Na čtvrtečním školení tvorby přístupného webu v Brně se mi uvolnila dvě místa. Jelikož mi přijde škoda je nechat nevyužitá, nabízím last minute slevu 25 % (školení tedy jednoho účastníka vyjde na 1 500 Kč). V ceně je 6 hodin výuky, tištěné materiály, potvrzení o absolvování školení a občerstvení během školení.
Pokud váháte, zda se školení zúčastnit, přečtěte si názory účastníků dříve realizovaných školení.
Případní zájemci nechť se mi, prosím, ozvou na e-mail radek@blindfriendly.cz. Děkuji.
Naše srovnání braillských řádků bylo rozšířeno o další model. Kolega Roman Kabelka do něj doplnil údaje o braillském řádku Brailliant 40 společnosti HumanWare, který v České republice distribuuje firma Adaptech.
Jedná se o ergonomický a mobilní braillský displej, nabízející uživatelům za rozumnou cenu vše potřebné pro aktivní používání braillova písma jak doma, tak v terénu. Všechny podstatné informace o tomto braillském řádku se dočtete v našem srovnání, zde bych rád zmínil alespoň jednu věc, kterou se významně liší od ostatních řádků.
Díky své minimalistické koncepci disponuje poměrně unikátní funkci, kterou je rotace zobrazovače o 180 stupňů, což obnáší nejen převrácení zobrazovaných znaků, ale i přemapování obou trojic tlačítek po stranách zobrazovače tak, aby jejich význam po otočení řádku zůstal zachován. Otočením zobrazovače tak uživatel získá podmínky vhodné pro použití s klávesnicí, kde bezprostředně před ní je zobrazovač, pod ním naváděcí tlačítka a zcela vpředu vyvýšená část krytu, jež může pohodlně sloužit jako ergonomická opěrka rukou (velmi výhodné je to například u notebooků).
Doplněním informací o braillském řádku Brailliant 40 se tak naše srovnání přiblížilo kompletnímu pokrytí aktuální nabídky braillských řádků na českém trhu.
Komerční aspekty přístupnosti jsou v mnoha případech stále nedoceňovány a brány spíše jen jako jakási přístupnostní klišé. O tom, že znepřístupnění obsahu webu se může provozovateli e-shopu vymstít, svědčí i následující předvánoční příběh kolegy Michala.
Přiznávám hned na začátku, že nesnáším hardwarové nakupování. Internet mě této neoblíbené činnosti na štěstí zbavil: „Mohu Vám nějak pomoci?“, „A co tohle, nelíbilo by se Vám?“, … navíc ty tlačenice… ne, ne.
Své první internetové nákupy jsem uskutečnil snad někdy v roce 2002 a to na www.vltava.cz. Tehdy mi přišel obchod s odečítačem obrazovky JAWS jako dobře ovladatelný. A tak jsem mu zůstal věrný. Nakupoval jsem v nemalé míře knihy, CD a DVD. Žádné Vánoce a mnohé svátky a narozeniny se bez Vltavy neobešly. Rok od roku přibýval sortiment, obchod se rozšiřoval, ale s tím bohužel i znepřehledňoval. Více a více odkazů bylo řešeno grafikou bez vypovídajícího alternativního popisku. „Tímhle odešlu Košík nebo vymažu jeho obsah?“ „IMAGE/Vltava02“ mi opravdu moc nenapoví.
Před loňskými Vánocemi jsem otevřel dveře Vltavy, že si zase jednou „malinko“ zplundruju účet. Ne, že by Vltava byla do té doby kdo ví jak přístupná, ale tohle mě opravdu dostalo. To prostě nešlo. Na úvodní stránce mělo nějaký rozumný popisek asi 5 odkazů a to na nabízené novinky. Chvilku jsem se snažil, nechtěl se vzdát, ale nakonec jsem podlehl. To, že na tomto webu nepoužívají při obrovském objemu informací nadpisy, i u základních operací chybějí popisky k prvkům, atp. se dá s určitou trpělivostí a zkoušením překonat. To co jsem potkal, nikoli.
Část dárků jsem nakoupil na Kosmas.cz a zbytek - „au“ - v kamenných obchodech.Nemám rád velká slova kolem zrakově postižených, ale musím říct, že nakupování přes internet mě hodně osamostatnilo. Nemusím se plahočit po obchodech s holí nebo prosit kamarády, aby se mnou do nákupní vřavy vyrazili, popisovali mi zboží, atp.
Nakoupil jsem jinde. Mohli mít mé 2 tisíce - nedostali ani kačku. Chápu, že je pro ně taková částka pakatel, kvůli které nestojí za to se vzrušovat. Na druhou stranu, za ta léta jsem tam utratil určitě ke 20 tisícům. To už by možná stálo za zamyšlení, jestli při tvorbě nového webu myslet na přístupnost a udržet si stávající zákazníky, kteří jim dávají pravidelně vydělat, případně zpřístupněním nalákat zákazníky další.
P.S. Koukám teď znovu po měsíci na www.vltava.cz a vidím jisté zlepšení (respektive návrat do předchozího stavu). Uvidím, co bude dál. Nějak se mi nechce být přehnaně optimistický, když vidím úvodní stránku: rozložení informací řešeno tabulkou (CSS je asi pro tvůrce Cizí Sprosté Sousloví), zdvojené odkazy, atp.
Tolik Michal. A co vím, tak nebyl jediný zrakově postižený z mého okolí, který loni nedal Vltava.cz právě z důvodu nepřístupnosti obsahu vydělat. Rada provozovatelům e-shopů proto zní: přístupnost nepodceňujte. Řada zdravotně postižených lidí je už dnes na nakupování přes web zvyklá (pro mnohé z nich je to jediný způsob, jak nakoupit nezávisle na pomoci druhé osoby) a znepřístupněním obsahu můžete o řadu stálých zákazníků přijít. Přístupná konkurence je nedaleko a zákazník, kterému jste hodili klacek pod nohy, nebude mít moc chuť (a důvod) se na váš e-shop vracet.
Požadavek na dostatečný barevný kontrast obsahuje každá pořádná metodika přístupnosti. Tvůrci webů dnes mají k dispozici několik nástrojů, které jim mohou s testováním a úpravou dostatečného barevného kontrastu barev pomoci. Požadavky, co ještě je kontrastní, a co už ne, se průběžně mění, proto je vždy vhodné zvolit nástroj, který odpovídá aktuálním trendům.
Mezi ně patří i nový a jednoduchý on-line Color Contrast Checker, který nabízí vše potřebné pro posouzení dostatečného barevného kontrastu - v základní výbavě mi chybí pouze kapátko pro snadné nabrání testovaných barev přímo z webové stránky. Color Contrast Checker připravil Jared Smith z WebAim.org. Nástroj je to šikovný, obzvlášť v případě, kdy není po ruce vynikající desktopový Colour Contrast Analyzer, na který nedám dopustit.
Pokud Colour Contrast Analyzer také používáte, doporučuji upgradovat na verzi 2.2, která při testování zohledňuje požadavek pravidla 1.4.3 z finální verze metodiky WCAG 2.0 - minimální kontrastní poměr 4,5:1 pro běžné písmo do velikosti 18 bodů nebo tučné písmo do velikosti 14 bodů. V přechozí verzi (a třeba i v českých pravidlech přístupnosti) je požadována hodnota minimálně 5:1. Požadavek pro běžné písmo nad 18 bodů nebo tučné písmo nad 14 bodů se nezměnil a i ve finální verzi metodiky WCAG 2.0 je 3:1.
