Jak bylo na WebExpo 2010? Skvěle.

Rok se s rokem sešel a opět jsme s kolegou Romanem strávili příjemné dva dny na konferenci WebExpo 2010. Na konferenci jsme nejeli jako běžní návštěvníci, ale jako "vystavovatelé", takže náš pohled na věc bude odlišný od těch, které už jsi si jistě přečetli. Ani přednášek jsme letos moc nestihli, protože jsme prakticky celou dobu "pracovali".

Co se nám líbilo moc?

• Místo konání. Řadě lidí nevyhovuje, my jsme s ním ale spokojeni. Areál je pěkný, stejně jako loni jsme si zajistili ubytování na kolejích přímo v něm, takže jsme to měli všude blízko a nemuseli řešit dopravu.
• Zájem o náš stánek a přístupnost vůbec. Během dvou konferenčních dnů náš stánek navštívilo několik desítek lidí, kteří se chtěli dozvědět něco o přístupnosti či asistivních technologiích, které jsme předváděli. Zajímavým zážitkem bylo pro řadu návštěvníků vyzkoušení brýlí, simulujících různé zrakové vady. Pátek nám utekl ani nevíme jak (na stánku pořád někdo byl), a ani v sobotu jsme se nenudili. "Nátřesk" byl obzvlášť po mé přednášce. Dotazy byly různorodé. Někdo přišel poptat se na řešení konkrétních problémů, někdo o přístupnosti moc povědomí neměl, takže jsme se věnovali jak základům (nadpisy jsou nadpisy), tak pokročilým věcem (WAI-ARIA).
• Funkční Wi-Fi v Aule. Oproti loňsku, kdy Wi-Fi byla prakticky pořád nedostupná, to bylo letos v pohodě a mohli jsme surfovat dle libosti.
• Milá slečna kavárnice na "stánku" vedle nás. Kávu jsem jako "nekafař" moc neocenil, ale Roman říkal, že byla skvělá ;-)
• Networking. Letos byl ještě lepší než loni - přišlo mi, že lidi měli větší zájem se seznamovat.

A co se nám nelíbilo?

• Začátek konference v pátek ráno. Protože jsme mimopražští, tak to pro nás znamenalo jet do Prahy už ve čtvrtek večer, abychom nemuseli v pátek ráno vstávat někdy v půl páté ráno. Loňský začátek konference po obědě nám vyhovoval více.
• Nezbyla na nás trička :-( Ale dle slov slečny z registrace jsme nebyli sami a nějaká trička navíc se mají ještě přidělávat, tak snad to neprošvihneme a trička si koupíme dodatečně.

WebExpo 2010 rozhodně hodnotíme pozitivně. Organizační nedostatky, které konferenci doprovázely, jsme registrovali, ale protože se nás bezprostředně netýkaly, radost z konference nám nijak nekazily. A v neděli ráno jsme odjížděli s pocitem, že naše "mise" měla smysl a že to byly smysluplně strávené dva dny.

Všem organizátorům proto velké díky (Vaškovi dík navíc za opětovnou možnost prezentace tématiky přístupnosti) a za rok zase na viděnou ;-)

Související odkazy

• Fotogalerie na Flickru
• Prezentace k mé přednášce Přístupnost - návrat ke kořenům
• Textový materiál k přednášce, shrnující vše důležité (pdf; 579 kB)

Přístupnost na WebExpo 2010

Ani letos nebude v programu konference WebExpo chybět tématika přístupnosti.

Díky vstřícnosti hlavního pořadatele (děkujeme) budeme mít s kolegou Romanem Kabelkou po celou dobu konání konference opět k dispozici prezentační stánek/stolek, kde budeme propagovat tématiku přístupnosti a nabízet bezplatné konzultace v této oblasti. Jako novinku jsme si pro vás připravili simulační brýle, takže si budete moci na vlastní oči vyzkoušet, jak vidí váš web uživatel s glaukomem, zúženým zorným polem či jiným zrakovým postižením.

V pátek 24. září od 14.30 pak budu mít přednášku s názvem Přístupnost - návrat ke kořenům. Přednášku mám v plánu zaměřit na seznámení s principy přístupnosti, které mají velmi zajímavý poměr mezi náročností implementace a přínosem pro uživatele. Nebudou chybět ani praktické ukázky, jak tato pravidla pomáhají při práci s vaším webem nejen lidem s kognitivními poruchami, zrakovým či sluchovým postižením, ale všem návštěvníkům.

Pokud vás tématika přístupnosti zajímá, chcete se dozvědět, jak je na tom váš web z hlediska přístupnosti, prokonzultovat nějaký přístupnostní problém či se jen tak zastavit na kus řeči, jste vítáni.

Těšíme se na vás.

Související odkazy

Jak bylo na WebExpo 2009 (zhodnocení, fotky, slajdy)

Jak vytvářet přístupné dokumenty ve Wordu 2007

Dnešním příspěvkem bych rád volně navázal na svůj předchozí blogpost o přístupných dokumentech a napsal něco o tom, jak přístupné dokumenty tvořit.

K tvorbě přístupných dokumentů lze přistupovat mnoha způsoby. Jednou z možností je použít například Adobe Acrobat. Ten je ale placený a ne každý je ochoten do něj investovat. Rád bych se proto věnoval způsobu lidovému, kterým je použití nejrozšířenějšího programu na tvorbu dokumentů – MS Wordu. Podobným způsobem lze vytvořit přístupné PDF i ve Writeru z Open Office, ale protože si myslím, že Word používá více lidí, zaměřím se něj.

Jak na to?

Základem tvorby přístupného dokumentu je správná sémantika. Při formátování dokumentu je proto nutné dodržet následující pravidla:

• nadpisy v dokumentu vyznačit odpovídajícími styly (při tvorbě nadpisů lze s úspěchem použít stejné principy jako při tvorbě nadpisů na webové stránce),
• seznamy vyznačit pomocí nástrojů určených k tomuto účelu (Odrážky a číslování) a vygenerovat tak seznamy, které jsou opravdovými seznamy,
• obrázky, které nesou významovou informaci, doplnit vhodnou relevantní textovou alternativou. Formulář pro zadání alternativního textového popisku najdeme umístěný poněkud nelogicky v sekci Nástroje obrázku – Formát – Velikost.

Dále jsou při vygenerování PDF zachovány odkazy, takže se nemusíme bát je v dokumentu použít. Z pohledu slabozrakých uživatelů je pak vhodné brát zřetel na dostatečný kontrast popředí a pozadí.

Problematické jsou tabulky. U jednodušších tabulek, kde jsou záhlaví řádků/sloupců umístěna v první buňce sloupce/řádku, se v zásadě můžeme spolehnout na funkci screenreaderu, která u tohoto typu tabulek většinou správně přiřadí jednotlivým buňkám odpovídající záhlaví. Problém ale nastává u tabulek složitějších (tj. tabulek, které mají vícenásobná záhlaví pro buňku či sloučené buňky), kde nemáme k dispozici id a headers pro korektní přiřazení vícenásobných záhlaví jednotlivým buňkám. V takovém případě je vhodné složitou tabulku rozdělit do několika jednodušších či ji doplnit textovým komentářem, vystihujícím nejdůležitější informace.

Dokument máme připravený, můžeme z něj tedy vytvořit PDF. Word 2007 se Service Packem 2 už má možnost exportu do PDF implementovánu, ve starší verzi musíme doinstalovat odpovídající plug-in. Možnost exportu do PDF najdeme pod položkou Uložit jako.

Při exportu je nutné zaškrtnout v Možnostech zaškrtávací políčko Značky struktury dokumentu pro usnadnění, aby při exportu byla zachována struktura dokumentu.

A to je vše. Pokud dodržíme vše výše uvedené, mohou s takto vytvořeným PDF pracovat bez větších obtíží nejen uživatelé se zdravotním handicapem, ale v takovém případě je i velmi usnadněno další zpracování takového dokumentu.

Zvýrazňujete odkazy při ovládání webu z klávesnice?

Vím, psal už o tom před časem Filosof. Ale protože se tento neduh stále nedaří vymýtit a navíc mám pocit, že se v poslední době stále častěji setkávám s weby, které ovládání z klávesnice moc neřeší, určitě neuškodí malé opáčko a rozšíření tématu.

O co jde?

Existuje celá řada uživatelů, kteří ovládají web pouze z klávesnice:

• nevidomí,
• slabozrací,
• tělesně postižení,
• lidé, kteří pochopili, že když mají ruce na klávesnici, je snazší zadat příkaz z klávesnice než hledat myš ;-)
• atp.

Prakticky všem (pominu-li nevidomé uživatele) velmi pomůže, když při ovládání webu z klávesnice ví, na kterém odkazu či prvku právě mají kurzor.

V čem je problém?

Řada tvůrců webů bohužel u odkazů ošetřuje pouze stav :hover. Tím sice pomohou těm, kteří k ovládání webu používají myš (což je samozřejmě také důležité), ale pokud současně v CSS není definován i :active (pro IE < 7) a :focus (pro moderní prohlížeče), jsou ti, kteří používají jen klávesnici, při práci s webem nahraní, protože mají velký problém zjistit, který prvek má právě focus. Ostatně, zkuste si svůj web projít pomocí tabulátoru a hned zjistíte, zda se na něm při ovládání jen z klávesnice zorientujete a budete vědět, kde máte kurzor.

Pokud chce být tvůrce webu na uživatele, kteří používají pouze klávesnici, obzvlášť zlý, doplní do CSS k :hover, :active či :focus vlastnost outline: none. Tím spolehlivě zruší i systémem doplňované zvýraznění pomocí tečkovaného rámečku.

Jak z toho ven?

Řešení je naštěstí velmi jednoduché. Nepoužívat outline: 0 a u každého :hover přidat ještě dvě stejné definice s :active a :focus, případně je možné dát definice :active a :focus stavu samostatně a u textových odkazů invertovat barvu pozadí a barvu textu odkazu.

Pěkně vyřešené zvýraznění odkazů při procházení z klávesnice najdete například na blindfriendly.cz, vlada.cz nebo nette.org, opak je pak k vidění na prakticky všech ostatních webech ;-)

Takže - až budete příště definovat :hover, nezapomeňte přidat :active a :focus.

Související odkazy

• The plague of outline:0 - WebAim.org
• Whenever you use :hover, also use :focus - 456 Berea Street