I mobilní telefom s dotykovým displejem lze ovládat poslepu. Před časem jsme se o tom mohli přesvědčit na školení, připraveném panem Patrikem Pospíšilem, autorem programu PST, o kterém jsme psali nedávno. Můj kolega Pepa Konečný, který školení zorganizoval, byl tak laskav, že řešení, které nám pan Pospíšil prezentoval, pěkně popsal v následujícím článku.
Už jsme si, byť nevidící, zvykli na běžné používání mobilních telefonů stejně tak, jak je používají vidící lidé. Umožňují nám to hlasové výstupy k těmto telefonům, ať už jsou koncipované jako odečítače displeje, nebo jako samostatné mluvící aplikace. Všechny tyto prostředky však mají jedno společné. Dosud byly určeny pouze pro klasické telefonní přístroje s běžnou tlačítkovou klávesnicí.
V poslední době se však stále více do popředí zájmu uživatelů i výrobců mobilních telefonů dostávají přístroje s dotykovým displejem. Bude to znamenat konec přístupnosti takovýchto telefonů pro nevidomé?
To určitě ne. U telefonních přístrojů s dotykovým displejem je možné problém obsluhy řešit softwarově. Displej je možné programově rozdělit do virtuální tabulky, která bude mít předem stanovený počet políček a každému z nich je možné přiřadit nějakou funkci. Tímto způsobem je tedy možné naprogramovat například funkční virtuální číselnici, která může mít funkce tlačítek 1 až 0, včetně hvězdičky a křížku, případně i jiných kláves.
A jak nevidomý pozná, na kterém místě displeje se co nachází?
To umožní prosté nalepení samolepících bumponů, které se běžně používají jako tlumiče nárazu dvířek u nábytku, nebo, ve slepecké komunitě, pro označování rysek otočných nastavovacích prvků u elektrospotřebičů.
Právě tímto způsobem řeší problematiku použitelnosti mobilních telefonů s dotykovým displejem Patrik Pospíšil, který je tvůrcem a dodavatelem mluvící aplikace PST pro mobilní telefony s operačním systémem Windows Mobile.
Běžný, komerčně zakoupený přístroj zpravidla obsahuje pod dotykovým displejem pouze klávesy kurzorového kříže, zelený a červený telefon pro zvednutí a zavěšení hovoru a dvě tlačítka pro návrat na plochu a pro mazání.
Ostatní tlačítka, tedy všechny číslice, křížek a hvězdička a k tomu ještě klávesy (F1 (návrat na předchozí dialogové okno PST) a tlačítko Back (mazání znaků), jsou naprogramovaná na displeji a jsou označena výše zmiňovanými "bumpony". Prvotní fólie displeje je překryta ještě jednou fólií o síle 0,5 mm, která má za úkol snížit citlivost na dotyk. Druhá fólie o menší tloušťce má pak na příslušných místech kruhové otvory, do nichž jsou vlepeny půlkulovité bumpony o průměru 6,4 milimetrů. Tím vytváří velice dobře hmatnou číselnou klávesnici i pro osoby s menší citlivostí v prstech. Tlačítka přilepená v otvorech horní krycí fólie drží dostatečně pevně a neměla by se odlepovat ani při nošení telefonu v kapse, nebo za extrémnějších povětrnostních podmínek. Osoby s citlivějším hmatem pak můžou zkusit používat telefon i bez vlepených bumpomů, pouze s děrovanou fólií.
Práce s takovýmto přístrojem je pak prakticky stejná, jako s telefonem s klasickou tlačítkovou klávesnicí. Jenom bude potřeba si zvyknout na to, že stisk takto simulovaných tlačítek nemá žádný zdvih a jejich odezva je tedy jen čistě zvuková, nebo hlasová.
V současné době je možné si objednat telefony typu Mivvy Zero, případně lze použít i jiný model, který má dotekový displej založený na rezistivní technologii (určený pro ovládání stylusem) a používá OS Windows Mobile 5, nebo vyšší.
Do budoucna si umím představit i jiné varianty naprogramování dotykových ploch displeje. Ve hře ale může být v budoucnosti také například i úplné ovládání telefonu hlasem, včetně možnosti převodu mluveného slova do textového formátu. V tom případě by se zde však už zcela vytratil prvek diskrétnosti. Takže se raději necháme překvapit tvůrčí fantazií výrobců mobilních telefonů, či programátorů speciálních programů pro nevidomé. Podstatný pro nás je fakt, že ani dotykové displeje nemusejí znamenat nemožnost obsluhy mobilních telefonů nevidomými osobami.
