Jak používat k testování přístupnosti WAVE Toolbar pro Firefox

Pokud používáte - či se chystáte používat - k testování přístupnosti WAVE Toolbar pro Firefox, mohlo by se vám hodit následující instruktážní video.

Související odkazy

• WAVE - web accessibility evaluation tool
• WebAIM vydal betaverzi nástroje WAVE5 pro testování přístupnosti

Přečetl jsem: Jo Nesbø – Levhart

Na další dobrodružství Harryho Holea jsem se těšil jak malý kluk a netrpělivě čekal, kdy Kniha Zlín nabídne reading copies (aby bylo jasno, tak ne proto, že by mi bylo líto si knihu koupit, ale proto, že si ji takto mohu přečíst o nějaký ten týden dřív, než půjde do prodeje). Když mi v půlce října Levhart skočil do Dropboxu a do Kindlu, hned jsem se do něj začetl a stejně jak ostatní knihy o Harrym Holeovi, ani od tady této se nemohl odtrhnout. A protože kniha je opravdu dlouhá, měl jsem o několik krátkých nocí postaráno.

Levhart už ani není detektivka, jako spíš thriller. Nesbø se tentokrát odchýlil od precizního popisu kriminalistické práce a soustředil se spíše na popis událostí a prostředí, v nichž se Harry ocitá. A rozhodně to není na škodu. Některé vražedné nástroje či způsoby jsou opět velmi originální a vrah neváhá - v případě, kdy je to třeba a má k tomu podmínky - využít nejen věci, ale třeba i přírodní síly.

Harryho Holea nacházíme na začátku knihy v Hongkongu, kam se vydal po dopadení Sněhuláka. Daleko od všeho, co by mu mohlo připomínat prožité události. V Norsku ale byla nalezena dvě ženská těla a vše nasvědčuje tomu, že v Norsku se po Sněhulákovi objevil další sériový vrah. Obě ženy totiž byly zavražděny stejným způsobem - utonuly ve vlastní krvi. Mladá kriminalistka Kaja Solnessová je vyslána do Hongkongu, aby přivedla Harryho zpět a ten se pokusil vraha vypátrat. Ačkoliv se Harrymu nechce, po mírném nátlaku se vrací a zapojuje se do pátrání. To komplikuje i boj o moc mezi dvěma policejními odděleními. Proti oddělení vražd tu stojí Kripos - norská národní kriminální policie. Je tedy třeba dávat pozor nejen na nepřátele zvenčí, ale i zevnitř.

Kromě výletů do Hongkongu a Afriky strávíme s Levhartem většinu času na zasněžených norských pláních a horských chatách, které využívají k přespání běžkaři. Vražd začíná přibývat a kniha je - jak už to u Harryho Holea bývá - opět plná dějových zvratů. Chvíli si myslíme, že už víme, kdo je vrah, pak je najednou všechno jinak, pak si zase myslíme, že už víme, kdo je vrah, pak se to zase celé otočí, pak si zase myslíme, že už je vrah naprosto jasný... Pokud jste nějaký příběh Harryho Holea četli, tak určitě víte, co mám na mysli. A buďte si jisti, že v tomto případě to nebudete tušit až do úplného konce. Pointa je ještě zajímavější a propracovanější, než v předchozích dílech série.

Je skvělé, že Jo Nesbø nejede podle osvědčené šablony, ale pokaždé se snaží nabídnout něco nového. A v Levhartovi se mu to daří skvěle. Už jen za vymyšlení vražedného nástroje, který ve skutečnosti neexistuje - nebo jsem ho aspoň přes Google nedohledal - klobouk dolů.

Book trailer

Levhart vychází 6. listopadu 2013 v elektronické i papírové podobě, vydává Kniha Zlín, edice FLEET, překlad Kateřina Krištůfková, ISBN 978-80-87497-71-5.

Pokud jste fanoušky severské krimi, Levharta určitě doporučuji ke koupi a k přečtení.

Za poskytnutí reading copy děkuji nakladatelství Kniha Zlín.

Související odkazy

• A na zasněžené pláni číhá levhart - Dita Kristanová
• Jo Nesbø - Levhart - Petr Čapek
• Mimořádně krutý Levhart - Tomáš Fojtík

Easy Chirp: přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter

Webová aplikace Easy Chirp (aktuálně v beta verzi) je přístupná alternativa webového rozhraní pro Twitter, vytvořena s maximálním zřetelem na přístupnost. Může být tedy zajímavou možností pro práci s Twitterem například pro uživatele asistivních technologií, těch, kteří ovládají PC pouze z klávesnice či další uživatele se specifickými potřebami. V roce 2009 ji vytvořili a od té doby ji spravují spravují vývojáři, kteří rovněž vedou web o přístupnosti WebAxe. V polovině roku 2013 byl projekt znovu oživen a kód přepsán tak, aby se přizpůsobil změnám v API Twitteru.

Přístupnostní funkce

• Všechny odkazy a ovládací prvky jsou přístupné z klávesnice.
• Rozhraní nabízí jednoduché a jednotné rozvržení obsahu a menu.
• Nadpisy a titulky stránek jsou pečlivě zapracovány pro co nejlepší přístupnost.
• V případě interakce je činnost zakončena upozorněním (JS nebo ARIA), které oznámí uživateli výsledek akce.
• Velká výchozí velikost textu a dostatečný barevný kontrast.
• Lze měnit velikost textu bez toho, aniž by došlo k rozsypání rozložení obsahu stránky či překrývání jednotlivých bloků s obsahem.

• Přístupnost z klávesnice (nativní klávesové zkratky) k položkám hlavního menu.
• Vyznačení formulářů a datových tabulek tak, aby byly co nejlépe přístupné.
• Kód je sémantický, odlehčený, a snaží se zohledňovat webové standardy.
• Rozhraní obsahu docela velkou implementaci funkcionalit z WAI-ARIA: oblasti stránek (landmarky), role pro upozornění a živé oblasti (live regions) pro aktualizuji hodnoty počitadla znaků.
• Je k dispozici odkaz "skočit k přihlášení" (skip to sign in) a odkaz „skočit na hlavní obsah“ (skip to main content) na začátku hlavní stránky webového rozhraní.
• Rozhraní funguje i s vypnutým Javascriptem.
• Rozhraní lze používat se všemi typy asistivních technologií: odečítačů obrazovky, softwarových lup či zařízení s Braillským výstupem.

Hlavní funkce

• Při psaní tweetu je dostupné počitadlo znaků a funkce Zkráceného URL (vyberte bit.ly nebo weba.im).
• Kromě základního retweetu, citace tweetu, a odpovědi, může uživatel odpovědět všem a odeslat tweet e-mailem.
• Náhled, odběr, a vytvoření Twitter listu.
• Vyhledávání tweetů a uživatelů (a hledání doporučení).
• Přidání, smazání, a spouštění uložených vyhledávání.
• Úprava nastavení základního profilu včetně aktualizace avataru.
• Snadný přesun na profil uživatele a časovou osu.
• Návaznost tweetů; zobrazení odpovědi v konverzaci.
• Tweety obsahují odkazy na hash tagy a jména uživatelů.
• Při odpovídání nebo citování lze snadno prohlížet originální tweet.
• Lze zjisti informace o tom, koho sledujete, a kdo sleduje vás.
• Je podporováno blokování.
• U každého tweetu se zobrazí počet retweetů (pokud je jich 1 nebo více).
• Náhled retweetů.
• Rychlé zjištění, zda vás nějaký uživatel sleduje.
• Náhled aktuálních Twitter trendů (Twitter Trends).
• K dispozici je odkaz na Twitter stránku „Náhled jednotlivého tweetu“ a pro vlastní a sledované seznamy.
• Navrženo pro všechna rozlišení obrazovky, stolní PC, tablet a mobil.
• Funguje ve všech hlavních prohlížečích: Internet Explorer 8 a výše, Firefox, Safari, Opera a Chrome.

Jak používat Easy Chirp se screen readerem JAWS?

Webové rozhraní používáte tak, že se ke svému Twitter účtu přihlásíte na stránce Easy Chirp. Pomocí odkazu „skip to sign in“, který je na začátku stránky přejdete k nadpisu Sign in, pod nímž je grafické tlačítko Sign in with Twitter; alternativní přístup k témuž tlačítku od začátku stránky je stisknout dvakrát klávesa G po přesun po grafických objektech (protože tlačítko Sign in with Twitter není standardní tlačítko, ale grafický objekt).

Načte se stránka s formulářem pro přihlášení, do kterého zadáte své údaje pro přihlášení na Twitter a potvrdíte tlačítkem Autorizovat aplikaci, které už je standardním tlačítkem.

Následně můžete využít standardní navigační prostředky odečítače pro pohyb po oblastech stránky, nadpisech a seznamech. Na začátku stránky je několik odkazů pro přesun k hlavnímu obsahu, odhlášení, a také odkazy following, followers, a tweets s údajem o počtu, které potvrzením zobrazí buď sledované, sledující či možnost napsat tweet.

Dále následuje dvojí menu, pro které jsou k dispozici také klávesové zkratky pro rychlý přístup k jeho položkám (Více viz níže). Na stránce se zobrazením Timeline je po přechodu navigací (od začátku stránky) tlačítko (B) Write Tweet (Napsat Tweet). Pod ním se pak nacházejí vlastní tweety, po nichž se lze nejrychleji pohybovat pomocí navigace po nadpisech druhé úrovně a obsah tweetu lze přečíst přechodem na odstavec (P).

Ke každému tweetu se pojí dvě tlačítka Tweet option a User option. Po jejich aktivování mezerníkem se rozbalí další tlačítka, po kterých se lze pohybovat tabulátorem. K opuštění této skupiny tlačítek nelze použít Escape, je potřeba se buď vrátit na výchozí tlačítko (tabulátorem), nebo přejít na další výchozí tlačítko User option klávesou B, nebo přejít na další tweet.

Pod tlačítkem Tweet option se skrývají tlačítka Označit jako oblíbený (Make favorite), Odpovědět (Reply), Odpovědět všem (Reply to all), Retweet, Citovat tweet (Quote Tweet) a E-mail tweet.

Tlačítko User option obsahuje tlačítka Timeline (zobrazí se tweety konkrétního uživatele), Direct message (pro napsání přímé zprávy danému uživateli), Tweet message (napsat tweet přímo k danému tweetu, zobrazí se editační pole s už vloženým uživatelským jménem autora tweetu, na který reagujete), zobrazení seznamů uživatele (Lists), a tlačítko pro označení přispěvatele jako spammera (Report spammer).

Klávesové zkratky pro rychlý přístup k položkám menu

Jak je uvedeno výše, na stránce je dvojí menu: App menu (Menu webové aplikace Easy Chirp) a Tweet menu.

Menu aplikace Easy Chirp

• Home (Hlavní stránka) Alt + Shitf + ´ (znak dlouhé hlásky („čárka“) na alfanumerické klávesnici)

Menu Twitteru

• Timeline 1 (Alt + Shift + + při českém rozložení klávesnice)
• Mentions 2 (Alt + Shift + ě při českém rozložení klávesnice)
• Favorites 3 (Alt + Shift + š při českém rozložení klávesnice)
• Retweets 4 (Alt + Shift + č při českém rozložení klávesnice)
• Lists 5 (Alt + Shift + ř při českém rozložení klávesnice)
• DM (Direct Messages) 6 (Alt + Shift + ž při českém rozložení klávesnice)
• Tools 7 (Alt + Shift + ý při českém rozložení klávesnice)

Zajímavou možností je volba barevného schématu (vzhledu) stránky v patičce - Dark theme a Light theme.

Závěr

Uživatelé aktuálně mají k dispozici dvě možnosti přístupu k Twitteru a práci v něm. Prostřednictvím standardního Twitter rozhraní, kde jsou k dispozici nativní klávesové zkratky, které je ale nutno používat při vypnutém virtuálním kurzoru odečítače, takže v praxi je pak nutné se přepínat mezi těmito režimy. Na druhou stranu lze tyto klávesové zkratky používat nezávisle na tom, zda uživatel má či nemá aktivní asistivní technologii, a tyto zkratky také umožňují velmi snadný a rychlý přístup k nejčastějším činnostem (například napsání tweetu či procházení mezi tweety). A alternativní rozhraní Easy Chirp, které je v rámci HTML (popř. AJAX) kódu propracovanější a umožňuje lépe využívat funkce a klávesovou navigaci odečítače.

Testováno s odečítačem obrazovky JAWS 14 v Internet Exploreru 10 na Windows 7.

Spoluautorem článku je pan Martin Klein.

Související odkazy

• Twitter zlepšuje přístupnost svého rozhraní z klávesnice
• Jak začít používat Twitter
• Twitter pro začátečníky
• Ještě nepoužíváte Twitter? Zkuste ho, už se naučil i česky

Co zaznělo na M-Enabling Summitu 2013

V červnu se ve Washingtonu uskutečnil druhý ročník M-Enabling summit 2013. Zaměření konference propojilo témata přístupnosti v oblasti mobilních technologií a řešení, s využitím nejnovějších operačních systémů, technologií založených na mobilních telefonech a tabletech. Od vlastního zařízení, přes softwarová řešení a aplikace, cloudové služby, až po specializované kontaktní služby operátorů.

Přibližně 150 zástupců průmyslového, soukromého i politického sektoru, vývojářů aplikací, odborníků na mobilní přístupnost i zástupců skupin postižených a seniorů představilo inovace v přístupnosti. V rámci mnoha sekcí se rozebíraly otázky od právního ošetření potřeb postižených až po možnosti, které nabízí současný technologický vývoj. Výzvy spojené s vývojem technologií pro pomoc lidem s postižením a seniorům mají zpětný efekt na rozvoj technologií obecně (často to platí i naopak) a v komerčním prostředí také nesmíme zapomínat na tržní potenciál spojený s uplatněním těchto technologií.

Na summit přijeli účastníci ze 40 zemí a podpořily jej hlavní organizace postižených a seniorů, jakož i významných průmyslových společností i soukromého sektoru, což podtrhuje globální rozsah nových mobilních příležitostí pro uživatele a vývojáře aplikací. Specializovaná zasedání se zaměřila na témata, jako jsou nové mobilní aplikace a služby, cloudová řešení pro uživatele mobilů, mobilní řešení pro přístupnost multimédií, jako i nejnovější mobilní inovace zaměřené na specifické oblasti zdravotního postižení a překážky jejich využití pro seniory.

Moderátoři zastupovali přední organizace osob se zdravotním postižením a seniorů, včetně Mezinárodní aliance zdravotně postižených (IDA) a Mezinárodní sdružení handicapovaných (DPI), jakož i Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), Asociace spotřebitelů elektroniky (CEA), WorldWide Web Consortium (W3C), Fórum výrobců mobilních zařízení (MMF), spolu s T-Mobile, Adobe Systems, Microsoft, BlackBerry, Apps4Android atd., a řadu vývojářů mobilních řešení pro usnadnění přístupnosti.

Vzhledem k tomu, že se mobilní technologie stávají faktorem ovlivňujícím téměř všechny aspekty každodenního života, byla účast na akci významná pro každou organizaci, k jejichž zákazníkům či klientům patří senioři a osoby se zdravotním postižením. To jsou skupiny, které například ve Spojených státech představují přibližně 54 milionů lidí, a jejichž počet neustále roste díky stárnutí populace.

A o čem se na summitu mluvilo?

Asi 25 vystavovatelů předvedlo přístupná zařízení a řešení - vše od joysticku pro ovládání smartphonu (Komodo Open Labs) přes ovládací systém pro aplikace (BridgingApps), až po SeniorNet, který poskytuje podporu vzdělávání v oblasti moderních technologií pro starší lidi.

Project RAY, který vyvinul chytrý telefon určený pro "eye-free" ovládání pro nevidomé, a Odin Mobile, virtuální mobilní operátor sítě (MVNO) na síti T-Mobile, představily první americkou mobilní službu určenou ke zlepšení bezdrátového přístupu pro osoby se zrakovým postižením.

Významnou částí setkání byl panel s názvem “Assistive Apps and Solutions for Developing Countries and Low Resource Environments” (Podpůrné aplikace a řešení pro rozvojové země a země s nízkými zdroji). Na šest miliard lidí na celém světě nyní používá mobilní telefony a mnoho z těchto lidí jsou v oblastech s nízkými příjmy, kde "luxusní" telefony, asistenční software a funkce pro usnadnění přístupu stále ještě nejsou běžně prosazeny a používány. Ale jak bylo uvedeno, v mnoha těchto zemích mají více mobilních telefonů než v USA nebo v Kanadě.

Joyojeet Pal, profesor na University of Michigan, provádí výzkum o tom, jak lidé se zrakovým postižením v Indii využívají - zejména na pracovišti - technologie. Řekl, že je rozpor mezi studenty se zrakovým postižením, kteří se učí používat asistivní technologie ve škole, a jejich budoucím zaměstnáním. I když projdou spoustu školení na univerzitě, zaměstnavatelé (v Indii) nejsou ochotni věřit, že nevidomí lidé mohou odvést nějakou práci. Jeho výzkum rovněž zjistil, že někteří lidé se zdravotním postižením v Indii začínají používat mobilní zařízení jako náhradu za stolní počítače.

Pal zjistil, jak negativní postoje vůči zdravotně postižením v Indii mají vliv na připravenost společnosti integrovat osoby se zdravotním postižením do zaměstnání a do společnosti obecně. Podobné zkušenosti vyloučení prezentoval zástupce Egypta.

Další panel se zaměřil na téma čtenářů elektronických knih (e-book) a elektronické publikování pro mobilní platformy: Anne Taylor, ředitelka přístupných technologií Národní federace nevidomých v Baltimore, uvedla, že "digitální obsah je ze své podstaty přístupný - jen musíme zajistit, aby tomu tak opravdu bylo."

Vše musí být přístupné už od počátku, už na úrovni vytváření obsahu, říká Betsy Beaumon, viceprezidentka a generální manažerka programu gramotnosti Benetech iniciativy, která provozuje Bookshare, webovou digitální knihovnu, která poskytuje lidem se zdravotním postižením stejně snadný přístup ke knihám a periodikům, jakému se těší lidé bez postižení. V USA je 330 milionů vydavatelů - protože každý z nás je vydavatel a do této webové digitální knihovny patří i příspěvek na blogu, tweet, atp.

I když jsou aplikace a zařízení přístupné, výzvy stále existují: jak hledat přístupný obsah, jak jej distribuovat; jak jej dostat k nízkopříjmovým skupinám; jak zprostředkovat obsah v Braillu lidem, kteří k němu jeho prostřednictvím přistupují, a jak udržet kvalitu.

Centrum Benetech's Diagram představilo tipy, jak vytvořit přístupné EPUB 3 soubory. Readium Foundation zahájila na začátku roku 2013 internetový projekt Readium.org s cílem vyvinout technologii, která by snad mohla urychlit přijetí standardu EPUB 3 a otevřenou webovou platformu (Open Web Platform) v globálním digitálním vydavatelském průmyslu.

Axel Leblois, výkonný ředitel G3ict, spolusponzor Summitu, vysvětluje: "S rostoucím výpočetním výkonem mobilních zařízení a rozšířenou šířkou pásma sítě, je nyní možno mnohem více inovativních řešení. Všestrannost mobilů, tabletů a operačních systémů, na cloudu založených aplikací a rozsahu globální ekonomiky mobilního průmyslu, to vše ukazuje na rostoucí příležitosti pro vývojáře, aby přinesli zlepšení života pro stovky milionů seniorů a osob se zdravotním postižením po celém světě."

Jiný panel mapoval oblasti, jichž se mobilní přístupnost dotýká: právní úpravy v USA. Mobilita jako obrat století předstihuje dosavadní právní rámce, které se pak ukazují zastaralé a nedrží krok s novými technologiemi. Cílem je začlenit přístupnost už ve fázích návrhu, formulovat dopady a problémy na straně výroby a vývoje a upozornit na rozdíl mezi přístupností a použitelností. Další sekce se zabývala tématem bezdrátového připojení a postižení, kde bylo uvedeno, že 80 % zákazníků s postižením používá bezdrátový přístup k síti. Byla představena on-line aplikace pro vyhledání vhodného (telefonního, resp. obecně mobilního) zařízení podle požadovaných specifických vlastností, umožňující srovnání telefonů podle funkcí přístupnosti (ať už pro zrakově, sluchově postižené, nebo seniory) s odkazy na stránky které pomocí průvodce pomáhají s volbou vhodného zařízení.

Několik prezentací představilo komplexní řešení, pokrývajících od hardware, software se "zabudovanou přístupností“, cloudových řešení až po služby speciálně určené pro specifické uživatele (například asistenci).

To u mě vyvolalo otázku, zda se tu nestřetají dva koncepty:

• k obecně vyráběným a používaným technologiím a aplikacím či softwarovým službám poskytovat dodatečná řešení jejich přístupnosti,
• nebo vyrábět speciální zařízení se speciálními softwarovými řešeními pro specifické uživatele v jednom balíku. Zajímavá byla úvaha Which Standards for Accessible Mobile Phones and Services?, zda standardizace a unifikace (ne)stojí proti flexibilitě a inovacím.

Jedna část konference se také zaměřila na problematiku dostupnosti pomoci v nouzi přes mobilní technologie.

Zajímavým rysem summitu bylo zřejmé provázání problematiky přístupnosti pro specifické uživatele s nějakým zdravotním postižením a omezeními, se kterými se potýkají senioři. Skutečnost stárnutí populací a potřeba řešit přístupnosti i pro tuto část společnosti může posílit úsilí v této často stále jako okrajově vnímané problematice.

Jen ze stručného přehledu je vidět, že summit s účastníky z různých částí světa a zastupující jak stranu poskytující nějaká zařízení a služby, tak stranu uživatelů s různým omezením ať daných zdravotní dispozicí nebo vyplývající ze stáří, pokrýval širokou paletu témat, které spojovaly především mobilní technologie. To ukazuje váhu tohoto sektoru moderních technologií v současnosti i do budoucna, ale i riziko určité roztříštěnosti řešení a přirozené potřeby hledat shody na základních standardech, které nebudou svazovat, ale spíš umožňovat další rozvoj. A k tomu takováto setkávání a rozhovory na mezinárodní úrovni určitě mohou přispívat.

Autorem článku je Martin Klein.

Související odkazy

• Agenda - M-Enabling Summit - Conference and Showcase 2013
• G3ict.org - Agenda