Blogy autorů s těžkým postižením zraku

Před časem jsem v rozhovoru pro Zdroják zmiňoval weby, které si tvoří sami uživatelé se zrakovým handicapem. Doba nám pokročila, kouzlo blogování objevili další zrakově postižení a tak by byla škoda se na jejich blogy nepodívat a pokud vás zaujmou, tak je i začít sledovat.

Blog Matěje Plcha, který se soustavně - a prakticky jako jediný u nás - věnuje přístupnosti Androidu, najdete na adrese www.blind-android.cz. Ten ale předpokládám, že znáte, protože z Poslepu na něj poměrně často odkazuji ;-)

Markéta Orságová a David Bachmann píší jak své soukromé blogy (Markéta, David), tak blog o přístupnosti iPhone.

Vojta Polášek píše o přístupnosti Linuxu, hrách pro nevidomé a také o tom, "jak to nevidí".

O přístupnosti Linuxu pro zrakově postižené uživatele a informacích ze světa přístupného Linuxu píše také můj kolega z Blind Friendly Martin Baláž.

Velký rozvoj elektroniky a její miniaturizace umožnil zrakově postiženým zmírnit zrakový handicap. Podrobnější informace o této tématice se dozvíte u Josefa Loudy.

Nevidomého geeka Pavla Ondru svým čtenářům určitě představovat nemusím. Pavel je velmi aktivní na Twitteru a kromě twítování píše i svůj blog Geek-blind zone, následovníka blogu Inner eye.

Informace a zajímavosti snad nejen pro nevidomé sbírá a píše o nich Jirka Mojžíšek - velmi činorodý člověk, nevidomý lukostřelec a programátor (mimo jiné autor hlasové syntézy HLAS).

P.S. Za některé tipy děkuji kolegovi Michalovi.

Přístupnost odjinud: 3. díl

Další várka stručně komentovaných odkazů na zajímavé zdroje o přístupnosti odjinud, než z poslepu.cz.

Heading Levels: Navigation or Decoration?

Je v pořádku přeskakovat úrovně nadpisů při jejich použití v dokumentu? WCAG 2.0 se k tomuto tématu nestaví jednoznačně, PDF/UA říká ne. Zajímavý a podrobný blogpost k tomuto tématu sepsal Duff Johnson.

Více v článku Heading Levels: Navigation or Decoration?.

P.S. Tomuto tématu mám v plánu se věnovat podrobněji, protože určitě stojí za detailnější rozpracování.

Court says federal websites must be accessible to blind

Zatímco u nás nejsou soudy kvůli nepřístupnosti webů či služeb běžné, v zahraničí se jedná o poměrně standardní věc. V Kanadě nedávno soud rozhodl o tom, že město Ottawa musí mít své webové stránky přístupné i pro nevidomé.

Více informací v článku Court says federal websites must be accessible to blind

Jak zpřístupnit web pro neslyšící? Spoléhat na to, že si vše přečtou, nestačí

Tématika přístupnosti a potřeb uživatelů se sluchovým postižením není moc známá a osvěta v této oblasti zdaleka nedosahuje míry, které je věnována například přístupnosti pro zrakově postižené. Takže každý článek na toto téma se počítá. Byť je dle mého názoru škoda, že autor více nezmínil a nezdůraznil význam a přínos některých v článku zmiňovaných pravidel i pro běžné návštěvníky, protože dodržení těchto pravidel jistě pomůže mnohem širší skupině návštěvníků než jsou jen neslyšící. A tento přesah může být pro tvůrce motivací se potřebami uživatelů se sluchovým postižením zabývat.

Více na Lupa.cz v článku Jak zpřístupnit web pro neslyšící? Spoléhat na to, že si vše přečtou, nestačí.

How Expensive is Web Accessibility?

Kolik stojí přístupnost? Samozřejmě nic ;-) Nebo něco přeci jen ano? Odpověď na tuto otázku zdaleka není tak jednoduchá, jak to na první pohled vypadá, protože jako u všeho záleží na okolnostech. Pokud ale bereme přístupnost jako nedílnou součást své práce, pak jsou náklady na ni opravdu nevysoké a hlavně obtížně vyčíslitelné, jelikož při tomto způsobu práce nám kvůli přístupnosti žádné náklady navíc nevznikají.

Než se však do tohoto stavu dostaneme, musíme se přístupnost "naučit". Karl Groves rozebírá různé náklady, které vznikají ve chvíli, kdy se přístupností začínáme zabývat: ať už je to vytvoření interních pravidel/metodiky přístupnosti, školení či odměna konzultantovi.

Více informací v článku How Expensive is Web Accessibility?

Jak vidí barvoslepý člověk?

K simulaci různých typů zrakového postižení či vytvoření si představy o tom, jak vidí člověk s nějakou vadou zraku, byly donedávna zpravidla používány jen pomůcky, umožňující "off-line" vnímání. Typickým zástupcem takové pomůcky byla sada obrázků, znázorňující různé typy zrakových vad.

Doba ale pokročila a dnes si tyto simulace můžeme do slova a do písmene zažít na vlastní oči. Což pochopitelně přispívá k věrohodnějšímu "zážitku" a vytvoření si představy o problémech, na které mohou lidé s poruchou barvocitu narážet.

Barvoslepost (daltonismus) je porucha barevného vidění lidského oka, která se projevuje v několika typech podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Jen zřídkakdy se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění), nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou.

Jestliže si chcete v reálu vyzkoušet, jak vidí člověk, trpící některou z poruch barvocitu, a používáte mobilní telefon s Androidem, nainstalujte si aplikaci Daltonizer. Aplikace využívá kameru telefonu a nabízí celou řadu funkcí:

• simulaci protanopie (výpadek červené části spektra), deuteranopie (zelené) a tritanopie (modré)
• celoobrazovkový mód, dělenou a replikovanou obrazovku: v reálu si tak můžete porovnat, jak ten samý obraz vidí zdravé oko, a jak oko s poruchou barvocitu,
• blesk na přisvícení, "zmrazení" obrazu, či nastavení kvality zobrazení.

Pokud máte telefon s Androidem, tak neváhejte, Daltonizer si nainstalujte a vyzkoušejte si, jak vidí své okolí - či třeba vaši webovou stránku - člověk s některou z poruch barvocitu. Některá z forem barvosleposti se vyskytuje přibližně u 8,5% populace, takže zohlednění potřeb této skupiny lidí například při grafickém návrhu webu jistě není od věci.

Související odkazy

Barvoslepost na videni.cz
• Barvoslepost na Wikipedii