Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

čtvrtek 28. května 2009

Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

Michal Pařízek se v článku Ustoupí klasické audity uživatelskému testování přístupnosti? ptá čtenářů na názor na vztah klasického auditu přístupnosti a uživatelského testování přístupnosti. Původně jsem chtěl reagovat v komentářích, ale protože odpověď se mi přes noc trochu rozrostla ;-), udělal jsem z ní samostatný článek.

Spolehnout se při hodnocení přístupnosti pouze na uživatelské testování přístupnosti webu určitě není vhodné (a ani bych to nikomu nedoporučil), ale ani není rozumné uživatelské testování zcela opomíjet. Sami je aktivně používáme/nabízíme a nahlížíme na ně ne jako na alternativu, ale jako na významnou součást klasického auditu přístupnosti. Přístupnost by vždy měla odrážet aktuální situaci na poli asistivních technologií a navíc jsou oblasti (například přístupnost RIA), kde to bez uživatelského testování prostě nejde.

Michal v článku píše: "nikdy se nám nestalo, že by se v uživatelském testování objevilo něco závažného, co by formální audit neobjevil." Naše zkušenosti z testování jsou opačné a moji zrakově postižení kolegové, kteří testují web s asistivními technologiemi, docela často narazí na problém, který se při formálním auditu nemůže projevit - ať už je to kvůli chování asistivní technologie či proto, že "zdravý" testér nikdy nemůže věrně nasimulovat způsob vnímání informací handicapovaným testérem. Takže občas narazíme na něco, co bych – bez uživatelského testování – za problém nepovažoval, ale ve skutečnosti to problém je.

Uživatelské testování je důležité i pro poznání aktuálních potřeb handicapovaných uživatelů. Na základě těchto zpětných vazeb se pak dají upravovat metodiky či dávat doporučení k úpravám, které odrážejí aktuální stav přístupnosti.

Významu uživatelského testování také hraje do karet to, že se čas od času setkáváme s tím, že na webu, který prošel pouze formálním auditem přístupnosti - a u kterého jsme byli posléze (třeba při redesignu webu) požádáni o testování - měli handicapovaní uživatelé problémy. Jen formální audit přístupnosti tedy k dosažení reálné přístupnosti nestačil.

Kdybych to měl nějak uzavřít - výsledkem formálního auditu přístupnosti je formální přístupnost. Kvalitně provedený audit přístupnosti auditorem, který se v oboru aktivně pohybuje, zná potřeby handicapovaných uživatelů, sleduje trendy, atp., určitě dokáže spoustu případných chyb z hlediska přístupnosti odhalit. Ale pokud chceme mít jistotu, že web bude pro určitou skupinu handicapovaných přístupný (a použitelný) reálně (jde nám tedy o skutečné uživatele a ne o formální odškrtnutí políčka přístupnost - splněno), je nutné formální audit doplnit (ne nahradit) uživatelským testováním přístupnosti.

3 komentáře:

Petr Havlík řekl(a)...

"Naše zkušenosti z testování jsou opačné a moji zrakově postižení kolegové, kteří testují web s asistivními technologiemi, docela často narazí na problém, který se při formálním auditu nemůže projevit"

-- mohl byste uvést konkrétní příklad?

Radek Pavlíček řekl(a)...

"--mohl byste uvést konkrétní příklad?"

Určitě.

Padání IE v kombinaci s JAWS 9, když je do obsahu stránky dynamicky vložen iframe, v jehož uri je fragment (tzn. část za znakem "#") delší než 255 znaků. Takový iframe do stránky vkládá například Intextový JavaScript a právě při testování Intextové reklamy jsme na tento problém nerazili.

Problémy screenreaderu WindowEyes s některými typy standardně vytvořených menu (například položky menu vidí, ale nelze je potvrdit).

Upozornění na rozbalení podmenu a umožnění snadného přesunu k němu.

Tabulky s více než jedním záhlavím řádku/sloupce, sloučenými buňkami, atp.

Složitější formuláře (pořadí sdělovaných informací, jejich množství, způsob upozornění na povinné položky, atp.).

Umístění odkazu na přechod do kontrastní verze.

CAPTCHA - srozumitelnost audio, čitelnost grafické.

Dostatečné zvýraznění prvku, který při procházení webu z klávesnice/myši získá focus.

V obecné rovině to pak může být srozumitelnost a přehlednost prezentovaných informací, jejich rozvržení/strukturování, dosažitelnost... Přístupnost přece není jen o technických aspektech. Ty jsou jistě důležitý základ, ale pokud web nebude handicapovaný uživatel schopen v rozumném čase obsloužit a dostat se k tomu, co hledá, tak jej stejně vyhodnotí jako obtížně (či naprosto) nepřístupný.

Petr Havlík řekl(a)...

Mockrát děkuji za komentář, s pozdravem,
-Petr Havlík