Komerční aspekty přístupnosti jsou v mnoha případech stále nedoceňovány a brány spíše jen jako jakási přístupnostní klišé. O tom, že znepřístupnění obsahu webu se může provozovateli e-shopu vymstít, svědčí i následující předvánoční příběh kolegy Michala.
Přiznávám hned na začátku, že nesnáším hardwarové nakupování. Internet mě této neoblíbené činnosti na štěstí zbavil: „Mohu Vám nějak pomoci?“, „A co tohle, nelíbilo by se Vám?“, … navíc ty tlačenice… ne, ne.
Své první internetové nákupy jsem uskutečnil snad někdy v roce 2002 a to na www.vltava.cz. Tehdy mi přišel obchod s odečítačem obrazovky JAWS jako dobře ovladatelný. A tak jsem mu zůstal věrný. Nakupoval jsem v nemalé míře knihy, CD a DVD. Žádné Vánoce a mnohé svátky a narozeniny se bez Vltavy neobešly. Rok od roku přibýval sortiment, obchod se rozšiřoval, ale s tím bohužel i znepřehledňoval. Více a více odkazů bylo řešeno grafikou bez vypovídajícího alternativního popisku. „Tímhle odešlu Košík nebo vymažu jeho obsah?“ „IMAGE/Vltava02“ mi opravdu moc nenapoví.
Před loňskými Vánocemi jsem otevřel dveře Vltavy, že si zase jednou „malinko“ zplundruju účet. Ne, že by Vltava byla do té doby kdo ví jak přístupná, ale tohle mě opravdu dostalo. To prostě nešlo. Na úvodní stránce mělo nějaký rozumný popisek asi 5 odkazů a to na nabízené novinky. Chvilku jsem se snažil, nechtěl se vzdát, ale nakonec jsem podlehl. To, že na tomto webu nepoužívají při obrovském objemu informací nadpisy, i u základních operací chybějí popisky k prvkům, atp. se dá s určitou trpělivostí a zkoušením překonat. To co jsem potkal, nikoli.
Část dárků jsem nakoupil na Kosmas.cz a zbytek - „au“ - v kamenných obchodech.Nemám rád velká slova kolem zrakově postižených, ale musím říct, že nakupování přes internet mě hodně osamostatnilo. Nemusím se plahočit po obchodech s holí nebo prosit kamarády, aby se mnou do nákupní vřavy vyrazili, popisovali mi zboží, atp.
Nakoupil jsem jinde. Mohli mít mé 2 tisíce - nedostali ani kačku. Chápu, že je pro ně taková částka pakatel, kvůli které nestojí za to se vzrušovat. Na druhou stranu, za ta léta jsem tam utratil určitě ke 20 tisícům. To už by možná stálo za zamyšlení, jestli při tvorbě nového webu myslet na přístupnost a udržet si stávající zákazníky, kteří jim dávají pravidelně vydělat, případně zpřístupněním nalákat zákazníky další.
P.S. Koukám teď znovu po měsíci na www.vltava.cz a vidím jisté zlepšení (respektive návrat do předchozího stavu). Uvidím, co bude dál. Nějak se mi nechce být přehnaně optimistický, když vidím úvodní stránku: rozložení informací řešeno tabulkou (CSS je asi pro tvůrce Cizí Sprosté Sousloví), zdvojené odkazy, atp.
Tolik Michal. A co vím, tak nebyl jediný zrakově postižený z mého okolí, který loni nedal Vltava.cz právě z důvodu nepřístupnosti obsahu vydělat. Rada provozovatelům e-shopů proto zní: přístupnost nepodceňujte. Řada zdravotně postižených lidí je už dnes na nakupování přes web zvyklá (pro mnohé z nich je to jediný způsob, jak nakoupit nezávisle na pomoci druhé osoby) a znepřístupněním obsahu můžete o řadu stálých zákazníků přijít. Přístupná konkurence je nedaleko a zákazník, kterému jste hodili klacek pod nohy, nebude mít moc chuť (a důvod) se na váš e-shop vracet.
Žádné komentáře:
Okomentovat