Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

neděle 9. května 2010

Počítačové hry pro nevidomé v Čechách a v zahraničí

Počítačových her pro nevidomé je celá řada, nicméně jen relativně málo z nich vzniklo v České republice. Na otázku, proč tomu tak je, je těžké odpovědět. Hlavní důvod bude asi ten, že u nás neexistuje žádná společnost, která by přímo tyto hry vyvíjela. Nezanedbatelnou příčinou je nejspíš i fakt, že čeští nevidomí nejsou příliš ochotni za kvalitní počítačové hry platit. Nechci tím říct, že všechny kvalitní hry musí být nutně placené, ale finanční podpora autorů je obvykle hlavním důvodem vzniku profesionálně zpracovaných her, stejně to ostatně chodí i u počítačových her obecně.

V České republice se většinou jedná o vysokoškolské projekty, které i přesto, že hráče nic nestojí a jsou relativně kvalitní, mají jednu zásadní nevýhodu. Poté, co autor takové hry skončí se školou, zastaví se obvykle i vývoj jeho projektu a málokdy u těchto her dochází k pravidelným aktualizacím.

Dalším důvodem by mohlo být značné množství a popularita zahraničních her, kvůli které případní čeští autoři již nemají motivaci vytvářet hru podobného typu, když je již hotova její kvalitní zahraniční verze.

Pokusím se zde zmínit jednak existující české hry, ale rovněž hry zahraniční, které mě zaujaly, a s jejichž hraním mám osobní zkušenost.

Hry z české dílny

DSA

Asi nejrozsáhlejším projektem mezi českými hrami je DSA (Dousabel sound adventure).

Jedná se o prostředí, určené k vývoji her pro zrakově postižené. V praxi jde o hry, kde hráč, podobně jako u starých textových her, postupuje podle scénáře, manipuluje s předměty a pohybuje se ve scénářem daném prostředí.

Výhodou je, že součástí projektu je i editor, ve kterém lze vytvořit vlastní scénář. Programovací jazyk DSA je relativně bohatý, díky čemuž lze při šikovné práci se zvuky dosáhnout velmi kvalitního výsledku.

Projekt včetně dvou hotových scénářů je volně ke stažení, takže si jej může každý dle libosti vyzkoušet.

Více informací o DSA se dozvíte na adrese dousabel.sweb.cz/dsa/.

Marek Susčík a jeho hry

Dalším plodným autorem českých her pro nevidomé je Marek Susčík. Kromě vlastních her vytvořil v rámci své diplomové práce emulátor programovacího jazyku Basic, používaného v elektronickém zápisníku Eureka A4, díky čemuž již lze pod Windows hrát hry, původně programované pro tento zápisník. Jedná se většinou o jednoduše ovladatelné textové hry, které byly původně psány pro počítač ATARI, ale kromě nich jsou zde k dispozici i hry jiných nevidomých autorů.

Kromě emulovaných her pro Eureku vytvořil Marek Susčík i hry přímo pro Windows. Jedná se o karetní hru Prší, která je zajímavá hlavně tím, že podporuje i funkci hraní přes internet a dále o střílečku Vznášedla. Více informací o výše zmíněných hrách a emulátoru Basicu pro Eureku se dozvíte na webu Marka Susčíka.

Apogeum a hra Náhoda

Na stránkách www.apogeum.info lze po registraci zdarma stáhnout interaktivní počítačový gamebook Náhoda, určený pro nevidomé. Jedná se o podobný systém jako u klasických gamebooků, hráč má vždy na výběr z několika možností řešení nastíněné situace a na základě jeho výběru pak hra pokračuje.

Hra je zvukově velmi dobře provedena a autoři slibují další hry podobného typu.

Zahraniční hry, které mě zaujaly

Rád bych zde zmínil alespoň pár zahraničních her, které mě opravdu zaujaly, a ke kterým se i přesto, že času je čím dál méně, rád vracím.

Top Speed

Asi nejvíc mě zaujala hra Top Speed od holadské firmy Playing in the dark. Jedná se o klasická auta, nicméně kompletně pro nevidomé. Orientace na silnici je řešena tak, že v případě, že jste uprostřed silnice, je zvuk motoru slyšet z obou sluchátek stejně, a blížíte-li se k některému okraji, zvuk v příslušném sluchátku se zesiluje. Výhodou je velká propracovanost programu, jsou podporovány i herní ovladače jako je volant či joystick. Navíc hra disponuje možností hrát přes internet a lze vytvořit i vlastní tratě a auta. Projekt je freeware, takže si jej kdokoliv může zdarma stáhnout.

Více informací v angličtině se dozvíte na stránkách www.playinginthedark.net.

Shades of Doom

Jedná se o klasickou střílečku ve stylu Doom. Hra je po zvukové stránce velice dobře zpracována a určitě zaujme každého milovníka tohoto typu her. Více informací v angličtině se dozvíte na stránkách výrobce www.gmagames.com.

Hra je placená, nicméně je zde možnost stáhnout si její demoverzi.

Závěr

Popsat zde všechny kvalitní hry pro nevidomé by zabralo hodně času, navíc každému vyhovuje jiný styl a kvalitních her je celá řada. Většinu informací o zahraničních hrách pro nevidomé sdružuje portál www.audiogames.net, kde se dozvíte všechny informace o existujících hrách i o novinkách na této scéně.

Nezbývá než doufat, že i v českém prostředí budou vznikat další kvalitní hry, které si nezadají se svou zahraniční konkurencí.

Autorem článku je Jirka Fenz.

A co vy? Znáte nějakou pěknou hru pro nevidomé, která v našem výčtu chybí? Podělte se o své zkušenosti v komentářích.

pondělí 3. května 2010

Aktuální trendy v přístupnosti - záznam přednášky na FI MUNI

V pátek 30. 4. 2010 jsem s aktuálními trendy v přístupnosti seznámil studenty předmětu PV219 Seminář webdesignu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

Přednáška se točila kolem tří témat:

  • moderní pojetí přístupnosti,
  • nejčastější mýty a omyly v přístupnosti,
  • aktuální metodiky přístupnosti - WCAG 2.0 a WAI-ARIA.

A jaké to bylo?

  • Návrat na alma mater v roli přednášejícího byl zajímavý.
  • Studentům jsem přinesl i nějaké newebové pomůcky, takže si mohli například nasadit simulační brýle a vyzkoušet si, jak vidí jejich web člověk s trubicovým viděním čí výpadky zorného pole.
  • Studenti měli o tématiku zájem - nikdo mi na přednášce i přes brzkou ranní hodinu neusnul ;-), ptali se a následnou diskusi jsme i o cca 15 minut protáhli nad původní časový plán.
  • Je ale fakt, že jsem je trochu namotivoval - nejaktivnějšímu studentovi jsem slíbil - a pak i věnoval ;-) - jednu Firefoxí propisku.

A protože si FI - nejen - své studenty opravdu hýčká, máte možnost i vy

Všem účastníkům děkuji za příjemně strávený čas a Tomovi Obšívačovi pak děkuji za pozvání do Semináře webdesignu.

pátek 30. dubna 2010

Interpretace CSS odečítači obrazovky

Při zběžném seznámení s principem odečítání webových stránek se může zdát, že styly tvořící grafický vzhled stránky nejsou směrodatným zdrojem informací pro zrakově postižené uživatele. Existují vlastnosti kaskádových stylů, které skutečně uživatelům prakticky nic neřeknou, jako např. rozměry a umístění boxů. Existuje ale také nezanedbatelná skupina vlastností, jejichž nereflektování by použití webové stránky omezilo či znepřehlednilo.

Uveďme si na začátek příklad: v registračním formuláři e-shopu lze zadat kontaktní a dodací adresu. Pokud je dodací adresa shodná s kontaktní, jsou příslušná pole skryta pomocí stylů. Zaškrtnutím zaškrtávacího políčka pro vyznačení neshody kontaktní a dodací adresy se daná oblast formuláře odkryje a lze ji vyplnit. Pokud by odečítač neinterpretoval styly, znamenalo by to, že uživatel by se dostal k části formuláře, která není relevantní. Takové chování by bylo nepraktické, až matoucí.

Zkusme si postupně projít specifikací CSS 2.1 a okomentovat si ty části, které by pro odečítače mohly být využitelné. Rovněž si uvedeme, jak jsou na tom s podporou těchto vlastností odečítače JAWS a NVDA, při čemž jako podklad k testování poslouží "stránka se vzorovými styly".

1. Styly pro určité médium

CSS disponují elegantními prostředky, jak vzhled stránky přizpůsobit danému médiu, přičemž mezi tyto média lze počítat i hlasový a braillský výstup. Odečítače jsou však zaměřeny pouze na médium používané v prohlížeči, kterým je obrazovka (screen). Tím pádem nelze volbu média, na které se bude styl aplikovat, použít např. pro skryté orientační nadpisy, jejichž čtení by bylo zajištěno pouze hlasovým či braillským výstupem. V tom spočívá důvod, proč je nutné používat triky založené na odsunování obsahu mimo viditelnou oblast stránky, jak jsme již několikrát na našem blogu psali.

2. Skrývání a neviditelnost obsahu

Pokud nějaká část obsahu stránky je označena jako neviditelná či má nastaven typ zobrazení na žádné, je taková část stránky odečítačem vždy ignorována, což umožňuje odečítat jen ty informace, které běžný uživatel vidí na obrazovce.

3. Automaticky generovaný obsah

Odečítače obecně nepodporují vlastnost Content, což má za následek, že takto vkládaný obsah není odečítačem čten a to jak obyčejný text, mezi který můžeme počítat např. šipky vkládané do drobečkové navigace tímto způsobem, tak i čítače použité v testovacím dokumentu k tomuto článku.

4. Víceúrovňové seznamy

Styl číslování seznamů dovedou do svého výstupu promítnout i odečítače, což v praxi znamená, že seznam nastylovaný jako lower-latin nebude čten jako 1., 2., 3. ..., ale jako a., b., c. ... Těchto více druhů číslování se uplatní zejména ve víceúrovňových seznamech, jak je ukázáno v testovacím dokumentu. V takovém víceúrovňovém seznamu je lehké se pomocí odečítače zorientovat, neboť jednotlivé druhy číslování jsou čteny tak, jak je určeno ve stylech.

5. Barvy popředí a pozadí

Ač se může zdát, že informace o barvách pro zrakově postižené uživatele nemají význam, existují situace, kdy obsah stránky je barevně zvýrazněn tak, aby vyjadřoval nějakou další informaci a byl přitom přehledný (např. položky v seznamu zboží vyvedené šedým písmem nejsou již v prodeji). V takové situaci musí mít uživatel informace o barvách k dispozici.

JAWS takovou funkcí disponuje a umí dokonce barvy popsat v několika odstínech a stupních jasu, byť trochu technickým jazykem. Tyto informace nejsou však nikdy čteny automaticky a musí si je uživatel buď vyžádat, nebo přepnout odečítač do řečového schématu, kdy jsou čteny změny barev. Stručně řečeno: JAWS barvy ze stylů používat umí, ale na informace zakódované v barvách by uživatel měl být implicitně upozorněn nějakým textovým sdělením, jako je legenda k tabulce apod.

NVDA s barvami pracovat prozatím neumí, což znemožňuje se k barevnému odlišení obsahu jakýmkoli způsobem dostat.

6. Font a styl písma

Stejně tak, jak NVDA neumí pracovat s barvami, neumí též získat informaci o formátu a stylu písma. JAWS opět na vyžádání či při přepnutí schématu řeči je schopen informaci o písmu poskytnout a to druh písma, jeho velikost, řez a způsob zarovnání.

Pro sdělování informací rozdílným formátem platí tedy stejná pravidla jako pro zacházení s barvami, což v praxi znamená, že pokud se nelze tomuto způsobu vyhnout, mělo by na tuto skutečnost být upozorněno implicitně v obsahu stránky.

7. Styly pro předčítání obsahu

Může se zdát, že aurální styly jsou tím jediným správným, co by odečítače ze CSS měly podporovat. Paradox je, že je to jedna z částí specifikace, kterou výrobci odečítačů zcela opomíjejí. Proč tomu tak je,lze vyjádřit ve třech bodech:

  1. Od vydání specifikace CSS 2.0 prošly styly určené pro hlasovou syntézu řadou změn včetně odstranění typu média aural a jeho nahrazením za speech.
  2. Aurální styly tak, jak byly navrženy, se hodí spíše pro dialogové systémy než pro odečítače, které umožňují uživatelům s obsahem stránky úzce interagovat a určovat si způsob a míru podrobnosti čtení.
  3. Při běžné práci s počítačem jde uživateli odečítače obrazovky o účelnost a přehlednost práce a nikoli o scéničnost skrývající se za možnostmi volby rychlosti, hlasitosti, intonace apod.. Každý zrakově postižený uživatel používá své specifické nastavení hlasové syntézy a zasahování do těchto nastavení pomocí aurálních stylů by mohlo být kontraproduktivní.

Závěr

Jak jsme se mohli přesvědčit na předchozích řádcích, kaskádové styly jsou tedy součást webové stránky, která pomáhá zpřehlednit obsah i zrakově postiženým uživatelům. Jak ovšem jednotlivé vlastnosti jsou schopné odečítače rozpoznat a do jaké míry záleží na použitém prohlížeči, nelze jednoznačně říci,neboť v žádné dokumentaci není uvedeno, jakým způsobem je se styly nakládáno. Výše zmíněné případy mají spíše ukázat, že odečítače se CSS umí pracovat, nikoli podat komplexní popis podporovaných vlastností.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

středa 14. dubna 2010

Výsledky testování přístupnosti v soutěži Zlatý erb 2010

I letos jsme testovali přístupnost webů měst a obcí v soutěži Zlatý erb. Protože to letos ve Zlatém erbu bylo docela náročné a výsledky našeho testování jednoznačně potvrdily to, že omezit přístupnost pouze na technické aspekty je velká chyba, dovolte mi pár řádků k tomuto tématu.

Ohlédneme-li se trochu zpět, statistická data mluví o tom, že přístupnost testovaných webů ve Zlatém erbu je rok od roku lepší. Při bližší analýze však zjístíme, že hlavním faktorem stoupající tendence je úbytek webů s hodnocením v první polovině bodového hodnocení, které lze označit jako nepřístupné či obtížně přístupné. Nepochybně jsme za tento stav rádi, neboť základní úrovní přístupnosti vše začíná. Zároveň je však třeba si uvědomit, že nejen z relevantních popisků významové grafiky a vyznačení nejdůležitějších nadpisů je přístupnost živa.

Drtivá většina webů se pohybuje na bodové škále mezi 60% a 80% plného počtu bodů a to se s jednotlivými ročníky takřka nemění. Weby s tímto bodovým hodnocením lze charakterizovat jako použitelné a v zásadě přístupné, nikoli však uživatelsky přívětivé.

Fenoménem letošního ročníku je provozování webů na některém z nabízených redakčních řešení. Tyto weby mají vesměs základní šablonu a navigaci odladěnu na přístupnost, což uživatelům mimo jiné přináší výhodu podobného ovládání na různých webech. Po technické stránce jsou tedy weby vyřešeny prakticky bez problémů.

Uživatelé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Problematická je tedy orientace ve velkém množství dat, které jsou na webech měst a obcí prezentovány. Příkladem mohou být komplikace spojené s odkazy vedoucími na určité informace skrývající se v sekci s nadpisem, jenž oznamuje zcela něco jiného. A toto jsou situace, jež odhalí až uživatelské testování přístupnosti a použitelnosti. Stejně tak, jako se optimalizace pro vyhledávače kryje se základy přístupnosti, použitelnost webu, snadná dostupnost informací a kvalitní copywriting dotahuje přístupnost k dokonalosti.

Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je přehledná, konzistentní a kompaktní navigace. Drtivá většina webů však má v oblasti přehlednosti, použitelnosti a srozumitelnosti poskytování informací značné rezervy.

Proto letos žádný web ve Zlatém erbu nedostal za přístupnost plný počet bodů, i když řada webů vyhovovala technickým požadavkům, kladeným Vyhláškou o přístupnosti.

Závěrem pohled kolegy Michala Jelínka

Letos se weby ve finále soutěže Zlatý erb vyznačovaly hlavně unifikací. To by z hlediska přístupnosti mohlo znamenat plus, pokud by ovšem rozvržení bylo více přívětivé a obsah stránek nebyl tak přeplácaný. Bohužel tvůrci stránek této výhody nevyužili. Je tak zdlouhavé se dostat k některým základním částem stránky a získání informací je někdy kvůli zbytečnostem příliš náročné a zdlouhavé.

Proto raději uvítám dobře nastrukturovaný, neunifikovaný web než to, s čím jsem se letos při testování v takové míře setkával. Technické provedení bylo u většiny stránek téměř dokonalé, ale z hlediska reálné přístupnosti to rozhodně nebylo ono.

P.S. Kolegům Michalovi a Romanovi děkuji za pomoc s přípravou tohoto článku.

Související odkazy