SuperNova verze 12 - 2. díl (odečítací funkce)

V druhém díle článku o novinkách v SuperNově 12 se zaměříme zejména na odečítací funkce.

Dolphin Panel služeb

Tato funkce slouží k rychlému a snadnému přístupu k některým internetovým službám a online obsahu. V jednoduchém dialogu, který kdykoli vyvoláte klávesovou zkratkou, si vyberete, jaký druh obsahu vás právě zajímá. Na výběr máte z následujících možností:

• internetová rádia,
• podcasty,
• Informační RSS kanály,
• vyhledávání ve Wikislovníku,
• informace o počasí z Yahoo,
• Google knihy,
• Google pěší navigace.

Po odentrování jedné z položek se otevře jednoduchý dialog, jehož podoba závisí na zvolené službě. V případě rádií, podcastů a RSS kanálů jde o seznam, v němž si vybíráte stanici, pořad, RSS kanál a následně článek. Rádia a podcasty se pak již přehrávají ve standardních přehrávačích, tedy např. ve Windows Media Playeru. Články z RSS se otevírají v Internet Exploreru, stejně jako články vyhledané ve Wikislovníku.

V české SuperNově jsou zde již přednastavena česká rádia a české podcasty. V jejich názvech jsou ale nesprávně zobrazeny znaky s diakritikou. RSS kanály jsou zde jen cizojazyčné, nicméně lze čekat, že sem Dolphin zařadí i české zdroje, které se k uživatelům SuperNovy dostanou pomocí internetové aktualizace softwaru.

Zvolíte-li službu Počasí na Yahoo!, budete požádáni o zadání místa. Poté se vám přímo v dialogu zobrazí hlášení o aktuálním počasí a předpověď pro zadané místo.

Obdobnou podobu má dialog pro zobrazení popisu pěší trasy. Zadáte v něm výchozí a cílovou adresu a editačním poli jen pro čtení se objeví itinerář trasy, jak ho vyhledá služba Googlu.

Poslední z internetových služeb vyhledává elektronické knihy ve službě Google Books. Při pokusech o vyhledání čehokoli českého jsem neuspěl, takže tato služba pro české čtenáře momentálně asi přílišný význam mít nebude. Obdobné to bude i s Wikislovníkem, který pro češtinu aktuálně obsahuje okolo 20 000 hesel, což je na běžné používání ještě málo.

Celkově tedy tato služba může být vhodná jako rychlý a jednoduchý rozcestník k internetovému obsahu různého druhu, ne vše je ale určeno pro česky mluvící uživatele.

Nová podpora PDF

V SuperNově 12 byla přepracována podpora čtení PDF dokumentů v Adobe Readeru. Odezva při pohybu v dokumentu by měla být podstatně rychlejší a čtení přesnější. Čtení PDF se teď více blíží procházení webových stránek. Lze používat jednopísmenné příkazy pro pohyb po určitých prvcích dokumentu, jako nadpisy, tabulky apod. a lze také využít seznamy jednotlivých prvků.

Podpora MS Office 2010 a dalších aplikací

S verzí 12 byla oznámena podpora některých nových verzí aplikací. Důležitá je zejména plnohodnotná podpora MS Office 2010. Dále je nově podporována aplikace iTunes 10 a nová verze Skype 5. S některými těmito aplikacemi lze pracovat i se staršími verzemi SuperNovy po aktualizaci detekčních souborů a skriptů, ale např. pro Office 2010 je nezbytné použít SuperNovu 12.

Další novinky a změny

• Rozšířená nápověda – ke mnoha aplikacím byla rozšířena kontextová nápověda, která vysvětluje práci v aplikaci s pomocí SuperNovy.
• Nový video ovladač – SuperNova obsahuje nový ovladač, který je zpětně kompatibilní a samozřejmě umožňuje instalaci i ostatních zvětšovacích a odečítacích aplikací do stejného systému.
• Tichá automatická aktualizace – SuperNova může z internetu stahovat a instalovat nové skripty a programové aktualizace zcela automaticky, bez interakce s uživatelem.

Úplný výpis novinek v SuperNově 12.01 a aktualizaci 12.02 naleznete na stránkách výrobce.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Související odkazy

• SuperNova verze 12 – 1. díl (zvětšovací funkce)

Pozvánka na konference ULD a INSPO 2011

V únoru a březnu se konají dvě konference, zaměřené na tématiku přístupnosti a potřeby osob se zdravotním postižením a specifickými potřebami vůbec, na které bych vás rád pozval.

Universal Learning Design

Tou první, která proběhne od 8. do 11. února v Brně, je konference Universal Learning Design, pořádaná střediskem Teiresias při příležitosti 10 let existence. Na ní spolu s kolegou Romanem Kabelkou (se kterým už tvoříme sehranou "konferenční dvojici" ;-), předneseme přednášku o Vnímatelnosti dokumentů prezentovaných na webu. Naším cílem je seznámit posluchače s některými praktickými aspekty, které s sebou toto téma přináší a ukázat, že nestačí pouze definovat požadavky na přístupnost, ale neméně důležité je i zajistit, aby mohly být bez větších obtíží naplňovány tím, že tvůrci obsahu dostanou jednoduché, snadno dostupné a použitelné nástroje či návody, jak přístupný web tvořit.

INSPO 2011

Druhou konferencí, na kterou bych vás rád pozval, je konference INSPO 2011, která proběhne v sobotu 19. března v Praze. Zde budu pro změnu přednášet s Honzou Bažantem. Naši přednášku jsme nazvali Praktické ukázky řešení přístupnosti na www.kdd.cz a chceme v ní ukázat některé praktické postupy, jak vytvořit přístupný web, jehož primární cílovou skupinou jsou uživatelé s těžkým postižením zraku. Naše přednáška bude navazovat na dopolední přednášku Zdeňka Bajtla, který účastníkům konference představí Knihovnu digitálních dokumentů jako takovou.

Pokud Vás některá z konferencí zaujala, neváhejte a zaregistrujte se.

Těším(e) se na setkání.

SuperNova verze 12 – 1. díl (zvětšovací funkce)

Tento článek se ve dvou dílech bude věnovat nejdůležitějším změnám a novinkám, které verze 12 přináší. V prvním díle se zaměříme na zvětšování a další vizuální funkce.V těchto dnech vychází česká lokalizace nové verze zvětšovacích a odečítacích programů britské firmy Dolphin.

Pod novou značkou

S verzí 12 mizí z trhu staré známé značky Hal, Lunar a LunarPlus. Nově se všechny zvětšovací a odečítací aplikace firmy Dolphin jmenují SuperNova a odlišují se přízviskem, které charakterizuje jejich funkci. Plné názvy všech čtyř edicí SuperNovy nyní tedy vypadají takto:

• SuperNova Magnifier – dříve Lunar, tedy lupa;
• SuperNova Reader Magnifier – dříve LunarPlus, tedy lupa s hlasovou podporou;
• SuperNova Screen Reader – dříve Hal, tedy odečítač;
• SuperNova Access Suite – dříve SuperNova, tedy integrovaná lupa a plnohodnotný odečítač.

Kromě názvu je však mnoho změn i ve funkčnosti, a to zejména u zvětšovacích, ale i odečítacích funkcí. Podrobnější informace naleznete níže.

Věrné vyhlazení – nová technologie zobrazení zvětšeného textu

Kvalitní a dobře čitelné zobrazení zvětšeného písma patří k nejdůležitějším vlastnostem softwarových lup. Obecně vzato, vývoj v této oblasti probíhal v několika etapách.

Nejstarší lupy zvětšovaly obraz rastrově, což zvlášť při vyšším zvětšení vedlo k tomu, že hrany písmen byly zubaté a text byl hůře čitelný.

Proto se u lup začala objevovat funkce tzv. vyhlazování obrazu, která umí hrany zvětšených písmen dopočítat a hezky zakulatit. Vzhled vyhlazeného písma je někdy trochu zdeformovaný oproti nezvětšenému, ale obecně je takové písmomnohem čitelnější než nevyhlazené. Nejprve lupy uměly vyhlazovat jen černé písmo a text v jiných barvách zůstával nevyhlazený, což ztěžovalo práci zejména na webu. Časem zvládaly lupy vyhlazovat text všech barev.

S dalším vylepšení kvality zvětšování textu přišel jako první ZoomText, který používá technologii nazvanou xFont. Při jejím použití se text nezvětšuje jako bitmapa, ale využívá se vektorových fontů. Proto je vzhled textu v nezměněné kvalitě při jakékoli úrovni zvětšení.

SuperNova 12 přichází s obdobným řešením nazvaným věrné vyhlazení. Výsledný dojem je, myslím, stejně dobrý jako u ZoomTextu. Občas lze narazit na drobné nedostatky, jako je špatné zobrazení odrážek ve Wordu nebo některých jiných symbolů. Snad tyto problémy budou doladěny v dalších verzích. Jinak věrné vyhlazení určitě patří k nejnápadnější novince verze 12.

Podpora více monitorů

Další novinkou v oblasti zvětšování je podpora zvětšeného výstupu na více monitorů. Tímto směrem se vydaly i ostatní zvětšovače. U nás se ale v praxi tyto možnosti zatím příliš nevyužívají. Jaké režimy SuperNova nabízí?

• Aplikace vedle sebe: Na každém monitoru můžeme mít zvětšenou jinou aplikaci a z jednoho monitoru do druhého se můžeme rychle přepínat klávesovou zkratkou.
• Roztáhnout: Prostředí jediné aplikace můžeme mít zvětšené přes více monitorů. Díky tomu vidíme zvětšenou větší část obrazovky, což může pomoci při orientaci ve zvětšeném prostředí Windows.
• Prezentace: V tomto režimu je jedna obrazovka zvětšená a druhá v běžné velikosti. To se může hodit např. právě při prezentacích, kdy prezentující potřebuje mít před sebou zvětšený obraz, zatímco na projektoru je obraz v normální velikosti.
• Klonovat s nezvětšeným zobrazením: Na obou monitorech je stejný obraz, na jednom zvětšený a na druhém nezvětšený.

Nezávislé nastavení velikosti myši

Velikost myši lze nastavit nezávisle na úrovni zvětšení. Můžeme si tedy např. nastavit trojnásobné zvětšení ukazatele myši a tato velikost se bude zachovávat, i když budeme různě měnit úroveň zvětšení obrazu nebo i když se přepneme do běžné velikosti. Slabozraký uživatel tedy myš snadno najde i při vypnutém zvětšení a když zvětšení zapne, nemá myš přehnaně velkou. Při použití většího zvětšení toto příliš využít nelze, ale může to být zajímavá funkce pro uživatele používající nižší zvětšení.

Tolik tedy k nejdůležitějším vizuálním novinkám v SuperNově 12. V příštím díle se zaměříme na ostatní změny v nové verzi.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Přístupnost Mac OS X - práce s textem a webovými stránkami

Práce s textem

Je-li VoiceOver kurzor přesunut na editační pole, je přečten jeho obsah a dále při zahájení interakce s ním, což při vstupu na pole pomocí klávesnicového fokusu se děje automaticky, je popsána pozice kurzoru, resp. stav označení. VoiceOver umí popsat následující situace:

• Celý obsah editačního pole je označen do bloku.
• Textový kurzor se nachází na začátku nebo konci textu.
• Textový kurzor je uvnitř textu na daném slově a konkrétním jeho znaku, za nímž je bod vložení.

Tyto informace jsou podány mírně odlišně v závislosti na tom, zda editační pole získává fokus skrze klávesnicový fokus v kruhu tab order nebo VoiceOver kurzorem. VoiceOver kurzor totiž není ovlivněn označeným úsekem textu, proto stav označení je čten jen při přesunu klávesnicového fokusu na editační pole nebo při vyžádání si popisu ovládacího prvku pod klávesnicovým fokusem pomocí příslušné klávesové zkratky. Zatímco skutečný textový kurzor v prostředí Mac OS X má podobu bodu vložení mezi dvěma znaky nebo podobu označeného bloku textu, VoiceOver kurzor ukazuje vždy na konkrétní slovo a znak v něm. U víceřádkových editačních polí navíc při vyžádání popisu prvku pod VoiceOver kurzorem je oznámeno i číslo řádku.

Jelikož VoiceOver kurzor vyznačuje v textu konkrétní slovo, vyvolává jeho posun vlevo a vpravo de facto pohyb po slovech. Je-li zapnuta rychlá navigace VoiceOver kurzoru, je potom základním pohybem po textu pomocí šipek vlevo a vpravo právě pohyb po slovech namísto znaků, což lze považovat za více přehledné pro základní orientaci v textu. Pokud je nutné textový kurzor uvnitř slova umístit na konkrétní znak, děje se tomu pomocí příslušných šipek v kombinaci s klávesami VO a Shiftem. Při vypnuté rychlé navigaci ovládají šipky přímo textový kurzor, což vede ke běžnému chování známému i z Windows - základní posun po znacích a až v kombinaci s příslušným přeřaďovačem po slovech. Rovněž pohyb po řádcích pracuje stejným způsobem jako v jiných systémech, tj. odečítač čte vždy celý řádek, na nějž přešel textový (potažmo VoiceOver) kurzor.

Co vyžaduje delší čas na přivyknutí, je způsob, jakým VoiceOver čte relativní změny v pozici textového kurzoru. Běžné odečítače ve Windows čtou vždy příslušný znak či slovo vpravo od kurzoru, zatímco Voi-ceOver čte vždy ten úsek textu, přes který kurzor přešel. Např. při pohybu po slovech vpřed se nachází kurzor vždy bezprostředně za přečteným slovem, na druhou stranu při pohybu zpět je kurzor vždy na začátku přečteného slova. Obzvláště při pohybu po znacích a hledání místa pro vepsání nového textu, je třeba si uvědomit, na které straně vysloveného znaku se kurzor nachází. Není to chování zcela intuitivní, ale lze se s ním smířit.

Vyčítání změn při označování je stejné jako u jiných odečítačů, navíc však VoiceOver oznamuje smazání označeného bloku při mazání nebo zahájení psaní, jak to činí např. i NVDA.

Čtení webových stránek a orientace v nich

Oproti odečítačům v prostředí Windows (např. JAWS či NVDA), které k webové stránce přistupují jako k dokumentu obohacenému o sémantické záchytné body, přistupuje VoiceOver ke stránce jako k jakémukoli oknu obsahujícímu prvky uživatelského rozhraní. Tento přístup má především výhodu v tom, že není nutné rozlišovat mezi dvěma pracovními režimy - prohlížecí (virtuální) a formulářový.

VoiceOver každý významný element ve stránce reprezentuje jako samostatný prvek, jež lze zaměřit VoiceOver kurzorem a přečíst jej nebo ovládat. V zásadě je možno rozlišit dva hlavní druhy takto prezentovaných elementů:

1. Blokové elementy - odstavce, nadpisy, odrážky seznamů, obrázky, rámce apod.
2. Elementy sloužící k ovládání - odkazy, formulářové prvky, klikatelný text apod.

Atomicita elementu není nutná, což v praxi znamená, že odstavec obsahující uprostřed svého textu odkaz, bude rozdělen na tři prvky - text před odkazem, odkaz a text za odkazem. Je samozřejmé, že pokud "rozporcování" stránky tímto způsobem v nějaké situaci nevyhovuje, lze zahájit s prvkem interakci a pracovat s ním jako s kterýmkoli jiným textem - číst si jej po slovech, znacích atd.

Interpretace obsahu stránky je dále ovlivněna nastaveným režimem navigace:

1. DOM (výchozí) - Striktně dodržuje pořadí elementů tak, jak jsou uvedeny ve zdrojovém kódu stránky. Tento režim je vhodný pro webové stránky dokumentového typu - články, příručky apod.
2. Group - jsou seskupovány prvky podobného typu a to tak, že jsou buď přesunuty k sobě, nebo zahrnuty do jednoho prvku, s nímž je pro podrobnější prohlížení nutno zahájit interakci. Tento režim je vhodný pro webové aplikace - e-mailové služby, sociální sítě apod.

V režimu Group základní struktura stránky zůstává neměnná, takže není nutné se bát radikální změny v rozložení stránky. K přesunům dochází pouze v rámci sekce, resp. pořadí nadpisů zůstává neměnné. Obsah seznamů či rámců je prezentován jako jeden prvek a po zahájení interakce lze tímto obsahem procházet - číst např. jednotlivé odrážky, při čemž stejně jako u jiných prvků, s nimiž byla zahájena interakce, se pohybuje VoiceOver kurzor pouze v rámci jejich oblasti. Druhý způsob seskupování se uplatňuje v případech, kdy odstavec obsahuje několik vložených odkazů. Zvlášť se oddělí samotný text a za něj se vloží všechny odkazy v něm uvedené.

V režimu Group se VoiceOver kurzor pohybuje po jednotlivých skupinách směrem nahoru a dolů, zatímco vlevo a vpravo přechází po jednotlivých prvcích. Rovněž v režimu DOM směrem vlevo a vpravo přechází po jednotlivých prvcích, zatímco nahoru a dolů jsou pro váděny skoky po elementech určitého typu. Vybraný typ elementu závisí na zvolené skupině v nástroji VoiceOveru sloužícímu k prohlížení přehledu stránky. Tento nástroj se nazývá Web Item Rotor a má podobu aplikačního menu, v němž jsou nabídky obsahující seznamy položek elementů daného typu. Podobným nástrojem disponují ve Windows např. odečítače HAL/Supernova. Zvolením položky se VoiceOver kurzor přesune na odpovídající místo ve stránce. Stejně jako v Item Chooseru lze nabídky zužovat vkládáním textu obsaženého v názvech položek. Web Item Rotor rozpoznává následující typy elementů:

• Nadpisy (u každého z nich je uvedena úroveň odpovídající elementům h1 až h6)
• Odkazy (jsou v souhrné nabídce a zároveň v dalších oddělených nabídkách pro navštívené a nenavštívené odkazy)
• Formulářové prvky (u každého z nich je uveden název odvozený z popisku a typ ovládacího prvku)
• Tabulky (název je odvozený z elementu caption či nejbližšího nadpisu)
• Rámce
• Webspoty (uživatelsky definované oblasti stránky)
• Automatické webspoty (oblasti stránky odvozené z rozložení stránky na základě kontejnerových elementů a pojmenované dle nadpisů v nich)

VoiceOver kromě Web Item Rotoru umí skoky ve stránce po určitých elementech provádět přímo pomocí odpovídajících klávesových zkratek tak, jak to činí i odečítače ve Windows.

Vždy jde o kombinaci zkratkového písmene s klávesami Ctrl+Option+Command pro pohyb vpřed, resp. Ctrl+Option+Command+Shift pro pohyb vzad.

Video

Související odkazy

• Přístupnost Mac OS X - navigace v uživatelském rozhraní
• Přístupnost Max OS X - vlastnosti odečítače VoiceOver
• Přístupnost Mac OS X pro nevidomé - začínáme

Autorem článku je Roman Kabelka

Android s bílou holí

Tématice přístupnosti mobilních telefonů jsme se podrobně věnovali v loňském roce. Od té doby došlo i v této oblasti k posunu a na trh pomalu přichází další řešení, které může nevidomým uživatelům umožnit práci s mobilním telefonem.

O příspěvek na toto téma jsem tentokrát požádal Matěje Plcha, který se v současné době intenzivně věnuje zpřístupnění operačního systému Android pro nevidomé. Matěj mé žádosti vyhověl a pro POSLEPU připravil článek na toto téma. Matějovi děkuji a Vám přeji příjemné počtení.

Vážení čtenáři, rád bych vás prostřednictvím následujících řádků seznámil s operačním systémem Google Android, který se začíná jevit jako přímá konkurence pro zaběhnuté mobilní platformy. Mám na mysli zejména Symbian a Windows Mobile. Ne jen pro tyto systémy je k dispozici software, který umožňuje nevidomému uživateli pracovat s mobilním telefonem. I Android s sebou přináší své řešení. Největší jeho výhodou je fakt, že je nabízeno zcela zdarma. Odpadá tedy nutnost pořídit si k novému telefonu ještě odečítač, který mnohdy cenou převyšuje samotný přístroj.

Google Android je otevřený operační systém pro mobilní telefony, který vychází z jádra systému Linux, o kterém jste jistě už někdy slyšeli. Z toho vyplývá, že drtivá většina aplikací (včetně odečítačů) je nabízena bezplatně, případně za velmi nízký poplatek.

O placených aplikacích se zmiňuji záměrně, jelikož momentálně je k dispozici pouze jeden český hlas pro Android a tím je Iveta od společnosti Svox, která se vývojem hlasových výstupů pro mobilní operační systémy dlouhodobě zabývá. Velmi nadějně vypadal hlasový výstup eSpeak, který možná znáte v kombinaci se svobodným odečítačem NVDA, jež je určen pro použití na osobních počítačích. Jelikož je ale eSpeak k dispozici i pro operační systém Linux, tak nic nebránilo přizpůsobení hlasu i pro Android.

Někde se ale stala chyba, protože čeština v podporovaných jazycích sice nechybí, avšak je naprosto nepoužitelná. ESpeak i po přepnutí na český jazyk stále vyslovuje s anglickým přízvukem, takže pro české uživatele je toto řešení absolutně nevyhovující. Proto je tedy nutností využívat placený hlas. Jeho kvalita je však velmi dobrá a eSpeak je v tomto ohledu výrazně horší.

Při pořízení vhodného přístroje jsou důležitá dvě kritéria:

• Prvním je instalovaná verze operačního systému. V dřívějších verzích Androidu totiž byla podpora hlasových výstupů buďto velmi slabá nebo vůbec žádná. K implementaci docházelo pozvolna a až od verze 2.2 Froyo je systém plně připraven pro ozvučovací software.
• Druhou podmínkou je, aby byl přístroj vybaven hardwarovou QWERTY klávesnicí, protože v současné době Android nepodporuje ovládání pomocí dotykového displeje, které by bylo přívětivé k nevidomým uživatelům. Některé základní operace se sice s trochou cviku dají na displeji zvládnout, pro komfortní používání to ale není.

Na našem trhu je od prosince loňského roku k dispozici telefon, který tato kritéria splňuje dokonale. Je jím přístroj od společnosti Samsung, konkrétně model s označením Galaxy 551. Pár nevidomých v ČR jej již vlastní a s používáním nejsou problémy. Cena se pohybuje kolem 6 500 Kč.

Odečítače předávají uživateli informace pouze prostřednictvím hlasového výstupu, braillský řádek zatím není podporován. V současné době máme k dispozici dva. Dá se říci, že v zásadě jsou funkčně velice podobné, avšak každý používá trošku jinou filozofii pro prezentaci některých prvků na obrazovce.

Prvním z výše jmenovaných je TalkBack, který pochází přímo od výrobce systému. Jde o samotný screen reader, který funguje na bázi klasických odečítacích programů, tak jak je znáte z osobních počítačů. Dalšími jeho doplňky jsou pak SoundBack a KickBack.

Ty mohou být instalovány, ale nejsou podmínkou pro správnou funkčnost odečítače. SoundBack doprovází pohyb v menu telefonu zvukovou signalizací, KickBack pak dává uživateli zpětnou vazbu v haptické podobě, v tomto konkrétním případě se jedná o vybrační odezvu telefonu. Ta se hodí v případě, kdy je nutné z nějakého důvodu stisknout tlačítko na dotykovém displeji. KickBack vám vibrací ohlásí jeho správné nalezení a rovněž indikuje korektní aktivaci. Uživatel tak má přehled o tom, zda jeho práce s dotykovým displejem byla úspěšná.

Druhým počinem je screen reader s názvem Spiel, který vyvíjí jeden nadšenec z USA. Oproti zmiňovanému řešení od Googlu má jednu velkou přednost a tou je prostředí pro vytváření ozvučovacích skriptů. Takže pokud narazíte na aplikaci, která je špatně přístupná, je možné pomocí skriptů tento stav značně vylepšit.

Bohužel momentálně jsou možnosti odečítačů limitovány API rozhraním aktuální verze Androidu, které má stále několik nedostatků. Tím prvním je nemožnost prohlížet/ editovat text po znacích / slovech. Zatím je možné text číst pouze jako celek.

Druhým limitujícím prvkem je nemožnost ovládat telefon pouze prostřednictvím dotykového displeje. Oprav bychom se měli dočkat v následujících verzích systému.

Třetím výrazným problémem je fakt, že většina dostupných aplikací pro Android je zatím pouze v angličtině. Systém jako takový pochopitelně lokalizován je, česká mutace je velmi kvalitní. Spíše se to týká doplňkových aplikací, které si může uživatel do svého přístroje jednoduše stáhnout a nainstalovat. K tomu slouží služba Android Market, která k dnešnímu dni poskytuje více jak 100 000 aplikací s různým zaměřením. Výběr je velmi rozsáhlý – naleznete zde audio / video přehrávače, souborové manažery, komprimační nástroje, navigační software atd.

Lokalizovány zatím nejsou ani screenreadery, v tomto ohledu mám ale dobrou zprávu. Pro již zmiňovaný odečítač Spiel jsem vytvořil českou lokalizaci, která by se měla objevit ve verzi 0.9. Její vydání je otázkou několika dnů.

Navázal jsem úspěšnou spolupráci se zastoupením Google ČR a jednám s nimi i o možnosti lokalizovat jejich odečítač do češtiny. Přál bych si, aby u nás byla dostupná podpora pro tyto produkty, jelikož zatím je na oficiální úrovni pouze v Americe. Software pro nevidomé je totiž vyvíjen právě tam.

Toto byly pouze v kostce základní informace a stručný úvod do této problematiky. Téma je velmi obsáhlé a nemá smysl v jednom článku zacházet příliš do podrobností. Jakmile se začne rozebírat podrobně jedna věc, měly by se pak rozpitvat úplně všechny. Informace na sebe úzce navazují a pro pochopení všech kladů / záporů Androidu je nutné znát všechny detaily.

Za tímto účelem jsem vytvořil první české webové stránky, které se problematikou zpřístupnění operačního systému Android zabývají. Naleznete zde základní informace, kritéria výběru vhodného přístroje, základní principy ovládání systému, postup aktivace a nastavení funkcí, jež telefon zpřístupní nevidomým.

Videoukázky