter stránku „Náhled jednotlivého tweetu“ a pro vlastní a sledované seznamy.
• Navrženo pro všechna rozlišení obrazovky, stolní PC, tablet a mobil.
• Funguje ve všech hlavních prohlížečích: Internet Explorer 8 a výše, Firefox, Safari, Opera a Chrome.

Jak používat Easy Chirp se screen readerem JAWS?

Webové rozhraní používáte tak, že se ke svému Twitter účtu přihlásíte na stránce Easy Chirp. Pomocí odkazu „skip to sign in“, který je na začátku stránky přejdete k nadpisu Sign in, pod nímž je grafické tlačítko Sign in with Twitter; alternativní přístup k témuž tlačítku od začátku stránky je stisknout dvakrát klávesa G po přesun po grafických objektech (protože tlačítko Sign in with Twitter není standardní tlačítko, ale grafický objekt).

Načte se stránka s formulářem pro přihlášení, do kterého zadáte své údaje pro přihlášení na Twitter a potvrdíte tlačítkem Autorizovat aplikaci, které už je standardním tlačítkem.

Následně můžete využít standardní navigační prostředky odečítače pro pohyb po oblastech stránky, nadpisech a seznamech. Na začátku stránky je několik odkazů pro přesun k hlavnímu obsahu, odhlášení, a také odkazy following, followers, a tweets s údajem o počtu, které potvrzením zobrazí buď sledované, sledující či možnost napsat tweet.

Dále následuje dvojí menu, pro které jsou k dispozici také klávesové zkratky pro rychlý přístup k jeho položkám (Více viz níže). Na stránce se zobrazením Timeline je po přechodu navigací (od začátku stránky) tlačítko (B) Write Tweet (Napsat Tweet). Pod ním se pak nacházejí vlastní tweety, po nichž se lze nejrychleji pohybovat pomocí navigace po nadpisech druhé úrovně a obsah tweetu lze přečíst přechodem na odstavec (P).

Ke každému tweetu se pojí dvě tlačítka Tweet option a User option. Po jejich aktivování mezerníkem se rozbalí další tlačítka, po kterých se lze pohybovat tabulátorem. K opuštění této skupiny tlačítek nelze použít Escape, je potřeba se buď vrátit na výchozí tlačítko (tabulátorem), nebo přejít na další výchozí tlačítko User option klávesou B, nebo přejít na další tweet.

Pod tlačítkem Tweet option se skrývají tlačítka Označit jako oblíbený (Make favorite), Odpovědět (Reply), Odpovědět všem (Reply to all), Retweet, Citovat tweet (Quote Tweet) a E-mail tweet.

Tlačítko User option obsahuje tlačítka Timeline (zobrazí se tweety konkrétního uživatele), Direct message (pro napsání přímé zprávy danému uživateli), Tweet message (napsat tweet přímo k danému tweetu, zobrazí se editační pole s už vloženým uživatelským jménem autora tweetu, na který reagujete), zobrazení seznamů uživatele (Lists), a tlačítko pro označení přispěvatele jako spammera (Report spammer).

Klávesové zkratky pro rychlý přístup k položkám menu

Jak je uvedeno výše, na stránce je dvojí menu: App menu (Menu webové aplikace Easy Chirp) a Tweet menu.

Menu aplikace Easy Chirp

• Home (Hlavní stránka) Alt + Shitf + ´ (znak dlouhé hlásky („čárka“) na alfanumerické klávesnici)

Menu Twitteru

• Timeline 1 (Alt + Shift + + při českém rozložení klávesnice)
• Mentions 2 (Alt + Shift + ě při českém rozložení klávesnice)
• Favorites 3 (Alt + Shift + š při českém rozložení klávesnice)
• Retweets 4 (Alt + Shift + č při českém rozložení klávesnice)
• Lists 5 (Alt + Shift + ř při českém rozložení klávesnice)
• DM (Direct Messages) 6 (Alt + Shift + ž při českém rozložení klávesnice)
• Tools 7 (Alt + Shift + ý při českém rozložení klávesnice)

Zajímavou možností je volba barevného schématu (vzhledu) stránky v patičce - Dark theme a Light theme.

Závěr

Uživatelé aktuálně mají k dispozici dvě možnosti přístupu k Twitteru a práci v něm. Prostřednictvím standardního Twitter rozhraní, kde jsou k dispozici nativní klávesové zkratky, které je ale nutno používat při vypnutém virtuálním kurzoru odečítače, takže v praxi je pak nutné se přepínat mezi těmito režimy. Na druhou stranu lze tyto klávesové zkratky používat nezávisle na tom, zda uživatel má či nemá aktivní asistivní technologii, a tyto zkratky také umožňují velmi snadný a rychlý přístup k nejčastějším činnostem (například napsání tweetu či procházení mezi tweety). A alternativní rozhraní Easy Chirp, které je v rámci HTML (popř. AJAX) kódu propracovanější a umožňuje lépe využívat funkce a klávesovou navigaci odečítače.

Testováno s odečítačem obrazovky JAWS 14 v Internet Exploreru 10 na Windows 7.

Spoluautorem článku je pan Martin Klein.

Související odkazy

• Twitter zlepšuje přístupnost svého rozhraní z klávesnice
• Jak začít používat Twitter
• Twitter pro začátečníky
• Ještě nepoužíváte Twitter? Zkuste ho, už se naučil i česky

Co zaznělo na M-Enabling Summitu 2013

V červnu se ve Washingtonu uskutečnil druhý ročník M-Enabling summit 2013. Zaměření konference propojilo témata přístupnosti v oblasti mobilních technologií a řešení, s využitím nejnovějších operačních systémů, technologií založených na mobilních telefonech a tabletech. Od vlastního zařízení, přes softwarová řešení a aplikace, cloudové služby, až po specializované kontaktní služby operátorů.

Přibližně 150 zástupců průmyslového, soukromého i politického sektoru, vývojářů aplikací, odborníků na mobilní přístupnost i zástupců skupin postižených a seniorů představilo inovace v přístupnosti. V rámci mnoha sekcí se rozebíraly otázky od právního ošetření potřeb postižených až po možnosti, které nabízí současný technologický vývoj. Výzvy spojené s vývojem technologií pro pomoc lidem s postižením a seniorům mají zpětný efekt na rozvoj technologií obecně (často to platí i naopak) a v komerčním prostředí také nesmíme zapomínat na tržní potenciál spojený s uplatněním těchto technologií.

Na summit přijeli účastníci ze 40 zemí a podpořily jej hlavní organizace postižených a seniorů, jakož i významných průmyslových společností i soukromého sektoru, což podtrhuje globální rozsah nových mobilních příležitostí pro uživatele a vývojáře aplikací. Specializovaná zasedání se zaměřila na témata, jako jsou nové mobilní aplikace a služby, cloudová řešení pro uživatele mobilů, mobilní řešení pro přístupnost multimédií, jako i nejnovější mobilní inovace zaměřené na specifické oblasti zdravotního postižení a překážky jejich využití pro seniory.

Moderátoři zastupovali přední organizace osob se zdravotním postižením a seniorů, včetně Mezinárodní aliance zdravotně postižených (IDA) a Mezinárodní sdružení handicapovaných (DPI), jakož i Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), Asociace spotřebitelů elektroniky (CEA), WorldWide Web Consortium (W3C), Fórum výrobců mobilních zařízení (MMF), spolu s T-Mobile, Adobe Systems, Microsoft, BlackBerry, Apps4Android atd., a řadu vývojářů mobilních řešení pro usnadnění přístupnosti.

Vzhledem k tomu, že se mobilní technologie stávají faktorem ovlivňujícím téměř všechny aspekty každodenního života, byla účast na akci významná pro každou organizaci, k jejichž zákazníkům či klientům patří senioři a osoby se zdravotním postižením. To jsou skupiny, které například ve Spojených státech představují přibližně 54 milionů lidí, a jejichž počet neustále roste díky stárnutí populace.

A o čem se na summitu mluvilo?

Asi 25 vystavovatelů předvedlo přístupná zařízení a řešení - vše od joysticku pro ovládání smartphonu (Komodo Open Labs) přes ovládací systém pro aplikace (BridgingApps), až po SeniorNet, který poskytuje podporu vzdělávání v oblasti moderních technologií pro starší lidi.

Project RAY, který vyvinul chytrý telefon určený pro "eye-free" ovládání pro nevidomé, a Odin Mobile, virtuální mobilní operátor sítě (MVNO) na síti T-Mobile, představily první americkou mobilní službu určenou ke zlepšení bezdrátového přístupu pro osoby se zrakovým postižením.

Významnou částí setkání byl panel s názvem “Assistive Apps and Solutions for Developing Countries and Low Resource Environments” (Podpůrné aplikace a řešení pro rozvojové země a země s nízkými zdroji). Na šest miliard lidí na celém světě nyní používá mobilní telefony a mnoho z těchto lidí jsou v oblastech s nízkými příjmy, kde "luxusní" telefony, asistenční software a funkce pro usnadnění přístupu stále ještě nejsou běžně prosazeny a používány. Ale jak bylo uvedeno, v mnoha těchto zemích mají více mobilních telefonů než v USA nebo v Kanadě.

Joyojeet Pal, profesor na University of Michigan, provádí výzkum o tom, jak lidé se zrakovým postižením v Indii využívají - zejména na pracovišti - technologie. Řekl, že je rozpor mezi studenty se zrakovým postižením, kteří se učí používat asistivní technologie ve škole, a jejich budoucím zaměstnáním. I když projdou spoustu školení na univerzitě, zaměstnavatelé (v Indii) nejsou ochotni věřit, že nevidomí lidé mohou odvést nějakou práci. Jeho výzkum rovněž zjistil, že někteří lidé se zdravotním postižením v Indii začínají používat mobilní zařízení jako náhradu za stolní počítače.

Pal zjistil, jak negativní postoje vůči zdravotně postižením v Indii mají vliv na připravenost společnosti integrovat osoby se zdravotním postižením do zaměstnání a do společnosti obecně. Podobné zkušenosti vyloučení prezentoval zástupce Egypta.

Další panel se zaměřil na téma čtenářů elektronických knih (e-book) a elektronické publikování pro mobilní platformy: Anne Taylor, ředitelka přístupných technologií Národní federace nevidomých v Baltimore, uvedla, že "digitální obsah je ze své podstaty přístupný - jen musíme zajistit, aby tomu tak opravdu bylo."

Vše musí být přístupné už od počátku, už na úrovni vytváření obsahu, říká Betsy Beaumon, viceprezidentka a generální manažerka programu gramotnosti Benetech iniciativy, která provozuje Bookshare, webovou digitální knihovnu, která poskytuje lidem se zdravotním postižením stejně snadný přístup ke knihám a periodikům, jakému se těší lidé bez postižení. V USA je 330 milionů vydavatelů - protože každý z nás je vydavatel a do této webové digitální knihovny patří i příspěvek na blogu, tweet, atp.

I když jsou aplikace a zařízení přístupné, výzvy stále existují: jak hledat přístupný obsah, jak jej distribuovat; jak jej dostat k nízkopříjmovým skupinám; jak zprostředkovat obsah v Braillu lidem, kteří k němu jeho prostřednictvím přistupují, a jak udržet kvalitu.

Centrum Benetech's Diagram představilo tipy, jak vytvořit přístupné EPUB 3 soubory. Readium Foundation zahájila na začátku roku 2013 internetový projekt Readium.org s cílem vyvinout technologii, která by snad mohla urychlit přijetí standardu EPUB 3 a otevřenou webovou platformu (Open Web Platform) v globálním digitálním vydavatelském průmyslu.

Axel Leblois, výkonný ředitel G3ict, spolusponzor Summitu, vysvětluje: "S rostoucím výpočetním výkonem mobilních zařízení a rozšířenou šířkou pásma sítě, je nyní možno mnohem více inovativních řešení. Všestrannost mobilů, tabletů a operačních systémů, na cloudu založených aplikací a rozsahu globální ekonomiky mobilního průmyslu, to vše ukazuje na rostoucí příležitosti pro vývojáře, aby přinesli zlepšení života pro stovky milionů seniorů a osob se zdravotním postižením po celém světě."

Jiný panel mapoval oblasti, jichž se mobilní přístupnost dotýká: právní úpravy v USA. Mobilita jako obrat století předstihuje dosavadní právní rámce, které se pak ukazují zastaralé a nedrží krok s novými technologiemi. Cílem je začlenit přístupnost už ve fázích návrhu, formulovat dopady a problémy na straně výroby a vývoje a upozornit na rozdíl mezi přístupností a použitelností. Další sekce se zabývala tématem bezdrátového připojení a postižení, kde bylo uvedeno, že 80 % zákazníků s postižením používá bezdrátový přístup k síti. Byla představena on-line aplikace pro vyhledání vhodného (telefonního, resp. obecně mobilního) zařízení podle požadovaných specifických vlastností, umožňující srovnání telefonů podle funkcí přístupnosti (ať už pro zrakově, sluchově postižené, nebo seniory) s odkazy na stránky které pomocí průvodce pomáhají s volbou vhodného zařízení.

Několik prezentací představilo komplexní řešení, pokrývajících od hardware, software se "zabudovanou přístupností“, cloudových řešení až po služby speciálně určené pro specifické uživatele (například asistenci).

To u mě vyvolalo otázku, zda se tu nestřetají dva koncepty:

• k obecně vyráběným a používaným technologiím a aplikacím či softwarovým službám poskytovat dodatečná řešení jejich přístupnosti,
• nebo vyrábět speciální zařízení se speciálními softwarovými řešeními pro specifické uživatele v jednom balíku. Zajímavá byla úvaha Which Standards for Accessible Mobile Phones and Services?, zda standardizace a unifikace (ne)stojí proti flexibilitě a inovacím.

Jedna část konference se také zaměřila na problematiku dostupnosti pomoci v nouzi přes mobilní technologie.

Zajímavým rysem summitu bylo zřejmé provázání problematiky přístupnosti pro specifické uživatele s nějakým zdravotním postižením a omezeními, se kterými se potýkají senioři. Skutečnost stárnutí populací a potřeba řešit přístupnosti i pro tuto část společnosti může posílit úsilí v této často stále jako okrajově vnímané problematice.

Jen ze stručného přehledu je vidět, že summit s účastníky z různých částí světa a zastupující jak stranu poskytující nějaká zařízení a služby, tak stranu uživatelů s různým omezením ať daných zdravotní dispozicí nebo vyplývající ze stáří, pokrýval širokou paletu témat, které spojovaly především mobilní technologie. To ukazuje váhu tohoto sektoru moderních technologií v současnosti i do budoucna, ale i riziko určité roztříštěnosti řešení a přirozené potřeby hledat shody na základních standardech, které nebudou svazovat, ale spíš umožňovat další rozvoj. A k tomu takováto setkávání a rozhovory na mezinárodní úrovni určitě mohou přispívat.

Autorem článku je Martin Klein.

Související odkazy

• Agenda - M-Enabling Summit - Conference and Showcase 2013
• G3ict.org - Agenda

ClearReader a ReadEasy: nová čtecí zařízení pro nevidomé

V současné době jsou na našem trhu k dostání dvě nová čtecí zařízení pro nevidomé. První se jmenuje ReadEasy, vyrábí jej britská firma VisionAid International a v ČR jej prodává brněnská firma Sagitta Ltd. Druhé pak má název ClearReader, vyrábí jej nizozemská firma Optelec a u nás jej nabízí výrobní družstvo nevidomých Spektra z Prahy.

Obě čtečky jsou novou generací autonomních zařízení typu Sunrise, Rainbow či Autolektor. Ve srovnání s nimi jsou však nepoměrně menší, lehčí a rychlejší. Jejich základem už není skener, jak je tomu u tří výše uvedených typů, ale foto kamera, díky níž se celý proces snímání předlohy značně urychlí a obsah předlohy můžeme poslouchat již za 12 vteřin od stisku tlačítka pro její sejmutí. Tato doba je samozřejmě závislá na kvalitě, barevném zpracování či grafické úpravě předlohy.

Obě zařízení je možné připojit k monitoru nebo televizi a sejmutou předlohu na obrazovce zvětšit a nastavit si různé kombinace barev písma a pozadí. Proto je mohou využívat i osoby se zbytky zraku. K oběma je také možné připojit i externí klávesnice, které značnou měrou rozšiřují možnosti jejich využití (uložení či načtení souborů z externích pamětí, práci se zvětšeným textem atp.).

ClearReader a ReadEasy jsou si vzhledově, váhově i funkčně velice podobná přenosná zařízení a liší se od sebe jen v drobnostech, jakými jsou například oddělitelná kamera či možnost práce na akumulátor. Jsou vhodná nejen ke čtení krátkých dokumentů, výpisů z banky, složenek, dopisů a pod., ale také ke čtení knih, ať už těch ofocených, nebo načtených z externí paměti. Obsluha obou zařízení je velice jednoduchá a zcela jistě ji zvládnou i uživatelé, kteří k výpočetní technice nemají vůbec žádný vztah.

Autorem článku i recenzí obou zařízení je Josef Konečný.

Související odkazy

• Srovnání čtecích zařízení ClearReader a ReadEasy (pdf; 836 kB)

Aktualizované materiály o přístupnosti z dílny W3C-WAI

Web Accessibility Initiative (WAI) vydala v poslední době několik aktualizací svých metodik a dalších materiálů. Zde je jejich stručný přehled.

Using WAI-ARIA in HTML Working Draft

Dokument Using WAI-ARIA in HTML Working Draft, který je momentálně ve stádiu pracovní verze, přináší praktické rady vývojářům, jak zlepšit přístupnost HTML implementací specifikace WAI-ARIA.

Accessible Rich Internet Applications (WAI-ARIA) 1.1 Working Draft

Specifikace WAI-ARIA povyšuje na verzi 1.1 a je nyní k dispozici jako pracovní verze pro veřejné připomínkování. Změny oproti verzi 1.0 mají být minimální, hlavní změna je v přidání atributu aria-describedat, který má sloužit k vytvoření lepších rozšířených popisků tam, kde aria-describeby nedostačuje. Připomínky lze zasílat do 1. listopadu 2013.

WCAG2ICT: Applying WCAG 2.0 to documents and software

Přístupnost se v dnešní době zdaleka neomezuje jen na HTML dokumenty a je třeba ji vnímat mnohem šířeji. Metodiku WCAG 2 lze uplatnit i na newebový obsah, za který jsou v tomto příspěvku považovány dokumenty a software (respektive jeho kód).

WCAG 2.0: Techniques and Understanding

Aktualizovány byl také dokumenty Techniques for WCAG 2.0 a Understanding WCAG 2.0, jejichž primárním cílem je poskytnout tvůrcům pomocnou ruku při implementaci požadavků, kladených metodikou WCAG 2.0.

Easy Checks - A First Review of Web Accessibility

A jen pro pořádek zařazuji dokument Easy Checks - A First Review of Web Accessibility, o kterém jsem psal nedávno v článku Easy Checks - WCAG 2.0 přístupnější a srozumitelnější formou.

Přístupnost odjinud: 6. díl

Dnešní sérii upoutávek na zajímavé články o přístupnosti připravil Martin Klein.

Website accessibility testing: automated testing vs. human evaluation

Pro testování webového obsahu na přístupnost ve shodě se standardy WCAG je možné použít řadu automatizovaných nástrojů. Spoléhat se jen na jejich výsledky však nemusí vést ke skutečné přístupnosti, tak jak ji bude vnímat uživatel se specifickými potřebami. Článek přináší rozhovor se spoluautorem výzkumu „Benchmarking web accessibility evaluation tools: measuring the harm of sole reliance on automated tests“. Automatizované testování provádí „strojové“ porovnání kódu podle svého nastavení a produkuje formální výsledek shody či neshody s danými kritérii.

Ve studii se například uvádí, že zatímco v průměru 1 ze 3 „chyb“ nástroj uvedl nesprávně, ignoroval řadu jiných skutečných nedostatků. Spoléhání se na automatizované testy samotné může mít nežádoucí důsledky. Nástroje samy zahrnují nanejvýš 50 % z kritérií úspěšnosti. Úplnost zahrnutých údajů se pohybuje mezi 14 % a 38 %, ale některé z nástrojů, které vykazují vyšší skóre úplnosti, mají nižší skóre korektnosti (66 až 71 %) (skutečná chybovost). Snaha zachytit co nejvíce možných porušení shody může vést ke zvýšení falešných nálezů. Spoléhat se jen na automatizované testy znamená, že 1 z 2 kritérií úspěchu nebude ani analyzováno, a mezi těmi, které analyzovány budou, až 4 z 10 budou zachyceny jako budoucí riziko falešného nálezu.

Pokud chce vlastník stránek dosáhnout výsledku, který mu přinese prospěch i u návštěvníků se specifickými potřebami, je třeba, aby svůj testovací postup více promyslel a zahrnul do něj:

• účel stránek (co návštěvník bude hledat a provádět)
• fungování a strukturu stránek (jak bude návštěvník informace moci nalézt, a jak bude moci provádět požadované akce)
• výběr reprezentativního vzorku stránek z celku struktury webu (který může tvořit komplex desítek zobrazovaných stránek)
• kombinaci testování
  • automatizovaného (které upozorní na formální nedostatky kódu z hlediska shody se standardy),
  • manuálního odborného hodnocení (testery, kteří se orientují ve webových technologiích používaných pro tvorbu obsahu, ovládají asistivní technologie, a znají doporučené standardy metodiky WCAG2)
  • a uživatelského testování (které poskytuje zpětnou vazbu od těch, kteří budou stránky skutečně navštěvovat a pracovat s nimi)

Série příspěvků zaměřená na přístupnost mobilních zařízení

Tak jak se posouvá využívání informačních technologií do oblasti mobilních zařízení, objevují se i specifika spojená s přístupností v tomto rámci. BBC se na tuto oblast zaměřila a podpořila vypracování instruktivní příručky tvorby mobilního webového obsahu.

• Mobile Accessibility Guidelines v0.8
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines - interview
• The story behind the BBC Mobile Accessibility Guidelines

Open Ajax Accessibility

Rozsáhlá stránka s řadou komplexních řešení s HTML, ARIA a JavaScriptem. Nejcennější jsou příklady přístupných webových aplikací, postavených na AJAXu. K dispozici je funkční příklad, popis a zdrojový kód.

(This is the Wiki for the Open AJAX Alliance Accessibility Tools Task Force)

Current State of Authoring Accessible SVG

Článek přináší přehled aktuálního stavu možnosti popsat formát vektorové grafiky (SVG) jak ze stránky provedení kódu, tak ze strany podpory v prohlížečích a asistivních technologiích.

Contrast-A (Find Accessible Color Combinations)

Užitečná on-line aplikace umožňuje uživatelům experimentovat s barevnými kombinacemi, zkoumat je z hlediska standardů přístupnosti a vytvářet vlastní barevné palety.

Contrast-A kontroluje barevné kombinace pro dostatečný kontrast a zobrazí výsledky podle metodiky WCAG 2.0, stejně jako výsledky podle starších doporučení přístupnosti, WCAG 1.0.

WebAIM’s Hierarchy for Motivating Accessibility Change

Zajímavá úvaha Jareda Smithe o hierarchii motivací tvořit věci s ohledem na přístupnost.

Jared postupuje v pomyslné hierarchii od nejnižšího a nejhoršího motivu po motivy konstruktivní a pozitivní.

• Pocit viny: totiž vůči postiženému, naprosto kontraproduktivní, dříve nebo později odradí úplně.
• Trest (právní tlak): vede spíše k formálnímu přístupu, kdy se autor zaměří jen na naplnění litery s minimálním úsilím o skutečnou přístupnost.
• Požadavek (standardů, specifikací): výsledek může být technicky správný, ale samo o sobě nezaručí skutečnou přístupnost.
• Odměna: je pozitivní motivací, ale může omezovat zájem jen na dobu „dokud se to vyplatí“.
• Informovanost: vidět přístupnost jako správnou věc, jako součást dobře odvedené práce, kterou budou moci skutečně uživatelé různých schopností ocenit už tím, že ji úspěšně používají.
• Nadšení: vědomí, že vaše práce má širokou odezvu mezi uživateli, a že ji děláte dobře, nejen protože je to důležité pro uživatele, ale protože to záleželo na vás, vaší dobré vůli udělat něco správného.