Proč jsou hlasy v hlasových syntezátorech spíš ženské, než mužské? Zajímavá otázka, které mě - přiznávám - za celou dobu mé praxe zatím nenapadla. Možná proto, že Česká republika se tomuto trendu dlouhé roky vymykala a kraloval zde Jakub z WinTalker Voice a Mojža z HLASu. Teprve s příchodem Zuzany a Elišky začala být situace na trhu genderově vyvážená a dokonce bych řekl, že ženské hlasy začínají mít nadvládu, protože prakticky ke všem speciálním programům pro zrakově postižené na českém trhu je dnes standardně nabízena buď Zuzana, nebo Eliška.
Tento příspěvek je výtahem toho nejzajímavějšího z článku Why computer voices are mostly female od Brandona Griggse, který v něm uvádí několik důvodů, proč k nám z počítačů a jiných zařízení promlouvají právě ženy.
Jedním z důvodů může být biologie - lidé obvykle ženské hlasy považují za příjemnější, než mužské.
Pro další důvod pak musíme do historie. Použití ženských hlasů v navigačních zařízeních sahá až do období druhé světové války, kdy ženské hlasy byly používány v kokpitech letadel, protože byly snadno odlišitelné od hlasů pilotů - mužů. Také telefonní operátorky navykly uživatele na to, že jim asistuje odosobněný ženský hlas.
Když výrobci automobilů začali v autech používat hlasová upozornění (například na pootevřené dveře), jejich průzkumy mezi zákazníky ukázaly, že zákazníci výrazně preferují ženské hlasy oproti mužským. Toto zjištění také vysvětluje, proč je v navigacích nstaven jako výchozí hlas ženský. Jedinou výjimkou bylo Německo, kde BMW při uvedení páté série svých vozů bylo mužskými zákazníky přinuceno ke změně, protože muži se při řízení odmítli řídit pokyny, které jim říkala žena.
Zajímavá je také historie Siri - osobní asistentky (či osobního asistenta) v iPhone 4S. Proč to odlišení? V USA a dalších čtyřech zemích totiž mluví Siri ženským hlasem, ve Velké Británii a ve Francii mužským hlasem. Siri je výsledkem pětiletého výzkumného projektu, který vedl výzkumný ústav SRI International a financovala vojenská organizace DARPA. "Dítětem" projektu byla společnost, pojmenovaná také Siri, která v únoru 2010 uvolnila aplikaci pro iPhone a o dva měsíce později ji koupila společnost Apple.
Siri aplikace zpočátku fungovala tak, že poslouchala příkazy uživatelů, ale neodpovídala jim. Původní myšlenka při přidání "umělé inteligence" pak dokonce byla taková, aby Siri mluvila "bezpohlavním" hlasem.
Mnoho GPS zařízení a TTS programů dnes nabízí výběr z několika hlasů. Je proto dost pravděpodobné, že i u Siri si bude možné v budoucnu vybrat, jakým hlasem bude mluvit.
Je Siri projevem sexismu? To je poslední téma, kterému se Brandonův článek věnuje. Rebeca Zorrah z Univerzity v Chicagu na dotaz CNN odpověděla takto:
Jako hlasy, které mají vyjádřit autoritu, jsou často používány hlasy mužské (například vypravěči příběhů ve filmech). Takže ano, umělé ženské hlasy mohou posilovat genderové stereotypy - ale ne ve významu, že ženy "asistentky" slouží uživatelům, ale proto, že tato technologie se týká komunikace a vztahů a v této oblasti jsou ženy obecně považovány za schopnější, než muži. U soukromých společností bych určitě automaticky nepředpokládála, že jejich rozhodnutí jsou sexistická či se jedná o individuální rozhodnutí někoho ze společnosti. Většina těchto rozhodnutí je založena na průzkumech trhu, které ale samozřejmě mohou odrážet genderové stereotypy, zakořeněné ve společnosti už z dřívějška.
