Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

Zobrazují se příspěvky se štítkemjak na. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemjak na. Zobrazit všechny příspěvky

středa 5. září 2012

Infografika a přístupnost - jde to vůbec dohromady?

V poslední době se stále častěji setkávám s prezentováním informací ve formě infografik. Až mám občas pocit, že jsem se v čase posunul o 10 let zpět, kdy kralovaly obrázkové weby - na web se dal nějaký naskenovaný leták a nazdar ;-), web byl hotový.

Infografiky jsou z obecného úhlu pohledu fajn a jako takové je nijak nezavrhuji. Naopak dost často prezentují informace v mnohem stravitelnější a přehlednější podobě, než kterou je jen samotný text. Horší už to ale je s jejich přístupností, protože informace a vztahy mezi nimi jsou znázorněny pouze vizuálně. Což některým uživatelům znesnadňuje se s obsahem takové infografiky seznámit a také robotům vyhledávacích služeb komplikuje až znemožňuje najít obsah, který je infografikou prezentován. Co tedy lze pro lepší přístupnost infografiky udělat?

Jak vytvořit přístupnou infografiku?

  • Doplňte ke grafickým prvkům textovou alternativu. Všechny informace, které jsou vyjádřeny pouze graficky, je potřeba textově popsat. Což vzhledem k tomu, že informace máte dost pravděpodobně někde uloženy i v prostém textu, tak s textovým přepisem zpravidla není problém.
  • Strukturujte obsah. Při vytváření alternativní verze je důležité nezapomenout i na vazby mezi informacemi a převést je do textové alternativy - doplnit například nadpisy, seznamy... Prostě všechny informace a vztahy mezi nimi, které lze vnímat pouze zrakem, musí být v textové verzi zachyceny.
  • V HTML/PDF verzi můžete udělat i aktivní odkazy ;-)
  • Dbejte na dostatečný kontrast a rozumnou velikost písma.
  • Nabídněte infografiku v dostatečné velikosti, aby i při větším či velkém zvětšení byly informace na ní stále čitelné.
  • Informace prezentuje stručně, jasně a srozumitelně.

Dobré příklady táhnou

Pokud hledáte inspiraci, jak vytvořit přístupnou infografiku, tak mezi příklady přístupně vytvořených infografik určitě patří Web Accessibility for Designers či Americans With Disabilities Act 22nd Anniversary.

Web Accessibility for Designers infographic with link to text version at WebAIM.org

Související odkazy

úterý 4. září 2012

Jak na Kalendář Googlu poslepu - 1. díl

Praktická přístupnost Kalendáře Googlu se stále více dostává do popředí zájmu nevidomých uživatelů. Důvod je jednoduchý - tak jak většina z nás, i tito uživatelé nějaký nástroj na plánování a organizaci času potřebují. A kalendář se k tomuto účelu jeví jako ideální ;-)

Protože se mi požadavků na přístupnost Kalendáře Google sešlo několik, rozhodl jsem se o své zkušenosti a výsledky praktického testování toho, jak je na tom Kalendář Googlu s přístupností pro nevidomé, podělit touto formou. Třeba můj stručný návod bude k užitku i někomu dalšímu (a také budu moci případné tazatele mít kam odkázat).

Předpokládám, že uživatel má založený a zprovozněný účet a provedl také prvotní nastavení Kalendáře (časové pásmo, připomenutí událostí a synchronizaci s mobilním telefonem).

Nevidomým uživatelům nabízí Google nápovědu, jak Kalendář Googlu používat, přímo na svém webu v článku Using Google Calendar with screen readers. Jako plně podporované asistivní techologie jsou zde zmíněny ChromeVox a JAWS s Internet Explorerem 9. Já testoval s kombinací JAWS 13 a Internet Explorer 9, která se v mém případě jevila jako nejspolehlivější. S ostatními prohlížeči šlo kalendář také nějak používat, ale často se stávalo, že některá - zpravidla docela zásadní věc - v nich bohužel nefungovala správně, takže jsem se držel doporučené kombinace JAWSu a Internet Exploreru 9.

Google po standardním přihlášení do rozhraní Kalendáře doporučuje pomocí skrytého odkazu (je i současně nadpisem první úrovně) zapnout zobrazení Agenda, které je pro lineární práci s kalendářem nejvhodnější, a také zabudované horké klávesy, která práci s kalendářem výrazně urychlí. Uživatelům JAWsu je proto doporučeno (kvůli možným kolizím) vypnout Virtuální kurzor. Důležité je (nebo aspoň mně to jinak nefungovalo, a to jsem to zkoušel na dvou počítačích) po potvrzení odkazu pro zobrazení Agendy a zapnutí klávesových zkratek provést znovunačtení Kalendáře pomocí F5.

Pohyb po Agendě

Po provedení tohoto nastavení je možné začít s Kalendářem pracovat standardním způsobem. K pohybu lze použít následující klávesy.

Šipky nahoru a dolu
se používají k navigaci po seznamu událostí. Ve chvíli, kdy název události získá focus, screen reader přečte jak název události, tak její čas a název kalendáře, v němž je tato událost umístěna.
Šipky doleva a doprava
slouží k navigaci mezi jednotlivými dny.
Enter
slouží k rozbalení události a zobrazení jejích detailů.
Tabulátor
použijte k pohybu po detailech události, jako je RSVP či barva události.
Delete
smaže událost.
e
umožňuje editovat detaily události.

Vše jsem prakticky vyzkoušel a mohu potvrdit, že navigace pomocí těchto kláves i hlasová odezva je naprosto bezproblémová a kalendář takto lze poslepu ovládat.

Pojďme si nyní některé postupy popsat krok za krokem.

Vytvoření nové události

Jednou z nejčastějších věcí, které člověk v kalendáři dělá, je vytvoření nové události. Novou událost lze nejrychleji vytvořit stiskem klávesy c. Po jejím stisknutí se zobrazí stránka s detaily události, po níž se pohybuji buď tabulátorem, nebo si zapnu virtuální kurzor, zadám to, co potřebuji (nejčastěji název události a pak čas, který je hned pod ní), stisknu Ctrl+S (pokud jsem zapnul virtuální kurzor, tak jej musím vypnout), čímž událost uložím a vrátím se zpět do Agendy. Pokud se rozhodnu událost neukládat, místo Ctrl+S stisknu Esc a vrátím se zpět do Agendy bez toho, aniž by se událost uložila.

Editování informací o události

Někdy potřebuji událost editovat. V takovém případě si v Agendě vyberu požadovanou událost, stisknu e a dostávám se opět do okna s detailem události. Po ní se mohu navigovat způsobem popsaným v části Vytvoření nové události. Pro uložení použiji Ctrl+S, pro opuštění bez uložení změn Esc.

Smazání události

Občas také potřebuji událost smazat. V takovém případě si ji najdu v Agendě, stisknu Delete, a událost se smaže. Pozor, Kalendář maže přímo, žádné potvrzení se před smazáním neobjeví. Pokud omylem smažu nějakou událost, kterou jsem smazat nechtěl, pak si ji mohu hned po smazání vrátit pomocí Ctrl+Z zpátky.

Tímto popisem jsme si popsali nejčastější akce, které běžný uživatel s kalendářem dělá. Příště se podíváme na další možnosti, které nám Kalendář Googlu nabízí - například práci s více kalendáři či jeho nastavení.

Videoukázka práce s Kalendářem Googlu

P.S. Děkuji panu Martinu Kleinovi za paralelní testování, zpracování jeho výsledků a sdílení a možnost srovnání získaného know-how ;-)

pondělí 21. května 2012

Nebeský disk v čelistech aneb jak na SkyDrive se screen readerem JAWS

Kolega Michal Jelínek je spokojeným uživatelem služby SkyDrive. O tom, jak se mu používá se screen readerem JAWS, napsal následující článek, a poskytl mi ho na blog. Michalovi děkuji a vám přeji příjemné počtení.

Úvodem

Microsoft předminulý týden přišel s vylepšenou službou Windows Live SkyDrive, nyní jen SkyDrive. Nabízí cloudové úložiště dat a jejich synchronizaci. Můžete tak mít data přístupná z různých míst. Stačí umístit do příslušné složky požadovaná data, program SkyDrive je nahraje na server a vy pak s daty můžete pracovat i na jiných zařízeních. Záměrně nepíši „počítači“, protože SkyDrive je v současné době pro Windows, Mac OS, Windows Mobile, Android a iPhone.

O SkyDrive bylo za posledních 14 dní napsáno mnoho obecných článků, proto se samotným účelem příliš zabývat nebudu. Podívám se na něj z pohledu uživatele odečítače obrazovky JAWS a přidám i pár praktických poznatků a tipů.

Co je třeba?

  • Mít založený účet u Microsoftu a tím vlastnit Windows Live ID a heslo;
  • Přihlásit se na www.skydrive.cz;
  • Stáhnout zde klienta pro synchronizaci;
  • Klienta nainstalovat.

Instalace

Instalační program je, co se produktů Microsoft týče, pro Windows Vista a novější. Uživatelé XP mají bohužel smůlu. Proces instalace je velmi jednoduchý a probíhá v češtině. Jediné, co je třeba zadat, je Windows Live ID, heslo a nastavit, kde má být synchronizační složka SkyDrive umístěna. Jako výchozí je nastavena složka uživatele. Nechtěl jsem mít SkyDrive v systémové oblasti, proto jsem složku nasměroval na datovou oblast disku. V závěru instalace je k dispozici možnost zapnutí zpřístupnění souborů na tomto počítači i z jiných zařízení. Vzhledem k tomu, že o tuto funkci nestojím, odškrtl jsem ji.

Po instalaci se objeví na systémové liště ikona programu. Ta zde není zastoupena jen názvem, ale také jeho aktuálním stavem: zda jsou data aktualizována, zda se zrovna synchronizují a kolik jich v procesu synchronizace je.

Klepnutím pravého tlačítka myši (ENTER) po vyvolání seznamu ikon systémové lišty (JAWSKey+F11) se vyvolá kontextová nabídka, ze které můžeme program ukončit, nastavit, otevřít složku SkyDrive apod. Možnosti nastavení se omezují jen na dvě zaškrtávací pole: jedním se povoluje přístup k datům i z jiného počítače a druhým automatické spouštění programu.

Z pohledu přístupnosti není problém s instalací, ani se samotným programem. Vše je s JAWS dostupné.

Praktické použití

Díky tomu, že Windows Live používám/testuji několik let, měl jsem možnost ke standardním 7 GB získat i další prostor. Mám tak k dispozici 25 GB, což už je solidní kapacita.

Ve složce SkyDrive mám dvě podsložky: Dokumenty a Dokumenty služby Office Live. U nového uživatele to může být pravděpodobně jinak.

Nejprve jsem ověřil, zda synchronizace funguje. Nakopíroval jsem pár souborů do složky SkyDrive, a pak zkontroloval na www.skydrive.cz, že jsou v pořádku nahrány. Stránka vypadá poměrně jednoduše a přístupně. České prostředí je samozřejmostí.

Nemám rád nepořádek a programy, které si dělají záložní složky, kde je napadne. SkyDrive bohužel patří mezi ně. Kromě složky SkyDrive se na stejném místě objevila složka SkyDriveTemp. V ní byla umístěna jedna podsložka s názvem složeným z mnoha znaků a čísel, jak je u MS obvyklé. Vše bylo prázdné.

Složky jsem se chtěl samozřejmě zbavit. Patrně by stačilo pouhé vymazání, ale pak bych čekal její opětovné vracení. Proto jsem kouknul, zda SkyDrive nemá nějaké konfigurační soubory a nalezl je v: C:\Users\Uživatel\AppData\Local\Microsoft\SkyDrive\settings.

„Global.ini“ vypadal díky parametru „tempDir=“ nadějně. Zapsal jsem tam tedy cestu ke standardní tempové složce C:\temp. A pak jsem skrytou složku SkyDriveTemp vymazal.

Teď při psaní článku jsem zjistil, že parametr „tempDir=“ je opět prázdný a složka se znovu vytvořila. ;-)

Tím, že jsem Vás „donutil“ přečíst tuto pasáž, která nemá výsledek, jsem Vám ušetřil čas testováním. Slepou cestu už jsem tedy objevil. ;-) Ale třeba se časem ukáže, že jsem cestu zapsal jinak, než si ji soubor global.ini žádá. V tuto chvíli jsem k danému problému nic nevygooglil. Služba je asi příliš čerstvá.

Druhým tipem bych ale opravdu pomoci mohl. Není z mé hlavy. Dovedlo mě k němu několik článků, které jsem k problematice přečetl. Řešil jsem, že do složky SkyDrive nechci přemisťovat složky, protože jsem již zvyklý na jejich umístění a mám je dané na logickém místě z pohledu struktury ostatních dat. Mít je na dvou místech a starat se o aktuálnost ve SkyDrive by bylo dosti nesmyslné. Byl jsem ale přiveden na symbolické odkazy, a ty vyřešily přesně to, co jsem chtěl.

Symbolické odkazy

Souborový systém NTFS (a ne jen ten) umožňuje vytvářet tzv. symbolické odkazy. Ty umožňují, aby obsah jedné složky byl v rámci stejného diskového oddílu přístupný ve struktuře složek na dalších místech a to tak, že data jsou na disku umístěna jen jednou. To lze zařídit i běžným zástupcem. Ten je ovšem souborem a v našem případě by nám nepomohl. Je-li vytvořen symbolický odkaz ke složce, vidíme ji na cílovém místě opět jako složku. Vymažeme-li ji, data zůstávají na původním místě. Více o symbolických odkazech se lze dočíst třeba na Wikipedii.

Od Windows Vista je v systému přítomný příkaz „MKLink“ spouštěný z příkazového řádku. Ten umožňuje vytváření symbolických odkazů pomocí příslušných parametrů. Vytváření není nijak složité, přesto ho považuji za zbytečně zdlouhavé a neintuitivní. Proto jsem se dal do vyhledávání nějakého GUI a nalezl program „Symbolic Link Creator“.

Jedná se o utilitu, kterou není potřeba instalovat. Stažený program stačí spustit. Díky tomu, že příkaz MKLink vyžaduje uživatelská práva správce, je i Symbolic Link Creator nutné takto spouštět. To lze jednoduše zařídit přes kontextové menu.

Prostředí je v angličtině, ale vzhledem k jednoduchosti to nebude vadit ani neangličtinářům. Do prvního pole se zadává cesta ke složce, ve které má být symbolický odkaz vytvořen. Vypisování cesty může být zdlouhavé, proto je možné přejít na tlačítko „Explore…“, které po stisku vyvolá dialog se stromovým seznamem, kde lze cílovou složku nalistovat.

Do následujícího pole se zadává název složky, pod kterým se zdrojový obsah zobrazí.

Do třetího pole lze opět zapsat cestu ke složce, tentokrát ovšem ke zdrojové. Její zadání si lze usnadnit následujícím tlačítkem „Explore…“, stejně jako v předešlém případě.

Pro naše účely není potřeba nic jiného zadávat, proto stačí přejít na tlačítko „Create Link“ a potvrdit.

Bez možnosti využití symbolických odkazů bych SkyDrive pravděpodobně ani nepoužíval.

Oblíbené položky kdekoli

Windows Live Mesh, předchůdce aplikace SkyDrive, umožňoval synchronizaci oblíbených položek prohlížeče Internet Explorer. SkyDrive neobsahuje přímou podporu oblíbených položek, ale opět lze využít symbolický odkaz.

Jediný problém, na který zde narážíme, je omezení použití symbolického odkazu pouze na diskový oddíl, na kterém je zdrojová složka. Což znamená, že složka oblíbené položky musí být umístěna na stejném oddílu, jako složka SkyDrive. Nejedná se ovšem o problém nepřekonatelný. Stačí přejít na ploše do složky uživatele, zde vybrat složku „Oblíbené položky“ a vyvolat k ní vlastnosti. Na kartě „Umístění“ lze oblíbené položky přesměrovat na jiné místo. V našem případě tím místem musí být diskový oddíl se synchronizační složkou SkyDrive.

Mým dlouholetým problémem bylo to, že mi přemístění ve Windows Vista nefungovalo. Až nyní jsem zjistil, že je problém v délce názvu cílové složky. Proto nechte její původní název „Favorites“.

Spokojený uživatel

V tuto chvíli mám nasdíleno přes 7 GB dat, ke kterým mám pohodlný přístup doma i v práci. Díky vcelku přístupnému webovému rozhranní mohu s daty vlastně pracovat odkudkoli, kde je k dispozici internetové připojení. To, že nemusím řešit dělání pořádku v oblíbených položkách na několika místech, je pro mě velká úspora času.

Nevýhody vidím v tuto chvíli dvě:

  • nemožnost používání s Windows XP;
  • nemožnost přes kontextové menu získat odkaz na daný soubor.

Jinak mohu SkyDrive doporučit všem, kteří chtějí pracovat v českém prostředí, využijí danou kapacitu a hlavně potřebují mít data přístupná z více míst. S JAWS jsem nenarazil při používání na jediný problém. Takže JAWSaři: směle do oblak!