Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

úterý 30. listopadu 2010

Přístupnost Mac OS X pro nevidomé - začínáme

Ruku v ruce s tím, jak se čím dál více stávají počítače běžnou součástí našeho života, zvětšuje se i paleta možných řešení, jak sestavovat a lépe cílit pomůcky pro zrakově postižené na bázi výpočetní techniky.

Při výběru pomůcky je nutno zvážit různé požadavky klienta, mezi kterými má v poslední době čím dál větší váhu i výsledná cena pomůcky. Stává se také, že uživatel, který si pomůcku vybírá, byl zvyklý pracovat v jiném prostředí, než jsou MS Windows.Není proto divu, že zkušenější a méně konzervativnější uživatelé začínají - ať už kvůli ceně, či na základě svých předchozích zvyklostí či znalostí - hledat pomůcky postavené na jiném operačním systému, než je MS Windows.

Přechod z jednoho odečítače obrazovky na druhý nemusí být nijak složitý. Uživatel prostředí operačního systému Windows důvěrně zná a kromě toho trend v tomto prostředí udává odečítač JAWS a ostatní od něj tu více, tu méně, kopírují, takže “přeučení” se na jiný odečítač není zpravidla nijak komplikované.

Chce-li však uživatel s odečítačem změnit i operační systém, vynoří se několik otázek, jejichž zodpovězení není zcela jednoduché.

  • Pamatoval tvůrce operačního systému na to, že by jej mohl používat i uživatel s těžkým zrakovým postižením?
  • Pokud ano, existuje odečítač, který by uspokojivě ozvučoval prostředí systému tak, aby se uživatel mohl soustředit na svou práci, a nemusel řešit nekomfortní odečítání?
  • Poradí si tento odečítač s aplikacemi třetích stran?

Kolega Martin Baláž se před časem věnoval přístupnosti prostředí GNOME se screenreaderem ORCA. My se dnes začneme věnovat přístupnosti dalšího z u nás minoritních systémů, kterým je MAC OS X od Apple, a pokusíme se odpovědět na výše položené otázky.

Hardware

Sortiment stolních počítačů a notebooků firmy Apple je přesně daný, proto je dobré se zmínit i o přístupnosti samotného hardware. My jsme pro testování použili MacBook White, jehož vlastnosti jsou dobře popsány v recenzi na serveru Notebook.cz. Nad rámec recenze je dobré zmínit, že klávesnice notebooku je dobře hmatná, neboť každá klávesa je jasně ohraničena a zapuštěna samostatně do krytu. Stejně tak zabudované reproduktory mají dostatečný výkon a frekvenční rozsah na to, aby i v rušnějším prostředí byla řeč odečítače srozumitelná.

Pokud se více zaměříme na zvukový výstup tohoto notebooku, který může zajímat nevidomého tolik, jako běžného uživatele kvalita monitoru, lze konstatovat, že zvuk je vyvážený s nadprůměrně malým zkreslaním a slušnou dynamikou. Rovněž si bez problémů poradí se sluchátky s vyšší impedancí a nemá ztráty v basové části spektra.

Software

Proč jsme se vlastně pustili do testování přístupnosti počítačů Apple? Důvody máme tři:

  • Čas od času se objeví klient, který zvažuje pořízení PC od Apple. My mu chceme fundovaně poradit a seznámit jej se všemi klady i zápory tohoto řešení.
  • Samotné nás to zajímá ;-)
  • Odečítací program VoiceOver je automatickou součástí dodávaného operačního systému Mac OS X je od verze 10.4 - uživatel tedy dostává se systémem odečítací program a nemá s jeho pořízením další náklady.

Prakticky tedy je možné si vzít jakýkoli novější počítač s tímto operačním systémem, stisknout klávesovou zkratku pro spuštění odečítače VoiceOver a nevidomý uživatel může začít pracovat (předpokládáme pochopitelně znalost fungování prostředí Mac OS X). Ano, je to skutečně tak jednoduché. Pro české uživatele tu jsou však dvě nezanedbatelná ale:

  • Do systému je nutno doinstalovat českou hlasovou syntézu. Jediným prozatím funkčním řešením je zakoupení licence pro balík Acapella Infovox iVox, jehož součástí je i český hlas Eliška, známý též uživatelům Windows. Licence zakoupená pro Windows není přenositelná na systém Mac OS X.
  • I když do systému Mac OS X lze nainstalovat českou lokalizaci, lokalizace se netýká odečítače VoiceOver, jehož hlášky, konfigurace, menu a nápověda nejsou počeštěny. V nejbližší době se tento stav pravděpodobně nezmění, neboť dle informací, které máme k dispozici, není lokalizace tohoto odečítače v plánu.

Jako malou ochutnávku nabízíme na závěr videoukázku ovládání Max OS X za pomocí gest a screenreaderu VoiceOver.

Druhá kapitola bude věnována prostředí operačního systému Mac OS X a jeho zpřístupnění screenreaderem VoiceOver včetně popisu jeho funkcí a schopností.

Autorem článku je Roman Kabelka.

pondělí 8. listopadu 2010

Pravidla přístupnosti v evropských normách

Na letošní konferenci ICCHP (International Conference on Computers Helping People with special needs) ve Vídni byla v souvislosti s přístupností často zmiňována směrnice CEN/CENELEC Guide 6 a to i přesto, že se jedná o dokument 9 let starý. Pojďme si tuto směrnici stručně představit a zasadit ji do kontextu současných trendů přístupnosti, v našem případě přístupnosti webových stránek.

Pravidla pro tvůrce norem vymezující potřeby seniorů a osob se zdravotním postižením (dále jako Směrnice č. 6) byla původně vydána v roce 2001 jako směrnice ISO/IEC 71 a v této podobě vešla 1. ledna 2002 v platnost i pod hlavičkou Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) jako její Směrnice 6. Směrnice je určena především subjektům, které se podílejí na standardizačních procesech v organizacích, jež tuto směrnici přijaly.

Dokument obsahuje pravidla pro tvorbu a revizi norem zaručující vyšší přístupnost produktů a služeb. Konkrétně členové Evropské komise pro normalizaci (CEN) - odborné výbory, operační skupiny, ... - jsou na základě Směrnice č. 6 zodpovědní za implicitní vymezení potřeb starších osob a osob se zdravotním postižením ve svých normách, specifikacích a zprávách.

Cíle a obsah Směrnice č. 6

Směrnice č. 6 si klade tři hlavní cíle:

  1. Informovat o tom, jak lidské schopnosti a znevýhodnění ovlivňují použitelnost produktů, služeb a stavebních prostor.
  2. Popsat, jaké požadavky v normách souvisí s přístupností a použitelností produktů a služeb,
  3. Zvýšit povědomí o výhodách přístupného designu.

Dokument se skládá z několika úvodních kapitol, za nimiž následuje 10 tzv. klauzulí. Mezi ty zásadnější patří:

  • Klauzule 6 - Stručně popisuje schvalovací proces, jenž umožňuje odborným výborům vzít v potaz potřeby starších osob a osob se zdravotním postižením. Tento proces se dělí na pět fází, při čemž každá z nich má daný seznam bodů vymezujících problematické aspekty.
  • Klauzule 7 a 8 - Obsahují tabulky zobrazující vztahy mezi různými klauzulemi v normách týkajících se např. balení, uživatelského rozhraní či stavebních prostor a mezi faktory, jenž musí být zváženy při vymezení daných znevýhodnění.
  • Klauzule 9 - Poskytuje popis tělesných funkcí a zdravotních postižení majících přímé důsledky na používání produktů a služeb.
  • Závěrečná kapitola - Obsahuje bibliografii s odkazy na zdroje se specifickým zaměřením.

Evropské normy a přístupnost webu

Po osvětlení cílů Směrnice č. 6 si lze poměrně dobře představit, pro koho je cílena, už méně však, jak by se její doporučení mohla projevit na přístupu ke koncovému zákazníkovi. Dohledat konkrétní evropské normy vytvořené s ohledem na tuto směrnici je prakticky nemožné. To může být zapříčiněno tím, že samotní členové evropských standardizačních organizací nejsou dostatečně o existenci Směrnice č. 6 informováni. V roce 2006, tedy 4 roky po vydání Směrnice č. 6, Evropská komise pro normalizaci (CEN) zjístila, že pouze 3 z 275 jejích výborů aktivně tuto směrnici do svých norem začleňuje. V reakci na tento výsledek Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů (ANEC) se rozhodla navrhnout opatření, jež by mohly tuto situaci změnit.

Vydávání doporučení pro tvorbu webových prezentací a aplikací je v celosvětovém kontextu natolik kvalitně zaštiťováno konsorciem W3C, že podle všech indícií nemá Evropská unie ambice v oblasti přístupnosti konkurovat iniciativě W3C pro přístupný web (WAI) a jejím doporučením a to zejména pravidlům přístupnosti webového obsahu (WCAG). Evropská komise se víceméně omezuje jen na vydávání zpráv a stanovisek založených na doporučeních W3C.

Směrnici č. 6 tedy můžeme z pohledu tvůrců webových stránek chápat spíše jako pojistku, která je nutnou součástí evropských technologických norem. Přestože pro některé oblasti průmyslu a služeb má tento dokument nepochybně svůj význam, nepřináší do postupů tvorby webových stránek nic nového.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Zdroje