Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

středa 29. října 2008

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 3. část

V třetí části povídání o webech, které často navštěvují moji kolegové s těžkým postižením zraku, se blíže podíváme na oblíbené weby kolegy Romana. Roman se "trochu" rozepsal, takže mu rád věnuju samostatný příspěvek ;-)

Musicserver.cz

Musicserver je jednoznačně mým nejnavštěvovanějším serverem. Čerpám z něj informace a inspiraci, které potřebuji pro svůj koníček, jímž je hudba v nejrůznějších souvislostech.

Základní práce s webem je v mém případě velmi jednoduchá, neboť odebírám RSS kanál se všemi články, tudíž se člověk nemusí nějak zvlášť prokousávat strukturou a je hned nasměrován na článek, který ho zajímá. Nadpis článku je vyznačen jako jediný nadpis úrovně 1 na stránce, takže započnutí čtení článku je díky odečítači obrazovky dílem dvou stisků kombinací kláves - přechod na nadpis úrovně 1 a spuštění plynulého čtení. Na samotném obsahu článků nelze hledat něco neobvyklého, jde o standardní odstavce textu, tu a tam proložené obrázky. Obrázky v popisku mají název alba, interpreta apod. + zdroj, odkud grafika pochází, což samo o sobě nepřináší nějaký užitek, ale jistě se to při čtení lépe poslouchá než změť písmen a číslic identifikátorů z fotogalerií. Rovněž je příjemnou vlastností, že přehledy pozic v komentovaných hitparádách jsou vyznačeny jako seznamy, a tak jednoduše pomocí příkazu pro přejití k nejbližšímu seznamu lze v článku přehledy vyhledat. Méně příjemné je už to, že dlouhé články jako komentované diskografie či makrorecenze, které zřetelně jsou děleny do několika částí, nemají počátky těchto sekcí nějak sémanticky zvýrazněné (název alba či jméno autora a titulek hodnocení jako nadpis).

Pod článkem je korektně vyznačený seznam souvisejících článků uvozený i příslušným nadpisem, tudíž lze jednoznačně identifikovat přechod mezi koncem článku a dalším obsahem stránky.

Názory, jež následují za souvisejícími články, můžeme rozdělit na dvě části - formulář pro vložení názoru ke článku a výpis samotných názorů (ten nemusí logicky být přítomen vždy). Formulář je standardní, správně provedený s přidružením ovládacích prvků k popiskům a bez zbytečných tabulek. Za povšimnutí stojí antispamová ochrana, která tentokrát není založena na problematicky přístupných obrázkových kódech, ale na prostém textovém popisu co zadat - "Napište první dvě písmena ze slova musicserver". Jednotlivé vypisované názory jsou uspořádány do nečíslovaných, nejvíce dvou-úrovňových, seznamů, takže lze pomocí příkazu odečítače lehce přeskakovat z názoru na názor, popř. v první úrovni po vláknech. Jistou komplikací je ovšem nalezení samotných názorů, pokud chceme formulář pro zadání nového názoru přeskočit. Chybí totiž nadpis, který by samotný výpis uvozoval. Je tedy nutno vybrat si za záchytný bod tlačítka na konci formuláře, bezprostředně před výpisem názorů, a použít tak příkaz odečítače k přesunu na nejbližší tlačítko. Potom již pohybem dolů jsou čteny jednotlivé příspěvky.

Web sice postrádá dnes již obvyklé odkazy na počátku stránky pro přeskočení na menu a hlavní obsah, ale využijeme-li zmíněné znalosti, že hlavní obsah je uvozen nadpisem úrovně 1, a přidáme k tomu zjíštění, že hned prvním vyznačeným seznamem na stránce je menu, je možno se bez těchto odkazů obejít.

Pokud vstoupíme na některou ze stránek z menu, která vypisuje seznam článků pro danou kategorii, setkáme se s podobnou přívětivou koncepcí jako jinde na webu. V novinkách jsou jednotlivá data vyznačena jako nadpisy úrovně 2 a odkazy na jednotlivé články jako nadpisy úrovně 3. Tato hierarchie umožňuje pomocí příkazů odečítače pohodlně přeskakovat po jednotlivých dnech či po samotných článcích. Podobnou orientaci ve výpisu lze využít např. v recenzích, kdy vždy perex je uvozen korektně vyznačeným nadpisem, který hned na počátku obsahuje název interpreta a alba. Zde je z hlediska sémantiky poněkud nelogické, že hodnocení a obrázek alba je ještě před samotným nadpisem, což ve výsledku může mást - hodnocení za perexem nepatří ve výpisu k této recenzi, nýbrž až k té další.

Ač práce s webem je poměrně pohodlná, někdy ji celkem nepříjemně ruší stránky prošpikované flashem - obzvláště pak výpis novinek, kde každému nadpisu s datem předchází animace.To za určitých podmínek může způsobovat samovolné rolování obsahu, a tak odkliknutí i nechtěného odkazu.

Musicserver je stálicí českého internetu, a tedy logicky jeho design musel projít za léta vývojem. Přestože původní, sémanticky naprosto plochý design odolával módním vlivům značně dlouho (do června 2007), čekání na současnou podobu se vyplatilo.

Odkazy
ALFA COMPUTER CZ, s.r.o.

Alfa computer je víceméně můj oblíbený obchod, kam chodím kupovat počítačové komponenty a příslušenství. Vždy, než se tam vydám, zhodnotím varianty a dostupnost zboží v e-shopu.

Pokud hledám konkrétní typ zboží, je nejjednodušší zadat ho do vyhledávání. Protože stejně jako v předchozím případě na stránkách neexistuje žádný seznam klávesových zkratek či odkazy pro přeskočení na důležité části stránky, je nutno využít opět něco znalostí o struktuře. Řešení naštěstí není nijak složité, vyhledávací políčko se nachází hned pod prvním nadpisem na stránce s názvem "Vyhledávání". Stránka s výsledky má jednotný titulek, avšak její obsah se může poměrně významně lišit v závislosti na tom, jestli jsme zadali předmět hledání natolik přesně, že se zobrazí informace o konkrétním produktu nebo výpis nalezených produktů. Jak se situace má, lze tedy poznat až při průchodu stránkou - nejjednodušeji po nadpisech bez ohledu na úroveň. Tedy jestliže po několika stiscích klávesy pro přeskakování po nadpisech narazíme na "Produkt", znamená to, že byl nalezen konkrétní výrobek. V opačném případě narazíme na nadpis "Výsledky Vyhledávání". Až v tomto bodě se rozhodneme, co dál, což nepůsobí zvlášť jistě a může to i uživatele mást.

Na stránce daného produktu je hlavní obsah stránky rozdělen do několika sekcí, které jsou uvozeny nadpisy úrovně 1 - "Umístění", "popis zboží", "parametry" atd.. Toto členění je logické a také i správné, pomineme-li fakt, že na stránce by měl být pouze jediný nadpis úrovně 1, jsou zde ovšem ještě základní informace o ceně, stavech skladů apod., které se nacházejí před nadpisem "Umístění". Za jejich uvození lze považovat nadpis s názvem produktu, ten má však úroveň 2. Stručně řečeno, pokud se chceme rychle přesunout na hlavní obsah, kde počíná výpis detailů o produktu, je třeba hledat odečítačem nadpis úrovně 2 nikoli 1, jak by z logiky věci mohlo vyplývat. Toto hierarchické uspořádání vnáší do obsahu poněkud chaos, na druhou stranu nutno říci, že lepší je nějaký nadpis než žádný. Samotné informace o produktu jsou přístupné standardním způsobem, grafické značky o stavech skladů mají alternativní popisky, takže i zde není problém.

Pokud hledáme určitý typ produktu a nejsme rozhodnuti pro konkrétní typ, je vhodné si přečíst nabídku v dané kategorii. K výběru kategorie slouží rozsáhlý stromový seznam reprezentovaný víceúrovňovým seznamem. Při každém kliknutí dochází k novému vygenerování stránky, takže chování je průhledné a prosté javascriptu. Na seznam skupin se dostaneme při bližším prozkoumání stránky přechodem na první seznam na stránce či nalezením nadpisu "» Skupiny", který je trochu nešťastně odsazen znakem '»', což znemožňuje přímou volbu písmenem v seznamu nadpisů zajištěném odečítačem. Po výběru položky v seznamu se otevře stránka s nabídkou podskupin, v níž lze dále vybírat buď opět v seznamu, v němž je otevřena nová úroveň, a nebo přesunout se na první nadpis úrovně 1 a zde si vybrat ze seznamu. Pokud půjdeme po nadpisech dál, dojdeme až k výpisu zboží, který se stále zužuje podle toho, jak specifikujeme dalším zanořováním podskupinu. Každý výrobek ve výpisu je uvozen nadpisem úrovně 1, a tak lze poměrně snadno přecházet mezi jednotlivými produkty.

Vše uvedené je spíš zjíštěnými zkušenostmi manuálového charakteru než obecnější koncepcí, jež by byla platná pro celý web. Ač nadpisy lze použít k orientaci po stránkách, je nutno brát v potaz specifické uspořádání pro různé typy stránek, které se v e-shopu vyskytují. Hierarchie zde v tomto smyslu není a silně se nabízí myšlenka, že nadpisy jsou použity spíše z důvodů grafických a vyhledávacích, kdy vyhledávače klíčovým slovům v nadpisech přiřazují větší význam. Lze tedy říci, že web je v zásadě přístupný na dobré úrovni, sémantiku, alternativní popisky obrázků používá, ale díky nesouladu obsahu a značkování (nelogické použití různých úrovní nadpisů) může orientace v tomto e-shopu činit začátečníkům jisté potíže.

P.S. Web též v některých případech používá tabulkový layout, což se neslučuje s moderními postupy tvorby webu.

Odkazy

středa 15. října 2008

Braillské řádky

Braillský řádek patří mezi významné kompenzační pomůcky, umožňující nevidomým lidem pracovat s textovými informacemi v Braillově bodovém písmu - tedy způsobem, kdy mohou vnímat i psanou podobu informací, s nimiž pracují.
Na našem trhu je těchto zařízení nabízeno hned několik a zájemci o tento typ pomůcky mají z čeho vybírat. Doposud ale neexistoval materiál, který by situaci v oblasti braillských řádků podrobně mapoval a poskytl zájemcům ucelený pohled na tuto část trhu.
Moji kolegové proto připravili unikátní srovnání braillských řádků, jehož cílem je seznámit zájemce s možnostmi, jaké český trh v oblasti mobilních braillských řádků v současnosti nabízí, vyzdvihnout nepříliš zřejmé rozdíly mezi jednotlivými typy a podat základní informace o principu práce s braillským výstupem. Ve srovnání jsou zastoupeny všechny řádky, které byly v době jeho přípravy na našem trhu oficiálně distribuovány. Novinka na našem trhu - braillský řádek Brailliant 40 - bude zařazena do další verze srovnání.
Pokud vás tato velmi užitečná kompenzační pomůcka zajímá, text doporučuji k prostudování.

pondělí 13. října 2008

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 2. část

V druhé části povídání o webech, které často navštěvují moji zrakově postižení kolegové, se blíže podíváme na oblíbené weby dalších dvou z nich - druhý a třetí v pořadí, kteří mi odpověděli, byli Michal a Honza.

Michal (nevidomý)

Technet
Technet čtu od jeho úplného počátku. Pro rychlejší pohyb v jeho struktuře používám nadpisy – hlavní článek je H1, mohu se tak na něj rychle dostat. Trochu nevýhodou je to, že jsou jako H1 tvořeny i nadpisy pro reklamy. Na úvodní stránce jsou nadpisy k nejnovějším článkům tvořeny jako H2, což urychlí listování. Stránka by se určitě dala lépe strukturovat, přiřadit např. vlastní nadpis serverům iDnes, jejich služby zařadit do seznamu, vyhledávacímu formuláři by také "slušel" nadpis, ;-) atd. Zajisté by se ještě našlo několik věcí, které by mi orientaci a práci zrychlili, ale nic z prohřešků proti přístupnosti mi nebrání si web vcelku pohodlně pročítat i v současném stavu.
ČSOB Internet Banking 24
Dlouho jsem přemítal o tom, jaký další web bych zvolil jako mnou často využívaný a přehledný. A právě mě napadl ČSOB IB24. Používám jej téměř každý týden a s jeho obsluhou nemám problémy. Ne, že by nebylo co vylepšovat – pro výběr jazyku použít rozbalovací seznam místo samostatných tlačítek, přiřazení nadpisu menu, zrovna tak třeba formuláři pro vyplnění autorizačního kódu a pár dalších více méně drobností. Web je ovšem jinak jednoduchý a přehledný – neruší např. odkazy na další služby apod. Určitá vylepšení bych rozhodně přivítal, ale viděl jsem jiná internetová bankovnictví u členů rodiny a mohu říct, že jsem rád za to, co mám. ;-)

Honza (prakticky nevidomý)

V současné době nemám tolik času, abych mohl pravidelně navštěvovat určité weby, ale přesto, když potřebuji vyhledat některé informace na webu, používám výhradně vyhledávač www.google.com. Tento vyhledávač preferuji proto, že zadání informací pro hledání je velmi jednoduché a přitom výsledek velmi efektivní. Navíc výsledky vyhledání jsou přehledně řazeny: jsou to nadpisy, pod nimiž je krátká textová výseč obsahující hledané výrazy, podle nichž se mohu poměrně snadno rozhodnout, zda se jedná o relevantní odkaz. Pokud nikoli, snadno přejdu na další nadpis - další výsledek vyhledávání. Pokud se domnívám, že daný odkaz povede na stránku s potřebnými informacemi, otevřu stránku v novém okně, abych ji v případě potřeby mohl snadno zavřít, aniž bych omylem zrušil stránku s výsledkem vyhledávání. Google.com neobsahuje přemíru grafiky a nemusím se ani příliš "prokousávat" nejrůznější reklamou.
www.cdr.cz
Jedním s webů, který jsem často rád navštěvoval, a to zejména kvůli jeho výborné informační úrovni, je web www.cdr.cz. Bohužel, tento web nikdy příliš přehledný nebyl, což se v poslední době ještě zhoršuje, protože je velkou snahou "natlačit" pokud možno ihned na úvodní stránku spoustu reklamy a upoutávek. Strukturu po nadpisech web prakticky neřeší, jediný trochu rychlejší pohyb je TABem po odkazech. Pokud hledám nějakou konkrétní informaci, např. firmware do vypalovačky, použiji vyhledávání. Jeho výsledek je poměrně uspokojivý a mohu říci, že téměř vždy potřebné informace či soubory najdu. Na stránce lze vždy vysledovat jisté posloupnosti odkazů, za kterými je možné očekávat relevantní informace. Možná by se dalo do jisté míry ovlivnit zvýšení přístupnosti ze strany tvůrců stránek lepším a častějším použitím nadpisů, seznamů, lépe popisovat grafiku (hlavně odkazy), resp. vytvořit tzv. textovou verzi webu. Přesto všechno mohu tento web označit pro mne jako přínosný a množství a úroveň informací, které mi přináší, vyvažují snad trochu svízelnější orientaci.

pátek 10. října 2008

Testování přístupnosti webu se screenreaderem JAWS

Alespoň základní znalost toho, jak aktuální verze asistivních technologií zpřístupňují webovou stránku, je jeden z předpokladů k dosažení reálné přístupnosti webu (tedy stavu, kdy přístupnost není omezena jen na technickou stránku věci, ale web je upraven tak, aby z něj mohli informace skutečně získávat i uživatelé s těžkým zdravotním postižením).
Abychom zájemcům umožnili vyzkoušet si, jaké to je pracovat s webem pomocí screenreaderu, připravili jsme s kolegy Romanem a Zdeňkem krátký tutoriál s názvem Testování přístupnosti webových stránek se screenreaderem JAWS. Z našich hlav to úplně není ;-), jedná se o překlad článku Using JAWS to Evaluate Web Accessibility z webu WebAIM.
Příjemné počtení ;-)

Související odkazy

ZoomWare - nový zvětšovací program


Trh s asistivními technologiemi v České republice se rozrostl o další zvětšovací program. Jmenuje se ZoomWare a je z dílny americké firmy AiSquared, výrobce jedné z nejpopulárnější softwarových lup - programu ZoomText.
ZoomWare nenabízí takové množství funkcí, jak třeba ZoomText, ale to ani nebylo snahou výrobců. Cílovou skupinou programu ZoomWare jsou běžní uživatelé počítače - program může pomoci například uživatelům ultralehkých notebooků s malými obrazovkami, seniorům, či uživatelům s lehkou slabozrakostí, kteří potřebují maximálně dvojnásobné zvětšení a základní funkce softwarové lupy.
ZoomWare umožňuje
  • až dvojnásobné zvětšování informací z obrazovky (velikost je jemně nastavitelná ve čtyřech krocích - 1,25x, 1,5x, 1,75x, 2x);
  • zvětšené pohledy - Celoobrazovkový, Velká a Malá lupa;
  • filtraci barev;
  • zvýraznění ukazatele myši - uživatel si může upravit barvu a velikost kurzoru;
  • zvýraznění textového kurzoru - uživatel může snáze najít a sledovat kurzor v textu.
Nabídce funkcí odpovídá i cena, která je v porovnání s klasickými softwarovými lupami o hodně nižší. V ZoomWare Store lze mezinárodní verzi, lokalizovanou i do češtiny, koupit za 229 $ (ESD), eventuálně 265 $, u nás ESD verzi distribuuje výrobní družstvo nevidomých Spektra za 5 000 Kč bez DPH.

Související odkazy

středa 8. října 2008

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 1. část

Čas od času se objeví na webu výsledky nějaké studie, z jejíž závěrů "jednoznačně" vyplývá, jak jsou na tom testované weby z hlediska přístupnosti špatně. Obvykle to probíhá tak, že se vybere pár pravidel, protřepe, promíchá, najdou nějaké ty menší či větší chybky (což většinou není problém, protože žádný web není bez chyby) a ve finále se pustí do světa pompézní tvrzení typu weby xy vykazují zásadní prohřešky proti přístupnosti a kladou vážné překážky uživatelům se zdravotním postižením.
Realita je ale zpravidla někde trochu jinde. Handicapovaní uživatelé dnes mají k dispozici velmi kvalitní asistivní technologie (např. JAWS či Supernovu) či pomůcky (např. WebVisum), pomocí nichž mohou řadu bariér překonat a k požadovaným informacím se dostat.
Jelikož nejsem příznivcem "propagace" přístupnosti negativní formou (a také proto, abych toto tvrzení dokázal ;-), napadlo mě udělat opak. Požádal jsem své zrakově postižené kolegy, aby mi napsali o dvou třech webech, které často navštěvují, jsou jim k užitku a mohou je i přes chyby v přístupnosti používat. Nic jako naprosto nepřístupný web totiž - pokud pominu extrémy v podobě Flashe - neexistuje a rádi bychom ukázali, že i na webech, které obsahují menší či větší chyby z hlediska přístupnosti, se nevidomí či slabozrací návštěvníci k informacím dostanou.
Tím ale samozřejmě nechci říci, že by přístupnost přestala mít smysl a není třeba se jí už zabývat. Naopak. Kolegy jsem požádal, aby mi k hodnocení webů napsali, co by se dalo na jimi často navštěvovaných webech vylepšit a co by jim při práci s nimi pomohlo. Odstraněním i drobných chyb totiž můžeme návštěvníkům s nějakým zdravotním handicapem výrazně ulehčit a zefektivnit procházení webů a získávání informací - což je jeden ze směrů, kterým se v budoucnu bude přístupnost s velkou pravděpodobností ubírat.
Tolik na úvod a teď už první dva weby od kolegy, který byl s odpovědí nejrychlejší.

Honza (zbytky zraku)

Neviditelný pes
Rád čtu Neviditelného psa. Články začínají nadpisy, takže pohyb po nich je snadný. Určitý nedostatek je v tom, že na úvodní stránce nadpis každého článku začíná datem. Při pohybu po nadpisech tedy musím vždy nejprve vyposlechnout datum, a až potom se dozvím název článku. Obecně vzato je chybou i to, že je na stránce více nadpisů H1. Na stránce s celým textem článku je tudíž pro uživatele JAWSu o trochu zdlouhavější cesta k nadpisu článku, protože název článku je až třetí H1 od začátku. Vzhledem k tomu, že můj odečítač (Supernova 9.03) neumí skákat jen po nadpisech určité úrovně, mě tento nedostatek netrápí, protože by mi jeho odstranění stejně nepomohlo. Určitě bych ale ocenil nadpis před hlavním menu.
Na Neviditelném Psovi mi vyhovuje i to, že reklama není vložená přímo do textu článků. Zatímco vidící reklamní banner přeletí očima a čte dál, Supernova mi v takovém případě většinou odvykládá celé URL obrázku, a to není nic hezkého, zvlášť když je to uprostřed zajímavého článku.
iGoogle
Službu iGoogle využívám hlavně jako jednoduchou RSS čtečku. Mám tam několik gadgetů s RSS kanály serverů, které mě zajímají, a kromě toho pár dalších miniaplikací, jako předpověď počasí, rychlé hledání ve slovníku Googlu atd.
Pro pohyb po gadgetech mohu opět využít toho, že začínají nadpisy. U gadgetů s RSS mi trochu vadí, že každá položka začíná odkazem +, u kterého mi Supernova nic nečte. Obecně vzato, Supernova nedokáže hlasovým výstupem plně zpřístupnit všechny miniaplikace – v některých je vše v pořádku (např. v předpovědi počasí), v jiných je to slabší. Ty hůře ozvučené využívám s pomocí zvětšovacích funkcí Supernovy. Z toho důvodu je pro mě důležité i to, že vzhled iGoogle je pro mě jednoduchý a přehledný, takže se tam při použití zvětšení neztratím v záplavě věcí, které nepotřebuji.


To je pro dnešek vše, další weby zase příště ;-)

pátek 3. října 2008

Zrakově postižení a Linux

O počítačových kompenzačních pomůckách pro nevidomé a slabozraké, které jsou postaveny na operačním systému Windows, lze na webu najít velkou spoustu informací. Horší už je to ale s informacemi o možnostech zpřístupnění alternativních operačních systémů.
Informační deficit v této oblasti se snaží zaplnit můj kamarád Martin Sukaný, který pro magazín LinuxEXPRES píše seriál Tučňák s bílou holí aneb Počítače bez bariér.
Martin problematice opravdu rozumí, mimo jiné připravil BlindUbuntu - distribuci Ubuntu Linuxu, určenou pro potřeby těžce zrakově postižených uživatelů počítače.
Pokud vás tedy tato tématika zajímá, určitě doporučuju k přečtení.

čtvrtek 2. října 2008

Pár tipů pro zlepšení přístupnosti webu nevidomým uživatelům

Povědomí o tom, jak vytvořit přístupný web, je mezi českými tvůrci webu už relativně dobře zakotveno. Nevidomí uživatelé dnes mohou bez větších obtíží číst informace ze zpravodajských serverů, používat internetová bankovnictví některých bank či nakupovat v e-shopech.

Přesto se ale najde pár věcí, u kterých nemusí být na první pohled zřejmé, že mohou způsobit nevidomým návštěvníkům větší či menší problémy s přístupností, a přitom jejich odstranění (či vyvarování se jich) je velmi snadné.

Strukturování webu pomocí nadpisů

Patří dnes k tomu základnímu, co je z hlediska přístupnosti vyžadováno a bez něj je orientace po stránce velmi problematická. Pojďme se podívat, na co si dát kromě obecně známých věcí (hierarchická struktura nadpisů, atp.) pozor.

  • Nadpisy by neměly začínat mezerou či nějakým dekorativním znakem (>, ::, atp.) V tomto případě totiž nelze použít pohyb po nadpisech pomocí počátečních písmen a rychlé procházení stránky je tak značně zkomplikováno.
  • Nadpisy by neměly být příliš dlouhé. V případě, kdy je nadpis na několik řádků, je při pohybu po řádcích před každým řádkem opakovaně čtena informace o tom, že se jedná o nadpis dané úrovně, což pochopitelně zdržuje.
  • Vhodné je také texty nadpisů psát principem obrácené pyramidy, tzn. to nejdůležitejší dát na začátek nadpisu - nevidomý pak při procházení po nadpisech nemusí zdlouhavě poslouchat kompletní znění každého nadpisu.
  • Pomocí vhodně skrytých nadpisů (absolutní pozicování mimo viditelnou oblast stránky) onadpisujte všechny důležité části stránky (Navigace, Vyhledávání, atp.)

Odkazy

Ani odkazy by neměly začínat mezerou či nějakým dekorativním znakem (>, ::, atp.) ze stejného důvodu jako u nadpisů - nelze použít pohyb po odkazech pomocí počátečních písmen.

Formuláře

  • Pokud informaci o povinné položce vyznačujete hvězdičkou či jiným znakem, je vhodné vysvětlivku, že hvězdička/znak znamená povinnou položku, umístit na začátek formuláře. Je velmi nepříjemné, když nevidomý vyplní celý formulář a až na jeho konci zjistí, že polovinu povinných položek nezadal.
  • Nevepisujte do formulářových vzorový text jako náhradu popisku editačního pole. Při práci se screenreaderem nemusí dojít k označení a přepsání textu a nevidomému uživateli pak v editačním políčku zůstane předvyplněný text i to, co tam napsal on.
  • U zaškrtávacích polí a přepínačů je také užitečné, když je popisek na stejném řádku jako samotný prvek. V takovém případě je totiž typ prvku i jeho popisek čten současně a práce s formulářem je tak rychlejší.

Tabulky

Používejte pouze k prezentaci křížově závislých údajů. Používání tabulek pro rozvržení formuláře či obsahu stránky může být pro nevidomého matoucí, jelikož je mu při příchodu na takový prvek čteno, že se jedná o tabulku, byť data charakter tabulky nemají.

Závěrem

Rád bych upozornil, že se v žádném případě nejedná o věci, které jsou z hlediska přístupnosti nějak striktně vyžadovány. Jedná se o soupis tipů, usnadňujících práci se stránkou nevidomým, kterým jejich implementací můžete procházení stránky urychlit a zpříjemnit.

Děkuji Jirkovi Fenzovi a Michalovi Jelínkovi za cenné praktické připomínky k tomuto článku.