Ozvučené mobilní telefony - telefon s dotykovým displejem poslepu

I mobilní telefom s dotykovým displejem lze ovládat poslepu. Před časem jsme se o tom mohli přesvědčit na školení, připraveném panem Patrikem Pospíšilem, autorem programu PST, o kterém jsme psali nedávno. Můj kolega Pepa Konečný, který školení zorganizoval, byl tak laskav, že řešení, které nám pan Pospíšil prezentoval, pěkně popsal v následujícím článku.

Už jsme si, byť nevidící, zvykli na běžné používání mobilních telefonů stejně tak, jak je používají vidící lidé. Umožňují nám to hlasové výstupy k těmto telefonům, ať už jsou koncipované jako odečítače displeje, nebo jako samostatné mluvící aplikace. Všechny tyto prostředky však mají jedno společné. Dosud byly určeny pouze pro klasické telefonní přístroje s běžnou tlačítkovou klávesnicí.

V poslední době se však stále více do popředí zájmu uživatelů i výrobců mobilních telefonů dostávají přístroje s dotykovým displejem. Bude to znamenat konec přístupnosti takovýchto telefonů pro nevidomé?

To určitě ne. U telefonních přístrojů s dotykovým displejem je možné problém obsluhy řešit softwarově. Displej je možné programově rozdělit do virtuální tabulky, která bude mít předem stanovený počet políček a každému z nich je možné přiřadit nějakou funkci. Tímto způsobem je tedy možné naprogramovat například funkční virtuální číselnici, která může mít funkce tlačítek 1 až 0, včetně hvězdičky a křížku, případně i jiných kláves.

A jak nevidomý pozná, na kterém místě displeje se co nachází?

To umožní prosté nalepení samolepících bumponů, které se běžně používají jako tlumiče nárazu dvířek u nábytku, nebo, ve slepecké komunitě, pro označování rysek otočných nastavovacích prvků u elektrospotřebičů.

Právě tímto způsobem řeší problematiku použitelnosti mobilních telefonů s dotykovým displejem Patrik Pospíšil, který je tvůrcem a dodavatelem mluvící aplikace PST pro mobilní telefony s operačním systémem Windows Mobile.

Běžný, komerčně zakoupený přístroj zpravidla obsahuje pod dotykovým displejem pouze klávesy kurzorového kříže, zelený a červený telefon pro zvednutí a zavěšení hovoru a dvě tlačítka pro návrat na plochu a pro mazání.

Ostatní tlačítka, tedy všechny číslice, křížek a hvězdička a k tomu ještě klávesy (F1 (návrat na předchozí dialogové okno PST) a tlačítko Back (mazání znaků), jsou naprogramovaná na displeji a jsou označena výše zmiňovanými "bumpony". Prvotní fólie displeje je překryta ještě jednou fólií o síle 0,5 mm, která má za úkol snížit citlivost na dotyk. Druhá fólie o menší tloušťce má pak na příslušných místech kruhové otvory, do nichž jsou vlepeny půlkulovité bumpony o průměru 6,4 milimetrů. Tím vytváří velice dobře hmatnou číselnou klávesnici i pro osoby s menší citlivostí v prstech. Tlačítka přilepená v otvorech horní krycí fólie drží dostatečně pevně a neměla by se odlepovat ani při nošení telefonu v kapse, nebo za extrémnějších povětrnostních podmínek. Osoby s citlivějším hmatem pak můžou zkusit používat telefon i bez vlepených bumpomů, pouze s děrovanou fólií.

Práce s takovýmto přístrojem je pak prakticky stejná, jako s telefonem s klasickou tlačítkovou klávesnicí. Jenom bude potřeba si zvyknout na to, že stisk takto simulovaných tlačítek nemá žádný zdvih a jejich odezva je tedy jen čistě zvuková, nebo hlasová.

V současné době je možné si objednat telefony typu Mivvy Zero, případně lze použít i jiný model, který má dotekový displej založený na rezistivní technologii (určený pro ovládání stylusem) a používá OS Windows Mobile 5, nebo vyšší.

Do budoucna si umím představit i jiné varianty naprogramování dotykových ploch displeje. Ve hře ale může být v budoucnosti také například i úplné ovládání telefonu hlasem, včetně možnosti převodu mluveného slova do textového formátu. V tom případě by se zde však už zcela vytratil prvek diskrétnosti. Takže se raději necháme překvapit tvůrčí fantazií výrobců mobilních telefonů, či programátorů speciálních programů pro nevidomé. Podstatný pro nás je fakt, že ani dotykové displeje nemusejí znamenat nemožnost obsluhy mobilních telefonů nevidomými osobami.

Přístupnost PDF dokumentů

Formát PDF je dlouhodobě vnímán jako formát bezproblémový a přístupný. Ale není PDF jako PDF a ne vždy musí výše uvedené tvrzení platit. PDF může mít mnoho různých podob a ne všechny jsou přístupné. Jaká jsou tedy v současné době PDF, se kterými se mohou handicapovaní uživatelé nejčastěji setkat?

Plnohodnotně přístupné PDF

Pokud je PDF soubor vytvořen exportem z Office 2007 či Open Office a při psaní zdrojového textu je brán ohled na sémantiku, tzn. byly použity styly a byla respektována další pravidla přístupnosti (například dostatečný barevný kontrast, nerušivý vzorek na pozadí dokumentu, atp.) a při exportu PDF je zaškrtnuta volba "vytvořit tagované PDF", je výsledkem pohodlně přístupný dokument. Nevidomý se v něm snadno zorientuje, slabozraký pohodlně přečte a také jeho další zpracování je velmi jednoduché.

I přesto ale mohou nastat situace, kdy i takové PDF nemusí být přístupné. Záleží totiž i na typu předlohy a existují situace, kdy je lepší použít HTML (například u složitějších tabulek kvůli možnosti definovat vazby mezi buňkami a vícenásobnými záhlavími) nebo úplně jiný způsob zpřístupnění (například hmatovou grafiku v případě mapy či Braillovo písmo u matematických a fyzikálních zápisů).

PDF na úrovni prostého textu

Pro vytvoření PDF také můžeme použít některý z volně dostupných nástrojů (já používám PDF Creator), který do systému přidá virtuální tiskárnu, na které pak můžeme PDF dokumenty tisknout.

Výhodou tohoto řešení je snadná dostupnost nástroje a možnost vytvářet PDF z jakékoliv aplikace, z níž lze tisknout, nevýhodou je pak vytvoření PDF na úrovni prostého textu, tzn. PDF, které je prosto jakékoliv sémantické informace.

Obtížně přístupné až nepřístupné PDF

Kromě výše uvedených existují PDF, která jsou z hlediska přístupnosti velmi problematická. Jedná se o PDF, které obsahuje pouze grafickou složku (typicky naskenovaný obrázek) či uzamčená PDF.

I s těmito dokumenty si lze poradit, ale míra úsilí je několikanásobně větší, než v předchozích dvou případech. V některých případech lze takový PDF dokument přímo rozpoznat OCR programem, krajní řešení pak obvykle spočívá ve vytištění dokumentu, jeho naskenování a rozpoznání OCR programem. Obě řešení pak s sebou nesou možné chyby, vzniklé nedokonalostí OCR převodu. Uživatel tak dostává dokument, který nemusí plně odpovídat originálu.

Jak poznat přístupný dokument?

Nejsnazším způsobem je označit obsah PDF do bloku, zkopírovat do schránky, a vložit do nějakého textového editoru (Wordu, Poznámkového bloku). Pokud je text po vložení do textového editoru čitelný, je to s jeho přístupností v pořádku.

Druhou možností je pak použít funkci Rychlá kontrola přístupnosti v aplikaci Adobe Reader, která PDF dokument z hlediska přístupnosti prověří a uživatele upozorní na případné problémy s přístupností.

Závěr

Jak z výše uvedeného vyplývá, problém přístupnosti PDF dokumentů není technického rázu. V současné době máme dostatek nástrojů k tomu, abychom mohli tvořit přístupné dokumenty.

K tomu, abychom se s přístupnými dokumenty setkávali stále častěji, je tedy třeba, aby se změnil přístup uživatelů, kteří dokumenty tvoří, a aby tito uživatelé vytvářeli dokumenty s ohledem na přístupnost.

Pokud vás tato problematika zajímá více, neváhejte a přihlaste se na naše Školení tvorby přístupných dokumentů.

P.S. Článek si nečiní nárok být úplným soupisem všech možností, které v praxi existují. Určitě je řada dalších aspektů, které je třeba při tvorbě PDF brát v potaz, a které mohou jeho přístupnost ovlivnit.

Ukázky různých typů PDF dokumentů

• PDF z Wordu 2007 (122 kB)
• PDF vytvořené pomocí PDF Creatoru (49,4 kB)
• PDF s obsahem v grafické podobě (32,5 kB)

Jak bylo na INSPO 2010?

Rok se s rokem sešel a v sobotu 13. března proběhl v Kongresovém centru Praha 10. ročník konference INSPO 2010. Na konferenci se zaregistrovalo 270 účastníků a ani já jsem nemohl chybět.

S cestou do do Prahy jsem měl původně jiné plány (vykompenzovat ranní vstávání), ale nakonec jsem ji strávil zajímavou diskusí se Svaťou Ondrou ze střediska Teiresias - o tom, jak se žije v brněnském TyfloCentru a v Teiresiasu, o přístupnosti všeho možného, a tak vůbec ;-)

Do Kongresového centra jsme dorazili přibližně 20 minut před začátkem. Ve frontě na registraci mně zaklepal na rameno Brbla, za chvíli dorazil i BoB, takže jsme se mohli vydat do sálu a zahrát si na vzorné posluchače ;-)

Dopolední blok začal krátce po desáté a nejvíce mě z něj zaujaly následující tři věci:

• Ven ze tmy – vývoj orientační pomůcky pro nevidomé: Přemysl Donát s kolegy nás seznámil s prototypem nové orientační pomůcky pro nevidomé. Něco už funguje, něco ne, pomůcka má i jistá omezení, plynoucí z použitého řešení, tak jsem zvědavý, jak se bude pomůcka dále vyvíjet a zda nakonec bude nevidomým opravdu k užitku.
• Informační technologie v koncepci deinstitucionalizace: pěkná přednáška o tom, že opuštění prostředí (v tomto případě ústavu), na který je handicapovaný člověk zvyklý, může být velmi obtížné a adaptace na nové prostředí velký krok do neznáma. O to větší úspěch je, když se takový člověk dokáže osamostatnit a život "na svobodě" by za návrat do jistoty ústavu neměnil. A že mu při tom velmi pomáhají informační a komunikační technologie, je více než jasné.
• Internet a můj handicap – vyhlášení výsledků 6. ročníku literární soutěže: můj kamarád a kolega Zdeněk Rybák získal 1. cenu a zvláštní cenu časopisu Můžeš za svůj příspěvek Jak mi Internet získal respekt.

Po obědě jsem se již tradičně vydal do sekce Tvorba přístupného webu. Tu jsem zahajoval svou přednáškou WCAG 2.0 prakticky aneb Jak zlepšit přístupnost webových stránek. Věnoval jsem se novým praktickým věcem, které WCAG 2.0 přináší - větší orientaci na uživatele, zlepšení přístupnosti tabulek, formulářů, či použití Javascriptu. Jediná výtka z publika, která se ke mně dostala, se týkala statického provedení mé přednášky. Za řečnickým pultíkem se toho moc akčního vymyslet nedá, ale naštěstí se mám kde učit ;-), takže příště se polepším.

Další přednášky byly také zajímavé. Vojtěch Regec z ÚNSS nás seznámil s přístupností informací v elektronické podobě pro studenty se zrakovým postižením, Georgios Yiannakou povídal o Google Apps - ty u nás používáme, takže jsem kladl řadu dotazů (Edu verze pro české neziskovky bohužel stále není uvolněna, ale snad tento rok) a Pavlína Kalousová s Tomášem Jindříškem uzavřeli sekci dvěmi přednáškami o tom, jak využít Facebook a internet vůbec k propagaci neziskovek a shánění dárců.

Celodenní hru Zarezervuj stůl ve Ferdinandě jsme bohužel prohráli, protože žádný z dostupných prostředků (registrační formulář na webu, dvě různá telefonní čísla) nefungoval, a překvapivým vítězem se nakonec stal Marek Prokop ;-), který tam dorazil před námi a stůl ochotně zarezervoval. Večerní posezení ve Ferdinandě s Markem, BoBem, Martinem, Brblou a jeho přítelkyní tak bylo příjemnou tečkou za celým dnem.

Organizátorům děkuji za vydařenou konferenci, Telefonice O2 za balíček Fair Trade výrobků a kolegům za příjemnou společnost během celého dne.

Ozvučené mobilní telefony - PST

Dnešní příspěvek je věnován dalšímu řešení, které zpřístupuje mobilní telefony uživatelům s těžkým postižením zraku. Tentokrát se jedná o aplikaci PST z dílny českého programátora Patrika Pospíšila.

Mobilní telefon, ozvučený touto aplikací, používá Roman Kabelka, který je také autorem následujících řádků.

Úvod

PST, neboli P-Smartphone Talker, je nadstavba mobilních telefonů se systémem Windows Mobile, umožňující pracovat s těmito telefony uživatelům s těžkým postižením zraku. V praxi se jedná o samoozvučovací aplikaci, která disponuje hlasovou odezvou ve svém specifickém prostředí, šitém na míru právě zrakově postiženým. Nejedná se tedy o odečítač operačního systému telefonu tak, jakými jsou například Mobile Speak či Talks & Zooms.

Tento koncept s sebou přináší jednu velkou výhodu a jednu nevýhodu. Protože prostředí aplikace je navrženo s cílem pomoci nevidomým při ovládání telefonu, nenastávají situace, kdy telefon nedává adekvátní hlasovou odezvu. Na druhou stranu uživatel pozbývá výhod "chytrého" telefonu tím, že je odkázán pouze na funkce, jež PST umí, a nelze je bez zásahu dodavatele tohoto řešení rozšiřovat.

Základní funkce

Po zapnutí telefonu a zavedení aplikace PST z paměťové karty se uživatel ocitne v hlavním dialogovém okně, jež slouží jako rozcestník k dalším nabídkám a podaplikacím a poskytuje informace o operátorovi a aktuálním čase. Též umožňuje zadat neexistující telefonní číslo v kontaktech či rychlou volbu.

Ve chvíli, kdy telefon zaregistruje příchozí hovor, PST spustí přehrávání příslušného zvonění a začne periodicky hlasem opakovat jméno či číslo volajícího. Aby toto oznamování bylo slyšet, lze zvonění umlčet. Hlavní dialog po skončení hovoru namísto operátora a času zobrazuje identifikaci volajícího a délku hovoru.

Hlavní dialog obsahuje následující volby:

• Hovory - seznam registrovaných přijatých, odchozích a zmeškaných hovorů, přičemž každá položka obsahuje jméno a číslo volajícího, čas zahájení/příchod hovoru a délku hovoru. S každou položkou lze provádět sadu operací prakticky podobných těm ze seznamu kontaktů.
• Kontakty - seznam kontaktů, v němž se lze pohybovat šipkami či počátečními písmeny a s kontaktem je možno provádět různé operace, jako je Zavolat, Poslat SMS nebo Odstranit. PST kontakty uchovává ve svých datových souborech, avšak v případě potřeby je připraven import a export na SIM kartu. Ke každému záznamu se uchovává jméno, telefonní číslo, e-mail, popř. číslo rychlé volby a individuální zvuk zvonění.
• SMS přijaté - obsahuje seznam přijatých SMS, kde ke každé zprávě je čtena identifikace odesílatele a čas doručení. Dialog obsahuje také editační pole s textem zprávy, což je možno využít k podrobnějšímu čtení po znacích. Zprávy v seznamu zůstávají tak dlouho, dokud nejsou smazány, tj. nejsou zde jen právě doručené SMS, které před vstupem do tohoto dialogu jsou indikovány změněným popiskem tlačítka SMS přijaté na X SMS přijaté, kde X je počet nových SMS.
• SMS odeslat - toto tlačítko vyvolá dialog pro psaní SMS s prázdnými hodnotami telefonního čísla a textu zprávy. Pomocí tlačítka Minulý text se do editačního pole textu zprávy vloží naposledy odesílaný text, což lze využít k hromadnému rozesílání menšího rozsahu. Zadáním speciálního kódu do telefonního čísla se vyvolá dávkové rozesílání SMS z příslušného souboru. Vyžádat si doručenky k odesílaným zprávám je možné též.
• Diář - jedná se de facto o upomínky, kdy v daný čas je připomenuta zadaná zpráva. Při vstupu do dialogu stojí kurzor na nejaktuálnějším záznamu. Před vstupem do diáře, pokud jsou nepřečtené některé aktuální záznamy, se popisek tlačítka Diář mění na Přečtěte diář. Aby uživatel byl vyrozuměn, že má nepřijaté hovory, nepřečtené SMS či události v diáři, je v určitém časovém intervalu zvukově tato skutečnost připomínána, pokud není samozřejmě nastaven profil s vypnutými zvuky.
• Info - tento jednoduchý seznam pouze pro čtení obsahuje informace o operátoru, síle signálu, stavu baterie, využití paměti, stav zapnutí Bluetooth, atp.
• Diktafon - kromě předpokládaných tlačítek pro nahrávání, přehrávání a zastavení je v dialogu seznam nahrávek, kde každá má u sebe čas pořízení. Nahrávky jsou pořizovány v telefonní kvalitě z vestavěného mikrofonu a ukládány ve formátu WAV na paměťovou kartu.
• Nastavení - tato sada několika vnořených dialogů obsahuje nastavení aplikace PST, které se týkají jak samotné aplikace jako např. parametry hlasu a osoba mluvčího, tak nastavení ovlivňující systém telefonu, což zahrnuje nastavení systémového času, vibrací v závislosti na profilu, volbu operátora atd. Samozřejmě sem patří i nastavení výchozího vyzvánění a zvuku příchozí SMS.

Další funkce

Po aktivaci tlačítka Další v hlavním dialogu se zpřístupní další nabídka funkcí, mezi které patří:

• Časové funkce - budík, minutník a stopky jsou zahrnuty právě v tomto dialogu a stejně jako u jiných telefonů s Windows Mobile pro správnou funkčnost musí být telefon zapnutý a v tomto případě musí být i aktivní aplikace PST.
• SMS služby - je zde několik průvodců ulehčujících vyplňování tvarů SMS, kterými lze zjišťovat informace o vlakových a autobusových spojích, o televizním programu apod.
• Kalkulátor a Bluetooth klávesnice - jedná se o dvě oddělené funkce, ale je vhodné je zmínit takto, neboť jednoduchý kalkulátor s připojenou Bluetooth klávesnicí získá hned mnohem více funkcí, než lze ovládat přímo z klávesnice telefonu, kde jsou přístupné pouze základní matematické operace. Připojená Bluetooth klávesnice nabízí i větší komfort např. při psaní poznámek.
  Poznámky - Primitivní editor s možnostmi editace na úrovni psaní SMS umožňuje zapisovat celkem do desíti nezávislých souborů textové poznámky. Přes tuto funkci je přístupný i soubor se zálohou SMS, do níž se automaticky ukládají odeslané SMS a jednotlivé přijaté SMS jen na vyžádání z příslušné nabídky.
• Čtení textů - pokud uživatel do příslušné složky na kartě telefonu nahraje textové soubory, které mohou obsahovat např. elektronické knihy, lze si je touto funkcí nechat číst integrovaným hlasovým výstupem PST. Pokud je čtení přerušeno, k souboru se zapamatuje záložka, na níž čtení může v budoucnosti pokračovat.
  MP3 - Jednoduchý průzkumník na pevno dané složky na kartě určené pro MP3 soubory využívá k následnému přehrávání zabudovaný Windows Media Player, který sám o sobě ozvučený není, přesto při znalosti příslušných klávesových povelů jej lze ovládat.

Podaplikace

PST ve své výbavě má i funkce, které svou rozsáhlostí můžeme považovat spíše za podaplikace. Jedná se o e-mailového klienta, webový prohlížeč a především GPS navigaci. Popis těchto funkcí a jejich bez pochyby zajímavé řešení je ovšem nad rámec tohoto článku a budeme se jim jistě věnovat v budoucnosti.

Obecné ovládání

Jak již bylo naznačeno, je každá aktuální nabídka PST jistou formou dialogu, v němž se uživatel pohybuje kurzorovými šipkami. Středová klávesa (ENTER) potvrzuje tlačítka a vyvolává tak nové dialogy nebo provádí danou operaci a vrací se do nadřazeného dialogu. Pro opuštění dialogu a návrat do nadřazeného dialogu bez provedení nabízených akcí je vyhrazena jedna z funkčních kláves. Ta druhá slouží k cyklickému přechodu po ovládacích prvcích tam, kde šipky jsou obsazeny samotnými funkcemi ovládacího prvku, což představuje pohyb v seznamech či pohyb po znacích v editačních polích.

ENTER svým stiskem také přepíná cyklicky volby přepínačů, což při větším počtu položek není příliš pohodlné - příklad přepínání vyzvánění. Stisk tohoto tlačítka na položce seznamu jakéhokoli druhu (seznam kontaktů, seznam SMS) vyvolává dialog s kontextovou nabídkou pro danou položku.

Videoukázka

Související odkazy

• Ozvučené mobilní telefony - Mobile Speak