Dolphin Guide - přístup k internetovým službám pro každého - 2. část

V předchozím díle jsme se seznámili s programem Dolphin Guide a s některými možnostmi, které nabízí uživatelům s těžkým postižením zraku. Dnes se podíváme na další funkce, které Guide přináší.

Skype

Guide obsahuje i základní podporu pro telefonování přes Skype. V tomto případě jde ale opravdu jen o základní funkčnost. Abychom Skype z Guidu mohli využívat, musí být v systému nainstalovaná standardní aplikace Skype a musí v ní být nastaveno automatické přihlašování našeho Skype účtu. Toto nastavení bohužel nelze provést z Guidu, takže zde se uživatel neobejde bez pomoci někoho vidícího.

A co můžeme se Skypem v Guidu dělat? Jednoduše volat jiným uživatelům Skypu a máme-li předplacený kredit, tak také na běžné telefony. Není zde možné vyhledávat kontakty ani vidět aktuální stav autorizovaných kontaktů, takže vždy voláme "naslepo", aniž bychom věděli, zda je volaná osoba online. Svůj vlastní stav také nezměníme. Skype lze pouze zapnout a vypnout. Jsme tedy buď ve stavu online, nebo offline.

Prostřednictvím Guidu nelze po Skypu chatovat. Příchozí chaty Guide sice přečte, čtení ale nesmíme přerušit, protože jinak už nemáme žádnou další možnost, jak si chat přečíst znovu a také není možné na chat odpovědět.

Prosté volání tedy v Guidu funguje hladce, doufám ale, že se v příštích verzích funkčnost Skypu rozšíří i o podporu chatu.

Instant Messenger

Textová online komunikace je v Guidu možná prostřednictvím funkce, která využívá protokol Windows Messengeru od Microsoftu. Zde je podpora mnohem propracovanější než v případě Skypu. Uživatelský účet můžeme nastavit přímo z prostředí Guidu, můžeme si nastavovat svůj stav a taky vidět stavy ostatních kontaktů. Lze chatovat jednotlivě nebo i hromadně a můžeme se vracet k historii konverzací.

Instant Mesenger má v současnosti jen jednu vadu na kráse - chatování v Guidu zatím nepodporuje českou diakritiku, musíte tedy svůj protějšek požádat, ať vám píše bez hacku a carek.

RSS čtečka

Další užitečnou funkcí Guidu je čtečka RSS kanálů. Několik převážně zpravodajských kanálů je zde opět předdefinováno, další si uživatel může přidávat. Po odenterování článku z právě prohlíženého kanálu se stránka s článkem zobrazí v jakési zjednodušené formě. Je zobrazen jen prostý text bez grafiky a formátování a Guide se snaží ze stránky eliminovat vše kromě textu článku, abychom si rovnou mohli číst, co nás zajímá, bez nutnosti prokousávat se nejprve úvodními hlavičkami a menu zpravodajských serverů. Díky tomu je čtení článků opravdu jednoduché, je to ale dvousečná zbraň. Vedlejším efektem tohoto zjednodušování je, že se z textu článku vytratí veškeré odkazy. To je nepříjemné u serverů, které v článcích používají inline reklamu. Musíme se tedy omezit na servery, na kterých inline reklama není.

Webový prohlížeč

Na závěr přehledu internetových funkcí Guidu jsem si nechal webový prohlížeč. Ten se svým ovládáním vymyká ostatním částem Guidu. Základní dva prvky okna prohlížeče jsou adresní řádek a načtená stránka. Mezi těmito prvky přecházíme klávesou Escape.
Do adresního řádku můžeme kromě adres zadávat i příkazy, kterými prohlížeč ovládáme, např. příkazy jako Oblíbené, Historie, Nastavení, Přidat k oblíbeným, apod. Pro plnohodnotné využití prohlížeče si tedy musíme těchto několik příkazů pamatovat. Adresní řádek můžeme snadno využít i pro hledání přes Google. Zadáme-li do řádku cokoli, co není ani příkazem ani adresou, načte se stránka Googlu s výsledky hledání pro zadaný text.

Po samotné stránce se můžeme pohybovat šipkami vpravo a vlevo, které nás posouvají na další či předchozí prvek. Pro rychlý pohyb jen po odkazech lze použít klávesu L vpřed a Ctrl+L zpět. Stejným způsobem funguje písmeno N pro bloky textu, které nejsou odkazy. Je k dispozici i klávesa H pro nadpisy, ale na většině stránek, kde jsem ji zkoušel, tato klávesa nefungovala. To je škoda, protože pohyb po nadpisech určitě patří k základním funkcím při brouzdání s hlasovým výstupem. Pokud kurzor stojí na formulářovém prvku, lze s prvkem ihned pracovat. Není tedy nutné přepínat se do formulářového režimu, jak je tomu zvykem u odečítačů.
Částečně vidící uživatelé mohou ocenit nastavitelné zvětšení stránky, zvýraznění pozice kurzoru a možnost zapnutí a vypnutí zobrazení obrázků. Stránky lze také zobrazovat neformátovaně jako prostý text v jednotných barvách a fontu.
Myslím, že prohlížeč není stavěný na procházení stránek, které mají složitou strukturu nebo vyžadují větší interakci, ale pro jednodušší weby je snadno použitelný. Výhodné může být navštěvovat raději zjednodušené varianty webů pro mobilní zařízení, pokud jsou k dispozici.

Vzdálená podpora

Mezi internetové funkce jsem zařadil i technickou podporu, kterou lze poskytovat i na dálku právě prostřednictvím internetu.

Z hlediska uživatele je navázání zabezpečeného spojení s pracovníkem technické podpory snadné – po zvolení příslušné položky v menu je třeba zadat kód, který technik sdělí uživateli třeba telefonicky. Tím technik získá přístup k počítači uživatele a může s ním např. zkonzultovat problém, na který v Guidu naráží, nebo mu třeba nastavit aplikaci Skype, což by uživatel jen s pomocí Guidu provést nemohl.

Závěr

Po přečtení popisu výše uvedených funkcí si můžete říci, že Guide nepřináší nic světoborného. Cílem Guidu ale není převyšovat běžné aplikace množstvím možností a funkcí, ale nabídnout základní funkčnost pomocí velmi jednoduchého ovládání. Zatímco využívání obdobných funkcí v běžných aplikacích prostřednictvím odečítače vyžaduje desítky hodin školení a zvládnutí práce v mnoha různých aplikacích, zde se uživatel obejde téměř jen s šipkami, Enterem a Escapem a vše je v rámci jediného programu. Zrakově postižení, pro které práce s odečítačem není problém, dají určitě odečítači přednost. Existuje ale i skupina lidí, pro které je práce s odečítačem příliš náročná, a těm může Guide přinést nové možnosti a zpřístupnit užitečné internetové služby i další funkce počítače.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Související odkazy

• Dolphin Guide na webu Spektry
• Dolphin Guide Tour na webu Spektry
• Anglická demoverze Dolphin Guide ke stažení

Dolphin Guide - přístup k internetovým službám pro každého - 1. část

V prosinci 2009 uvedla Spektra v. d. n. na náš trh nový software pro zrakově postižené. Jmenuje se Dolphin Guide a jak z názvu plyne, jedná se o produkt britské firmy Dolphin, kterou u nás známe především jako producenta odečítačů a softwarových lup Supernova, Hal, Lunar a LunarPlus.

Tyto klasické odečítače a softwarové lupy se snaží o zpřístupnění všech standardních funkcí a možností prostředí Windows a aplikací, které v něm běžně používáme. Uživatelé, kteří práci s odečítačem nebo zvětšovačem zvládnou, mají tedy potom k dispozici veškerý běžně používaný aplikační software se všemi jeho možnostmi. Existuje ale i skupina zrakově postižených, pro které je orientace ve složitém prostředí Windows jen na základě odezvy hlasového výstupu a za pomoci klávesnice natolik složitá, že práci s počítačem musí vzdát a veškeré vymoženosti internetu a moderních informačních technologií jim zůstanou nepřístupné. Právě těmto lidem je určený Dolphin Guide, který má k uživateli přesně opačný přístup než odečítače. Snahou Guidu je uživatele uchránit složitého prostředí standardních aplikací a nabídnout mu podobné funkce mnohem jednodušší a srozumitelnější formou. Guide je tedy softwarový balík, který obsahuje vše důležité, co člověk potřebuje pro běžné domácí využití počítače. Škála možností není zdaleka tak široká jako u běžných aplikací, je ale kladen důraz na maximální jednoduchost, srozumitelnost a přístupnost.

Guide nabízí mimo jiné tyto funkce: textový editor, čtení naskenovaných předloh převedených pomocí OCR, zvětšování obrázků a naskenovaných dokumentů, kopírku, adresář, kalendář, hlasové poznámky, přehrávání CD, DVD a multimediálních souborů atd. My se ale v následujících odstavcích zaměříme hlavně na funkce, které zpřístupňují různé internetové služby.

Uživatelské prostředí Guidu

Téměř vše se v Guidu ovládá pomocí výběru aktuálně dostupných funkcí z jednoduchého menu. Pro základní práci v Guidu tedy nemusíme znát žádné klávesové zkratky, vystačíme si jen s šipkami nahoru a dolů pro pohyb v menu, Enterem pro potvrzení položky a Escapem pro návrat do předchozí obrazovky. Dále můžeme Guide ovládat pomocí funkčních kláves. Některé funkční klávesy např. slouží pro pohyb v textu. Nejdůležitější je asi klávesa F8, která spouští plynulé čtení. Užitečná je i klávesa F1. Ta otevírá kontextovou nápovědu k obrazovce, na které se právě nacházíme. Je trochu škoda, že tento opravdu snadný systém ovládání má i několik výjimek – pár funkcí přes systém nabídek dostupných není a nezbývá než znát jejich klávesové zkratky, např. akce schránky Kopírovat, Vyjmout a Vložit.

Vše v Guidu je čteno dobře srozumitelným hlasovým syntetizérem RealSpeak Zuzana. Oproti SAPI variantě Zuzany, která se používá s odečítači, je zde podstatně rychlejší odezva při psaní.

Částečně vidící uživatelé si mohou vzhled Guidu libovolně upravit. Lze uživatelsky měnit barvy, font a velikost písma všude v Guidu.

E-mail

První z internetových funkcí, na kterou se podíváme, je elektronická pošta. S Guidem můžeme pracovat s e-mailovou schránkou přes protokol POP3 i IMAP. Narozdíl od běžných mailových klientů zde můžeme mít nastavený jen jeden e-mailový účet. Máme k dispozici základní funkce, jako je odpověď, přeposlání, ruční třídění zpráv či práci s přílohami. Oproti běžným mailovým klientům zde nemůžeme definovat pravidla pro automatické třídění příchozí pošty a při psaní zpráv nelze využívat políčka Kopie a Skrytá kopie. E-mail je integrovaný s adresářem a kontrolou pravopisu, takže při psaní zprávy můžeme pohodlně vybírat příjemce a také rychle zkontrolovat chyby v textu zprávy.

Internetová rádia

Guide nabízí seznam předdefinovaných rádií, který načítá z internetu. Je v něm přes 50 převážně českých stanic. O seznam se stará technická podpora, takže může průběžně opravovat nefunkční adresy či přidávat nová rádia. Pokud uživatelé znají adresy streamů, mohou si také přidávat svá vlastní rádia. Výběr rádia a ovládání při jeho přehrávání je snadné - jako téměř všude i zde vystačíme jen s šipkami, Enterem a Escapem. Během přehrávání můžeme regulovat jeho hlasitost, aby rádio nebylo příliš tiché nebo hlasité vzhledem k hlasovému výstupu. Rádio můžeme nechat hrát, i když z internetových rádií odejdeme a budeme pracovat v jiných částech Guidu.

Podcasty

Pro tuto funkci Guide také obsahuje předdefinovanou sadu podcastů - zejména základní podcasty Českého rozhlasu. Do seznamu můžeme ale přidávat i vlastní podcasty. Zvolíme-li v seznamu nějaký podcast, Guide načte a zobrazí seznam pořadů. U jednotlivých pořadů Guide hlásí, zda jsme je již poslouchali, nebo že jsou stažené, ale neposlechnuté, případně průběh jejich stahování. Pokud odenterujeme nestažený pořad, můžeme zahájit jeho stahování, pokud odenterujeme pořad již stažený, můžeme jej přehrávat. Při přehrávání máme stejné možnosti jako v případě rádií.

Příště se podíváme na to, jak lze pomocí Guide používat Skype, RSS čtečku či surfovat po webu.

Autorem článku je Honza Šnyrych.

Související odkazy

• Dolphin Guide na webu Spektry
• Dolphin Guide Tour na webu Spektry
• Anglická demoverze Dolphin Guide ke stažení

Screenreader JAWS 10 v češtině

V prosinci 2009 firma Galop uvolnila dlouho očekávanou českou lokalizaci screenreaderu JAWS verze 10. Mezi hlavní novinky této verze patří:

• nově zavedené Hlasové profily,
• podpora pro více zvukových karet,
• funkce JAWS Tandem,
• automatický formulářový režim,
• podpora některých věcí z WAI-ARIA.

Související odkazy

• Novinky v aplikaci JAWS 10.0 - podrobný popis všech novinek verze 10.
• mail Michala Jungmmana do konference Fanda včetně bližších informací o instalaci.

Přístupnost internetového bankovnictví - ČSOB Internet Banking 24

Internetové bankovnictví bylo (a mnohými stále je) vnímáno jako obtížně či vůbec přístupné. Je tomu tak ale doopravdy? Nejedná se jen o další - dnes již dávno neplatný - mýtus z oblasti přístupnosti?

Požádal jsem své kolegy, kteří některé z internetových bankovnictví používají, aby mi napsali, jak se jim s jejich internetovým bankovnictvím pracuje, co se jim na něm líbí a co by třeba bylo udělat pro to, aby se jim s ním pracovalo ještě lépe.

Jako první se mi ozval kolega Michal Jelínek, jehož zhodnocení služby ČSOB Internet Banking 24 si nyní můžete přečíst.

Slovo má Michal.

Internetové bankovnictví používám již mnoho let. Mohu si tak z domova vyřizovat vše, co potřebuji a do banky jdu jen tehdy, když chci využít nových služeb (spoření apod.). Jeho přínos jsem objevil ještě v době, kdy internetové bankovnictví nebylo tolik rozšířené ani mezi vidícími. V počátcích ovládání nebylo až tak jednoduché. Odečítače toho neuměly tolik jako dnes a ani web nebyl tehdy zrovna nejpřístupnější. Ale stále lepší než kdybych musel jít s každou platbou přímo do banky. Přístupnost se od počátků dost vylepšila a dnes může ČSOB Internet Banking používat myslím každý zrakově postižený bez větších problémů.

Web není dokonalý, ale který je... K lepší orientaci by určitě přispěl například nadpis u hlavního či vedlejších menu, osobně bych přivítal, kdyby výběr jazyků nebyl řešen tlačítky, ale třeba rozbalovacím seznamem či běžnými odkazy. Naopak potvrzování formulářů by mohlo být řešeno tlačítky, nikoli odkazy. Ne vždy je nutné vyplňovat celý formulář a tak by funkce odečítače pro přechod na nejbližší tlačítko urychlila práci. Přechod na nejbližší odkaz nepomůže, protože různé odkazy jsou přímo součástí formulářů.

Jak je vidět, připomínkované věci jsou spíše kosmetického rázu, nijak nebránící v práci s webem. Vyhovuje mi zde strukturování menu pomocí víceúrovňového nečíslovaného seznamu, to že má hlavní obsah svůj nadpis atd. Běžně zadávám příkazy k úhradě, nastavuji inkaso, trvalý příkaz či upravuji vzory k úhradě. Zatím jsem nenarazil na jedinou funkci, kterou bych nemohl ovládat a to myslím využívám vše, co elektronické bankovnictví nabízí a já potřebuji.

Jediné srovnání, které mám, je elektronické bankovnictví České spořitelny - Servis 24. IB24 od ČSOB mi subjektivně přijde přehlednější, lépe a logičtěji strukturované, což samozřejmě může být tím, že jsem na něj zvyklý.

Každopádně sám za sebe, jako uživatel JAWS, mohu ČSOB IB24 doporučit.

Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů – praktický návod

Strukturování webové stránky pomocí nadpisů patří k základním kamenům moderního pojetí přístupnosti. Naštěstí už je tento požadavek velmi dobře zapsán mezi tvůrci webových stránek a najít dnes webovou stránku, který není alespoň nějak strukturována pomocí nadpisů, je docela kumšt. I když výjimky se najdou.

S kolegy jsme se proto na tuto oblast zaměřili a připravili praktický návod, jak si dnes s touto z hlediska přístupnosti naprosto zásadní věcí poradit.

Aby strukturování pomocí nadpisů bylo handicapovaným uživatelům opravdu k užitku, je třeba dodržovat určitá pravidla. Tak jako v jiných oblastech přístupnosti, ani zde neexistuje jediné správné řešení, takže níže uvedené berte jako doporučení a naši best practice, která se může časem změnit - například po rozšíření landmarků z WAI-ARIA již ztratí význam pomocné skryté nadpisy nad dalšími částmi stránky.

Co je tedy třeba dodržet?

• Pro vyznačení nadpisů použijte k tomu určené značky h1 až h6. Jen tak budou moci asistivní technologie s nadpisy pracovat a zpřístupnit je uživatelům. Pokud nadpisy označíte jako nastylované divy či spany, asistivní technologie je budou považovat za prostý text a ne za nadpis a takto jej i budou svému uživateli prezentovat.
• Při vyznačování nadpisů je třeba brát v potaz jejich důležitost - čím vyšší důležitost nadpisu, tím vyšší úroveň nadpisu.
• Důležitá je i hierarchie nadpisů - specifikace HTML ani metodika WCAG 2.0 ji sice striktně nevyžadují, ale určitě je k užitku - uživatelé screenreaderů podle ní poznají, jaká je závislost mezi jednotlivými nadpisy. Pokud například vyznačíte nadpis sekce Aktuality jako h2, je vhodné nadpisy jednotlivých aktualit vyznačit jako h3, aby bylo zřejmé, že se jedná o nadpisy podřízené nadpisu Aktuality.
• Vhodně skrytými pomocnými nadpisy je užitečné vyznačit i další části stránky (menu, vyhledávání, atp.). Tento požadavek vychází z požadavků uživatelů screenreaderů na snadnou dostupnost nejen hlavního obsahu stránky, ale i jejích dalších částí, které jsou pro něj například po dočtení článku velmi důležité. Pomocné nadpisy je vhodné vyznačit takovou úrovní nadpisů, která se nevyskytuje v hlavním obsahu stránky - šikovným příkladem může být třeba Wikipedia, která pro pomocné nadpisy používá nadpisy 5. úrovně. Důvod je prostý - aby se to uživateli screenreaderu nepletlo ;-) Pokud pro pomocné nadpisy použijete jinou úroveň, uživatel bude vědět, že to je nadpis některé z dalších sekcí webu a ne odstavce v hlavním obsahu stránky.
• Mezi značky a uzavřete pouze relevantní část textu - tedy to, co je opravdu nadpisem. Nemělo by tam být nic, co nadpis není - a už vůbec ne na jeho začátku. Jestliže jsem v předchozím bodě Wikipedii pochválil, tak zde ji musím dát jako nevhodný příklad. Zakomponováním řetězce [editovat] na začátek většiny nadpisů v obsahové části stránky velmi komplikuje používání nadpisů uživatelům screenreaderů.
• Zdržuje to (nevidomý slyší slovo editovat před každým nadpisem), v tomto případě je navíc celý nadpis ve screenreaderu JAWS roztažený na 3 řádky:
  • na prvním řádku hlásí: nadpis úrovně 2 hranatá závorka
  • na druhém: nadpis úrovně 2 odkaz editovat hranatá zavřít
  • na třetím: nadpis úrovně 2 text nadpisu
• Znemožňuje používání počátečních písmen pro rychlý přesun na konkrétní nadpis.

Ujistěte se také, že obsah spadající pod nadpis obsahuje informace očekávané z nadpisu, tj. neobsahuje např. odkazy, které patří do jiné sekce stránky nebo které mají být uvozeny zcela novým nadpisem. Rovněž se přesvědčte, že obsah spadající pod daný nadpis mu nepředchází. Příkladem může být například ilustrační foto, které slouží jako odkaz na detail článku, ale v kódu je umístěno před nadpisem.

A jaké jsou vaše zkušenosti se strukturováním webové stránky nadpisy? Dodržujete výše uvedené či strukturujete webovou stránku pomocí nadpisů jinak? Podělte se o své názory v komentářích.

Související odkazy

• Chybka ve skrývání obsahu stránky a jak ji opravit

Tajemství fokusu

Už před nějakou dobou jsme s kolegy řešili případ rozhraní ke skeneru, které při zahájení snímání porušilo kontinuitu předávání fokusu a uvedlo uživatele do stavu, kdy nebylo žádné okno aktivní. Místo toho, abychom klientům vysvětlovali, k jaké nestandardní situaci došlo, zvolili jsme pro skener raději jiné rozhraní. Zatímco uvedení fokusu do nedefinovatelného stavu je v prostředí operačního systému věc spíše výjimečná, ve webových aplikacích s masivním nasazením Javascriptu k tomuto jevu dochází celkem běžně. Častá ztráta fokusu pak být jeden z hlavních faktorů, proč nebudou uživatelé rozhraní webové aplikace považovat za ideálně přístupné.

Fokus v operačním systému

V operačním systému při spuštění aplikace či při vyvolání nového modálního dialogu získá okno fokus a zároveň první ovládací prvek v něm. Odečítač obrazovky tuto skutečnost komentuje tím, že přečte titulkový pruh aplikace/dialogu a pokračuje oznámením aktuálního ovládacího prvku, čímž uživatel má bod, z něhož může vyjít. Je-li okno zavřeno, je v případě zavřené aplikace fokus předán naposledy použité aplikaci a to ovládacímu prvku, jenž v ní byl naposledy aktivní, v případě modálního dialogu je fokus předán do nadřazeného okna tak, že nejčastěji se uživatel ocitá na ovládacím prvku, jenž modální dialog vyvolal. Abychom přesněji pochopili, o co se jedná, představme si případ, kdy chceme projít do a z dialogu Rozšířené nastavení Javascriptu v prohlížeči Mozilla Firefox:

1. Aktivní okno aktuální záložky s webovou stránkou a nějaký odkaz v něm
2. Zvolíme z aplikačního menu Nástroje / Možnosti - aktivní okno Možnosti, ovládací prvek seznam karet dialogu
3. Přejdeme na kartu Obsah a na ní na tlačítko Rozšířené - aktivní okno Možnosti, karta Obsah, ovládací prvek Rozšířené (tlačítko)
4. Aktivujeme tlačítko - aktivní okno Rozšířené nastavení Javascriptu, ovládací prvek Přemisťovat nebo měnit velikost okna (zaškrtávací políčko)
5. Aktivujeme tlačítko Zrušit - aktivní okno Možnosti, karta Obsah, ovládací prvek Rozšířené (tlačítko)
6. Aktivujeme tlačítko Zrušit - aktivní okno aktuální záložky s webovou stránkou a nějaký odkaz v něm

Vidíme, že poloha fokusu je vždy jednoznačně definována a uchovávána i pro na sebe vrstvené modální dialogy. Toto chování je zcela v režii grafického uživatelského rozhraní operačního systému a není ovlivňováno tvůrcem aplikace.

Fokus ve webové aplikaci

Ve webové aplikaci vyvolání modálního dialogu nejčastěji znamená, že aktivováním odkazu/tlačítka se na konec stránky vloží nový kód představující dialog a příslušně se nastyluje, aby vystoupil do popředí. Vizuálně je vše v pořádku, fokus však v ideálním případě zůstává na ovládacím prvku, který dialog vyvolal, neboť webový prohlížeč neví, zda uživatel si přeje vstoupit na některý z fokusovatelných elementů v nově se objevivším obsahu - co když jde jen o reklamní sdělení?

Komplikovanější situace nastává ve chvíli, kdy se nacházíme uvnitř dialogu webové aplikace a ten chceme zavřít. Po aktivaci příslušného odkazu/tlačítka je obsah ze stránky sice odstraněn, ale rovněž i ovládací prvek mající fokus. Protože prohlížeč opět neví, kam fokus předat, skončí stránka v nejednoznačném stavu, kdy fokus získá to, co je, tak říkajíc, nejblíže po ruce.

Právě tyto popsané nejednoznačnosti uživatelům odečítačů působí problémy, neboť správné směrování fokusu přispívá k zorientování se v prostředí. Pro takového uživatele je fokus středobodem všeho, neboť ve většině situací skrze odečítač není schopen vnímat dění na obrazovce v širších souvislostech. Ne nadarmo základní nastavení odečítače je takové, že je čteno jen to, co má fokus, protože při zvolení jiné strategie je uživatel často zahlcen informacemi o zcela nepodstatných změnách na obrazovce.

Zkrocení fokusu

První krok, který nás nic nestojí, neboť nevyžaduje zásah do funkcí v Javascriptu, je označení oblastí stránky, jež se chovají jako dialog, pomocí ARIA role Dialog. Prohlížeč podporující ARIA tak může provést změnu fokusu, která je relevantní k dění na obrazovce a odečítač podporující ARIA může oznámit jméno zobrazeného dialogu, jenž je nejčastěji ukryto v atributu title elementu označeného jako dialog. Fakt je ovšem ten, že drtivé většině uživatelů toto řešení vzhledem k používaným verzím odečítačů a prohlížečů vůbec nepomůže, nehledě na to, že se tím nevyřeší ztráta fokusu při zavírání dialogu.

Aby vše tedy pracovalo tak, jak bylo popsáno výše pro desktopové aplikace, je třeba již zásah do kódu v Javascriptu, který na druhou stranu není nijak drastický:

1. Element aktivující dialog musí říct dialogu, kdo jej aktivoval.
2. Dialog se postará o přemístění fokusu na první fokusovatelný element v něm.
3. Dialog před odstraněním svého obsahu ze stránky přemístí fokus zpět na element, jenž jej vyvolal.

Fokus na webu jako na desktopu

Aby byly přetaveny zmíněné tři body do praxe, implementoval jsem je do diskuzního fóra, kde klikáním na odkazy Odpovědět a v zápětí na tlačítko Storno u jednotlivých příspěvků můžete sledovat, co se s fokusem děje. Konkrétně veškeré kouzlení v této oblasti má na starost funkce toggleForumApp() v knihovně funkcí, které se jako parametry předávají název hlavní oblasti fóra, název oblasti dialogu a objekt odkazu, který dialog vyvolává. Za zapamatování odkazu, jenž dialog vyvolal má zodpovědnost řádek:

if (typeof(appFocus)!="undefined")
$(appMain).data("appFocus",appFocus);

A za návrat fokusu na původní místo před zavřením dialogu tento kód:

if (typeof($(appMain).data("appFocus"))!="undefined")
{
$(appMain).data("appFocus").focus();
$(appMain).removeData("appFocus");
}

Kód je psán za mohutného přispění knihovny JQuery, tudíž případné nejasnosti konzultujte v její nápovědě.

Autorem článku je Roman Kabelka.